Motorka i písnička. Piráti shání peníze na kampaň

novinky.cz, Právo

Piráti žádají voliče o 500 tisíc na kampaň do Evropského parlamentu, i když část z jejich 22 poslanců nedala loni své straně darem ani korunu. Peníze vybírají přes portál Startovač.cz. Za dary slibují sponzorům různé odměny. Například za 3500 korun písničku na ukulele od kandidátky Markéty Gregorové, za 4000 korun pak projížďku na motorce s lídrem Marcelem Kolajou. 

Šéf strany Ivan Bartoš, který loni věnoval Pirátům 
500 korun, natočil video, v němž s kandidáty do 
Evropského parlamentu voliče o příspěvky žádá. 
„Ahoj, já jsem Ivan Bartoš a mám pro vás skvělou zprávu. Za pouhých šest set korun si můžete on-line objednat tenhleten vkusnej výdejník na papírový ubrousky. Dobrá investice, ne? Anebo nám místo toho můžete pomoct vyhrát evropský volby. A nejen ty,“ říká ve spotu. 
„Volby jsou drahé“ 
Kandidátka Jana Koláříková pokračuje s tím, že Piráti na rozdíl od jiných stran nebudou slibovat žádné „kraviny“. „Řekněme si to na rovinu. Volby jsou drahý,“ dodala. Vzápětí její kolega z kandidátní listiny Lukáš Blažej pokračuje: „Jsou drahý. Hlavně když jste v opozici a nemůžete spoléhat na noviny, které jste si nakoupili. A také nejste ochotni kvůli získávání sponzorů ohýbat svoji politiku.“ 
Na státu visí všechny strany, loni jim poslal půl miliardy 
Do nedělního odpoledne se podařilo Pirátům vybrat už 463 tisíc korun. Kampaň pro evropské volby není přitom jediný vyšší výdaj, který stranu čeká. Nedávno zveřejnila inzerát na svých stránkách hledající PR experta do Bruselu s odměnou 140 tisíc korun měsíčně. 
Strana má však naspořeno. „Máme asi 53 milionů korun rezervy na další období, takže celkově jsme ve výrazném plusu,“ řekl před měsícem poslanec 
Mikuláš Ferjenčík. Strana se jako jiné partaje může opřít i o státní příspěvky, loni dostala z rozpočtu 33,5 milionu. 
V civilu jsem bral výrazně více než jako poslanec. Nevím, jakou linku sledujete, ale fakt mě to urážíIvan Bartoš, předseda Pirátů 
Počin na Startovači.cz vysvětlil Ferjenčík na Facebooku tím, že v rozpočtu na letošní rok po odečtení výdajů na fungování strany už moc nezbývá. „Na eurovolby máme zhruba pět milionů korun, což je zhruba šestkrát méně, než kolik na ně má hnutí ANO, nebo polovina volebního rozpočtu koalice TOP 09 a STAN,“ napsal. 
„Říct si narovinu o peníze napřímo podporovatelům a vybrat deset až dvacet procent peněz na kampaň od drobných dárců razantně posiluje přímou vazbu mezi našimi příznivci a naší prací,“ dodal Ferjenčík, který loni poslal straně 23 tisíc. 
Wagenknecht dal přes půl milionu 
V partaji patřil k těm štědřejším, jak ukazuje výroční zpráva za loňský rok. Některé poslance loni ani dvojitá kampaň do Senátu a zastupitelstev obcí k „plácnutí přes kapsu“ nepřesvědčila. 
Například poslanci Lukáš Černohorský, Martin Jiránek, František Elfmark, Ondřej Polanský, Petr Třešňák, Jan Pošvář nebo Tomáš Martínek nedali nic, poslankyně Lenka Kozlová a Lukáš Kolářík věnovali tisícovku a Lukáš Bartoň pět set korun. 
Kampaň loni stála půl miliardy, provětrala stranické kas y 
Vůbec nejvíc z 22hlavého klubu poslanců věnoval straně místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, a to v souhrnu přes 155 tisíc korun, a poslankyně Olga Richterová, a to 104 tisíc korun. 
Úplně nejštědřeji se však k Pirátům zachoval senátor Lukáš Wagenknecht, který za partaj loni v říjnu do horní parlamentní komory kandidoval a který nyní sedí v dozorčí radě Pražské plynárenské, a. s. Partaji věnoval 628 tisíc korun. 
Bartoše otázky Práva, proč straně nepřispívají funkcionáři víc, popudily. „U nás jsou funkce RP (republikové předsednictvo) neplacené a jsou to stovky hodin práce a nasazení bez jakéhokoliv benefitu či výhod,“ napsal. 
„Naši funkcionáři vyjma poslanců jsou lidé, kteří mají civilní zaměstnání, jako jsem měl já před Sněmovnou devět let. Vojtěch Pikal dal třeba na kampaň docela velikou částku, ale je to jeho volba. V civilu jsem bral výrazně více než jako poslanec. Nevím, jakou linku sledujete, ale fakt mě to uráží,“ zlobil se Bartoš. 
Většina parlamentních stran má stanoveno, že jejich členové s placenou funkcí dávají své partaji víc. „Všichni naši poslanci platí členský příspěvek 50 tisíc korun,“ sdělil Právu například šéf soc. dem. a ministr vnitra Jan Hamáček. 

Protesty studentů proti liknavosti politiků

ČT24:

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Změna strategie v boji s kůrovcem v Českém Švýcarsku. Národní park nechá vnitřní část smrkového lesa na pospas škůdci. Dosavadní plošné kácení totiž nepomáhalo. Stromy se mají porážet jen na okraji parku. Kůrovec se Českým Švýcarskem masivně šíří kvůli dlouhodobému suchu, pro přírodu tak bude dál podle správců šetrnější nezasahovat. 

Petra MUSILOVÁ, redaktorka
Desítky let byla ukryta hluboko v lese. Teď je Pravčická brána vidět ze silnice a zastavuje tu jedno auto za druhým. 

Juraj Šrámek, turista ze Slovenska
Je to z jiné strany než všechny ostatní záběry. 

Petra MUSILOVÁ, redaktorka
Les padl kvůli kůrovci, správci parku doufali, že tak zastaví jeho šíření a nejen tady, podél cest jsou další hromady kmenů. O dřevo totiž na trhu není zájem. Například tyto kmeny tady ležely týdny a kůrovec se z nich mohl dál šířit do lesa. A začalo další suché jaro v řadě, které kůrovci vyhovuje. 

Dana Vébrová, lesnice, Národní park České Švýcarsko
Už jeho podle té hustoty závrtů vidíte, že ta populace bude silná. 

Petra MUSILOVÁ, redaktorka
Park by tak postupně mohl mít holiny až na třetině území, proto si teď plošné území úředně zakázal. 

Tomáš Salov, mluvčí, Národní park České Švýcarsko
Zasahovat už budeme jenom v tomto nárazníkovém pásmu při okraji národního parku tak, abychom chránili sousední vlastníky lesů. 

Petra MUSILOVÁ, redaktorka
Tohle je první nejpřísněji chráněná zóna parku a v ní smrky, které kůrovec zabil za jeden rok. Stále stojí, protože kácet se tu nesmí a v jejich stínu chráněné před větrem, už rostou nové stromy. 

Dana Vébrová, lesnice, Národní park České Švýcarsko
Tam, kde zůstane ten odumřelý les stát, tak ten nový les povstane dříve, než na té holině a bude odolnější. 

Petra MUSILOVÁ, redaktorka
Inspirovali se i dřívějším experimentem, po požáru nechali les být a do deseti let se znovu bez pomoci zazelenal. A i když je les suchý, zvířata v něm zůstávají. Parazit zabíjí hlavně smrky, které tu kdysi byly vysázeny uměle kvůli jejich dřevu, v parku se proto snaží množit původní druhy, třeba buky. Listnaté lesy kůrovec neohrozí. Malé stromky správci sázejí i pod usychající jehličnany. Petra Musilová, Česká televize, České Švýcarsko. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A právě sucho, které nahrává kůrovci, spojují odborníci se změnami klimatu. Za jeho ochranu a snižování emisí dnes místo školy protestovali mladí lidé v Praze nebo v Brně. Kritizují politiky, kteří by podle nich měli přejít od slov k činům. Akce navázala na podobný protest z března, studenti se demonstracemi připojili k celosvětové iniciativě Fridays for Future a stávkují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Tulbergové. 

Petr Doubravský, organizátor protestu Fridays for Future
My požadujeme, aby politici začali řešit klimatickou krizi a řešit klimatickou krizi znamená, že se musí změnit hrozně moc věcí, ale v České republice to je například to, aby si Česká republika přiznala, že musí začít snižovat emise skleníkovejch plynů a aby si třeba stanovila odchod od těžby a spalování uhlí v České republice. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Hosty jsou poslanci Lukáš Bartoň za Piráty, dobrý večer. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Dobrý večer. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
A Jan Hrnčíř za SPD, zdravím Vás do Brna, dobrý večer, 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
Dobrý večer z Brna. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pánové, jak chápete ty mladé lidi, tedy jak chápete to, co po vás vlastně chtějí, pane Hrnčíři? 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
Tak já do značné míry těm protestům rozumím, protože ta klimatická změna nebo produkce skleníkových plynů je problém, na druhou stranu Evropská unie přece jenom se podílí asi 9 % na produkci celosvětové skleníkových plynů, to znamená pláčí dobře, ale podle mě pláčí na špatném hrobě. Největším problém samozřejmě je Asie, zejména Čína a Spojené státy americké v produkci. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Otázka je, kde by tedy pak v takovém případě měli plakat, ale berte to, prosím, jako řečnickou otázku. Zeptám se ještě Vás, pane Bartoni, jak vnímáte tyhle studentské protesty, které v poslední době vyrazili i do Česka? 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Já musí říct, že za Piráty jsme tyto protesty vyslyšeli a ve sněmovně jsme navrhli právě bod k projednání, který se týkal i těchto protestů a klimatu. Bohužel tento bod nebyl projednán celý a chtěli bychom tam, aby se právě vyjádřila i naše vláda. Aby zazněla nějaké odpověď k těmto protestům. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
A co říkáte tomu, co říkal pan Hrnčíř, že ti mladí lidé pláčí hezky, ale nepláčí tam, kde by plakat měli, pokud si mohu dovolit takto transformovat trošku jeho slova. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Já si myslím, že to není tak pravda, tento protest není pouze český, je to celoevropský. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Ale evropský a pan poslanec Hrnčíř právě naznačoval, že Evropská unie není podle jeho názoru, až tak zásadním problémem v tomto celosvětovém problému, abych tak řekl. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Je to právě Evropská unie, která může něco začít řešit, Česká republika je malá, zatímco Evropská unie má slovo ve světě a Evropská unie bude reagovat na to, jak jednotlivé členské státy budou mít apel a když budou právě studenti na vládu v každém státě tlačit, tak bude pak celá Evropská unie reagovat. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Co na to říkáte, pane Hrnčíři, nedává Vám to logiku, tedy to, že Evropská unie je přece jenom silným světovým hráčem, byť se třeba na její území zrovna ten problém nevyskytuje v tak hojné míře, jak jste naznačoval? 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
No, já bych řekl, že Evropská unie s těmi opatřeními na ochranu ovzduší a podobně, vidíme to v automobilovém průmyslu, tak si myslím, že je velmi progresivní, dokonce progresivnější než vůbec je nástup těch moderních technologií, takže to vidíme, že se neustále zpřísňují normy třeba pro emise výfukových plynů a podobně u aut v Evropské unii, ale ty automobilky s tím mají značný problém, protože nejsou technologicky schopny reagovat takto a když si vezmeme, že třeba 15 největších nákladních lodí světa má stejnou exhalaci jako všechny automobily světa, tak pak je otázkou, jestli to má takový smysl tlačit ty emise takhle nízko třeba v té Evropské unii, když prostě ten efekt tady opravdu není až tak velký. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Do studia Událostí, komentářů přišla také studentka, která je mluvčí hnutí Fridays for Future v Česku, Anna Mezgerová. Anno, já Vás vítám, dobrý večer. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Dobrý večer. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Vy jste naposledy vyrazili do ulic 15. března, dnes znovu, řekněte proč. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
15. března jsme vyrazili do ulic s tím, že jsme dali politikům dvoutýdenní ultimátum začít něco dělat a to se nestalo a proto. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Neuspokojilo Vás to, co třeba tady říkal pan poslanec Bartoň, že se aspoň Piráti o něco pokusili nebo? 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
No, Piráti se o něco pokusili, ale jak říkal, ten bod se nedojednal celý a to nestačí. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Na druhou stranu, studentský radikalismus asi k tomu věku patří, aniž bych se Vás chtěl nějak dotknout, tak přece jenom si člověk klade otázku, co se mohlo reálně za tak krátkou dobu změnit, pokud jste mluvila vlastně o dvoutýdenním ultimátu nebo několikatýdenním ultimátu. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Mohli se lidi, vědci, politici aspoň zavázat k tomu, že v Česku budou co nejrychleji snižovat emise, což se nestalo. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Dobře a co přesně byste třeba chtěli? Co přesně byste chtěli, aby řekněme česká vláda, Poslanecká sněmovna, Senát udělali jako první, jaký by měl ten první krok? Protože zavázat se k něčemu víte, to zase my, co českou politiku sledujeme už léta víme, že závazků v politice jsme slyšeli a viděli tolik, že by se jimi dalo vydláždit celé Malostranské náměstí. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
My nechceme, aby politici poslouchali nás děti, ale my chceme, aby politici poslouchali vědce. My chceme, aby poslouchali, co jim říkají, my nemáme řešení, my chceme, aby oni je vymysleli a nebo se obrátili na vědce, kteří ty řešení mají. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Aniž bych se chtěl pouštět do odborné debaty, na kterou asi nikdo z nás nejsme úplně vybaveni, tak přece jenom, kritici vám vyčítají, že jenom panikaříte, že to celé hnutí, které tedy spustila švédská studentka Greta Tunbergová, že je zbytečnou panikou. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Já bych řekla, že to zbytečnou panikou rozhodně není. Vědci řekli a jako, bylo to v prohlášení IPCC, že máme 12 let do rapidní změny na snížení co nejvíc emisí, jinak budou nenávratné změny, věci, které prostě už nebudou dát vrátit zpět, ať se budem snažit jakkoliv. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No a kdybychom se teď dostali od toho obsahu spíš k té formě, asi tušíte, jaký argument vašich odpůrců teď použiju, ten klasický tedy to, že nemusíte ten den chodit do školy. Jak na to reagujete? Nepochybně na to už máte připravený protiargument za tu dlouhou dobu, tak prosím, sem s ním. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Ano. No, já si myslím, že kdybychom chtěli jenom chodit za školu, tak bychom si rozhodně našli něco jiného, co dělat. To stávkování je jenom jeden den, jeden pátek třeba za měsíc, jeden pátek za dva týdny, kdy my chodíme stávkovat. My tomu věnujeme každý den, my organizátoři tomu věnujeme třeba tři i víc hodin denně, každou středu chodíme na schůzky, pořádáme mezinárodní cally, kde se domlouváme na struktuře a dalších strategiích, takže my tomu věnujeme mnohem víc času než jenom ten, kdy nejsme ve škole. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
A zameškané hodiny nějakým způsobem máte vyřešené, nebo jak byste možná vy mladí řekli pořešené? 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Rodiče nás z velké většiny podporují, takže nám to ty hodiny omluví. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pane Bartoni, pane Hrnčíři, jak vnímáte tuhle část toho protesty, kdybychom už odhlédli od té věcné, myslím tu občanskou angažovanost. Je správná, je přiměřená? Pane Bartoňi. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Já bych asi reagoval, tady to, co říkala kolegyně studentka, tak já si nemyslím, že by ona zameškala nějaké hodiny ve škole, protože jenom třeba když já jsem si dnes prohlídnul rámcové vzdělávací programy pro gymnázia, nejčastěji tam byli gymnazisti, tak hned vidím kapitolu 5. 4., Člověk a společnost a vidím tady odstavce, které vyloženě tato akce splňuje.Právě tato akce může a díky tomu i hlavně organizátoři a tak dále splňují některé věci, některé cílové zaměření rámcových vzdělávacích programů a to už vůbec nemluvím. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Promiňte, nejsem jist, jestli tvůrci rámcových vzdělávacích programů to takhle úplně zamýšleli, nebo jestli to takhle domýšleli, že by to tak mohlo být, já neříkám, že nemáte pravdu, ale asi to nebyl ten cíl. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Tvůrci určitě nevyzývali pro, k tomu, aby studenti šli někam stávkovat, ale tvůrci vyzývali k tomu, aby studenti se naučili určité kompetence a tyto kompetence buď získají výukou ve škole a nebo si je můžou sami osahat a teď tahle ta stávka, tahle ta organizace vůbec té stávky je, když si to sami mohou v praxi osahat a to říkám jenom tu kapitolu Člověk a společnost, nehledě na to, kapitola 6. 4. Enviromentální výchova a tam bych se mohl asi citovat komplet celý RVP, protože to, co jsem dneska slyšel na Malostranské náměstí, je skoro jako okopírované z rámcových vzdělávacích programů. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No je pravda, že Vy to můžete poslouchat vlastně z balkónu, protože Váš klub má balkón přímo na Malostranské náměstí. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Ano. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No, pane poslanče Hrnčíři, jak Vy hodnotíte tento aspekt tohoto protestu, tedy myslím tu občanskou angažovanost mladých nebo velmi mladých lidí? 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
Já si myslím, že to vystihl jeden učitel nebo ředitel školy, který říká, že je mu sympatické, jak ti mladí bojují za záchranu planety, nebo za záchranu pralesů, ale že jim usychá kytka na chodbě a že je potřeba ji zalét, to je ani nenapadne. A já si myslím, že to tak vystihl jako poměrně dobře. Navíc i ta studentka švédská, která vlastně jakoby rozpoutala tady celou tu kampaň nebo tady tohle hnutí, tak když vystupovala v Davosu, kde teda říkala, že jde především o to, aby způsobila paniku mezi politiky a podobně, tak si na Facebook dala pak fotku jak obědvá a všechna jídla zabalena v plastových obalech jednorázových z plastovou vidličkou a nožem a podobně, takže je otázka, do jaké míry jako je to myšleno vážně ta ochrana toho životního prostředí. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No, já jenom, když jdeme, když bychom se bavili o nějakých studentských protestech, tak ani Vy, pane poslanče, ani Vy pane poslanče věkově už nepamatujete. Já bych mohl vyprávět o tom, jak jsme před 30 lety i my středoškoláci tehdejší protestovali proti komunistickému režimu. Myslím, že se to asi opakuje a vždycky studenti a v jistém věku si musejí najít určité téma, ale Vy jste se trošku ošívala, když pan poslanec Hrnčíř mluvil, Vy také, pane poslanče Bartoňi, ale já to zkusím nechat na Anně, kdyby tedy ona reagovala. Reagujte, prosím. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
No, nejdřív bych měla poznámku k tomu, že když Greta jela v tom vlaku, tak tam měla to plastové nádobí a ty obaly. Ona musí jíst, ona je člověk a prostě v dnešní době, když jedete vlakem, tak Vám nenabídnou chcete to bez obalu, prostě všechno je zabalený v tom plastu, všechno je nějak zabalené a ona nemá jinou možnost, než to z toho plastu prostě jíst a pít. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No tak mohla si to připravit doma třeba do nějaké ekologické nádoby, možná, ne? 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Mohla si to připravit doma, ale když jezdí přes noc a. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Dobře. Abychom naplnili pravidla těchto pořadů, tak musím teď dát samozřejmě zase prostor panu poslanci Hrnčířovi na reakci. Vy jste kritizoval tu studentku Gretu, která spustila vlastně celou tuhle tu kampaň a teď jste slyšel protiargument v tom smyslu, že ona jinou možnost než-li jíst to z plastu, neměla. Co Vy na to? 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
A tak já myslím, že určitě měla. Tak by si vzala místo banánu, který se vozí kamiony, který produkují exhalace, odněkud třeba jablíčko nebo něco podobného a myslím že, to řešitelné je, ale to asi není úplně to podstatné, já si myslím, že to nejdůležitější je právě to, že v Evropské unii to není až ten největší problém, jo, že skutečně je potřeba apelovat na ty státy, které to znečištění skutečně dělají a navíc není úplně pravda, že by třeba ani jako politici u nás nic nedělali, když si vezmeme produkce skleníkových plynů od roku 90, klesla o nějakých 45 % v České republice, což je poměrně hodně. My máme velký problém s Polskem. Polsko, které prostě spaluje uhlí jakékoliv kvality úplně všude a je jim to celkem jedno, takže to je třeba daleko větší problém naší republiky je třeba ty exhalace z Polska. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Ano, dobře. 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
A není to tak problém České republiky. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Vy jste si, Anno, už pomalu osvojila to, co tady dělají běžně politici, že se tak jako potajmu hlásí, tak jestli se hlásíte, tak prosím. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Já se omlouvám. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Ne, neomlouvejte se. To nebyla kritika, to já jenom konstatuji. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Já stále slyším od Vás to, že teď mi to vypadlo, že Evropa za to tolik nemůže, ale že největší produkce je v Číně a v těch asijských zemích. Ale asijské země neprodukují ty emise v takovém velkém množství tak dlouho, jako Evropa. My za to jsme zodpovědní už hrozně dlouhou dobu a ta Čína a ty podobné země teprve 50 let posledních v takovým rapidním množství produkují ty emise. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Poprosím Vás o stručnou reakci, pane poslanče Hrnčíři. 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
Ano, také Evropské unie, Evropa, ty emise snižuje nejrychleji na světě, jo, což je prostě pravda, takže a ještě chci říct jednu věc, já jsem třeba spolupředkladatelem novely zákona o ochraně ovzduší, kde se snažíme ukončit přimíchávání biosložek do paliv, protože jenom výroba té biosložky nechává takovou uhlíkovou stopu, jako z jednoho litru, takovou uhlíkovou stopu jako spálení 1,2 litru běžné nafty a to ještě se znečistí asi 2 500 litrů vody, což je taky nesmyslné. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Dobře, ano. Já se musím omluvit panu poslanci Bartoňovi, že jsem ho teď trošku vynechával, protože jsem viděl, že Anna se rozhodla sama diskutovat s panem poslancem Hrnčířem. Tak to na závěr možná trošku odlehčím nebo malinko převedu jinam, ale řekl bych, že to je docela důležité, protože na české politické scéně se objevují hlasy, že mají mít lidé hlasovací právo od 16 třeba, naposledy se tak vyslovil nový šéf STANu pan Rakušan. Přesvědčují Vás tyhle akce a třeba i názory mladých lidí jako je Anna o opaku nebo naopak o tom, že by to tak mělo či mohlo být? 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Tak mě nemusí nic přesvědčovat, Piráti toto, s tímto už polemizovali hodně dávno a 16 let či 15 let jsme navrhovali již dříve. Já osobně jsem toho názoru, že v momentě, kdy je člověk trestně odpovědný, by měl mít i volební právo. Čímž neříkám, může-li volit, že může být volen. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Dobře. Pane Hrnčíři, Váš názor na případnou úpravu volebního práva, třeba i v souvislosti a souběhu s těmito protesty? 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny
Tak když sledujeme volební účasti u všech možných voleb, které bývají poměrně malé a nehledě na to, že vlastně nejmenší volební účast mají lidé do 25 let, tak si myslím, že to stejně nic nevyřeší a že to je asi zbytečné. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Dobře, Anno, Vy byste si zavolila s chutí? 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Já bych si rozhodně zavolila. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Já bych to tak na Vás tipoval trochu, dobře. Děkuju Vám, že jste přišla a vám pánové, samozřejmě také děkuju za účast v dnešních Událostech, komentářích. Díky a na shledanou. 

Anna Mezgerová, mluvčí, Fridays for Future
Děkuju. 

Jan HRNČÍŘ, poslanec /SPD/, člen podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslaneckésněmovny
Na shledanou. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda /Piráti/
Na shledanou.

Novela povolující vodákům alkohol se vrátí do Sněmovny

Právo:

Vodáci si na prolomení nulové tolerance k alkoholu budou muset ještě počkat. Senát totiž včera vrátil Sněmovně k novému projednání poslaneckou novelu zákona o vnitrozemské plavbě. 
Ta má vůdcům bezmotorových plavidel umožnit plout bez hrozby pokuty až s půl promile alkoholu v krvi. Sněmovna schválila tuto novelu ve třetím čtení letos 6. března. 
Senátor Ivo Valenta (bezpartijní) však včera při jejím projednávání v Senátu přišel s pozměňovacím návrhem, aby předloha byla rozšířena i o toleranci vůči alkoholu u cyklistů na cyklostezkách. 
„Ve Sněmovně je sice teď v prvním čtení novela, která má cyklistům umožnit půl promile, ta ale hned tak schválena nebude. Veřejnost přitom volá po tom, aby se to cyklistům umožnilo co nejdříve,“ argumentoval Valenta. 
Pirátský poslanec Lukáš Bartoň v rozpravě marně upozorňoval, že vrácením do Sněmovny a rozšířením o cyklisty se celá věc notně zdrží a sotva začne platit už v této vodácké sezoně. Návrh Valenty nakonec podpořilo 35 z 64 přítomných senátorů a jen 15 hlasovalo proti. 
Podle Bartoně se přitom skutečně může stát, že při opětovném schvalování předlohy ve Sněmovně nedokážou zastánci tolerance alkoholu znovu prosadit ani původní verzi novely, a vodáky tak budou dál čekat tvrdé postihy. 
Nyní hrozí za plavbu pod vlivem alkoholu posádce až stotisícová pokuta. Cílem návrhu, který vznikl právě z popudu pirátů, bylo pokuty zrušit a vůdcům plavidel umožnit dokonce až jedno promile alkoholu v krvi. 
Zmíněných půl promile, tedy až dvě desetistupňová piva, je kompromis vzniklý ve Sněmovně ve spolupráci s ministerstvem dopravy, které předtím i u vodáků trvalo na nulové toleranci k alkoholu. 
U ostatních členů posádky návrh novely hranici alkoholu v krvi nestanovuje. Pít by tedy mohli po libosti, pokud by přitom nespáchali nějaký vážný přestupek. „Alkohol budou moci pít až do té míry, aby se loď nepotopila,“ prohlásil senátor Jiří Cieńciała (bezpartijní). 
Tolerance alkoholu se má ovšem omezit jen na část vodních cest. Zásadně pak nemá platit na Vltavě od Českých Budějovic až po soutok s Labem nebo na Labi od Opatovic po hranici s Německem. 

Sledovat se bude pohyb plavidel 

Senát naopak včera schválil vládní návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě, který velkým lodím se strojním pohonem ukládá, aby při plavbě na některých tuzemských úsecích byly povinně vybaveny zařízením pro sledování pohybu. Údaje o plavbě se budou přenášet do systému Říční informační služby. 
Ministerstvo dopravy si od zavedení nové povinnosti slibuje zejména zvýšení bezpečnosti na řekách. Zmíněná povinnost by ale měla platit jen na Labi od přeloučského jezu po hranici s Německem a na Vltavě od Slapské přehrady po soutok s Labem u Mělníka.

Senátoři nechtějí toleranci alkoholu u vodáků

ČRo Ostrava:

Tereza SZOTKOWSKÁ, moderátorka
Senátoři vrátili do Poslanecké sněmovny návrh na zavedení tolerance malého množství alkoholu u vodáků. Přidat totiž chtějí stejnou výjimku i pro cyklisty. Podle návrhu by mohli mít v krvi maximálně půl promile alkoholu. To odpovídá dvěma dl vína nebo dvěma 10 stupňovým pivům. Původní návrh v senátu obhajoval pirátský poslanec Lukáš Bartoň, podle kterého by malé množství alkoholu nijak neohrozilo provoz na vodních tocích. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/
Vodácké cesty jsou dominantně na nesledovaných vodních cestách, půl promile je tak lepší než žádná promile, která teď letí.

Cyklisté si budou možná smět dopřát pivo

Jiřina SOUČKOVÁ, moderátorka
Cyklisté si budou možná smět dopřát pivo. Toleranci k malému množství alkoholu u vodáků chce senát rozšířit i na řidiče kol. Horní komora parlamentu o tom rozhodla navzdory varování, že sněmovna změnu nepřijme. Cyklisté by mohli podle návrhu senátorů jezdit po cyklostezkách nebo silnicích prvních tříd s půl promile alkoholu. Podle senátora Iva Valenty je schválení zákona důležité, a to hned z několika pohledů. 

Ivo VALENTA, senátor
Každý si stejnak dá to pivko nebo skleničku vína v současné době, ale taky pro rozvoj turismu a živnostníků, proto bysme byli rádi, aby cyklo uživatelé a všichni ti, kteří využívají cyklostezky, aby už na letní sezónu mohli si to pivo, anebo skleničku vína dát. 

Jiřina SOUČKOVÁ, moderátorka
Podle pirátského poslance Lukáše Bartoně se ale může stát i to, že zastánci tolerance alkoholu v dolní komoře nedokáží do léta při opětovném schvalování prosadit ani původní verzi, tedy i tu, která schvaluje stanovený limit pro vodáky.

Minuta po minutě

denikn.cz:

Toleranci k malému množství alkoholu u vodáků chce Senát rozšířit i na cyklisty. Rozhodl o tom navzdory varování, že změnu Sněmovna nepřijme. Podle poslance Lukáše Bartoně (Piráti) se může stát i to, že zastánci tolerance k alkoholu v dolní komoře nedokážou do léta znovu prosadit ani původní sněmovní verzi. (ČTK) 

Větší toleranci k alkoholu chtějí senátoři po vodácích i pro cyklisty

ceskatelevize.cz

Toleranci k malému množství alkoholu u vodáků chce Senát rozšířit i na cyklisty. Rozhodl o tom navzdory varování, že změnu nepřijme sněmovna. Podle pirátského poslance LukášeBartoně se může stát i to, že zastánci tolerance k alkoholu v dolní komoře nedokážou do léta při opětovném schvalování znovu prosadit ani původní sněmovní verzi. 

Sněmovnou přijatá novela o vnitrozemské plavbě počítá s tím, že vodáci by mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu by platil zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Na významných vodních tocích by i nadále platila nulová tolerance. 
Senát na návrh svého výboru pro územní rozvoj do poslanecké novely vložil změnu zákona o silničním provozu, podle níž by limit 0,5 promile alkoholu v krvi platil pro cyklisty na cyklostezkách nebo silnicích třetí třídy. Stejnou změnu obsahuje i samostatná senátní novela. I když její návrh Senát schválil už loni, Poslanecká sněmovna ji teprve rozjednala na nynější schůzi. 
Senátní novela má podle svých zastánců zabránit absurdní situaci, kdy v Rakousku smějí cyklisté popít víno, ale po přejetí hranice do Česka se vystavují finančnímu postihu. Cílem novely je mimo jiné umožnit lidem využívat vinařských cyklostezek, které cíleně vedou vinohrady a v okolí vinných sklepů, a přispět tak k rozvoji turistiky. 
Popotahováni policií by podle předkladatelů neměli být ani ti, kdo si dají pivo při vyjížďce na kole po venkově. Tolerance alkoholu u vodáků by měla platit jen na takzvaných nesledovaných vodních cestách nebo účelových vodních cestách, a nikoli v případě dopravně významných vodních cest. 
Sněmovna toleranci k alkoholu u vodáků na některých úsecích řek a vod schválila v březnu. Poslanci se v závěrečném hlasování přiklonili k návrhu Milana Ferance (ANO), který dovoluje vůdcům plavidel hladinu půl promile alkoholu v krvi a u ostatních členů posádek hladinu alkoholu neřeší. Feranec svůj návrh připravil ve spolupráci s ministerstvem dopravy. 
Tolerance alkoholu, jak ji poslanci schválili, má platit jen na některých vodách. Týká se to jen takzvaných nesledovaných vodních cest nebo účelových vodních cest, a nikoli dopravně významných vodních cest. Poslaneckou novelu iniciovali Piráti a podepsali ji poslanci i z dalších klubů. V původně předložené podobě měla zrušit pokuty vodákům za plavbu pod vlivem alkoholu. 
Proti návrhu Pirátů se už loni v květnu vymezila vláda. Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) odmítal rušit nulovou toleranci kdekoli v dopravě. Navíc se podle něho ukázalo, že vodáci „dělají problém“. 
Premiér Andrej Babiš také tlumočil shodu v kabinetu na tom, že vodáci by neměli mít absolutní svobodu pro konzumaci alkoholu a dalších látek. „Nemyslíme si, že by měla být umožněna taková volnost, ale chápeme, že tito lidé mají chuť na pivo v rozumné míře. Proto chceme předložit novelu,“ uvedl k záměru připravit vlastní vládní návrh. Míra tolerance by podle něj měla vycházet z příkladu jiných zemí Evropské unie. Podle jeho tehdejšího vyjádření by se vládní úprava týkala jak vodáků, tak i cyklistů a lyžařů. 
Podle Pirátů je v současnosti stále platný postih neúčinný. „Dle odhadů až 80 procent vodáků na vodě požívá alkohol, ačkoli v současné době platí za takový přestupek pokuta až 100 tisíc korun. Je vidět, že tato represivní politika je zcela neefektivní,“ uvedl poslanec Pirátů LukášBartoň. 
Podle ministerských stanovisek ale plavba v podnapilosti může ohrozit bezpečnost popíjejících vodáků i jiných lidí. „Jsme stabilně proti tomu, aby se na vodě a kdekoli při dopravě pilo. Tam, kde prorazíme nulovou toleranci pro alkohol v dopravě, tak je to špatně. Ukázalo se, že vodáci dělají na vodě problém,“ komentoval tehdy návrh před jednáním vlády Ťok.

Toleranci k alkoholu u vodáků chce Senát rozšířit i na cyklisty

echo24.cz, akutalne.cz, lidovky.cz, libereckadrbna.cz, malostranskadrbna.cz, eurozpravy.cz, 24zpravy.com:

Toleranci k malému množství alkoholu u vodáků chce Senát rozšířit i na cyklisty. Rozhodl o tom navzdory varování, že změnu Sněmovna nepřijme. Podle pirátského poslance LukášeBartoně se může stát i to, že zastánci tolerance k alkoholu v dolní komoře nedokážou do léta při opětovném schvalování znovu prosadit ani původní sněmovní verzi. 

Sněmovnou přijatá novela o vnitrozemské plavbě počítá s tím, že vodáci by mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu by platil zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Odpovídá to dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům. Na významných vodních tocích by i nadále platila nulová tolerance. 
Senát na návrh svého výboru pro územní rozvoj do poslanecké novely vložil změnu zákona o silničním provozu, podle níž by limit 0,5 promile alkoholu v krvi platil pro cyklisty na cyklostezkách nebo silnicích třetí třídy. Stejnou změnu obsahuje i samostatná senátní novela. I když její návrh Senát schválil už loni, Sněmovna jej teprve rozjednala na nynější schůzi. 
Senátní novela má podle svých zastánců zabránit absurdní situaci, kdy v Rakousku smějí cyklisté popít víno, ale po přejetí hranice do Česka se vystavují finančnímu postihu. Cílem novely je mimo jiné umožnit lidem využívat vinařských cyklostezek, které cíleně vedou vinohrady a v okolí vinných sklepů, a přispět tak k rozvoji turistiky. Popotahováni policií by podle předkladatelů neměli být ani ti, kdo si dají pivo při vyjížďce na kole po venkově. 
Tolerance alkoholu u vodáků by měla platit jen na takzvaných nesledovaných vodních cestách nebo účelových vodních cestách, a nikoli dopravně významných vodních cest.

Senátoři chtějí povolit alkohol nejen vodákům, ale i cyklistům. Vrátili tak zákon poslancům

novinky.cz

Senátoři vrátili poslancům novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která ruší pokuty pro vodáky za plavbu pod vlivem alkoholu do 0,5 promile. Doposud mohli vodáci za požití alkoholu dostat pokutu až 100 tisíc korun. Senátoři chtějí prolomení nulové tolerance i pro cyklisty, a tak to v rámci pozměňovacího návrhu k novele zákona doplnili a novelu schválenou poslanci v březnu vrátili do Sněmovny. 

Senátoři sice vyjádřili souhlas s tím, že by nulová tolerance pro vodáky měla být prolomena, ale zároveň chtějí, aby si pivo mohli dát i cyklisti. Takový návrh zákona už byl v Senátu několikrát a zatím se ho podařit neprosadilo. 
Pirátský poslanec Lukáš Bartoň, který je předkladatelem návrhu a hájil ho i v Senátu, před senátní změnou varoval s tím, že by se nemuselo ve Sněmovně změnu vůbec podařit prosadit a navíc by se to nestihlo před začátkem vodácké sezóny. 
Za prosazení zákona bez změny Senátu se postavil i zlínský hejtman Jiří Čunek, který je dlouhodobě také pro prolomení nulové tolerance pro cyklisty, ale v rámci toho zákona je to podle něj komplikace. 
Vodáci zákaz stejně porušují 
Předkladatelé návrhu kritizovali především to, že současný stav je nesmyslný, protože je v podstatě nevymahatelný a vodáci sami ho nerespektují. 
Poslanec Lukáš Bartoň argumentoval především tím, že alkohol požívá 80 procent vodáků, a je proto zjevné, že represivní politika problém neřeší, ačkoli je možné ukládat pokuty. 
Omezení pouze pro zadáky 
Piráti byli původně pro úplné zrušení toleranční hranice. Ve Sněmovně nakonec prošla kompromisní varianta, kdy nebudou vodáci pokutováni do 0,5 promile alkoholu v krvi. Zda se podaří zákon ve Sněmovně schválit s pozměňovacím návrhem Senátu bude jasné nejdříve v červnu. 
Změna se však netýká všech vodáků na řekách, nýbrž pouze vůdců malých plavidel bez vlastního pohonu, která nepodléhají evidenci. V případě kánoí i raftů se omezení do 0,5 promile týká zadáka, háček může mít v krvi alkoholu víc. 

ANO spouští kampaň před volbami do europarlamentu

Hnutí ANO představuje program do Evropského parlamentu a první pětici jmen na listině kandidátů. Vystoupí premiér a předseda hnutí Andrej Babiš, volební jednička hnutí ve volbách do EP Dita Charanzová, ministr životního prostředí Richard Brabec a ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček. 
Před květnovými volbami do Evropského parlamentu má hnutí ANO největší podporu, podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění mu chce dát hlas 28 procent voličů. Preference ODS dosáhly v dubnu 12 procent, Pirátů 10,5 procenta a komunistů deset procent. Sociální demokraty by volilo 8,5 procenta lidí. Podpora SPD, koalice Starostů (STAN) s TOP 09 i lidovců se pohybuje kolem pěti procent. 
Volby do Evropského parlamentu se budou v České republice letos konat 24. a 25. května, vybírat se bude 21 europoslanců. 
Toleranci k malému množství alkoholu u vodáků chce Senát rozšířit i na cyklisty. Rozhodl o tom dnes navzdory varování, že změnu Sněmovna nepřijme. Podle pirátského poslance LukášeBartoně se může stát i to, že zastánci tolerance k alkoholu v dolní komoře nedokážou do léta při opětovném schvalování znovu prosadit ani původní sněmovní verzi. Sněmovnou přijatá novela počítá s tím, že vodáci by mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu by platil zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Na významných vodních tocích by i nadále platila nulová tolerance.

Vodáci i cyklisté pod vlivem alkoholu? Tolerance je v jednání

tyden.cz, frekvence1.cz:

Toleranci k malému množství alkoholu u vodáků chce Senát rozšířit i na cyklisty. Rozhodl o tom ve středu navzdory varování, že změnu sněmovna nepřijme. 

Podle pirátského poslance Lukáše Bartoně se může stát i to, že zastánci tolerance k alkoholu v dolní komoře nedokážou do léta při opětovném schvalování znovu prosadit ani původní sněmovní verzi. 
Sněmovnou přijatá novela o vnitrozemské plavbě počítá s tím, že vodáci by mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu by platil zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Na významných vodních tocích by i nadále platila nulová tolerance. 
Senát na návrh svého výboru pro územní rozvoj do poslanecké novely vložil změnu zákona o silničním provozu, podle níž by limit 0,5 promile alkoholu v krvi platil pro cyklisty na cyklostezkách nebo silnicích třetí třídy. Stejnou změnu obsahuje i samostatná senátní novela. I když její návrh Senát schválil už loni, Sněmovna ji teprve rozjednala na nynější schůzi.

PIRÁTI PŘEDSTAVILI SVOU VIZI ŠKOLSTVÍ

Týdeník školství:

Větší rozmanitost ve způsobech vzdělávání chtějí do budoucna podporovat Piráti. Mohlo by podle nich například vznikat více soukromých škol a více dětí by se mohlo vzdělávat doma. Vyplývá to z jejich vize pro regionální školství do roku 2030. 
Podle místopředsedy sněmovního školského výboru za Piráty Lukáše Bartoně by strana také mohla podpořit přesunutí maturitních slohů z češtiny do škol či zpřístupnění profese učitele i lidem bez pedagogického vzdělání. 
„Pro Piráty je svoboda volby vzdělávací cesty jednou z klíčových priorit. Chceme, aby to byl právě žák či jeho rodič, kteří určují a vybírají si, jakou formou se bude dítě vzdělávat, a je to pak na nás a na zřizovatelích, abychom nabídli rozmanitou škálu všech škol a směrů,“ řekl L. Bartoň. Povinná školní docházka by se podle něj měla změnit v povinné vzdělávání tak, aby rodiče s dětmi mohli snadněji volit třeba i individuální domácí vzdělávání. 
Jednou z nejdůležitějších věcí v současném školství je kromě toho podle L. Bartoně, aby co nejrychleji vzrostly platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy.

Zápisník

Týdeník školství, ČTK:

Na výzvě netrváme 

Sněmovna netrvá na výzvě vládě, aby zvýšila platy učitelů tak, aby dosáhly 130 procent průměrné celostátní mzdy nejpozději příští rok. Usnesení přijala dolní komora na návrh Lukáše Bartoně (Piráti) v úterý večer, ve středečním opakovaném hlasování je neschválila

Ministerstvo slibuje další zvyšování platů učitelů

ČT:

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Loni rostly platy českých učitelů nejrychleji za poslední roky, skoro o 11 %. Letos by měli kantoři dostat dalších 15, stejně jako příští rok. Podle ministra Plagy chce vláda dodržet slib, že si pedagogové vydělají zhruba 46 000 Kč. 

Ivan LUKÁŠ, redaktor
Ve škole pracuje zhruba 20 let. 10 posledních jako učitel. Janu Kočímu je 38. Kromě angličtiny učí i informatiku a mrzí ho, že mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním učitelé berou zřejmě nejmíň. 

Jan KOČÍ, učitel, ZŠ Havlíčkova, Jihlava
Necelých 20 letech praxe se třeba přehoupnu přes 25 000 někde víc, někdy míň. Přes 30 000 je to třeba o Vánocích, když jsou nějaký extra prémie. 

Ivan LUKÁŠ, redaktor
Mluví o čistém platu. Ministr školství ale trvá na tom, že učitelům v posledních letech platy rostou jako nikdy dřív. Letošní rok by měl ten loňský ještě překonat. Z krajů má zprávy, že na školy doputovalo o 10 % víc peněz na tarifní platy i o 5 % víc na odměny. 

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/
To samozřejmě neznamená, že se hned od dalšího měsíce objeví na výplatnicích jednotlivých učitelů a nepedagogických pracovníků, ale ředitelé by měli mít k dispozici pro letošní rok opravdu větší rozpočet, a to 15 %. 

Ivan LUKÁŠ, redaktor
Podle ministra školství stále platí to, co je napsáno ve vládním prohlášení, tedy že v roce 2021 budou učitelé brát minimálně 150 % toho, co měli na svých výplatních páskách v roce 2017. To, že platy ve školství výrazně porostou i v příštím roce potvrzují podle Roberta Plagy první jednání o rozpočtu na Ministerstvu financí. Proto bych chtěl znovu +15 %, odbory by ho nejspíš podpořily. 

František DOBŠÍK, předseda školských odborů
To je otázka dalšího vyjednávání, co unese ekonomika, a co tedy politici budou ochotni splnit. 

Ivan LUKÁŠ, redaktor
Stejně jako opozice. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/
Proto, abychom dostali platy učitelů na nějakou rozumnou mez, je potřeba ještě minimálně 1 skokové navýšení. 

Petr GAZDÍK, poslanec /STAN/
Tak, aby na konci roku 2021 jsme mohli dojít k číslu 45 000 hrubého v průměru. 

Ivan LUKÁŠ, redaktor
Jan Kočí je ale pesimista a po letech ve školství na sliby politiků moc nedá. 

Jan KOČÍ, učitel, ZŠ Havlíčkova, Jihlava
Jsem si docela jistej, že toho se teda já nedočkám. 

Ivan LUKÁŠ, redaktor
Že by si jako učitel mohl někdy tolik vydělat, se mu věřit nechce. Radovan Daněk a Ivan Lukáš, Česká televize. 

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Odbory žádají pro příští rok taky zvýšení minimální mzdy až na 15 000, to je o 1 650 Kč vyšší částka než dnes. Pokud by návrh prošel, byl by to největší skok v historii. Autoři argumentují, že v poměru k průměrnému výdělku patří minimální příjem mezi nejnižší v unii. Zástupci zaměstnavatelů ale s takovým růstem zásadně nesouhlasí. Svaz průmyslu a dopravy připouští maximálně 5 %, tedy necelých 7 stovek, celkem asi 14 000 měsíčně. 

Josef STŘEDULA, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů
Naše úroveň minimální mzdy je dokonce hluboko za kupní silou minimální mzdy v Rumunsku a dalších zemích. (…) Ta situace je dokonce tak nepříznivá, že ten rozdíl mezi českou minimální mzdou a hranicí chudoby pro jednotlivce je takřka 1 500 Kč. 

Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Nikoho to nepřekvapí, je to typicky populismus ČMKOS. Myslím, že je to hodně nezodpovědné z pohledu toho, jak se bude vyvíjet ekonomika v letošním roce. 

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Konečné slovo bude mít vláda. Ministryně práce chce, aby rozhodnutí padlo na přelomu srpna a září. Odboráře i firmy dnes vyzvala, aby se do konce léta na zvýšení minimální mzdy dohodli. 

Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Pokud bych se měla rozhodnout, ke které strany se přikloním, tak bych se spíše přiklonila k té vyšší. Ale jak jsem uvedla ty konkrétní čísla, to je pak věc jednání v příštích měsících. 

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/
Ten růst by byl dvojnásobný, jenom pro vaši informaci, než růst, zhruba plus minus dvojnásobný, než růst průměrné mzdy, a to mi připadá tedy těžko obhajitelné.

Kde je nejbezpečnější provoz, je i určitá tolerance k alkoholu, říká Fiala

idnes.cz:

S jedním pivem můžete klidně řídit, hájí šéf ODS Petr Fiala návrh, aby řidiči mohli na silnice vyjet, i když budou mít půl promile alkoholu v krvi. „Když se podíváme na statistiky, tak tam, kde je nejbezpečnější provoz, je i určitá tolerance k alkoholu. Mnohem nebezpečnější jsou ty země, kde je nulová tolerance,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Fiala. 

Představili jste návrh, aby za volantem mohli být řidiči i „pod vlivem“. Prezentoval jste to tak, že když si dají jedno pivo, tak se nic nestane, když budou mít půl promile alkoholu. Navrhl byste takovou věc, kdyby před námi nebyly evropské volby a vy nepotřeboval zaujmout voliče? 
Měli jsme to v programu už v roce 2014 a jsme přesvědčeni, že to je správný krok. Nesouvisí to s evropskými volbami, ale v jedné věci to s Evropou souvisí. Takovéto ustanovení je prakticky ve všech zemích západní Evropy. My tam chceme patřit i v tomto směru. Nevidím důvod, proč by si řidič nemohl dát malé pivo. Nesdílím argumenty, že to čeští řidiči nezvládnou, já si to nemyslím. 
Bude jízda na silnicích bezpečnější, když budou řidiči pod vlivem alkoholu? 
S jedním pivem můžete klidně řídit. Když někdo bude pod vlivem většího množství alkoholu, tak ty sankce by měly být tvrdé. Když se podíváme na statistiky, tak tam, kde je nejbezpečnější provoz, je i určitá tolerance k alkoholu. Mnohem nebezpečnější jsou ty země, kde je nulová tolerance. Naši občané jsou stejně odpovědní jako lidé v Rakousku, Lotyšsku, Francii, Itálii, kde si můžete dát skleničku vína nebo piva k obědu a řídit. 
ODS nevyšel pokus vyměnit ze strany vyloučeného Václava Klause mladšího v čele školského výboru. Zkusíte Martina Baxu, který při volbě neuspěl, prosadit znovu? 
To, co se stalo ve školském výboru, je především to, že koalice ANO, SPD a KSČM si osvojila Václava Klause jako předsedu školského výboru, protože náš člen už to není. Jestli se jim líbí, aby v čele školského výboru byl člověk, který dává jedno nevhodné přirovnání k holocaustu za druhým, který říká, že máme okamžitě vystoupit z Evropské unie, tak je to jejich člověk v čele školského výboru. 
Zobrazit fotogalerii 
S kritikou vašeho kandidáta Baxy vystoupil i člen školského výboru za Piráty, poslanec z Plzeňského kraje Lukáš Bartoň, který mluvil o tom, že by se měl pan Baxa naplno věnovat práci plzeňského primátora. 
Ať nekádrují jednotlivé kandidáty, ve Sněmovně se to nedělalo. Pan místopředseda Baxa je nepochybně odborník v oblasti školství, věnoval se tomu více než dvacet let, byl středoškolský učitel. Byl připraven se vzdát některých jiných úkolů, které má ve sněmovních výborech. Zvládl by to. 
Tady přece platí nějaké tradiční dohody a zvyky, že si strany určují, kdo je bude reprezentovat v čele výborů a to je tady porušeno. Jak budeme postupovat dál, se ještě poradíme v našem klubu. Mám představu, jak budeme postupovat. Jsem přesvědčen, že pan Baxa je výborný kandidát na předsedu školského výboru. 
Podle Piráta Jakuba Michálka Baxu nevolila ani poslankyně ODS Markéta Majerová Zahradníková. Ptal jste se jí? 
Nemám žádný důvod nevěřit paní poslankyni Majerové Zahradníkové. Byla to tajná volba. 
Ve chvíli, kdy ODS vystoupila s kritikou Klause mladšího, mezi jeho zastánci byla právě ona. A její facebookový post si dokonce nasdílel, takže minimálně podezření tam existuje. 
To, že paní poslankyně Majerová Zahradníková je dlouhodobě v přátelských vztazích s Václavem Klausem, je známé. Určitě to pro ni není jednoduchá situace, ale nemám důvod ji podezírat, že nepodpořila našeho kandidáta. 
Klaus řekl, že jedná o možnosti založení nové strany. Nemáte obavu, že za ním odejdou další občanští demokraté? 
Takovou obavu nemám. Ti, kteří si teď vybrali Václava Klause mladšího, tedy okamurovci, ANO a komunisté, by se měli obávat. Pokud vznikne nová strana pánů Klausů, tak to bude strana, která bude brát jejich voliče, ne voliče ODS. 
Navštívil jste před pár dny sjezd KDU-ČSL a řekl tam, že byste si přál co nejužší spolupráci vaší a jejich strany. Už máte domluvenou schůzku s novým předsedou lidovců Markem Výborným? 
Ještě jsme si nedomluvili termín. Považuji za samozřejmé, že se s panem předsedou Výborným setkám a budeme se bavit o spolupráci. A navážeme na tu spolupráci, která v poslední době byla výborná. Příkladem jsou senátní doplňovací volby v Praze 9, kde jsme postavili společného kandidáta, pana starostu Jarolíma. 
Budete usilovat i o nějakou formu koalice před příštími volbami do Sněmovny? 
Konkrétní formy spolupráce se ukáží v těch debatách. Před námi jsou krajské volby, které nám dávají prostor přemýšlet, jak by spolupráce mohla vypadat. Musíme se snažit všemi silami o to, aby tady po volbách byla pravicová nebo středopravá vláda, aby se změnilo to, co tu je, levice s ANO. Populisti a komunisti, to nepřipadá dál v úvahu další čtyři roky. Musíme přemýšlet i do budoucna, jak dostat na Pražský hrad někoho, kdo reprezentuje tři základní věci, na kterých by česká demokracie měla stát – příslušnost k Západu, svoboda a demokracie a moderní tržní ekonomika. Jak ODS, tak KDU-ČSL jsou tradiční politické strany založené na programu. Oni reprezentují křesťanskodemokratický proud, my občanský, konzervativněliberální. 
Asi by se vám předvolební koalice s lidovci líbila. 
Já jsem podal ruku a říkal jsem, že jsme připraveni k dialogu. 
Podáte tu ruku ke spolupráci ještě někomu jinému? Jen spolupráce ODS a lidovců, to by nemuselo stačit, abyste porazili Andreje Babiše. 
To se uvidí. Já jsem přesvědčen, že je třeba porazit Andreje Babiše, aby tu byla středopravá vláda, která nás povede mezi deset nejúspěšnějších zemí světa a skončí tady to plýtvání. My jsme na nedávné programové konferenci zmínili pět priorit, kterým se budeme věnovat. Nízké a jednoduché daně, reforma státu včetně digitalizace, důchodová reforma včetně prorodinné politiky, vzdělání a také životní prostředí, ve kterém se budou lidé dobře cítit. 
Když nám někdo říká, že jen kritizujeme, tak ať se podívá na zprávy NKÚ. Věci, které kritizujeme my, kritizuje i tento nezávislý orgán, proto se pan Babiš tolik vztekal, protože o opozici může říkat, že ta ho jen kritizuje, protože je opozice, ale o Nejvyšším kontrolním úřadu se to říká hůř. 
Berete si nějaké ponaučení z toho, jak dopadly prezidentské volby na Slovensku, kde vyhrála poměrně jasně Zuzana Čaputová? 
Slovensko je trošku zvláštní i ve středoevropském kontextu. Již podruhé tam vyhrál někdo, kdo prezidentskými volbami startuje svou politickou kariéru. Většinou je to tak, že je to někdo někdo, kdo prezidentským úřadem svou cestu politikou završuje. To odpovídá přání slovenské společnosti, ale nemyslím, že to je úplně přenositelné jinak. Jsem přesvědčen, že příště by měly demokratické politické strany nominovat lidi s politickou zkušeností. Přece jen jedno poučení či povzbuzení je i pro Českou republiku, že vyhrála kandidátka, která se celou dobu chovala slušně, neagresivně, věcně, proste normálně, a že takovou politiku lidé chtějí. 
Zkusíte znovu přesvědčit paní Miroslavu Němcovou, která jednou kandidaturu odmítla Petr Nečasovi a podruhé i vám? 
Já mám s paní Němcovou tak korektní vztah, že bych určitě neudělal něco takového, že bych to nejprve řekl do nějakého média a pak se o tom teprve bavil s paní Němcovou. 
V posledních dnech čelí jedné z dalších afér ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková za to, že byl po tlaku čínského velvyslance z jednání s obchodními partnery vykázán zástupce Tchaj-wanu. Ministryně udělila vytýkací dopis náměstkovi Bärtlovi. Je to dostatečné, nebo by měla skončit paní ministryně, jak požaduje čtyřicet senátorů? 
Od začátku si myslím, že by měla skončit paní ministryně. Myslel jsem si to už po jejích výrocích týkajících se cenu mobilních operátorů. Toto ale pokládám za zcela nepřijatelné. Pokud úředníci nebo pan náměstek jednali podle pokynů paní ministryně, tak je to odpovědnost paní ministryně. Pokud na jednání byli pozváni i čínský velvyslanec i zástupce Tchaj-wanu, tak paní ministryně jako hostitelka měla trvat na tom, že tam budou oba, které pozvala. 
Není prostě možné, aby ministryně na základě podnětu čínského velvyslance někoho vykázala. Kde to jsme? To nám bude cizí velmoc nařizovat, koho máme zvát nebo nemůžeme zvát? Pokládám to za lokajské, diletantské a naprosto nepřijatelné. Reprezentanti cizích zemí budou naší vládě diktovat, kdo smí být v místnosti a kdo ne? To je nemožné. 
Proč podle vás premiér Babiš ministryni Novákovou stále drží? 
To nevím. Ale já ani nevím, proč drží ministra dopravy Ťoka a další lidi. Do politiky pana premiéra nevidím. Jen vidím, že promrhává náš ekonomický růst, když se podíváte do zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu, tak se postavily čtyři kilometry dálnic za poslední rok. To je ostuda. 
Vládní koalice vyjednává, pro které rodiny se zvýší rodičovský příspěvek z 220 na 300 tisíc korun. Kdo by měl podle vás mít nárok na vyšší rodičovský příspěvek? Jen ti, kdo jsou stále doma s dětmi, nebo všechny rodiny s dětmi do čtyř let? 
Nejprve se ministryně Maláčová a premiér Babiš předháněli, kdo s tím přišel. Pak se ukázalo, že to je zpackané, špatně připravené, že se ozývají rodiče, kteří by byli diskriminováni, tak teď zase na sebe začali házet, kdo může za to, že je to špatně. Samozřejmě by to měli dostat všichni. Není možné, aby na zvýšený příspěvek neměli nárok ti, jimž se narodí dítě na Silvestra půl hodiny před půlnocí, a měli nárok ti, jimž se narodí půl hodiny po půlnoci. Takhle to nemůže být. To zvýšení se v nějaké míře musí dotknout všech.

Klaus jr. zůstává. I díky ANO

Lidové noviny:

Měla to být poslední 

tečka za odcházením 

Václava Klause juniora z řad ODS. Nestalo se. Podle ODS za tím stojí poslanci hnutí ANO. 

PRAHA Václav Klaus mladší zůstává předsedou sněmovního školského výboru. A to navzdory snahám jeho bývalých stranických kolegů z ODS. Očekávalo se, že tajná volba proběhne hladce a nahradí jej Martin Baxa (ODS). Na základě zákulisních dohod mělo jít o pouhou formalitu. O to větší překvapení a zklamání pro samotného Baxu bylo, že v tajné volbě získal pouhých šest z 21 hlasů členů výboru. Hlasování přitom proběhlo ve dvou kolech. V tom prvním získal jen o hlas více. 

Pomsta bývá sladká 

Podle naštvaného předsedy občanských demokratů Petra Fialy z toho strana vyvodí důsledky. Za viníky fiaska označil členy koalice ANO, SPD a KSČM. „Aspoň se odkryly karty,“ poznamenal Fiala. Vzhledem k rozdělení sil školského výboru ukazuje ODS prstem především na hnutí ANO, které sedí na 10 židlích. Sám Baxa je obvinil z toho, že „nectí dohody“. 
„Naši poslanci podepsali žádost ODS o svolání tohoto výboru a volbu nového předsedy, jinak by to vůbec neproběhlo. Apeloval jsem na naše poslance, aby respektovali právo ODS na tuto pozici. Mám z médií informaci, že hlavně Pirátům, SPD a KSČM vadil souběh funkcí,“ bránil se první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. 
Že demokratického kandidáta potopilo ANO, naznačila i místopředsedkyně výboru Kateřina Valachová (ČSSD). „Nebudu tajnou volbu komentovat. Myslím si ale, že jako demokraté jsme měli respektovat nominaci politické strany, která výbor vede, podle zvyklostí ve sněmovně. Jaká politická strana takto nepostupovala, je myslím podle výsledků zřejmé a je třeba se ptát tam,“ odpověděla na dotaz LN Valachová. 
Důvod naznačila Věra Procházková (ANO) před hlasováním. Před třemi lety byla situace opačná – ANO tehdy opustila středočeská poslankyně Kristýna Zelienková a hnutí ji chtělo odvolat z rozpočtového výboru. Díky hlasům TOP 09 a ODS se jim to nepovedlo. Teď se karta obrátila a ANO to ODS mohlo oplatit. 
Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek na sociálních sítích uvedl, že z výsledku hlasování vyplývá, že pro Baxu nehlasovala ani občanská demokratka Zuzana Majerová Zahradníková, což ukazuje na hlubší rozkol v ODS. „Je to jen spekulace, volba byla tajná. Nechci paní poslankyni podezírat z neloajality, pokud se neukáže opak,“ byl opatrný Fiala. 

Spokojený junior 

Syn zakladatele ODS Václava Klause odcházel spokojeně. „Mám rád tajnou volbu, lidé volí podle svého,“ podotkl a pak kousavě dodal: „Ze šesti hlasů si pan Baxa dal hlas sám. Ale těch pět hlasů napříč politickým spektrem mě trošku mrzí,“ vyjádřil se Klaus. 
Jeden z těch, kteří se veřejně k volbě Baxy přiznali, byl pirátský poslanec Lukáš Bartoň. „I přes kritiku kumulace funkcí jsem ten, kdo hlasoval pro pana Baxu. Vůbec nemáme nařízení z nějakých stranických sekretariátů,“ podotkl Bartoň. 
Baxa je primátorem Plzně, místopředsedou strany a členem mnoha podvýborů; a to mu během diskuse členové výboru vyčítali. 
Nezařazený poslanec a bývalá výrazná tvář ODS Klaus mladší si v dobrém rozmaru neodpustil ani rýpnutí do dalšího člena výboru. „Má to několik aspektů. Jeden je radostný, a sice že poprvé přišel na zasedání školského výboru pan poslanec Zaorálek,“ komentoval výsledky volby Klaus. 
Bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) je dnes ve sněmovně šéfem zahraničního výboru. Členství v tom školském tak bere spíše jako formální funkci. „Nevím, jestli jsem mu udělal radost,“ komentoval Klausova slova. „Moc to nestíhám s tím zahraničním výborem. Bývalo zvykem, že předsedové už v žádném dalším výboru neseděli,“ řekl LN Zaorálek. 
Exministr zahraničí se tak na základě vlastní zkušenosti vyjádřil i ke kritice, která mířila na Baxu kvůli kumulaci funkcí. „Je to trochu na pováženou. Myslím, že argument něco do sebe má. Předsednictví výboru je skutečně něco, co vyžaduje čas,“ dodal Zaorálek.

Václav Klaus mladší ustál pokus sesadit ho z čela školského výboru

ČT:

Gabriela LAŠKOVÁ, moderátorka
Václav Klaus mladší ustál pokus sesadit ho z čela školského výboru. Když už není členem strany, chtěla ho jeho bývalá mateřská ODS vyměnit za Martina Baxu. Jenže toho dnes poslanci v tajné volbě odmítli. Vadila jim jeho kumulace několika funkcí. Baxa je například plzeňským primátorem a současně místopředsedou ODS. 

Zbyněk ZYKMUND, redaktor
ODS dnes ve sněmovně tvrdě narazila. Její zúčtování s Václavem Klausem mladším narušili poslanci školského výboru, když Klause ve funkci předsedy výboru podrželi. Občanským demokratům nevyšla snaha dosadit do čela výboru primátora Plzně Martina Baxu. 

Petr GAZDÍK, člen sněmovního školského výboru /STAN/
Pro pana poslance Martina Baxu bylo odevzdáno 6 hlasů. Předsedou výboru tedy pan poslanec nebyl zvolen. 

Zbyněk ZYKMUND, redaktor
V tu chvíli bylo jasné, že pro Klause je to po vyloučení z ODS v polovině března alespoň malá satisfakce. 

Václav KLAUS ML., předseda sněmovního školského výboru /nestr./
Chápu, že pan Baxa ke svým asi 20 placený veřejným funkcím primátora Plzně, krajského zastupitele, předsedy /nesrozumitelné/ 20 komisí jako hlasuje sám pro sebe na předsedu školského výboru, ale těch dalších pět hlasů napříč politickým spektrem mě trošku mrzí. 

Zbyněk ZYKMUND, redaktor
Moc funkcí na jednoho Maxu. To byla věc, která poslancům během debaty vadila nejvíc. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda sněmovního školského výboru /Piráti/
I já jsem se ozval proti této kumulaci funkcí. Já osobně jako Plzeňák bych rád, abych měl primátora, který se věnuje mému městu. 

Zbyněk ZYKMUND, redaktor
Baxa se hájil, že by se některých funkcí vzdal a zbytek by zvládl. V tajném hlasování se prý proti němu spiklo ANO s komunisty a SPD. 

Martin BAXA, poslanec /ODS/
V žádném případě nevěřím tomu, že by poslanci hnutí ANO se rozhodovali samostatně. Je zjevné, že to byl nějaký befel ze sekretariátu hnutí ANO. 

Zbyněk ZYKMUND, redaktor
Poslanci ANO v debatě Baxu kritizovali, ale přiznat, jestli pro něj opravdu nehlasovali, se jim moc nechtělo. 

Věra PROCHÁZKOVÁ, poslankyně /ANO/
Bylo tajné hlasování a viděli jste výsledek. 

Zbyněk ZYKMUND, redaktor
Poslanecký klub ODS teď bude muset situaci řešit. Buď se smíří s tím, že o post předsedy školského výboru přišel nebo navrhne znovu Martina Baxu, anebo někoho úplně jiného. Zbyněk Zykmund, televize Prima.

Vedení školského výboru

ČT:

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Členové sněmovního školského výboru budou hlasovat o novém předsedovi. Doposud jím byl Václav Klaus mladší z ODS. Vedení občanských demokratů ho, ale v polovině března vyloučilo ze strany. ODS teď navrhuje jako kandidáta svého místopředsedu Martina Baxu. Podle dřívějších dohod poslaneckých klubů, patří post předsedy školského výboru právě občanským demokratům. 

Martin BAXA, poslanec /ODS/
Já se problematikou školství zabývám, ale samozřejmě prioritu Občanské demokratické strany jsem také prezentoval na sobotní programové konferenci, 16. března, ať už je to zvýšení platů učitelů, snížení byrokracie ve školách, ale to je zatím moje zodpovědnost stranická. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/
Piráti plně respektují dohodu poslaneckých klubů, že místo předsedy výboru obsadí člen ODS, takže nemáme problém s tím, že to bude pan poslanec Baxa předsedou výboru a nikoliv pan poslanec Klaus, který už vlastně není členem ODS. Jediná trošku vada pana poslance Baxy je to, že je zároveň kumulátorem, je i primátorem Plzně a tam máme trošku menší problémy.

Nezařazený, bývalý poslanec ODS, Václav Klaus mladší nadále zůstává v čele sněmovního školského výboru

ČT:

Libor DVOŘÁK, moderátor
Dnes už nezařazený, bývalý poslanec ODS, Václav Klaus mladší nadále zůstává v čele sněmovního školského výboru. Jeho členové nezvolili kandidáta klubu ODS Martina Baxu. V tajné volbě dostal jen šest z jedenadvaceti hlasů. A tady je jeho reakce. 

Martin BAXA, poslanec /ODS/
Já jsem přesvědčen o tom, že za tím může být i nějaká obava z toho, jak člověk, který je nominovaný Občanskou demokratickou stranou, by mohl zasahovat do diskuse o školství. Já chci se věnovat tomu, aby se české školství změnilo k lepšímu, aby se zvedly platy učitelů, aby byla snížena byrokracie ve školství, aby učitelé měli lepší prostor pro to se věnovat svému povolání a zjevně o to asi není zájem. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Vysvětlil poslanec ODS Martin Baxa, který je současně i plzeňským primátorem a krajským zastupitelem. Naším dnešním prvním hostem je docent Milan Znoj, politolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den, pane docente. 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
Dobrý den. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Proč podle vás většina výborů byla proti výměně Václava Klause mladšího? 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
Vzhledem k tomu, že z jednadvaceti členů deset členů je z hnutí ANO, tak bych řekl, že to nezvolení Martina Baxy mají na svědomí právě především zástupci za hnutí ANO a pak už lze spíš uvažovat o tom, že je to takový dloubanec ODS z jejich strany. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Nejčastěji se v případě poslance Baxy zmiňovala kumulace funkcí, jeho členství v několika výborech, je to jen záminka, nebo byste to bral za validní důvod? 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
Určitě argument to je, protože být primátorem Plzně, krajským zastupitelem, ještě obecním, v dalším výboru pro veřejnou správu působí místopředseda ODS, tak si myslím, že těch funkcí je opravdu hodně a zrovna to primátorství a předseda školského výboru mají k sobě dost daleko a obě jsou to náročné funkce. I Pirát Bartoň upozorňoval na tuto, řeknu, přetíženost Martina Baxy, ale v zásadě záleží jenom na něm, jak on se rozhodne, ODS ho nominovala, on jenom byl odhodlán funkce vykonávat v pořádku a myslím si, že, byť to je třeba brát v úvahu a nějaký argument to je, tak ten rozhodující to nejspíš nebyl, protože opravdu soudím o tom, že to je takový zvednutý prst od ANO směrem k ODS spíše. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Má podle vás pravdu ODS, když říká, že jde o porušení parlamentní, pravda, zvyklosti a pravidla poměrného rozdělování míst v orgánech sněmovny? 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
Tak určitě existují zvyklosti, dohody o tom, jak budou výbory obsazeny, i funkce ve sněmovně, a tyto dohody jsou tímto nezvolením Martina Baxy, jsou porušeny nepochybně. Na druhou stranu není to první případ v historii sněmovny, kdy se tyto dohody nedodržují, a popravdě řečeno, ODS sama má máslo na hlavě v tomto směru. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Předseda ODS Petr Fiala reagoval slovy, že do čela výboru Václava Klause mladšího dosadila koalice ANO, SPD a KSČM. Jak byste glosoval tento výrok, pane docente? 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
Tak Petr Fiala se snaží upozornit na to, že hnutí ANO tady vládne s touto podivnou koalicí, SPD do toho započítal. To je politická teze. Pravda je, že hnutí ANO samozřejmě má menšinovou vládu se sociální demokracií, ta podpora KSČM je ve hře. Nejsem si úplně jistý, jestli tato koalice zrovna stojí za těmito tahanicemi ve školském výboru, byť ze strany KSČM, a určité sympatie k Václavu Klausovi mladšímu byly vysloveny. Ale řekl bych, že spíše opravdu jde o takovou odplatu hnutí ANO směrem k ODS, která komplikovala /nesrozumitelné/ sněmovny a ty původní dohody o rozdělení těch funkcí, takže myslím, že si teďka politici vrací jeden úder za druhým. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Jedna dosti podstatná, dle mého soudu, otázka. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek na sociálních sítí uvedl, že z výsledků toho hlasování vyplývá, že pro Baxu nehlasovala ani občanská demokratka Zuzana Majerová Zahradníková. To by mělo poukazovat podle pana Michálka na hlubší rozkol v ODS. Pokud by tomu tak bylo, svědčilo by to podle vás o nějakých problémech v řadách občanských demokratů? 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
No, to hlasování je tajné, samozřejmě Jakub Michálek je absolvent Matfyzu, tak předpokládám, že umí počítat, i když u některých matematiků zrovna ta násobilka dělá největší potíže. Nevím přesně, jak k tomu dospěl. Je to možné, a teda pokud bychom spekulovali, že by pro něho nehlasovala kolegyně ze strany, tak by to bylo vážné, si myslím. To by svědčilo i o tom, že ani v ODS Martin Baxa neměl tu náležitou podporu. Ale jak říkám, pro mě je to prostě spekulace Jakuba Michálka. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Otázka související, pane docente. Má vyloučený Václav Klaus mladší stále příznivce i v teď už pro něj bývalé ODS? 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
Myslím, že ano, určitě. Václav Klaus mladší s tím svým takovým protievropštějším a nacionálnějším postojem v ODS určitě není sám, má tam příznivce. Do jaké míry je bude chtít nějak si přiblížit nebo s nimi spolupracovat, to je asi ještě hodně předčasné říci a on sám si musí ujasnit svoji budoucí nějakou politickou roli nebo cestu, na kterou se vydá, a pak teprve uvidíme, jak se ten vztah k ODS bude utvářet. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Poslední otázka pro politologa Milana Znoje. Jaké dopady může do budoucna mít, co se týče prohlasovávání sněmovních postů, právě tento případ? Znamená to, že dohody přestávají platit? 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
No, nebude to mít dobrý účinek, teda v tom smyslu, že by tam platila stabilita dohody. Určitě ty dohody jsou více oslabeny, nabourány, ODS nepochybně, nebo některé jiné strany v podobné situaci, se budou moci na to odvolat a výměna na těchto postech se může jenom zkomplikovat a tedy se ta spolupráce na sněmovní půdě může být tím trošku, nebo se zhorší, nejspíš bych řekl, že určitě se zhorší. 

Libor DVOŘÁK, moderátor
Říká politolog Milan Znoj. Děkujeme mnohokrát a na slyšenou. 

Milan ZNOJ, politolog, FF UK
Na slyšenou.

Václav Klaus ml. zůstává v čele školského výboru

ČT:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No, a když byla řeč o jméně Václav Klaus, tak další dnešní událost ze sněmovny. Předsedou školského výboru dál zůstává nezařazený poslanec Václav Klaus mladší. Vystřídat ho měl občanský demokrat Martin Baxa. V tajné volby a nezískal dost hlasů. Podle šéfa strany Petra Fialy tím zákonodárci porušili sněmovní dohody. Podle nich tento post náleží právě ODS. 

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka
Středa 9 hodin ráno. Poslanci přichází na jednání školského výboru. Někteří stále nerozhodnuti, jestli pro navrženého kandidáta budou hlasovat. Opak by znamenal podporu stávajícího šéfa. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec, místopředseda sněmovního školského výboru /Piráti/
U Pana Baxy stále váhám, protože přece jenom jde o primátora Plzně a Piráti silně vystupují proti kumulaci funkcí. 

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka
A právě to je hlavním tématem debaty. Spojení funkcí se nelíbí ani hnutí ANO nebo SPD. 

Tereza HYŤHOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně sněmovního školského výboru /SPD/
Jak to všechno skloubí, když ještě vezmeme v potaz, že je i krajským zastupitelem, a další jeho funkce. 

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka
Baxa říká, že by se třeba členství v podvýborech vzdal. Uvedl taky, že fungování školského výboru i vedení města zná, a dokáže tak odhadnout, že předsednickou pozici spolu s tou primátorskou může zvládnout. Rozprava trvala zhruba 20 minut. Samotná volba nového předsedy se pak odehrávala za zavřenými dveřmi. Zanedlouho bylo jasné, že v prvním kole Baxa neuspěl. Získal 7 hlasů a poslanci se lístky za plentu museli odebrat znovu. Výsledek druhého hlasování se příliš nelišil. 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí, člen sněmovního školského výboru /STAN/
Pro pana poslance Martina Baxu bylo odevzdáno 6 hlasů. Předsedou výboru tedy pan poslanec nebyl zvolen. 

Václav Klaus ML., poslanec, předseda sněmovního školského výboru /nestr./
Vždycky ta tajná volba, ji mám rád, protože ty lidi volej podle svého, takže kdyby nebyla, tak nejsem ani ve sněmovně a ani jsem nebyl kandidátem, takže vždycky mám tu tajnou volbu radši než ty dohody těch politických stran. 

Martin BAXA, poslanec, člen sněmovního školského výboru /ODS/
My jsme byli přesvědčeni, že v Poslanecké sněmovně platí dohody. Výsledek dnešní volby jasně ukazuje, že to neplatí. (…) Hnutí ANO zjevně nestojí o dodržování dohod. 

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka
Zástupců největšího sněmovního klubu je ve výboru 10. Omluvený byl 1. Dohody, že ODS náleží předseda školského výboru, prý respektují. Kritizují ale Baxu jako kandidáta. 

Karel RAIS, poslanec, člen sněmovního školského výboru /ANO/
On asi není jediný kdo, kdo rozumí školské problematice v rámci ODS, mají tam řadu bývalých učitelů, profesorů, docentů, rektorů. Vytáhli tady tuto kartu a zrovna se jim to nepovedlo. 

Kateřina VALACHOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně sněmovního školského výboru /ČSSD/
Bychom tu jejich nominaci měli respektovat, já takhle respektuji nominace všech politických stran. Zleva doprava jejich návrhy a myslím si, že ty zvyklosti byly porušeny. 

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka
Další postup chce ODS probrat na jednání poslaneckého klubu před sněmovní schůzi v polovině dubna. O šéfovi školského výboru se pak zřejmě bude mluvit i na plénu. Karolína Jelínková, Česká televize.

Klaus zůstal v čele školského výboru, kandidát ODS neuspěl. Kádrování a nerespektování pravidel, zlobí se Fiala

denikn.cz:

Václav Klaus mladší, kterého ODS vyloučila ze strany, zůstává v čele sněmovního školského výboru. 

Ačkoli ODS vyzvala ostatní strany, aby jim pomohly vedení výboru převolit a dosadit do jeho čela Martina Baxu, někteří členové především z řad hnutí ANO a SPD měli problém s tím, že Baxa je i krajským zastupitelem a primátorem Plzně a má i další placené funkce. 
Nakonec získal Baxa při volbě jenom šest hlasů. „Chápu, že pan Baxa ke svým asi dvaceti placeným veřejným funkcím hlasuje sám pro sebe jako pro předsedu výboru, ale těch dalších pět hlasů, které dostal napříč politickým spektrem, mě mrzí,“ komentoval to Klaus mladší. 
Spokojen nebyl předseda ODS Petr Fiala. Na svém Facebooku si postěžoval, že zvyky platící v Poslanecké sněmovně již neplatí a pravidla se nerespektují. 
A v podobném duchu na své nezvolení reagoval i sám Baxa. „Dnes se to ukázalo v plné nahotě. Hnutí ANO zjevně nestojí o dodržování dohod,“ řekl Baxa. 
Jak volili v tajné volbě, přiznali jen někteří 
Poslanci většinou nechtěli komentovat, jak v tajné volbě hlasovali. Výjimku udělal poslanecLukáš Bartoň (Piráti), který po jednání uvedl, že přes své výtky k Baxovi mu nakonec dal hlas. Baxu podpořil i předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík. 
„Nebudu tajnou volbu komentovat. Myslím si ale, že jako demokraté jsme měli respektovat nominaci politické strany, která výbor vede, podle zvyklostí ve Sněmovně. Jaká politická strana takto nepostupovala, je myslím podle výsledků zřejmé a je třeba se ptát tam,“ napsala Deníku N v SMS bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). 
Narážela tím na hlasy poslanců z hnutí ANO. Ti odmítli říct, zda Baxu volili, pouze naznačili, že to neudělali. Vadilo jim například, že ODS jim v minulosti nepomohla odstranit z rozpočtového výboru poslankyni Kristýnu Zelienkovou, a také řešili kumulaci funkcí Baxy. 
Baxa od počátku nebyl favoritem 
Už od začátku přitom bylo jasné, že s Baxou mají ostatní členové výboru problém, a to nejen z hnutí ANO, ale i z SPD. Ještě předtím, než se o novém předsedovi výboru začalo jednat, už jeho členové na jeho hlavu snášeli výtky. 
Začala s nimi poslankyně Tereza Hyťhová (SPD). Připomněla, že Baxa kromě toho, že je primátorem a krajským zastupitelem, zastává funkci předsedy podvýboru pro kulturu a je členem mnoha meziparlamentních skupin. 
Následně se přidal i Václav Klaus mladší a zeptal se Baxy, jestli se vzdá své funkce předsedy podvýboru pro kulturu. Baxa potvrdil, že v případě svého zvolení skutečně rezignuje. 
Krátce před desátou začala volba nového předsedy. Baxa se představil a připomněl, že post šéfa školského výboru připadl Klausovi mladšímu na základě dohod mezi stranami, protože jej získala právě ODS. Zrekapituloval, že poté co se výkonná rada strany shodla, že Klaus mladší již dále nebude členem, rozhodl se poslanecký klub, že by Klause měl v čele výboru vystřídat právě Baxa. Ten následně uvedl výčet všech svých zkušeností, tedy jak ze školství, tak z krajského zastupitelstva i z vedení města, kdy se vždy věnoval školství. Baxa poté oznámil, že by se v případě zvolení i vzdal členství výboru pro veřejnou správu. 
„Odhazoval jste bezcenné klobouky“ 
„Jste zkušený politik a odhazoval jste tu klobouky, které jsou naprosto bezcenné,“ reagoval na jeho nabídku místopředseda výboru Karel Rais (ANO). Připomněl, že pozice sice náleží ODS, ale má pocit, že poslanec Baxa měl při snaze o ni nabídnout členům výboru více. Poslankyně ANO Věra Procházková pak připomněla případ, kdy kvůli hlasům opozice neprošlo odstranění bývalé poslankyně hnutí Kristýny Zelienkové z rozpočtového výboru. 
S kumulací funkcí ale měli problém i Piráti. Například poslanec Bartoň zdůraznil, že Plzeň je čtvrté největší město v republice a jeho spravování by si zasloužilo, aby se mu někdo věnoval na plný úvazek. „Kandidujete na předsedu nejdůležitějšího výboru Sněmovny,“ konstatoval dále Bartoň. 
Na to Baxa reagoval, že kdyby věděl, že to nezvládne skloubit, o post předsedy výboru by neusiloval. Dodal, že chce pomoci reformě školství i rozvoji v oblasti kultury, nejde mu o sbírání funkcí. 
Klaus mladší následně zdůraznil, že nikdy nezastával žádnou placenou funkci kromě postu předsedy výboru. Poté zmínil, že po odchodu z ODS se stal ještě více nadstranickým, a proto by tak vedl i výbor. 
Pro odchod Klause mladšího z čela výboru nehlasovala také poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková, jak již předem oznámila v rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz. Při diskusi výboru ale na Klausovu obranu ani jednou nevystoupila. 
Klause mladšího strana vyloučila krátce poté, co na plénu přirovnal pravomoci Sněmovny k pravomocím židovské obce, když rozhodovala o židovských transportech. 

Klaus zůstává v čele sněmovního školského výboru

tyden.cz, forum24.cz:

Nezařazený poslanec Václav Klaus zůstává v čele sněmovního školského výboru. Jeho členové kandidáta klubu ODS Martina Baxu novým předsedou nezvolili, ve finále středeční tajné volby dostal šest z 21 hlasů. 

Předsednické křeslo školského výboru přitom připadá občanským demokratům podle dohod o rozdělení funkcí v dolní komoře. 
„Byli jsme přesvědčeni o tom, že ve Sněmovně platí dohody. Výsledek dnešní volby jasně ukazuje, že toto neplatí. Hnutí ANO zjevně nestojí o dodržování dohod,“ reagoval na výsledek Baxa, jenž je místopředsedou ODS. Hnutí ANO se možná podle něho obávalo i toho, že by v čele výboru prosazoval školskou politiku ODS. Klause mladšího nyní Baxa označil za nominanta vládního hnutí. O dalším postupu občanských demokratů se poradí poslanecký klub, dodal. 
„Chápu, že pan Baxa ke svým asi 20 placeným veřejným funkcím primátora Plzně, krajského zastupitele, předsedy podvýboru, 20 komisí hlasuje sám pro sebe na předsedu školského výboru, ale těch dalších pět hlasů napříč politickým spektrem, které dostal, mě mrzí,“ řekl novinářům Klaus mladší. 
Někteří poslanci se v debatě stavěli kriticky k tomu, že Baxa je i plzeňským primátorem a krajským zastupitelem. „Je to jakési hromadění funkcí, a to je problém,“ řekl Karel Rais (ANO). Také pirát Lukáš Bartoň, který ale, jak později uvedl, hlasoval pro Baxu, a Tereza Hyťhová z SPD zapochybovali o tom, zda by Baxa vykonávání funkcí stíhal. Klause někteří členové, například Miroslav Grebeníček (KSČM), za řízení výboru chválili. 
Baxa tvrdil, že by funkci předsedy školského výboru zvládl, jinak by do ní nekandidoval. Uvedl, že pokud by byl zvolen a posléze potvrzen Sněmovnou, ukončil by členství ve výboru pro veřejnou správu a v několika podvýborech, které se týkají veřejné správy. Odstoupil by také z čela podvýboru pro kulturu. „Nekandiduji proto, abych měl funkci pro funkci, ale abych mohl měnit školství k lepšímu,“ uvedl. 
Klause mladšího vyloučilo vedení ODS ze strany v polovině března. Klaus podle výkonné rady občanských demokratů „svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozoval dobré jméno ODS“. 
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jak zní jeho celý název, se zabývá kontrolou vlády v těchto oblastech a projednává návrhy zákonů, které se jich týkají, včetně příslušných kapitol státního rozpočtu. Do působnosti výboru patří také například Technologická agentura, Grantová agentura, Akademie věd, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie a Státní fond kultury.

Klaus ml. si udržel navzdory ODS šéfovskou židli ve Sněmovně. Fiala zuří

Blesk:

Plán zněl jasně, ODS chtěla po březnovém vyhazovu Václava Klause ml. ze strany i poslaneckého klubu udělat ve Sněmovně další krok. Dosadit za syna exprezidenta nového šéfa do čela školského výboru, s funkcí se pojí mimo jiné příplatek zhruba 33 tisíc měsíčně oproti základnímu platu. Jenže napoprvé ODS plán nevyšel, v tajné volbě plzeňského primátora Martina Baxu poslanci novým šéfem nezvolili, dostal jen šest hlasů z 21. Fiala to má za prolomení zvyklostí a porušení pravidla poměrného rozdělení míst v orgánech Sněmovny. 

„Stanoviska mám tři,“ řekl v reakci pro Blesk Klaus ml. „Za prvé mám radost, že na jednání konečně přišel poslanec Zaorálek z ČSSD, kterého jsme tam ještě nikdy neviděli. Takže to byla ta radostná část dneška,“ pousmál se. 
„Druhá část je smutná, protože pan Baxa, který je primátor Plzně, krajský zastupitel, poslanec, předseda kulturního podvýboru a má ještě dalších 20 placených funkcí a hlasuje sám pro sebe, to bych ještě zvládl pochopit. Ale že dostane ještě dalších pět hlasů, mě trošku zarmoutilo,“ zmínil Klaus, aby pokračoval: „A za třetí, já nebudu komentovat Občanskou demokratickou stranu. S řadou členů budu v budoucnu spolupracovat.“ 

Klaus ml.: Lidé na chodbě mi říkali, že mě budou volit 
„Když jsem chodil po chodbě, tak mi říkali asi jen tři lidi, že pro mě budou hlasovat. Byla to tajná volba, takže je hotovo. Můj politický život se neodvíjí od postu předsedy školského výboru,“ zmínil Klaus ml. 
Zatím neúspěšný uchazeč o šéfovský post Baxa pro Blesk uvedl: „Předpokládám, že bude následovat schůze poslaneckého klubu, kde situaci probereme. Mé nezvolení je výrazem toho, že hnutí ANO nechce dodržovat dohody a nejspíš má obavu z toho, že by nominant ODS v čele školského výboru mohl výrazně ovlivňovat oblast školství.“ 

Kritika na hlavu Baxy: Hromadí funkce 
Členové sněmovního školského výboru měli podle představ ODS ve středu zvolit svým novým předsedou Martina Baxu (ODS). Někteří poslanci se v debatě stavěli kriticky k tomu, že Baxa je i plzeňským primátorem a krajským zastupitelem. „Je to jakési hromadění funkcí, a to je problém,“ řekl Karel Rais (ANO). Také Pirát Lukáš Bartoň a Tereza Hyťhová z SPD zapochybovali o tom, zda by Baxa vykonávání funkcí stíhal. Klause někteří členové výboru, například Miroslav Grebeníček (KSČM), za řízení výboru chválili. 
Baxa tvrdil, že by funkci předsedy školského výboru zvládl, jinak by do ní nekandidoval. Uvedl, že pokud by byl zvolen a posléze potvrzen Sněmovnou, ukočil by členství ve výboru pro veřejnou správu a v několika podvýborech, které se týkají veřejné správy. Odstoupil by také z čela podvýboru pro kulturu. 
Předsednické křeslo školského výboru připadá ODS podle dohod o rozdělení funkcí v dolní komoře. U Klause ml. v případě zvolení Baxy půjde mimo jiné o výrazný sešup na výplatní pásce. Plat předsedy sněmovního výboru je letos téměř 115 900, řadový poslanec má bez náhrad 82 400, rozdíl je tedy víc než 33 tisíc. 
Místopředsedu ODS Baxu navrhl do čela výboru stranický poslanecký klub. Právě Baxa prezentoval na březnové programové konferenci občanských demokratů program ODS pro školství a vzdělávání. 
Konala se týž den, co výkonná rada strany vyloučila Klause, protože podle ní „svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozoval dobré jméno ODS“. 
Středeční volba podle představ ODS zatím nedopadla. Baxu, i pokud bude zvolen, ještě bude muset potvrdit Sněmovna. Až případným potvrzením dolní komorou zároveň zanikne předsednická funkce Klausovi. 
Vystudovaný učitel dějepisu a zeměpisu Baxa (43) je od loňska primátorem Plzně, funkci zastával i v letech 2010 až 2014. Působí také jako zastupitel Plzeňského kraje.

Václav Klaus ml. zůstává v čele sněmovního školského výboru

reflex.cz, lidovky.cz, euro.cz, tyden.cz

Václav Klaus mladší: Bude jeho vyloučení z ODS pro stranu přínosem, nebo ztrátou? • foto: Profimedia 

Nezařazený poslanec Václav Klaus zatím zůstává v čele sněmovního školského výboru. Jeho členové kandidáta klubu ODS Martina Baxu novým předsedou nezvolili, v tajné volbě dostal šest z 21 hlasů. Předsednické křeslo školského výboru přitom připadá občanským demokratům podle dohod o rozdělení funkcí v dolní komoře. 
Někteří poslanci se v debatě stavěli kriticky k tomu, že Baxa je i plzeňským primátorem a krajským zastupitelem. „Je to jakési hromadění funkcí, a to je problém,“ řekl Karel Rais (ANO). Také Pirát Lukáš Bartoň a Tereza Hyťhová z SPD zapochybovali o tom, zda by Baxa vykonávání funkcí stíhal. Klause někteří členové výboru, například Miroslav Grebeníček (KSČM), za řízení výboru chválili. 
Baxa tvrdil, že by funkci předsedy školského výboru zvládl, jinak by do ní nekandidoval. Uvedl, že pokud by byl zvolen a posléze potvrzen Sněmovnou, ukočil by členství ve výboru pro veřejnou správu a v několika podvýborech, které se týkají veřejné správy. Odstoupil by také z čela podvýboru pro kulturu.

ODS narazila ve Sněmovně do zdi. Nepodařilo se jí zbavit Klause ml. funkce

novinky.cz:

ODS ve Sněmovně narazila do zdi. Neuspěla s plánem odvolat šéfa školského výboru Václava Klause ml. a nahradit ho Martinem Baxou. Poslanci Klause ml. podrželi a ten tak zůstane v čele výboru. Občanští demokraté Klause ml. v březnu vyloučili ze strany. Tah Klusem se tak začíná vedení ODS komplikovat. 

V prvním kole poslanci Baxu za předsedu nezvolili, podle informací Novinek dostal pouze sedm hlasů z 22. Konalo se kolo druhé, v tom Baxa získal šest hlasů z 21. Klaus ml. tak zůstane v čele výboru – navzdory ODS. 
Poslanci na středečním jednání výboru Baxovi vyčítali hlavně kumulaci funkcí. Baxa je primátorem Plzně a zastupitelem plzeňského kraje i místopředsedou ODS. „Bude primátor stíhat vedení výboru? Nezvažoval jste, že byste odešel z postu primátora?“ tázal se Lukáš Bartoň(Piráti). 
„Primátor a místopředseda strany, je to hromadění funkcí, a to je problém,“ přidal se poslanec Karel Rais (ANO). Uznal, že podle dohod post náleží ODS, ale že je spokojen s tím, jak Klaus ml. výbor vede. 
„Jak to budete všechno stíhat? Být primátorem města Plzeň je náročné. Jakým způsobem to budete dělat? Budete dělat práci primátora napůl, nebo budete tady na výboru nepřítomen?“ kritizovala Tereza Hyťhová (SPD). 
Klause ml. se zastal i komunistický poslanec Miroslav Grebeníček. „V Parlamentu jsem toho zažil docela dost a měl jsem pocit, že je teď výbor solidně řízen,“ konstatoval. 
Zvládnu to, tvrdil Baxa 
Baxa na výtky reagoval s tím, že funkci primátora i předsedy výboru zvládne. „Za ten rok a půl v Poslanecké sněmovně jsem pravidelně docházel na jednání výboru a vím, co ta práce předsedy obnáší. Je to práce zvládnutelná. Kdybych byl přesvědčen, že tuto funkci nezvládnu, tak bych nekandidoval,“ hájil se Baxa. 
Zdůraznil, že při ustavování Sněmovny vznikla dohoda s jednotlivými poslaneckými stranami na tom, že post předsedy výboru byl určen pro nominanta ODS. 
„Na základě těchto dohod byl Václav Klaus ml. zvolen předsedou tohoto výboru. Došlo ke změně, která spočívá v tom, že v březnu přestal být členem ODS,“ řekl Baxa. 
Klaus ml.: Demokratický blok jsem neuznával 
Klaus ml. ve svém projevu prohlásil, že se nebude před ostatním adorovat. Zpochybnil ale, že vedení výboru náleží ODS. „Dávám vám za zmínku jednu věc. Tohle místo je vyjednáno jakýmsi demokratickým blokem, který dnes neexistuje a já jsem ho nikdy neuznával,“ uvedl Klaus ml. 
ODS opakovaně tvrdí, že podle dohody při ustavování Sněmovny náleží post předsedy školského výboru ODS. Partaj ale Klause ml. v polovině března vyloučila kvůli výrokům o židovských transportech ve Sněmovně a následnému přirovnání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. 
Straně také vadilo, že Václav Klaus ml. otevřeně podporuje vystoupení ČR z EU, zpochybňuje účast vojáků AČR ve vojenských misích nebo se účastní akcí pořádaných problematickými organizacemi. 

Klaus mladší obhájil post předsedy školského výboru. Nový kandidát Baxa z ODS dostal jen šest hlasů

iRozhlas:

Poslanec Václav Klaus mladší (nezr.) obhájil ve středu post předsedy sněmovního školského výboru. Jeho členové nového kandidáta Martina Baxu z ODS nezvolili, v tajné volbě dostal šest z 21 hlasů. 

Vedení ODS ze strany Klause mladšího nedávno vyloučilo, požadovalo proto výměnu i v čele výboru. Místo předsedy podle povolebních dohod připadlo právě ODS. 
Někteří poslanci se v debatě stavěli kriticky k tomu, že Baxa je i plzeňským primátorem a krajským zastupitelem. „Je to jakési hromadění funkcí, a to je problém,“ řekl Karel Rais (ANO). Také Pirát Lukáš Bartoň a Tereza Hyťhová z SPD zapochybovali o tom, zda by Baxa vykonávání funkcí stíhal. Klause někteří členové výboru, například Miroslav Grebeníček (KSČM), za řízení výboru chválili. 
Baxa tvrdil, že by funkci předsedy školského výboru zvládl, jinak by do ní nekandidoval. Uvedl, že pokud by byl zvolen a posléze potvrzen Sněmovnou, ukončil by členství ve výboru pro veřejnou správu a v několika podvýborech, které se týkají veřejné správy. Odstoupil by také z čela podvýboru pro kulturu. 
Připravujeme podrobnosti. 

ODS nezvládla zbavit Klause ml. šéfovské židle. Tučný příplatek má ve Sněmovně dál

Besk:

Občanští demokraté v březnu vyloučili ze strany Václava Klause mladšího. Důvodem byly jeho kontroverzní výroky. Tím měl podle oficiálního stanoviska ODS poškozovat dobré jméno strany. Teď má Klaus junior skončit i ve vedení školského výboru, který podle dohod o rozdělení funkcí připadá „ódéesákům“. Novým šéfem se má stát Martin Baxa (ODS), který po Klausovi ml. přebere místo i s příplatkem přes 30 tisíc k základnímu platu. Jenže napoprvé ODS plán nevyšel, v tajné volbě Baxu novým šéfem výboru poslanci nezvolili, dostal jen šest hlasů z 21. 

Členové sněmovního školského výboru měli podle představ ODS ve středu zvolit svým novým předsedou Martina Baxu (ODS). Baxa by tak vystřídal v čele výboru Václava Klause mladšího, kterého vedení občanských demokratů vyloučilo v polovině března ze strany. 
Někteří poslanci se v debatě stavěli kriticky k tomu, že Baxa je i plzeňským primátorem a krajským zastupitelem. „Je to jakési hromadění funkcí, a to je problém,“ řekl Karel Rais (ANO). Také Pirát Lukáš Bartoň a Tereza Hyťhová z SPD zapochybovali o tom, zda by Baxa vykonávání funkcí stíhal. Klause někteří členové výboru, například Miroslav Grebeníček (KSČM), za řízení výboru chválili. 
Baxa tvrdil, že by funkci předsedy školského výboru zvládl, jinak by do ní nekandidoval. Uvedl, že pokud by byl zvolen a posléze potvrzen Sněmovnou, ukočil by členství ve výboru pro veřejnou správu a v několika podvýborech, které se týkají veřejné správy. Odstoupil by také z čela podvýboru pro kulturu. 
Předsednické křeslo školského výboru připadá ODS podle dohod o rozdělení funkcí v dolní komoře. U Klause ml. v případě zvolení Baxy půjde mimo jiné o výrazný sešup na výplatní pásce. Plat předsedy sněmovního výboru je letos téměř 115 900, řadový poslanec má bez náhrad 82 400, rozdíl je tedy víc než 33 tisíc. 
Místopředsedu ODS Baxu navrhl do čela výboru stranický poslanecký klub. Právě Baxa prezentoval na březnové programové konferenci občanských demokratů program ODS pro školství a vzdělávání. 
Konala se týž den, co výkonná rada strany vyloučila Klause, protože podle ní „svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozoval dobré jméno ODS“. 
Středeční volba podle představ ODS zatím nedopadla. Baxu, i pokud bude zvolen, ještě bude muset potvrdit Sněmovna. Až případným potvrzením dolní komorou zároveň zanikne předsednická funkce Klausovi. 
Vystudovaný učitel dějepisu a zeměpisu Baxa (43) je od loňska primátorem Plzně, funkci zastával i v letech 2010 až 2014. Působí také jako zastupitel Plzeňského kraje.

Poslanci rozhodují o setrvání Klause mladšího v čele školského výboru, někteří váhají

aktualne.cz:

Václav Klaus mladší se ve středu dopoledne dozví, jestli zůstane v čele školského výboru. Klaus má o místo přijít kvůli nedávnému vyloučení z ODS. Vedení strany následně do čela výboru místo Klause navrhlo místopředsedu strany Martina Baxu. 

Už když Václav Klaus mladší přicházel hodinu před jednáním do své kanceláře předsedy školského výboru, věděl, že ho v této funkci čekají nejspíš poslední hodiny. Jen velké překvapení by ho mohlo udržet v čele výboru, který má vůbec nejdelší název ze všech – výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Došlo by k němu, pokud by členové výboru nevyslyšeli přání ODS i svých vlastních stran a nepodpořili by jako Klausova nástupce místopředsedu ODS a zároveň primátora Plzně Martina Baxu. 
Například pirát Lukáš Bartoň před hlasováním sdělil, že váhá, jestli bude hlasovat pro tuto výměnu. „My piráti jsme proti kumulaci funkcí, nelíbí se mi, že by pan Baxa byl předsedou výboru a zároveň primátorem,“ řekl Baxa Aktuálně.cz. 
Na kumulaci funkcí se zeptal také samotný Klaus, kterého zajímalo, jestli se tedy Baxa vzdá funkce, pokud ho nahradí. Z Baxova vyjádření vyplynulo, že by primátorem zůstal, ale opustil by místo v čele jednoho podvýboru ve sněmovně. 
Když se Aktuálně.cz zeptalo členů výboru na stanovisko k odvolání Klause, většina tvrdila, že bude pro jeho odchod. „Někteří kolegové by mohli říci, že měli Václava Klause tak rádi, že ho nechtějí odvolat, ale nepovažuji to za pravděpodobné,“ avizoval už minulý týden například člen výboru za KDU-ČSL Jiří Mihola. 
Že Klause možná čekají poslední dny ve vedení výboru bylo jasné po prohlášení předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury, který jednal se zástupci dalších stran ve sněmovně. „Požádal jsem předsedy ostatních klubů o ujištění, že platí politické dohody, na základě kterých byla ustanovena sněmovna. Všichni potvrdili, že ano, takže platí, že my máme nárok na místo předsedy klubu,“ sdělil Stanjura a potvrdil, že strana do vedení navrhne svého místopředsedu Baxu, který je i členem školského výboru. 

Jsme jak židovský výbor, který má připravit transport 
Václavu Klausovi mladšímu se tak nevyplácí spory, které vedl s vlastní stranou už delší dobu. Předseda Petr Fiala a další jej několikrát upozorňovali, že vystupuje proti programu a zájmům ODS, Klaus to odmítal. Vzájemné rozepře vyvrcholily 12. března na jednání sněmovny. 
„Zase projednáváme něco, co občané České republiky nechtějí. To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale hledáme, jak to trošilinku zmírnit a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou,“ prohlásil Klaus ve chvíli, kdy poslanci jednali o GDPR. Podle něj je 57 procent zákonů nařízeními Evropské unie, kde poslanci jen jako ovce zdvihají ruku. 
Okamžitě se ozvali někteří poslanci, kteří se ohradili proti Klausově slovníku a poukazovali na to, že jeho slova nejsou pravdivá. Zásadní pak byl hlas předsedy Petra Fialy. „Jménem ODS se omlouvám za příměr, který zde nevhodně použil můj kolega Václav Klaus,“ sdělil poslancům Fiala. 
V dalších dnech už měly události rychlý spád. Nejdříve poslanecký klub ODS vyzval Klause, aby odešel z klubu, a o několik dní později už výkonná rada Klause vyloučila ze strany. 
Samotný Klaus uznal, že se svým přirovnáním k židovskému výboru přestřelil, ale zároveň několikrát opakoval, že on rozhodně neporušuje program strany a vyloučení považuje za špatnou variantu. Svého syna se zastal i Václav Klaus starší a někteří další politici. 

Nechci další deklarace jako v SSM, do školství nejde jen tak hodit 20 miliard, vysvětluje Foldyna, proč nehlasoval pro zvýšení platů učitelům

Sněmovna v úterý potvrdila svou výzvu z prosince 2017, aby vláda nejpozději příští rok zvýšila platy učitelů na 130 procent průměrné celostátní mzdy. 

Jenže hned druhý den poslanci svůj apel zrušili. Opakované hlasování vyvolal Jaroslav Foldyna z ČSSD, který ještě v úterý večer hlasoval pro původní výzvu. Svůj krok pak vysvětloval údajnou technickou chybou. To však vyvrací předkladatel původního usnesení, pirátský poslanecLukáš Bartoň. 
Proč jste se rozhodl hlasování o platech učitelů zpochybnit a vyvolat nové? 
Byla to jen technická záležitost. Nechtěl jsem ho vyvolávat znova, jen jsem se zdržel hlasování a na sjetině jsem měl ano. Přitom jsem se chtěl u toho bodu zdržet. 
Pirátský poslanec Lukáš Bartoň, který bod předkládal, říká něco jiného. Po úterním hlasování vám prý šel ještě poděkovat za to, že jste zvedl ruku pro doporučení, aby se platy učitelům zvýšily. 
Hlasoval jsem pro zařazení bodu na program. Myslel jsem, že mi děkuje za zařazení bodu, o kterém se hlasovalo předtím. Myslím si, že se o tom hlasovat musí, nicméně celý návrh byl deklaratorní a neříkal nic o tom, jak budou peníze rozděleny. Tudíž jsem se pak zdržel. Chápu, že opozice řekne: přidejte učitelům tři sta procent a zítra. Tomu rozumím, je to normální, ale je to jen politikum. Tady se plošně přidává učitelům bez ohledu na to, kdo má jakou aprobaci, a aniž by měl ředitel větší možnost posuzovat, kdo peníze dostane. Deklarace nic takového nerozlišila, byla jen o tom, že zítra přidáme učitelům dvacet miliard. A když ty věci nejsou rozebrané, tak jsem se zdržel hlasování. 
Pan Bartoň tvrdil, že jste mu po schválení výzvy řekl, že si za tím stojíte a že je potřeba podpořit učitele. 
Myslel jsem si, že mluví o bodu jako takovém, protože o tom se jednat musí, to vůbec nezpochybňuji. Ale zdržel jsem se hlasování o doporučení navyšovat. 
Já jsem měla za to, že úterní a středeční hlasování bylo jen potvrzením toho, co už poslanci včetně těch z ČSSD schválili v prosinci 2017. Proto mě překvapilo, když se i mnozí sociální demokraté včetně vás zdrželi. 
Určitě to bylo proto, že u deklarace, která doporučila zvýšení platů vládě, byl termín. Pokud si vzpomínám, mělo to být do konce roku 2020. Musí však být vypracovaný zákon, jakým stylem budou peníze do školství rozděleny. A musí se s ministrem financí domluvit, kde se těch dvacet miliard vezme. Nic takového tady nebylo. Vláda deklarovala, že do roku 2021 zvedne platy učitelům na 130 procent průměrné mzdy ( v programovém prohlášení vlády stojí, že v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků na 150 procentech úrovně roku 2017, pozn. red. ). To pan ministr nerozporoval, potvrdil, že první krok se už udělal a učitelé dostali přidáno. Bylo to politikum a opozice na to má právo. Ale od některých poslanců bylo hlasování pokrytectvím, protože vehementně bijí na poplach, ale ve školství po nich zbyla jen inkluze a nevyřešené problémy. 
Manželka je učitelka 
Teď mluvíte o své stranické kolegyni Kateřině Valachové? 
Myslím ty, co píšou statusy, jak bojují za učitele. Celá řada lidí ve školství fungovala, byla v různých vládách, a místo, aby dali peníze do školství, dali 150 miliard církvím. Místo aby řešili školství, vznikla inkluze. Já jsem samozřejmě ve střetu zájmů, protože mám doma učitelku ze základní školy, takže bych byl rád, kdyby přidali dvě stě procent. 
Co vám na to manželka řekla? Vy nechcete, aby se takto zvýšily učitelům platy? 
Samozřejmě se na to doma žena ptala, tak jsem odpověděl, že navyšování bude ve třech krocích, jak to řekl pan ministr. Chceme, aby v roce 2021 bylo ve školství 130 procent průměrného platu, a dělají se k tomu všechny kroky, první navýšení proběhlo a teď přijdou další. 
Nepřijde vám, že už teď jsou platy učitelů natolik nízké, že i plošné navýšení na 130 procent by nebylo na škodu? 
Naprosto souhlasím, že nízké jsou, ale je k tomu potřeba připravit zákon, jak se budou peníze rozdělovat. Nasypat to plošně do školství nejde, to je rovnostářství, které se tady pěstuje padesát let a nikdo s ním nechce nic dělat. Nejsem ten, kdo by nechtěl, aby se ve školství přidávalo, ale nedovedu si představit, že by vláda vzala dvacet miliard a hodila je do školství tak, jak je to postavené. 
Měl by se tedy připravit zákon? 
Musí se udělat směrnice k přerozdělení peněz a celá řada kroků ve školském zákonu. Musí se nastavit pravidla. 
Jenomže to doporučili poslanci už dříve. Takže zkrátka říkáte, že tam teď peníze nejsou? To byl hlavní důvod, proč koalice výzvu nepodpořila? 
Určitě. Koalice má závazek a já budu jeden z prvních, který by křičel, kdyby se věci neplnily. Pan ministr ve Sněmovně řekl: ano, zvedneme platy učitelům do roku 2021, jak jsme prohlásili. 
Ve čtvrtek byl den učitelů, takže spoustu lidí naštvalo, že poslanci nechtěli potvrdit své dřívější prohlášení o navýšení platů. 
Tomu rozumím, ale je to politická deklarace. Celou řadu věcí, které se prohlasovaly v parlamentu, vláda neplnila. Tady je nutné, aby vláda plnila, co si předsevzala. A Poslanecká sněmovna na to má deklaratorní vliv. Jen při schvalování zákonů je ten vliv zásadní – buď ho schválí, nebo neschválí. A kdybychom se tady usnesli, že už zítra máme přidat učitelům sto procent, tak by to byla jen deklarace. Někdo by to mohl dát jako novinové titulky, ale tím by to skončilo. 
A neměla by aspoň ta deklarace smysl? Poslanci by ukázali, že jim na tom záleží. 
Už ve vládním programovém prohlášení je deklarace, že tato vláda přidá učitelům na 130 procent průměrného platu. To bychom museli nějaké prohlášení dělat každý měsíc. Narodil jsem se v roce 1960 a zažil jsem konference SSM ( Socialistického svazu mládeže, pozn. red. ). Už nechci pokračovat v tom, že se dělají pořád různé deklarace. Jednou to stačí. 
Tento text jste si mohli přečíst díky tomu, že si předplácíte Deník N. Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz. 
Vážíme si Vaší podpory.

Pohádky i napětí

Právo:

„Nevěřte každé pohádce,“ poradila mi nedávno čtenářka V. P., učitelka základní školy na severní Moravě. Avizovaného desetiprocentního navýšení platu v pevné složce se dočkala, leč pěti procent na odměnách ani náhodou. Její kolegyně a kolegové prý mají stejnou zkušenost. „Kantory se politici zaštiťují, ale když zhasnou kamery, zapomenou,“ posteskla si. 
Podobně se to tento týden odehrálo na plénu Sněmovny. Pirát Lukáš Bartoň v úterý prosadil výzvu vládě, aby už v příštím roce zvedla platy učitelům – skokově – na úroveň 130 procent celorepublikové průměrné mzdy (loni to bylo podle ministerstva školství 110 procent). 
Oněch 130 procent chtějí skoro všechny strany. Ale vláda ANO se soc. dem. to pojala jinak a do programu si zapsala cíl: kantorský průměr 45 tisíc v roce 2021 (zvýšení o polovinu proti učitelské průměrné mzdě z roku 2017). 
Pak šli zákonodárci spát, do rána – před Dnem učitelů – ze své proklamované štědrosti vystřízlivěli a usnesení hodili do koše. To vytočilo poslankyni Kateřinu Valachovou (ČSSD), která mluvila o „hysterii“ a „absolutním skandálu“. Připomněla, že ministr školství Robert Plaga (ANO) slíbil pedagogům přidat od ledna 2020 opět patnáct procent, což by podle ní vyšlo na oněch 130 procent průměrného platu v zemi. 
Že by další pohádka? Úplně stačí, že premiér Andrej Babiš (ANO) patnáctiprocentní nášup míní rozdělit na dvě půlky, z nichž jedna bude tarifní a druhá pohyblivá. Jinými slovy, jistých by učitelé měli pouze 7,5 procenta. 
Kdyby se vláda rozhodla chytračit nebo rovnou couvat, nepochybně to schytá od pravicové opozice. Ta se v minulosti taky nevycajchnovala, spíš naopak, ale teď si užívá luxusu bdít na stráži vzdělanosti a tepat babišovce. 
Ještě tvrdším protivníkem však Babišovi mohou být školské odbory. Kdyby ty vytáhly do ostrého boje, hrozil by hnutí ANO odliv cenných voličů. Mezi natěšenými učiteli jich předloni mělo spoustu. Opustí-li ale vládnoucí partaj přízeň státních zaměstnanců, je to s ní nahnuté. Zvlášť když cestu zpátky k podnikatelům a živnostníkům ANO teprve pracně hledá. 
„Mám už dost toho, jak se učitelům lže,“ vybouchla Kateřina Valachová ve zjevné shodě se čtenářkou V. P. Aby dostali, co jim náleží, chce poslankyně navrhnout řešení, jehož součástí budou i adekvátní příjmy na zajištění kantorských platů. 
Je i není podivné, když koalicí již tři čtvrtě roku od jejího vzniku otřásají spory nad klíčovými tématy. Sociální demokraté ztrácejí trpělivost s Babišovou sólistickou a marketingovou politikou i s jeho tendencí složit si tu a tam ve Sněmovně alternativní hlasovací většinu. Vůli poprat se o voliče se silnějším partnerem jim nelze upřít. Co ale udělají, když ANO nepřesvědčí pod dobrém? Nejen učitele čekají napínavé zážitky.

Platy pedagogů

ČT:

Antonín ŠIMŮNEK, redaktor
Dobrý večer. 39 095 korun, na takový průměrný plat se letos podle ministerstva školství dostanou učitelé. Jejich platy naposledy vzrostly v lednu. Polepšit si letos mají celkově o 15 procent. Plat učitele, tedy oněch průměrných 39 tisíc, se skládá z více složek. Přibližně tři čtvrtiny sumy tvoří pevná část. Každý měsíc učitelé dostávají ještě příplatky třeba za třídnictví, funkci zdravotníka nebo správce učebny. Nejmenší složku potom tvoří odměny, ty ředitelé udělují jednorázově například za dobré pracovní výsledky nebo za pořádání různých akcí, jako jsou exkurze nebo soutěže. Tenhle graf potom ukazuje, jak roste průměrný plat učitelů, to je ta horní křivka. V posledních letech se zvyšoval o něco rychleji, než celková průměrná mzda v Česku. Zatímco v roce 2013 byl rozdíl 1600 korun. Loni už se plat učitelů vzdálil průměrné mzdě o více než 3 tisíce. A jak se budou platy učitelů vyvíjet v dalších letech? Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že dosáhnou na konci jejího volebního období nejméně 150 procent úrovně z roku 2017. To by odpovídal sumě 46 tisíc korun a sněmovna tento týden dokonce projednávala návrh Pirátů, který vládu vyzýval, aby nejpozději příští rok zvýšila učitelům platy na úroveň 130 procent průměrné mzdy. Velmi hrubým odhadem při zachování současného růstu mezd by to znamenalo přibližně 47,5 tisíce, sněmovna ale nakonec výzvu neschválila. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/
Sněmovna chce, aby se zvyšovaly platy učitelů, ale reakce vlády, vládních poslanců je, že nechtějí zvyšovat platy v roce 2020, chtějí si to udržet ještě o rok později. 

Jaroslav FOLDYNA, poslanec /ČSSD/
Tady na to máme nějaké volební období a to volební období nekončí, a to, co ta vláda prohlásila, to se plní, zvedají se platy učitelů, takže nelze tady hlasovat bezrozmyšlenkovitě o těchto věcech. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
To byl důležitý názor, co jsme teď slyšeli od poslance Foldyny, protože to byl právě on, který zpochybnil své původní hlasování, a proto se ona výzva Poslanecké sněmovny hlasovala druhé a napodruhé neprošla. Ovšem závazek vlády navyšovat platy učitelů dnes zopakoval také sám ministr školství Robert Plaga a tím reagoval na protest učitelů. 

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/
Já, pokud vnímám ten protest učitelů, tak ho vnímám jako určitý symbol toho, že nesmíme zapomínat na české školství. A za sebe říkám, že na ně nezapomínáme, to znamená, ano, pokud 20 let jsme hřešili na to, že čeští učitelé všechno skousnou a že nemusíme vzdělávání a že nemusíme vzdělávání dát dostatek prostředků a podmínek pro to, aby školství bylo kvalitní, tak ten protest takto chápu a vnímám. Za sebe mohu říct, že to, co jsme si předsevzali na začátku volebního období, tak plníme, to znamená, učitelům se přidává a nejenom učitelům, ale i nepedagogickým pracovníkům na školách a budeme v tom pokračovat i v letech 2020 a 2021. To, že ve sněmovně došlo k nějaké roztržce, to je sice pravda, ale mě jako ministra školství primárně zajímá, abych měl dostatek prostředků pro pedagogy a nepedagogy v roce 20 a 21 a ten slib ministryně financí mám. 

redaktorka
Takže to platí stále, že opravdu, ta vaše představa, jakým růstem bsy se mělo přidávat učitelům, tak tak to bude. 

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/
Mám cílem je a z toho nehodlám uhnout, aby bylo splněno to, co bylo na začátku slíbeno, to znamená, že průměrný plat českého učitele bude na konci roku 2021 150 procent výše roku 2017. K tomu máme nastavenou strategii a chci, aby bylo opznat, když si vezmeme rozpočet roku 2020 a střednědobý výdajový rámec, to znamená, výhled rozpočet na 2021, aby bylo zcela jasné, že ten slib vláda splní. 

redaktorka
Ti učitelé taky zmiňují částku 130 procent průměrné mzdy. Jak se stavíte tady k tomu požadavku, jak to vypadá? 

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/
I v tom usnesení, které sněmovna přijala, tak se o této, o této hodnotě hovoří, je to hodnota, ke které musíme mířit, to znamená, to znamená, má bych byl velmi rád, kdyby ty střednědobé. 

redaktorka
Vy už jste trošku zmínil to, co se dělo ve sněmovně, jaký je to tedy signál pro vás, jak budete třeba reagovat na sněmovnu dál, na to, co s děje jtam. 

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/
Pro mě je klíčové teďka vyjednávání s ministryní financí, a to aby jako vláda jsme dali návrh rozpočtu, který nebude obsahovat skryté díry ve školském rozpočtu, což se nám v roce 2019 povedlo a peníze, které jdou do regionálního, ale i vysokého školství, tak budou dostatečné k navýšení platů pedagogů. K tomu vyvíjí ministerstvo školství svoje úsilí a pak samozřejmě budu chtít v duchu těch debat v sněmovně, aby sněmovna podpořila rozpočet v kapitole školství v té poslední fázi schvalování zákona o státním rozpočtu, to znamená na podzim roku 2019. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Stále s námi ve spojení Karel Rais, místopředseda školského výboru z hnutí ANO. Co se to, prosím, pane místopředsedo stalo v Poslanecké sněmovně. Vaše kolegyně, paní Valachová, to hodnotí jako pošpinění koaliční spolupráce, to řekla dnes pro Českou televizi. Proč to dvojí hlasování, jak si to vykládáte? 

Karel RAIS, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Poslanecká sněmovna /ANO/
Tak tomu, já to slyším poprvé samozřejmě, pošpinění koaliční spolupráce, teď je otázka, který ze dvou subjektů koho pošpinil, protože tam si myslím, že tak jak říkal pan ministr, pro nás je závazný v podstatě programové prohlášení vlády, kde se hovoří o navýšení do konce volebního období, to znamená, do toho roku 21, tak jak bylo řečeno, tady těch, na tu částku plus minus 45, 46 tisíc. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Takže vám šlo o to, aby to nebylo už v roce 2020, jak chtěli poslanci, ale až v roce 2021. 

Karel RAIS, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Poslanecká sněmovna /ANO/
Ne, ne, ne, nám šlo hlavně o to, aby se, aby se v prvé řadě proběhlo vyjednávání s paní Schillerovou, abysme, aby v podstatě nebyla zavázaná nějakými, nějakými úvahami, které byly opět víceméně nesystémové a které byly prostě teď s prominutím vycucány z prstu v tom smyslu, že mohl přijít někdo jiný a říct, že to může být hned příští rok … 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dobře, to, to určitě nezpochybňuji, ale mně jde teď hlavně, takhle je to první usnesení z toho, z toho roku 2017. Tam to bylo naprosto, tam to bylo schválený většinou. To bylo doporučení a já se domnívám, že ti kolegové přišli prostě ve špatnou chvíli. měli počkat na ty vyjednávání, na ty vyjednávání prostě s ministryní. Třeba se, a to si myslím, že se prostě vlamují do otevřených dveří. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak to znamená co, že se vlamují do otevřených dveří? Že to zkrátka půjde, že dělá vláda všechno pro to, aby plat průměrný učitele byl někde kolem 47 tisíc už v roce 2020, to bude? 

Karel RAIS, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Poslanecká sněmovna /ANO/
My se budeme snažit … No, toto já nevím, to musí být … 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Že zkrátka půjde, že dělá vláda všechno pro to, aby plat průměrný učitele byl někde kolem 47 tisíc už v roce 2020? 

Karel RAIS, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Poslanecká sněmovna /ANO/
Když se budeme snažit, my se budeme … No, toto já nevím, to musí být výsledek jednání ministr školství a ministryně financí, tak jak to bylo řečený a ne, aby prostě tam byl dopředu nějaký nátlak, čili to jsme si mohli vymyslet, já se ptám, proč zrovna 130, proč ne 140, proč ne ke konci roku, proč to teda nemůže být, v čem … 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak 130 to je asi proto, že tento lib padl už v roce 2003 od ministryně Buzkové, jak tvrdí Pedagogická komora, to je stále stejný slib, že, 13 let nebo 16 let … 

Karel RAIS, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Poslanecká sněmovna /ANO/
Tak to můžeme takhle jít do 30letý války zpátky, to prostě, to prostě, já si fakt myslím, že je potřeba vyjednat, musíme být rádi, že probíhá vyjednávání všech těch /nesrozumitelné/, těch zájmovejch skupin, to znamená odborů, učitelů, ministerstva školství, ministerstva financí. A tam dojde k nějaký, k nějaký domluvě. Pak se dá o tom hovořit, jestli ta domluva dopadla dobře nebo špatně, ale v každém případě pořád je tady to programový prohlášení vlády, který, jak jsme slyšeli, prostě ministr chce dodržet. Čili … 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak dobrá, tak já, díky za vysvětlení a co míní šéf školských odborů, teď zajímalo by mě, vy cítíte tu dobrou vůli ze strany ministerstva školství, že v roce 2021 bude učitel brát 47 tisíc. 

František DOBŠÍK, předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
Tak je to závazek ve vládním prohlášení, který já beru, že to je v podstatě jakoby bible pro tu vládu. Tady by musela nastat asi nějaká nepředvídaná ekonomická krize, aby se ty sliby neplnily, protože to není jenom otázka slibů, to je, za tím slibem se skrývá pro mě něco jako dalšího, jo. To, že opravdu učitelé budou motivovaní, že ta profese bude atraktivní pro absolventy pedagogických fakult, že nebudou odcházet nikam jinam, že to má x těch souvislostí, že to není vymyšlené nějaké číslo, že to je v podstatě jakoby meta, kde prostě to srovnání může … 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
To chápu, že tomu tak můžete rozumět, ale mně jde o to, co vnímáte v praxi, protože jsme také slyšeli ředitelů a učitelů, že mnohdy ty peníze, zejména do netarifních nebo výhradně do netarifních složek platu tak vůbec nedorazí. Někde je ředitelé nerozdělí, protože potřebují více přidat kupříkladu školníkům, teď nechci, aby to vyznělo ošklivě, ale třeba to tak bývá, že ta potřeba je větší na některých školách, tak stane se to skutečně podle vás? 

František DOBŠÍK, předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
Takto, já jsem se vyjádřil už několikrát, že nenárokové složky alias osobní ohodnocení je pro mě něco jako paní Colombová a za tím si stojím, že to chceme teď pohlídat právě, protože my jsme chtěli co nejvíc do tarifů, protože to je transparentní, to je prostě neoddiskutovatelné, těch 5 procent. V současné době teprve ředitelé dostávají v rámci rozpočtu některé kraje na základě normativní metody krajské soustavy normativu rozepsali školám, takže teď je ten okamžik, kdy do 14., myslím, dubna mají kraje dát splátky, referenci ministerstvu jako po té linii státní správy, jak to s tím kroupasejm dopadlo, takže teď je ten okamžik, kdy by ti ředitelé měli ten sbor seznámit, pokud jsou tam odbory, mohou vykomunikovávat, co ten ředitel s ním udělá, jestli to takže jestli si někdo stěžoval, že ty peníze, o které se bavíme v letošním roce, tak to je něco, co znáte z praxe? 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak můžeme se na to ostatně zeptat. My jsem slibovali také hlas učitele, respektive učitelky nemohli jsme k dnešnímu dni vybrat někoho jiného než novou ocenění Zlatý Ámos. Je tu s námi ve spojení Pavlína Kopáčiková ze Základní a mateřské škol Vacov v jižních Čechách. Přeju dobrý večer a omlouváme se, že jsem vás. Přeju dobrý večer a omlouváme se, že jsem vás tyti od večeře letu, nepletu se. 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Dobrý večer. Slyšíme se. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tedy pro zajímavost, vnímáte tu debatu o tom, že by se teď měla rozdělovat netarifní složky platu nebo respektive…, ano, díky moc za to potvrzení, aspoň, že byste měli vědět, na čem jste a nevím, ta cifra třeba, 39 tisíc, o které se bavíme v letošním roce, tak to je něco, co znáte z praxe? 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Samozřejmě, že vnímám tu diskusi kolem, která tady probíhá, ale protože jsem teď momentálně asi pár hodin vítězkou Zlatého Ámose, ta všechno vidím v tom školství růžovými brýlemi, a to vítězství některých pražských škol, kde učitelé říkají: „Ne,my to nejsme a nikoho takového neznáme.“ Vy někoho takového znáte? 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Tak já učím na malé jihočeské vesnici neznám ve svém okolí nikoho,kdo bych bral takové peníze, ale zkuste si představit, že se bavíme zítra. Cítíte se v malé jihočeské vísce dostatečně ohodnoceni? 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Myslíme si, že by měl mít ředitel školy dostatek mít ředitel školy dostatek financí na to ohodnotit lidé, kteří dělají nad rámec i svých povinností, ozývej odměnit ty, které, které, dělají něco navíc, a to docela keří třeba si splní jen to základní. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A děje se to? 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Jestli vám takhle odpověď stačí ode mě. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No, částečně ano, ale částečně ne, protože by mě zajímalo, jak to vypadá v praxi. Slyšeli jsme, že peníze mnohdy přicházejí se zpožděním, později než by třeba ředitelé čekali a někde říkají,že doklonce ani netarifní část netarifní složku mzdy, které plavou jaksi ve vzduchu, aspoň to tak vypadá. 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Tak my peníze dostáváme včas, dostáváme to, co máme podle smlouvy a víc by vám k tomu asi řekl náš pan ředitel. Já si prostě myslím, že by měl člověk, který odváží odvádí kvalitní práci, dostat kvalitně zaplaceno a to by mělo být v kompetenci pana ředitele, ten přede nejlépe ví, kdo, jehož kolek pracuje dobře a kdo třeba jeho školek pracuje, dobře a kdo třeba tolik ne. Děkuju. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dobrá. To určitě. Mě by zajímalo obecně, když se učitelé baví a teď nemluvíme jenom o vaší škole, zda to tak bývá s řediteli. Zda třeba neupřednostní nějaké jiné náklady ve škole. 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
To by byla asi otázka pro pajna ředitele, ale já myslím, že asi jak je třeba, jak kde, na jaké škole. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dobrá, tak se prosím, pojďme chvíli bavit nebo už jenom jednou otázkou přímo o vás. Vy máte vypočítáno, o kolik vám se třeba zvedl plat v posledních měsící?“ 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Víte, já možná budu vypadat divně a já svoji výplatní pásku úplně nesleduji, takže vám teď nepovím, kolik, o kolik se zvedla moje ástka na výplatní pásce, není to úplně pro mě teď nejdůležitější. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak to jste šťastný člouvěk, každopádně díky moc za … 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Jsem, děkuju, zatím já taky děkuju. 

Pavlína KOPÁČIKOVÁ, vítězka ankety Zlatý Ámos
Ještě poslední otázka. Pane místopředsedo Reisi, těch 11 procent, které uvádí ministerstvo školství jako meziroční zvýšení , v posledním balíku informací, tak nakolik je to podle vás tedy dostatečné, když se mluvilo o procentech 15, nakolik skutečně těch 15 je něco, co učáitželé uvidí? 

Karel RAIS, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Poslanecká sněmovna /ANO/
No, tak my se na to musíme dívat, do odchází, z ministerstva školství a co ví i učitel . Tam mezi tím jsou jakýsi mezičlánky, jsou jasný naprosto kraj a pak ředitel, tak jak jste říkali, takže to, co uvidí učitel, to je záležitost, tak jak tady bylo řečený, taky pana ředitele, který 
to je zodovědný za ten chod té školy. Takže to bych k tomu asi dodal. 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dobrá, tak díky moc tedy. Karel Rais, místopředseda školského výboru sněmovny z hnutí ANO byl s námi. Mějte se hezky. Mějte se hezky. Zdravíme do Brna. Na shledanou. 

Karel RAIS, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Poslanecká sněmovna /ANO/
Díky na shledanou.

KOMENTÁŘ JANY KUNŠTEKOVÉ: Pěkný poslanecký dárek ke Dni učitelů

Prima:

V úterý 26. 3. 2019 Sněmovna odhlasovala usnesení, v němž vládě uložila v příštím roce zvednout platy učitelů na 130% průměru v národním hospodářství. Ve středu 27. 3. 2019 – tedy v předvečer výročí narození Jana Ámose Komenského, který je slaven jako Den učitelů – vládní poslanci rozhodnutí Sněmovny zrušili. 

Poměr průměrné učitelské mzdy ve vztahu k průměrným mzdám v ekonomice je přesně tím ukazatelem, který vyjadřuje, jak si vláda učitelů cení. Hodnota 130% průměrné mzdy je podle statistik OECD Education at a Glance nejčastější v zemích západní Evropy. V ekonomicky nejvyspělejších zemích jako Japonsko jsou učitelské platy ve srovnání s celostátním průměrem ještě vyšší. 
Českým učitelům zvýšení platů na tuto úroveň Ministerstvo školství slibuje již od nástupu exministryně Petry Buzkové (ČSSD) v roce 2004. Tehdy se tento příslib poprvé objevil v programovém prohlášení vlády. Opakuje se v něm několik další vlád. Včetně té současné. Vždy jako nesplněný slib. Středečním hlasováním vládní poslanci ukázali, že jej ani tentokrát nemíní nijak vážně. 
Sněmovna v tomto složení uložila současné vládě zhruba před rokem, aby zvýšila platy učitelů od září loňského roku o 15%. Vláda se na splnění tohoto slibu prostě a jednoduše „vykašlala“. Místo 15% přidala učitelům jen 10%. A to nikoli od září loňského roku, ale až od ledna toho letošního. V lednu předseda vlády Adnrej Babiš (ANO) ve Sněmovně sliboval, že to vláda dožene příští rok. Že přidá učitelům dalších 15%. Jenže se zjistilo, že premiér si jen tak pustil „ústa na špacír“. 
Při zahájení příprav na sestavování návrhu státního rozpočtu na příští rok letos v únoru se totiž zjistilo, že do střednědobého fiskálního výhledu, což je rozpočtový plán na další 4 roky, vláda peníze na další zvyšování platů učitelů nazakomponovala. Místo 15 miliard, které by na to bylo třeba do rozpočtu Ministerstva školství (MŠMT) přidělit, bylo na příští rok původně plánováno přidat jen 5 miliard. Jenže to bylo ještě předtím, než ministryně financí navrhla škrtat výdaje kvůli zpomalení hospodářského růstu. Po škrtech, které vládě předložila Alena Schillerová (ANO), by rozpočet MŠMT měl v příštím roce vzrůst jen o 2,5 miliardy. 
Proto poslanci v úterý vyvolali debatu o dalším financování školství. Návrh usnesení, které zavazovalo vládu k nalezení peněz na další zvýšení učitelských platů, předložil ve Sněmovněpirátský poslanec Lukáš Bartoň. V úterý pro něj hlasovalo 146 ze 149 přítomných poslanců. Návrh na zvýšení platů podpořili poslanci napříč všemi stranami. 
Přehled o úterním hlasování o návrhu na zvýšení platů učitelů na 130% průměrné mzdy lze najít na sněmovním webu – ZDE. 
Přes noc si zřejmě vláda uvědomila, že ji poslanci zavázali k něčemu, co nechce udělat. Ke zvýšení platů učitelů, na nějž nehodlá vyčlenit peníze. Ve středu ráno vystoupil poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, který se rád nechává označovat jako „levicový rebel“. Zpochybnil výsledek úterního hlasování s tím, že má na sjetině uvedeno, že hlasoval „pro“ zvýšení, zatímco on mačkal tlačítko „zdržuji se“. Na výsledku hlasování z úterka by to nic nezměnilo. K jeho schválení bylo třeba 75 poslanců. Tento limit byl v úterý vysoce překročen. Návrh na zvýšení platů učitelů byl schválen více než ústavní většinou. Bez jeho hlasu by prošel tak jako tak. 
Po dvouhodinové procedurální tahanici, v níž vládní poslanci ubezpečovali ostatní, že chtějí platy zvýšit, si však vládní koalice ANO+ČSSD ve spolupráci s KSČM vynutila opakování hlasování právě o části usnesení, která se týká zvýšení platů učitelů na hodnotu 130% průměrné mzdy. V opakovaném hlasování návrh vládní poslanci spolu s komunisty zamítli. 
Hlasování jednotlivých poslanců v opakovaném středečním hlasování o zvyšování platů učitelů lze rovněž nalézt na sněmovním webu ( viz ): 
Pěkný dárek nám učitelům vládní zákonodárci dali ke Dni učitelů. Názorně nám tím ukázali, že opravdu dnes máme důvod jít do škol v černých smutečních oděvech. Slibovat hory Horákům a doly Dolákům umí každý. Ale jak se praví už v Bibli, „po ovoci poznáte strom“. V případě poslanců podle výsledků hlasování. 
Kdyby jen polovinu času, který ve středu promrhali procedurálními debatami o způsobu, jak zvrátit své rozhodnutí o zvýšení platů, vládní poslanci věnovali prozkoumání státního rozpočtu, jistě by našli dost peněz. Určitě alespoň půlku toho, co je třeba na zvýšení platů v intencích, jak jim to uložila v úterý Sněmovna. V letošním státním rozpočtu je vyčleněno na inkluzi 7 miliard korun. Tedy téměř polovina z 15 miliard, které jsou nutné na zvýšení platů. Jde o naprosto vyhozené peníze. Pokud by během některé z přestávek, kdy se poslanci radili, jak vládu vyvázat z úterního úkolu zvyšovat platy, zasedl Rozpočtový výbor, tak by do půlhodiny mohl provést rozpočtové opatření, kterým by peníze mohl přesunout na platy. To je podle zákona o rozpočtových pravidlech ČR plně v jeho kompetenci. Takových rozhodnutí dělá Rozpočtový výbor ročně desítky. A vždy mu na to stačí půl hodinky. 
Navíc by ministr školství Robert Plaga (ANO) při troše snahy neměl s řešením takového problému moc práce. Ke zrušení inkluze počesku není nutné měnit zákon. Což trvá řadu měsíců – a někdy i více než rok. V jeho úřadu leží rozjednaný návrh novely vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zrušením jediného ustanovení, které by odbouralo povinnost děti s poruchami učení a chování napřed „potrápit“ v běžné škole, by inkluze mohla být redukována na proveditelné minimum. Pouze na případy, kdy to chtějí rodiče. Vyhláška je ve vysokém stádiu rozpracovanosti a projednání v legislativním procesu. Její dokončení je možné provést v řádu několika dnů. Kdyby se ministr trochu snažil, mohl by tuto změnu, na kterou učitelé i naprostá většina žáků a jejich rodičů toužebně čekají, dát školství jako dárek ke Dni učitelů. 
Těch 7 miliard by se souhlasem Rozpočtového výboru sněmovny mohl použít ihned. Nebo by si je mohl se souhlasem Ministerstva financí převést do rezervního fondu a spolu s dalšími 7 miliardami, které jsou na inkluzi přichystány podle střednědobého rozpočtového výhledu na příští rok, by jimi mohl plně pokrýt náklady na zvýšení platů učitelů, tak jak mu to uložila v úterý Sněmovna. 
Jedno staré přísloví říká, že kdo chce, hledá způsob jak to udělat a kdo nechce, hledá důvody, proč to udělat nejde. Vládní poslanci a ministr školství nám opět názorně předvedli, že nechtějí, aby učitelé měli platy, za něž by byli schopni uživit rodinu. Já mám ještě jedno vlastní úsloví. Neplatí, že peníze ve státním rozpočtu nejsou. Už řadu let se ukazuje, že peníze vláda nemá pro učitele. Nemá, protože nechce. Včera to vládní poslanci dali jasně najevo.

Víc peněz učitelům? Omyl

Blesk:

PRAHA – Ani ne den se mohli učitelé radovat ze zvýšení platů. Sněmovna v úterý odhlasovala usnesení, které vládu zavazovalo k růstu platů učitelů v roce 2020 na 130 % průměrné mzdy, už ve středu dopoledne ho ale zrušila. 

Koalice ANO, ČSSD a KSČM zpochybnila úterní hlasování, když poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna (58) přišel s tím, že se zdržel, a přitom má zaznamenáno »pro«. Usnesení prošlo o jeden hlas, opoziční návrh podpořili i členové koalice. „To se ale očividně přes noc změnilo, a jde tak podle mě o nebezpečný precedens,“ řekl pirátský poslanec Lukáš Bartoň (38). O návrhu se už jednat nebude a byl zamítnut. V programovém prohlášení vlády je růst platů učitelů v roce 2021 na 150 % průměrné mzdy, což se vypočítává z roku 2018.

Kvůli platům učitelů to jiskří v koalici

Právo:

Zmatky a silná slova zamotaly ve Sněmovně debatu o růstu platů učitelů. Ostré vzkazy si včera vyměnili i představitelé menšinové koalice, konkrétně exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a šéf resortu Robert Plaga (ANO). 

Spor o to, jak rychle se mají mzdy kantorů navyšovat, se táhl od úterního večera a po včerejší dopoledne. A nejeden poslanec vehementně připomínal, že dnešek je dnem připomínky narození Jana Ámose Komenského, tedy dnem učitelů. 
Pirát Lukáš Bartoň původně navrhl Sněmovně, aby vyzvala vládu zvýšit platy kantorů už od příštího roku na úroveň 130 procent celorepublikové průměrné mzdy. To je požadavek odborů, který si většina stran kromě ANO zapsala do volebního programu. Návrh byl těsně přijat. 

Plaga: Růst bude opět 15 procent 

Ale na druhý den už bylo zase všechno jinak. Po procedurálních střetech byla nakonec výzva vládě v dalších hlasováních odmítnuta. A to navzdory většině přítomných soc. dem. a opozice. Přitom Valachová vyzvala poslance, ať „ukončí tu hysterii“. Tvrdila, že původní požadavek je v souladu s vládním programem. 
Plaga reagoval, že zájem poslanců o školství a vzdělávání vítá, ale měli by se držet skutečného vládního programu. To znamená na konci volebního období do roku 2021 (nikoliv už v roce 2020) zvýšit platy učitelům o polovinu proti jejich průměrné mzdě z roku 2017, tedy na 45 tisíc. 
Plaga potvrdil, že v rámci plánu se mají platy kantorů příští rok opět zvýšit o 15 procent. Melu ve Sněmovně označil za „laciné honění populistických bodů…“. „Protože platy pedagogů a prostředky pro školy rostou, plán dodržujeme,“ konstatoval. Valachovou však neukonejšil, ale rozčilil. „To je absolutně sprostá lež,“ řekla Právu v reakci na slova o populismu. Hlasovala prý ve shodě s veřejnými sliby ministra, v nichž plánoval učitelům od příštího ledna přidat 15 procent. To by podle ní vyšlo na zmiňovaných 130 procent průměrného platu v zemi, což žádala pro učitele opozice. „To, co se bohužel stalo dnes dopoledne, musím označit za absolutní skandál, který pošpinil závazek vlády zvýšit platy tak, jak vláda slibuje. Protože ty věci nešly proti sobě,“ dodala Valachová pro Právo. 
Připomněla, že Sněmovna i v roce 2016 a 2017 doporučila vládě zvyšovat platy kantorů, aby už v roce 2020 byly o třetinu nad průměrnou mzdou. „Ale nestalo se vůbec nic,“ řekla. 

Kolik berou? 

Šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura zpochybnil i úroveň učitelských platů. Podle jeho propočtů byly loni jen o 128 korun nad průměrnou mzdou, tedy někde pod 32 tisíc korunami. 
Ministr však mimo dění ve Sněmovně odkázal na čerstvou statistiku svého resortu, podle níž průměrný plat kantorů loni činil 35 089 korun. To znamená, že nyní jsou jejich mzdy na 110 procentech celorepublikové průměrné mzdy. 
A i kdyby ta přestala růst, což je mimo realitu, bylo by třeba minimálně 20 procent navíc, aby se učitelé k 1. lednu 2020 dostali na požadavek 130 procent. Tedy přidat všem kantorům z roku na rok kolem deseti tisíc měsíčně. A to by rozpočet zatížilo dalšími miliardami. S tím nepočítají ani odbory. 
Valachová si však trvá na svém: „Mám dost toho, jak se učitelům lže. Už jsem oslovila poslanecké kluby, mám pro to jejich podporu, že přijdu s řešením, kde se vezmou příjmy. Já to vím. Až ten návrh bude hotový, tak ho předst avím.“ 

Hlasování o učitelských platech

ČT:

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Sněmovna dnes zrušila své včerejší doporučení na zvýšení platů učitelů pro příští rok na 130 % průměrné mzdy. Poslanci v úterý schválili usnesení většinou jednoho hlasu, dnes ráno ale hlasování zpochybnil poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Podle záznamu hlasování návrh podpořil, dnes ale tvrdil, že se při něm zdržel. Při opakovaném hlasování už výzva těsně neprošla. 

Lukáš BARTOŇ, místopředseda školského výboru PS, předkladatel návrhu /Piráti/
Dnes ráno došlo k obratu. Já to hodnotím to, že se možná to bylo i protiústavní, protože námitku proti hlasování lze podat bezprostředně, nikoliv poté, co se poslanec vyspí a vzpomene si, že chtěl hlasovat jinak. 

Jaroslav FOLDYNA, poslanec /ČSSD/
Já jsem se nerozhodl jinak, já se rozhoduju stále. Já jsem ten návrh nemohl podpořit, zdržel jsem se hlasování. Ten návrh je typicky opoziční.

Sněmovna netrvá na výzvě vládě ohledně zvýšení platů učitelů. Návrh Bartoně (piráti) tak opětovně neuspěl

iHned.cz, eurozpravy.cz, 24zpravy.com, echo24.cz:

Sněmovna netrvá na výzvě vládě, aby zvýšila platy učitelů tak, aby dosáhly 130 procent průměrné celostátní mzdy nejpozději příští rok. 

Usnesení přijala dolní komora na návrh Lukáše Bartoně (Piráti) v úterý večer, ve středečním opakovaném hlasování je neschválila. Stalo se tak po sporu, zda Sněmovna může o návrhu s ohledem na časový odstup znovu hlasovat. Trval i s přestávkami na poradu členů vedení dolníkomory a některých klubů déle než hodinu a půl. 
Úterní hlasování o Bartoňově návrhu zpochybnil poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Řekl, že se hlasování zdržel, v protokolu je ale zaznamenáno, že hlasoval pro. Předsedající Vojtěch Pikal (Piráti) namítal, že takový postup by nemusel být možný s ohledem na to, že poslanec musí podle jednacího řádu zpochybnit záznam svého hlasování bezprostředně. 
Šéfové klubů ANO a KSČM Jaroslav Faltýnek a Pavel Kováčik ale poukazovali na to, že předsedající Tomio Okamura (SPD) ukončil tento bod i jednací den tak rychle, že poslanci neměli šanci hlasování zpochybnit. Pikal navzdory tomu Foldynovo zpochybnění hlasování nepřijal. Proti jeho postupu podal námitku po několika přestávkách Kováčik, do čehož ale vstoupil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Problém spatřujeme v tom, že nyní je jiné složení Sněmovny než v úterý večer“, uvedl. 
Foldyna trval na tom, že zpochybnil hlasování při první příležitosti. „Nebylo to po dlouhé době, bylo to v nejbližší možné době, kdy jsem to mohl udělat,“ řekl novinářům. „Místo toho, kdy jsme dali 150 miliard na restituce církvím, kdybychom polovinu dali na školství, tak tady nemáme o čem diskutovat,“ dodal. 
Spor o proceduru nakonec dospěl k opakovanému hlasování o Bartoňově usnesení, Sněmovnaje nepřijala. Opoziční poslanci pak vyčítali vládní koalici ANO a ČSSD tolerované KSČM, že učitelům nechce přidat tolik peněz, kolik slíbila. Rovněž poslankyně sociální demokracie Kateřina Valachová ještě před hlasováním řekla, že Bartoňův návrh je zcela v souladu s programem kabinetu. Kabinet v programovém prohlášení přislíbil kroky, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. 
„Situace, kterou jsme dnes viděli na poli Poslanecké sněmovny, trvala dvě hodiny. Bylo to takové až skoro v jednu chvíli žalostné. Všechny politické strany, a já doufám, že to stále platí, si uvědomují, že v České republice je třeba podporovat vzdělanostní společnost. Platy učitelů a pedagogických pracovníků byly vyhodnoceny jako jedny z nejdůležitějších prvků pro to nakopnout české školství 21. století, aby povolání učitele bylo atraktivní,“ řekl na tiskové konferenci předseda Pirátů Ivan Bartoš. 
Ohledně pedagogů zůstaly v platnosti návrhy usnesení, jak je v úterý prosadil Roman Kubíček (ANO). Sněmovna v nich mimo jiné souhlasila „s postupným a systémovým navyšováním platů pedagogických a nepedagogických pracovníků v souladu s programovým prohlášením vlády“ a podpořila „dosažení strategického cíle, to je navýšení platů pedagogů na 130 procent průměrné mzdy“, ovšem bez uvedení termínu. 
Platné usnesení je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) v souladu s programovým prohlášením vlády. „Podporuje kroky, které konstruktivně a konzistentně děláme, že přidáváme systémově od ledna každého roku a dodržíme slib, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy na 150 procentech úrovně roku 2017,“ uvedl. Diskusi ve Sněmovně považuje za „melu“ a „honění populistických bodů“. 

Učitelé v černém vyjádří nesouhlas se stavem školství

novinky.cz:

Někteří učitelé pravděpodobně přijdou ve čtvrtek 28. března – symbolicky na Den učitelů – do školy v černém oblečení na protest proti současnému stavu školství. Akcí Vidíme to černě chtějí upozornit na svou nespokojenost s financováním a různými opatřeními. Podporují to například spolky Pedagogická komora či Učitelská platforma. 

„Čeští pedagogové mohou vyjádřit svůj nesouhlas se současným stavem školství tím, že ve čtvrtek přijdou do práce v černém oblečení nebo s černou páskou,“ uvedl Radek Sárközi z Pedagogické komory. Podle něj je české školství extrémně podfinancované a práce učitelů se dostatečně nedoceňuje. 
„Máme jedny z nejnižších učitelských platů v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mladý učitel nemá motivující vyhlídky kariérního růstu a technologické zázemí škol je pro moderní výuku často nedostačující – je jen otázkou času, kdy mladí učitelé rezignují úplně,“ doplnila předsedkyně Učitelské platformy a středoškolská učitelka Petra Mazancová. 
Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy 
FOTO: Učitelská platforma 
Podle ní si například odborník na informační technologie vydělá v soukromém sektoru pětkrát víc než ve školství. 
Problematické zrušení usnesení 
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že v loňském roce vzrostl průměrný plat učitelů na 35 089 korun. Oproti roku 2017 si kantoři polepšili zhruba o 11 procent, což je nejrychlejší tempo růstu za poslední roky. Za posledních pět let jim hrubá částka na výplatních páskách stoupla přibližně o 31 procent. Průměrná mzda v ČR loni stoupla o 8,1 procenta na 31 885 Kč hrubého měsíčně. 
Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že platy učitelů vzrostou do roku 2021 zhruba na 46 000 korun. Platy pedagogů se zvedly naposledy letos v lednu o 15 procent, z toho o deset v tarifech, zbytek šel na odměny a příplatky. Další zvýšení plánuje vláda od ledna příštího roku. 
Chaos však ve Sněmovně způsobilo hlasování o závazku, že má vláda zvýšit platy učitelům na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020. Usnesení na návrh poslance Lukáše Bartoně(Piráti), které vyzývá vládu, aby přilepšila pedagogům, v úterý večer protlačila opozice. Koalice ANO a ČSSD ve středu ráno ale přišla s tím, že chce usnesení zrušit a po dvouhodinové tahanici se jí to skutečně podařilo. 
Poslanec Lukáš Bartoň 
FOTO: Martin Kovář 
Opoziční poslanci pak vládní koalici vyčetli, že učitelům nechce přidat tolik peněz, kolik slíbila. Rovněž poslankyně sociální demokracie Kateřina Valachová ještě před hlasováním řekla, že Bartoňův návrh je zcela v souladu s programem kabinetu. 
Ohledně pedagogů zůstaly v platnosti návrhy usnesení, jak je v úterý prosadil Roman Kubíček (ANO). Sněmovna v nich souhlasila „s postupným a systémovým navyšováním platů pedagogických a nepedagogických pracovníků v souladu s programovým prohlášením vlády“ a podpořila „dosažení strategického cíle, to je navýšení platů pedagogů na 130 procent průměrné mzdy“, ovšem bez uvedení termínu. 
Plaga: Slib dodržíme 
Platné usnesení je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) v souladu s programovým prohlášením. „Podporuje kroky, které konstruktivně a konzistentně děláme, že přidáváme systémově od ledna každého roku a dodržíme slib, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy na 150 procentech úrovně roku 2017,“ řekl. Debatu ve Sněmovně označil za „melu“ a „honění populistických bodů“. 
Pedagogická komora nicméně kvůli tomu všemu prý řeší, zda nevyhlásí stávkovou pohotovost učitelů, jak Sárközi prozradil Novinkám. 
Jemu osobně navíc vadí i záměr MŠMT, aby na druhém stupni základních škol mohli učit i lidé bez pedagogického vzdělání, a odkládání změn v současném nastavení inkluze. 
Prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi 
FOTO: Pedagogická komora 
Učitelská platforma dále kritizuje zavádění nesystémových a neověřených opatření ve školství, jejich časté střídání a nejednotné vládní vize. 
„Výsledkem je nedostatek mladých učitelů, který je časovanou bombou v momentě, kdy do důchodu postupně odchází nejsilnější generace českých učitelů a citelně chybí odborní učitelé,“ dodala Mazancová. 


Jednou ano, podruhé ne. Sněmovna vzala zpět apel na vládu ohledně zvýšení platů učitelů

ČT:

Sněmovna netrvá na výzvě vládě, aby zvýšila platy učitelů tak, že by dosáhly 130 procent průměrné celostátní mzdy nejpozději příští rok. Usnesení směřované vládnímu kabinetu přijala dolní komora na návrh Lukáše Bartoně (Piráti) v úterý večer, ve středečním opakovaném hlasování ho ale znovu neschválila. Jednání doprovázel i spor, po jaké době můžou zákonodárcio stejné věci hlasovat znovu. 

Zákonodárci v úterý schválili Bartoňův návrh. Ve středu ale výsledek zpochybnil poslanecČSSD Jaroslav Foldyna tvrzením, že se hlasování zdržel, ale v protokolu je i přesto zaznamenáno, že hlasoval pro návrh. 
V tu chvíli předsedající Vojtěch Pikal (Piráti) namítal, že takový postup by nemusel být možný s ohledem na to, že poslanec musí podle jednacího řádu zpochybnit záznam svého hlasování bezprostředně. 
Šéfové klubů ANO a KSČM Jaroslav Faltýnek a Pavel Kováčik nicméně poukazovali na to, že v úterý předsedající Tomio Okamura (SPD) ukončil tento bod i jednací den tak rychle, že poslanci neměli šanci hlasování zpochybnit. 
Pikal navzdory tomu Foldynovo zpochybnění hlasování nepřijal. Proti jeho postupu podal námitku po několika přestávkách Kováčik, do čehož ale vstoupil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Problém spatřujeme v tom, že nyní je jiné složení sněmovny než v úterý večer,“ prohlásil. 
Spor o proceduru nakonec dospěl k opakovanému hlasování o Bartoňově usnesení a sněmovna je nepřijala. Opoziční poslanci pak vyčítali vládní koalici ANO a ČSSD tolerované KSČM, že učitelům nechce přidat tolik peněz, kolik slíbila. 
Rovněž poslankyně sociální demokracie Kateřina Valachová ještě před hlasováním řekla, že Bartoňův návrh je zcela v souladu s programem kabinetu. Vláda v programovém prohlášení přislíbila kroky, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. 
Ohledně pedagogů zůstaly v platnosti návrhy usnesení, jak je v úterý prosadil Roman Kubíček (ANO). Sněmovna v nich mimo jiné souhlasila „s postupným a systémovým navyšováním platů pedagogických a nepedagogických pracovníků v souladu s programovým prohlášením vlády“ a podpořila „dosažení strategického cíle, to je navýšení platů pedagogů na 130 procent průměrné mzdy“, ovšem bez uvedení termínu. 
Postup vlády v úterý před sněmovnou hájil ministr školství Robert Plaga (za ANO), závazek z programového prohlášení o zvyšování platů učitelů v regionálním školství podle něj kabinet naplňuje. První návrh státního rozpočtu pro příští rok předpokládá jejich růst znovu o 15 procent, řekl poslancům v úterý. 
Kabinet v prohlášení přislíbil kroky, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. Podle Plagy jde o 45 tisíc až 46 tisíc korun. „Závazek držíme,“ prohlásil ministr. 
Loni podle ministra platy v regionálním školství meziročně vzrostly reálně o 11 procent a průměr v regionálním školství činil 35 089 korun. Za posledních pět let představovalo zvýšení podle Plagy 31 procent. „Deficit, který nastoupal, se daří postupně odstraňovat,“ uvedl. Export hotovo 

Poslanci večer odhlasovali výzvu přidat učitelům. Ráno se hádali, jak ji zrušit

novinky.cz

Chaos ve Sněmovně způsobilo hlasování o závazku, že má vláda zvýšit platy učitelům na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020. Usnesení, které vyzývá vládu, aby si pedagogové přilepšili, v úterý večer protlačila opozice. Koalice ANO a ČSSD ve středu ráno přišla s tím, že chce usnesení zrušit a po dvouhodinové tahanici se jí to opravdu podařilo. 

Hlasování o usnesení proběhlo v úterý večer před sedmou hodinou večerní. Prošlo o jeden jediný hlas. Pro hlasovaly opoziční strany, poslanci ANO, ČSSD a komunisté se až na výjimky zdrželi. Jednou takovou výjimkou byl sociální demokrat 
Jaroslav Foldyna, který hlasoval s opozicí. 
Ve středu ráno hned v úvodu schůze přišel s tím, že chce zpochybnit úterní hlasování. „Já jsem hlasoval zdržel jsem se a na sjetině mám ano, takže zpochybňuji hlasování,“ řekl Foldyna. 
Svým postupem rozhodil řídícího schůze Vojtěcha Pikala (Piráti). „Já musím říct, že tedy jsem poněkud překvapen, protože ten bod jsme již včera ukončili, takže já to v tuto chvíli nemohu přijmout,“ reagoval Pikal. 
Ostuda, bylo to žalostné, kritizuje opozice 
Poslanci pak zhruba na hodinu schůzi přerušili a radili se, jak postupovat. To rozčílilo opozici. Poslanec Jan Čižinský celou situaci označil za ostudu. 
„Včera Sněmovna přijala usnesení, že vláda má učitelům přidat do výše 130 % průměrného platu do roku 2020. A nyní se vládní koalice už padesát minut radí o tom, jak toto usnesení zrušit, aby učitelům přidat nemuseli. Neuvěřitelné. Přitom vzdělání je klíčem k většině problémů naší společnosti. Ostuda,“ rozčílil se. 
Bylo to až v jednu chvíli žalostné. V České republice je potřeba podporovat vzdělanostní společnost. Pan Foldyna s tím přišel 14 hodin po hlasování. Přes noc se dá asi vymyslet spousta věcí,“ komentoval lídr Pirátů Ivan Bartoš. 
Jaký byl průměrný plat učitele, když byla ODS ve vládě?Jaroslav Faltýnek, ANO 
Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura se podivil nad jednáním koaličních stran. „Vyzveme vládu zvýšit platy učitelů od 1. 1. 2020 a většina vládní koalice s tím nesouhlasí. Bylo by legitimní přijít a říct, my těm učitelům nechceme přidat,“ zdůraznil Stanjura. 
„Jaký byl průměrný plat učitele, když byla ODS ve vládě a měla ministra školství?“ opáčil mu na to šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnka 
Poslanci nakonec o usnesení hlasovali znovu a tentokrát o jediný hlas neprošlo. „Koaliční poslanci se toho usnesení zhrozili a shodili ho,“ podotkl Pirát Lukáš Bartoň. Zdůraznil, že stále ale platí usnesení Sněmovny z roku 2017, které také vyzývá vládu, aby učitelům přidala. 
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v debatě zdůrazňoval, že vloni vzrostly platy v regionálním školství meziročně reálně o 11 procent a průměr v regionálním školství činil 35 089 korun. Za posledních pět let představovalo zvýšení podle Plagy 31 procent. „Deficit, který nastoupal, se daří postupně odstraňovat,“ uvedl. 

Ministr Plaga: Vláda plní slib o zvyšování platů učitelů

týden.cz, 24zpravy.com, eurozpravy.cz:

Vláda plní podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) závazek z programového prohlášení o zvyšování platů učitelů v regionálním školství. První návrh státního rozpočtu pro příští rok předpokládá jejich růst znovu o 15 procent, řekl v úterý ve sněmovně Plaga. 

Poslanci diskutovali o tom, jak kabinet plní jejich dřívější doporučující usnesení, aby učitelé pobírali příští rok 130 procent celostátní průměrné mzdy. V úterý je na návrh Lukáše Bartoně(Piráti) opět potvrdili. 
Kabinet v prohlášení přislíbil kroky, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. Podle Plagy jde o 45 tisíc až 46 tisíc korun. „Závazek držíme,“ prohlásil ministr. Sněmovna v dalším schváleném usnesení, jak je předložil Roman Kubíček (ANO), uvedla, že s postupným navyšováním platů v souladu s programem vlády souhlasí. 
Loni podle ministra platy v regionálním školství meziročně vzrostly reálně o 11 procent a průměr v regionálním školství činil 35 089 korun. Za posledních pět let představovalo zvýšení podle Plagy 31 procent. „Deficit, který nastoupal, se daří postupně odstraňovat,“ uvedl. 
Proti této statistice se ohradil lidovecký poslanec Jiří Mihola. Na soukromých a na církevních školách podle něho platy nevzrostly tak, jak Plaga nastínil. Naopak Petr Gazdík (STAN), jenž je i radním Zlínského kraje, ocenil, že kraj měl na konci března od státu dostatek peněz na to, aby mohl letošní zvýšení platů učitelů o 15 procent pokrýt. 
Silně kriticky se vůči vládě postavili v debatě jen poslanci SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura prohlásil, že kabinet utrácí za armádní mise a za politické neziskové organizace a na platy pracovníků ve školství „kašle“.

ODS požaduje konec Klause ml. v čele školského výboru, má ho nahradit Baxa

aktualne.cz

Václavu Klausovi mladšímu velmi reálně hrozí, že po vyhazovu z ODS skončí i jako předseda školského výboru. Zástupci ODS v úterý po poledni oznámili, že budou požadovat jeho odchod z čela zmiňovaného výboru. Nahradit ho má místopředseda ODS Martin Baxa. Zástupci některých stran ve sněmovně už dříve avizovali, že požadavku ODS vyhoví, pokud z její strany padne. 

Václav Klaus mladší dával v minulosti několikrát najevo, jak je rád, že se může ve sněmovně jako bývalý ředitel soukromého prestižního gymnázia věnovat vedení školského výboru. O to více se ho patrně dotkne úterní oznámení ODS, že už nechce, aby výbor vedl. 
Občanští demokraté argumentují tím, že podle povolebních politických dohod má být předsedou výboru poslanec ODS. Tím už ale Klaus není, protože po vyloučení z klubu ODS byl následně letos 16. března vyloučený i ze strany. 
„Svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozuje dobré jméno ODS. Důvodem zrušení jeho členství je dlouhodobé nerespektování hodnot, principů a programu ODS, jeho veřejné útoky na členy poslaneckého klubu ODS a další kolegy ze strany, podpora protikandidáta nominanta ODS v senátních volbách, či jeho kontroverzní výroky, které jsou v rozporu s programem ODS,“ stojí mimo jiné v usnesení Výkonné rady ODS. 
Václav Klaus mladší se ještě k poslední výzvě ODS nevyjádřil, minulý týden ale avizoval, že sám z čela výboru neodstoupí. Řekl, že si počká, jak se v tajném hlasování o jeho odchodu zachovají kolegové ze školského výboru. 
Nyní bude důležité i to, jak zareagují další strany a také poslanci školského výboru, kteří Klause zvolili a také by jej případně odvolávali. Aktuálně.cz proto oslovilo některé členy výboru. 
„Budu respektovat dohodu zástupců politických stran. Nikdo nesedí ve výborech sám za sebe, a jestliže ODS navrhne jiného kandidáta do vedení, podpořím ho,“ řekl například člen výboru za KDU-ČSL Jiří Mihola. Zároveň sice připouští, že by se někteří členové nemuseli chovat podle politických dohod, ale považuje to za značně nepravděpodobné. „Někteří kolegové by mohli říci, že měli Václava Klause tak rádi, že ho nechtějí odvolat, ale nepovažuji to za pravděpodobné,“ dodal. 
Pro odchod Klause zvednou ruku i poslanci ČSSD a pirátů. „Dostanu informaci, koho chce ODS na předsedu, a pro toho člověka budu hlasovat. Je to autonomní rozhodnutí ODS a nikdo bychom se na tom neměli politicky přiživovat,“ řekla Kateřina Valachová z ČSSD. Stejně se vyjádřil i Lukáš Bartoň z Pirátské strany. 

Jsme pro odvolání Klause, říkají kolegové z výboru

Hospodářské noviny:

Po vyhazovu z ODS čeká Václava Klause mladšího také nucený odchod z čela školského výboru Poslanecké sněmovny. Bývalý ředitel soukromého gymnázia PORG v Praze mu předsedá od voleb v předloňském roce. Několik členů výboru sdělilo HN, že pokud se dnes ODS rozhodne navrhnout nového šéfa, budou hlasovat pro Klausovo odvolání. 
„Vyzveme pana Klause k tomu, aby odstoupil z čela výboru. V případě, že odmítne, budeme to řešit dál,“ prohlásil místopředseda ODS Martin Baxa. O dalším postupu se bude radit poslanecký klub strany dnes dopoledne. Bude to deset dnů poté, co vedení ODS vyloučilo Klause s tím, že v některých věcech šel proti programu strany. 
Je velmi pravděpodobné, že poslanecký klub navrhne jiného člena strany a zároveň vyzve ostatní partaje, aby výměnu ve výboru podpořily. Klaus by mohl situaci předejít vlastní rezignací, ale dává zatím najevo, že neodstoupí. 
„Budu respektovat dohodu zástupců politických stran. Nikdo nesedí ve výborech sám za sebe, a jestliže ODS navrhne jiného do vedení, podpořím ho,“ řekl například člen výboru za KDU-ČSL Jiří Mihola. Protože výbor volil Klause tajně, má být tajné i hlasování o odvolání. Mihola uvádí, že je možné, že by se někteří členové nemuseli chovat podle politických dohod, ale považuje to za značně nepravděpodobné. 
„Někteří kolegové by mohli říci, že měli Václava Klause tak rádi, že ho nechtějí odvolat. Tím by ale řekli, že kašlou na dohody stran. Rozkývali by systém, díky kterému je poskládaná celá sněmovna,“ upozornil Mihola. 
Ovšem i zástupci sociální demokracie či pirátů HN potvrdili, že vyhoví ODS ve snaze odvolat Klause. „Dostanu informaci, koho chce ODS na předsedu a pro toho člověka budu hlasovat. Je to autonomní rozhodnutí ODS a nikdo bychom se na tom neměli politicky přiživovat,“ řekla Kateřina Valachová z ČSSD. Stejně se vyjádřil i Lukáš Bartoň z Pirátské strany. 
Kdo nahradí Klause, není známo, podle kuloárových informací by to mohl být právě místopředseda ODS Baxa. „Byla by to dobrá volba, nejdůležitější věcí v naší oblasti je reforma financování regionálního školství, což je mu blízké,“ uvedl jeden z poslanců výboru, který nechtěl být jmenován. 
Samotný Baxa HN řekl, že nechce nijak spekulovat o tom, jestli skutečně nahradí Klause. „Bude to v úterý řešit náš klub,“ uvedl Baxa, který nechtěl ani odpovědět na dotaz, jaký byl Klaus předseda výboru. „Vzhledem k tomu, že to byl donedávna můj stranický kolega, tak já nechci komentovat.“ 
O tom, že je ale dosti možným kandidátem na vedení výboru, svědčí to, že před několika dny představoval za ODS program strany právě ve školství. Podle něj ale z toho nelze usuzovat, že by dostal od ODS „poukaz“ na vedení výboru. „Vyčkejme, brzy bude vše jasné,“ podotkl. 

24 členů má celkem školský výbor Poslanecké sněmovny. Rozhodnou o tom, zda Václav Klaus zůstane v čele výboru. 

Někteří kolegové by mohli říci, že měli Václava Klause tak rádi, že ho nechtějí odvolat. Tím by ale řekli, že kašlou na dohody stran. Jiří Mihola poslanec KDU-ČSL

Rozhovor s poslancem Milanem Hniličkou

ČRo Plus:

Jan BUMBA, moderátor
Miliardy korun, které ročně dává český stát na sport, dosud rozděluje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Minulý týden ale poslanci rozhodli, že sportovní agendu pod sebe získá nová Národní sportovní agentura. Český olympijský výbor nebo Česká unie sportu v tom vidí naději na zlepšení. Parlamentní opozice má obavy z neprůhledného rozdělování peněz. Co přesně by se ve sportu mělo díky nové agentuře změnit? Dobrý poslech přeje Jan Bumba. A naším hostem je dnes poslanec hnutí ANO, vládní zmocněnec pro sport a taky bývalý hokejový brankář Milan Hnilička. Dobrý den do sněmovního studia. 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Dobrý den. 

Jan BUMBA, moderátor
Berete, pane poslanče, to schválení vzniku agentury poslanci za vyvrcholení svého působení v politice? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
No, to těžko říct. Já to vnímám tak, že jdeme postupnými kroky. Teď nás čeká jednání v Senátu. Určitě se budu snažit teďka potkat s několika senátory a vysvětlit jim, o co nám vlastně jde v této novele, takže je to dílčí úspěch, ale ještě nejsme, ještě není zdaleka hotovo. 

Jan BUMBA, moderátor
Ale je to, pro vás osobně je to dlouhodobý cíl, jestli to správně chápu? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Přesně tak. Je to ten hlavní důvod, proč jsem se rozhodl opustit sportovní svět a vrhnout se do politiky. 

Jan BUMBA, moderátor
Počítáte s tím, že novou agenturu pro sport povedete vy? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
No, vnímám to, že se o tom vede spoustu spekulací. Tak, jak už jsem říkal, já se opravdu řídím postupnými kroky a prvním krokem bylo vůbec zřídit náhradní sportovní agenturu v rámci té novely, pokuvad se pan premiér a vláda rozhodne tak, že bych to měl být, tak samozřejmě budu se snažit nebo budu jeden z kandidátů, ale abych s tím počítal, to je silné slovo. 

Jan BUMBA, moderátor
Oni dokonce, určitě jste to zaznamenal, opoziční poslanci mluví o takzvaném lex Hnilička v narážce na to, že to je všechno přizpůsobeno tomu, abyste se do čela nového úřadu dostal právě vy? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Tak o tom mluví především pan poslanec Bartoň za Piráty, který je od úplného vzniku té agentury, jelikož je členem podvýboru pro sport a zná tu novelu úplně od začátku, já jsem s ním o tom už znova komunikoval, nevím, proč to tak uvedl, protože my … 

Jan BUMBA, moderátor
Vadí vám to, když se to takhle označuje? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Nevadí, to je jeho věc, on může to nazývat čímkoliv, to je v pořádku, ale jedná se z jeho strany o silné nepochopení, a já jsem mu doporučil, ať si to znovu přečte, jelikož ten, tím předsedou může být kdykoliv a jenom jsme to rozšířili o možnost, aby to mohl být zároveň senátor nebo poslanec. 

Jan BUMBA, moderátor
Tam ještě, abychom to doplnili pro kontext, předsedu té agentury jmenuje vláda na návrh předsedy vlády, tak to, pokud vím, tedy stojí v tom návrhu. Může jím být osoba starší 30 let s nejméně 5letými zkušenostmi v řídící funkci v oblasti sportu. Myslíte, že bude výběrové řízení anebo že se to rozhodne na vládě bez tendru? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Tak to není otázka pro mě. To by, to byste se asi měli dotázat vlády, potažmo premiéra, jak se rozhodne. 

Jan BUMBA, moderátor
On, pokud vím, pan premiér Babiš připustil, že by se mohlo konat nějaké výběrové řízení, zatím tedy není v tom jasno. Kdyby bylo, hlásil byste se? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Ano, to už jsem říkal na začátku, určitě bych o to zájem měl, protože si myslím, že se bude jednat o, za prvé, tedy velmi náročnou práci, ale určitě skvělou práci, protože bude, bude, ten předseda bude mít možnost ovlivnit sport v České republice tak, aby se napravil a ne tak, jak tomu bylo doposavad. 

Jan BUMBA, moderátor
Já jsem to myslel trošku tak, kdyby se konalo výběrové řízení a nedostal jste to přímo, jestli byste to nebral jako třeba úkorně vzhledem k tomu, že to pro vás prostě je tak zásadní otázka? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Ne, naopak. Já si myslím, že, že určitě těch zájemců by mohlo být více a myslím si, že by to bylo ku prospěchu věci, i kdyby jich více bylo, ale to rozhodnutí opravdu bude na vládě a na premiérovi tak, jak se k tomu postaví. 

Jan BUMBA, moderátor
Pokud má mít agentura 80 zaměstnanců, kolik by měl stát její provoz na rok? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
V zákoně je počítáno podle našich předběžných kalkulací do 100 milionů korun. 

Jan BUMBA, moderátor
Premiér Babiš už teď ocenil vaši práci zmocněnce pro sport. Co byste vy řekl, že se vám povedlo zlepšit v oblasti sportu? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
No, tak určitě tím prvním krokem je nastavení toho, té novely tak, jak byla přijata, kde je to nejdůležitější částí je opravdu vytvoření toho samostatného, té samostatné instituce s vlastní rozpočtovou kapitolou, protože to je něco, po čem sportovní prostředí, z kterého já tady pocházím, dlouhodobě volalo. Samozřejmě ta první myšlenka byla ministerstvo, ale aspoň ústřední správní orgány v podstatě v podobném postavení vůči vládě, takže to je velký, to je velkým úspěchem a je to jenom první krok. 

Jan BUMBA, moderátor
Mimochodem v současné době, kolik peněz jde ze státního rozpočtu na sport? Premiér Babiš minulý týden mluvil o 7 miliardách, ale třeba ČTK psala, že to byl slib nebo možná záměr, ale ve skutečnosti je to letos 5,5 miliardy, takže kolik ono to je? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Tam pro rok 2019 byl schválen rozpočet 7 miliard z MŠMT, ale k tomu je tam ještě dalších 800 milionů z resortních center, což je ministerstvo vnitra a obrany a VSC, což je Vysokoškolské sportovní centrum na ministerstvu školství a potom je tam ještě 600 milionů jde do sportovní infrastruktury z ministerstva místního rozvoje, takže ve skutečnosti to je částka 8,4, ale na sport jako takový, který má v gesci MŠMT, měl pan premiér pravdu, je to 7 miliard. 

Jan BUMBA, moderátor
Díky vzniku Národní sportovní agentury měl by se zvýšit tento celkový objem prostředků na sport, anebo by se počítalo s tím, že se bude rozdělovat plus minus totéž jako v současné chvíli jenom jiným způsobem? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Tak tam samozřejmě vždycky bude záviset na státním rozpočtu, kolik peněz v podstatě v kase k tomu, na ten sport a na všechny činnosti budeme mít. A my dlouhodobě voláme po tom, že sport by měl mít minimálně stejnou podporu jako kultura, která v současné době má rozpočet, tuším, 13 miliard. V té fázi ten sport ještě není. My se teďko opravdu snažíme nastavit co nejtransparentnější podmínky, odstranit duplikace a víceméně to, co se děje, podpora stejných členů, stejných oblastí na úrovni státu, kraje a obcí, to je potřeba napravit a v podstatě zjistit, kolik ve skutečnosti plyne peněz do sportu jako takového. 

Jan BUMBA, moderátor
To se neví? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
No, to se neví, protože ta komunikace ještě nebyla tak nastavena. 

Jan BUMBA, moderátor
Když se zvýší výdaje na sport, kde by se ve státním rozpočtu mělo ubrat? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Jé, tak to jste mě zaskočil. No tak … 

Jan BUMBA, moderátor
Ona i paní ministryně Schillerová, já teď před sebou nemám ten přesný citát, ale ona to formuluje zhruba tak, že jsou peníze jenom jedny a že prostě, když někomu se přidá ze státního rozpočtu, jinému se musí ubrat. Jak to vidíte vy? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
To je logické, ale já bych to řekl jinak. Dneska víme, že sportovní činností, pořádání různých sportovních soutěží, nakupování materiálů a tak dále, sport nebo sportování přinese do státního rozpočtu nebo do veřejných rozpočtů 60 až 70 miliard. V současné době se bavíme, že ten stát zpátky dává zhruba 7 miliard, já si myslím, že to je dostatečný argument na to, že to není moc, ale že je potřeba přidat tak, abysme, abysme v podstatě rozhýbali ten národ a podporovali, podporovali lidi, kteří se hýbat chtějí, nemluvě o tom, že to potřebujem, aby hlavně i naše děti se hýbaly. 

Jan BUMBA, moderátor
Ale to jste mi trošku utekl z té otázky, kde tedy v tom státním rozpočtu vzít prostředky, pokud by měl být navýšen rozpočet na sport? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Já jsem sice byl v rozpočtovém výboru na začátku, ale tohle to je otázka opět pro někoho jiného, protože neznám detailně státní rozpočet a tam je potřeba se nad tím opravdu zamyslet a já se snažím bránit resort nebo vybojovat co nejvíce peněz pro sportování v České republice a snažím se naznačit, proč by ten sport měl mít takovéhle, takovéhle podmínky pro sportování v České republice a kde ten prostor se najde ve státním rozpočtu, tak to je na hlubší diskusi určitě s ministryní Alenou Schillerovou, ale taky je otázka pro, samozřejmě pro rozpočtový výbor. 

Jan BUMBA, moderátor
Hostem dnešního Interview je poslanec hnutí ANO, vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička. Známe oficiální popis pravomocí nové agentury, jako třeba vypracovávat plány státní politiky ve sportu, a tak dál, a tak dál, ale když byste to měl říct nějak lidsky, co by podle vás osobně se mělo hlavně zlepšit díky nové agentuře? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
No, tak já o tom mluvím velmi často a je to dobře, že se o tom bavíme. To, co je nejvíce potřeba, tak je zpřehlednit to prostředí, abysme se potom mohli systémově bavit o tom, kam ty peníze dáváme a z jakého důvodu. Rejstřík sportovců bude určitě velkou pomůckou k tomu, abysme věděli přesně, kolik sportujících dětí a i dospělých máme, kolik máme trenérů a především taky, kolik máme sportovišť a v jakém stavu. Ten rejstřík je teďko ve fázi vývoje. Od 1. 7. 2017 mám pocit už se do něj naplňují údaje a to bude jedna, jedna z důležitých, řekněme, částí podpory toho, toho sportu v České republice. Potom je určitě potřeba nastavit silnější kontrolní oddělení. Můžeme vypisovat programy tak, jak chceme, dneska máme silný program, který se jmenuje Můj klub, kde peníze jdou až do toho nejmenšího vesnického klubu, ale zase těch klubů je v republice cirka 10 tisíc, v loňském roce si o tuto podporu zažádalo 4,5 tisíc klubů, letos už je to více, letos už je to něco přes 6 tisíc, což je dobře, ale zase zkontrolovat tak, aby ty peníze byly v tom daném klubu použity správně, účelně tak, jak byl vypsán, vypsána ta výzva, to je velmi složité, takže to jsou jako ty základní procesy, které určitě pomůže sportu k tomu, aby se rozvíjel, aby peníze byly použity ať už na trenéry, což já vidím jako nejdůležitější trenéry dětí, ale i na jiné činnosti, na podporu té sportovní infrastruktury, která je taky velmi zanedbaná historicky, tak těch oblastí je velmi mnoho a myslím si, že ten pořad není dost dlouhý na tom, abysme je všechny mohli vyjmenovat. 

Jan BUMBA, moderátor
Ten rejstřík sportovců, o kterém jste mluvil, to znamená, rejstřík organizovaných sportovců, kteří jsou evidováni v nějakém klubu tedy, v nějakém oddílu, jestli vám dobře rozumím? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Ano, ano, přesně tak. 

Jan BUMBA, moderátor
No, a zachytil jsem na sítích ovšem i ten názor, že když to bude Národní sportovní agentura, takže vlastně ty peníze, které bude rozdělovat, budou ale pod menší kontrolou, než když to nyní je pod ministerstvem? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Tak k tomu bych řekl asi jenom toto, v současné době na ministerstvu školství je odbor 5, odbor sportu, který čítá zhruba 25 až 30 zaměstnanců a je to jedna, je to jedna z činností ministerstva školství, určitě ne ta největší a to je něco, na co sportovní prostředí už dlouhodobě poukazuje, že tomu není věnován dostatečný prostor tomu sportu, a že i ty peníze v rámci kapitoly možná historicky byly převedeny na důležitější oblast ve školství a tak dále. 

Jan BUMBA, moderátor
Takže odmítáte to, že by ty prostředky v Národní sportovní agentuře byly nějak jaksi víc skryty před veřejným zrakem, než teď na ministerstvu? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Byl byste hodnej, kdybyste mě to nechal doříct, já bych to právě vysvětlil, ale rozumím tomu, že do toho chcete vstoupit, ale já jsem chtěl říct, že my dneska jsme, vytváříme, vlastně bereme tu sportovní část z ministerstva školství, dáváme to na jakýsi piedestál přímo pod vládu a dáváme to jako samostatnou činnost, tudíž jestli někdo má pocit, že to nebude pod kontrolou, tak já říkám, že to naopak bude ještě více a nebudu říkat kolikrát více, přímo pod drobnohledem jak veřejnosti, tak samozřejmě vlády jako takové. 

Jan BUMBA, moderátor
Podle jakého klíče by se měly rozdělovat peníze na sport? Kdo by měl mít nárok vůbec na nějaké peníze od státu v této oblasti? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Tak všichni, kteří mají zájem se hýbat a kteří se chtějí starat o své zdraví, protože to má přímou souvislost samozřejmě i na veřejné peníze, které utratíme v rámci zdravotnictví. Není to jenom o úspěchu reprezentací, ale samozřejmě v tomhle tom ta meziresortní činnost je naprosto jednoznačná, ale ten klíč toho přerozdělování, to je něco, o čem se dlouhodobě bavíme, není to jednoduché nastavit. Sport je velmi specifická činnost a od toho by, od toho já předpokládám, že v agentuře budou pracovat odborníci, kteří se sportem budou zaobírat. Je velký rozdíl mezi individuálním sportem a kolektivním sportem, velkej rozdíl mezi výkonnostním sportem, rekreačním sportem, to je potřeba prodiskutovat, proto taky jsme tam zřídili do zákona Národní radu pro sport, která by měla pomáhat metodicky nastavovat tu politiku té podpory vlastně sportovní ve státě. 

Jan BUMBA, moderátor
A je už tedy nějak nastolena nebo vyřešena možná dokonce ta otázka, jestli tedy stát by měl spíš podporovat ten výkonnostní vrcholový sport, anebo rekreační? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Stát by měl podporovat všechny formy sportu, otázka je, jakou alokací a máme tady taky meziresortní spolupráci na podporu sportu, to se netýká jenom v současné době MŠMT a do budoucna agentury pro sport, ale týká se to taky ministerstva místního rozvoje v rámci infrastruktury, ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, které by měly mít zájem na tom, aby lidi sportovali a byli zdraví a samozřejmě nemůžeme vynechat ani ministerstvo obrany a ministerstva vnitra. Už jsme několikrát tady zmiňovali, že potenciální vojáci nesplňují ty předpoklady fyzické, které by měli tak, jak v minulosti, tudíž týká se to opravdu všech resortů. 

Jan BUMBA, moderátor
Takže, jestli tomu dobře rozumím, tak z vašeho pohledu to není buď a nebo, buď výkonností, nebo rekreační, ale je to dohromady? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Ani náhodou, přesně tak. Všichni … Nám jde o to, a ten úplně původní a nejsilnější resort, kterého se to týká a kterému to paradoxně v současné době sport vymezujem, tak je přeci školství, protože všecky děti jdou do školky a do školy a tam si nastavují ten vztah ať už k matematice nebo k českému jazyku a potažmo i ke sportu. 

Jan BUMBA, moderátor
Nemáte někdy obavu, že sám jste ovlivněn svým životním příběhem, protože máte za sebou samozřejmě skvělou sportovní kariéru a že byste kvůli tomu inklinoval právě k podpoře toho sportu vrcholového, toho, který je nejvíc vidět? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Máte pravdu, že jsem ovlivněn tím sportováním v životě a to, co pro člověka ten sport může udělat, ale netýká se to toho reprezentačního sportu. Sám mám 3 děti, které vedu ke sportování a ani jeden z nich nedělá anebo ani jedna z nich nedělá sport profesionální, ale je pouze jako doplněk ke škole. 

Jan BUMBA, moderátor
Jste pro, aby kluby dostávaly dotace třeba podle toho, jak se jejich svěřenci umisťují na závodech a v soutěžích? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
To se týká programu podpory reprezentace a je to v pořádku, ale týká se …, to se bavíme opravdu o sportovním vrcholu ledovce a toho velmi těžko dosáhneme, když nerozšíříme tu základnu úplně dole, sám jste si to zažil. 

Jan BUMBA, moderátor
Ale to pardon, že vám do toho skáču, pane poslanče, ale to není jenom vrchol ledovce? Protože já jsem i sám zažil, že děti jen, co vstoupily do sportovního oddílu, tak oddíl už je chtěl posílat na závody, protože podle toho ten oddíl dostával nějaké příspěvky? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Jo, vy to myslíte takhle. No, oddíl dostává příspěvky za registrované sportovce. Ne všechny oddíly, protože reprezentace se děje na úrovni svazu, to je výběr z klubů, takže oddíl sám jako takový neposílá jako na reprezentaci, jestli si rozumíme, ale ten reprezentant je v podstatě výběr z těch klubových dětí, a takže proto jsem to zmiňoval jako vrchol toho ledovce. To, co myslíte vy, tak to tady historicky bylo, že si sporty přetahovaly členy, jelikož ty kritéria, na základě kterých byly hodnoceny ty sporty, byly z valné většiny především na členskou základnu. 

Jan BUMBA, moderátor
No, a v současné době ta praxe je taková, že kluby po dětech běžně chtějí, aby chodily třikrát, nejméně třikrát týdně na trénink, o víkendech závody, v létě, v zimě soustředění, je to dobře nastavený systém? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Není to dobře nastavený systém. Je to jedna z věcí, kterou já velmi rád rozděluju vždycky na dvě věci a jedna věc je nastavit tu podporu sportu, ty podmínky a to prostředí pro sportovní prostředí, to je přesně v gesci státu, a pak ta druhá oblast je ten sport jako takový, který potom s těma podmínkama bude muset umět naložit a přesvědčit trenéry, aby netlačili děti, aby je moc brzo nespecializovali, aby dovolili dětem dělat více sportů třeba do 10, do 11 let tak, jak je tomu v zahraničí a severské státy toho hojně využívají a jsou velmi úspěšné v různých sportech. Tudíž to je to, to potom bude a musíme samozřejmě komunikovat se sporty také, ale to potom bude zodpovědnost toho sportu jako takového a především těch svazů, protože ty jsou zodpovědni za to, ne, aby financovali ten sport, ale aby metodicky vedli ten sport v té republice. 

Jan BUMBA, moderátor
Znamená to třeba i to, že by i díky Národní sportovní agentuře mělo být více třeba takových oddílů nebo klubů, kam by si děti mohly přijít prostě zasportovat dvakrát týdně a nemusely s ničím soutěžit? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Znamená to to, a to znova říkám, ono je to trošku složité, protože ty, ten sport u nás je nastaven skrze spolky a ty spolky jsou autonomní, tudíž ten stát, asi by nebylo ani dobře, aby jim stát říkal, jak mají ten svůj sport dělat. To je čistě jejich kompetence. Ten stát by jim měl dávat podmínky, aby udrželi rovný přístup v těch různých výkonnostních hladinách, ale ten stát, co může udělat, může nastavit výzvu nebo program takový a dneska už se tomu pomalinku děje, kdy se zpátky vracíme k programu pohyb a zdraví, který vytvoří podmínky i pro ty neregistrované sportovce, a to si myslím, že je velmi důležité. 

Jan BUMBA, moderátor
Hostem Interview je dnes poslanec hnutí ANO, vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička. Český olympijský výbor v reakci na to dění v Poslanecké sněmovně uvedl, že důležité bude nastavení systému státní podpory sportu. ČOB zdůrazňuje stabilitu toho financování. Co je potřeba pro tuto stabilitu udělat? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
No, já jsem přesvědčen, že především tím míní víceletou garanci … 

Jan BUMBA, moderátor
Ano, taky jsem to tak pochopil. 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Víceletou garanci financování těch sportovních organizací. Týká se to především toho a použiju jednoduchý příměr, když máte sportovní klub a chcete, chcete ho obsadit profesionálním trenérem dětí, tak on musí někde nějakou práci opustit, takže sport u nás je především podporován v těch nižších kategoriích dobrovolníky, a to chceme změnit. My chceme, aby se dětem věnovali opravdu erudovaní trenéři, aby měli k tomu dostatečné licence, tak, jak si to ten sport nastaví, ale to je velmi složité, když každý rok musíte vypisovat nový projekt a nevíte, jaká podpora vás čeká, tudíž pokavad se nám podaří podepsat víceletá memoranda s organizacemi, které víme, že opakují stejnou činnost a předloží nám rozvojový program, tak to je právě ten prostor k tomu, aby oni měli jakousi garanci toho, že si na podobné peníze dosáhnout i v letech následujících, ale musím říct, že vždycky to samozřejmě bude závislé na státním rozpočtu, který se každý rok aktualizuje. 

Jan BUMBA, moderátor
Proč myslíte, že sportovní prostředí má nyní ne úplně ideální pověst? Třeba předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík mluvil o bafuňářích, kteří neprůhledně rozhodují a není sám, jistě to znáte, když se podíváte třeba na sociální sítě, tak takový názor vůbec není ojedinělý, čím to je? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Protože jsme se prostě a jednoduše posledních, já nebudu říkat kolik, ale minimálně 20 let tomu sportu přestali věnovat jako prioritě, a to je jednoduché a potom samozřejmě ty veškeré činnosti upadly, opustili jsme tréninková střediska mládeže, decentralizoval se sport, což je pro sport velmi složité a dneska jsme ve fázi, kdy se to všechno snažíme nastavit znova a vrátit pravidla do hry, protože sport jako takový může žít jedině dle pravidel a úspěšný sportovec, který se neřídí pravidly, neexistuje. 

Jan BUMBA, moderátor
Takže ten problém byl v tom, že zmizela pravidla pro financování nebo pro rozdělování dotací? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Ten stát se tomu nevěnoval s dostatečnou pozorností. Tělovýchovné jednotky mají spousta sportovišť, která jsou zchátralá. Ten stát nepostavil za posledních 20 let, opravdu to procento je mizivé, jestli je to 2 % sportovišť, které máme nebo něco takovýho, nevěnoval se ani rekonstrukci těm sportovištím, o navýšení kapacit nemluvě. Dneska, když se podíváte, všude, ve všech městech, já objíždím celou republiku, tak všechny sportovní haly jsou nabité dětmi a potom i kluby a sportovci obecně všech kategorií. A kdybysme jich postavili dneska z fleku 150, tak je okamžitě obsadíme, to vám řekne kdokoliv. 

Jan BUMBA, moderátor
No, ale co ta nově postavená sportoviště změní na tom, že část veřejnosti má pocit, že peníze na sport se rozdělují podle nějakých klientelistických nebo lobbistických tlaků? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Tak, co se týče těch pravidel, tak to je to, o čem jsme mluvili na začátku. Tak možná odpovím otázkou, jak je možné, že ještě pořád dodnes a mí kolegové v Poslanecké sněmovně to zmiňovali taky, nemáme registr sportovců nebo funkční rejstřík. 

Jan BUMBA, moderátor
Ano, o tom už jsme mluvili, ano. 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Ale o tom jsme mluvili. Takže to je úplný základ toho všeho, abyste …, a dost často i NKÚ na to upozorňovalo, na tu nepřehlednost toho sportovního prostředí a z toho v podstatě ono všechno vychází. 

Jan BUMBA, moderátor
Shodou náhod včera znovu vypovídal na policii bývalý předseda České fotbalové asociace Miroslav Pelta. Kvůli údajné manipulace s dotacemi byli obviněni před dvěma lety také představitelé České unie sportu, včetně předsedy Miroslava Jansty. Pan Jansta teda říká, že ta obvinění vůči němu jsou zcela absurdní, zároveň ale taky, že sport byl už v očích veřejnosti tou kauzou poškozen, protože zpětně nebude možnost se obhájit. Jaká je podle vás pověst sportu? Je to tak špatné? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
No, tak já jsem z toho smutný, že to tak je. Ten sport jako takový nám historicky přinesl spousta radostí především a pocit té národní hrdosti. To, co se stalo, opravdu je potřeba napravit, je to nevratné, tak já to beru jako lidské selhání a pevně věřím, že se nám podaří především na úrovni té podpory a toho sportu tohle to napravit a nastavit ta pravidla takové, aby kdokoliv se obrátí s jakýmikoliv, s jakoukoliv kritikou, že ten úřad bude schopen vysvětlit, za jakých podmínek a proč se právě rozhodl podpořit onu či jinou oblast. 

Jan BUMBA, moderátor
Jaká kritéria, myslíte, že půjde použít pro posuzování toho, zda agentura funguje dobře? Předpokládejme tedy, že dojde skutečně k jejímu vzniku, její činnost se rozběhne. Podle čeho se pozná, že to jde správným směrem? 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
To je velmi složitá otázka, to se přiznám. Určitě to …, velmi těžko to bude okamžitě úspěšnost. Úspěšnost, co se týká medailí. Coby, coby jedno z největších kritérium, které by se mohlo ukázat velmi rychle, je počet nových profesionálních trenérů dětí a jejich kvalifikace, tím myslím, tím myslím ty licence a prostě znalost toho, jak mají pracovat s dětmi, to si myslím, že je velmi důležité. To se ukáže záhy, jestli to sportovní prostředí je opravdu a ty sporty mají dostatek kvalifikovaných trenérů. Dalším, dalším ukazatelem by mohl být, řekněme, zmenšení, menší počet omluvenek v tělesné výchově, což teda úplně nesouvisí jenom s agenturou, ale souvisí to se spoluprací agentury a ministerstva školství. To vnímám jako velmi důležitý fakt a práce s rodiči, to je dneska to nejdůležitější a každý, kdo se sportem zabývá, tak vám řekne, že nejdůležitější dneska jsou pro sport rodiče, takže to je možná další, další kritérium. 

Jan BUMBA, moderátor
Říká poslanec hnutí ANO a vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička, který byl hostem tohoto Interview. Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou. 

Milan HNILIČKA, poslanec /ANO/, vládní zmocněnec pro sport, bývalý hokejový brankář
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

MATURITY UŽ STÁLY PŘES MILIARDU

Týdeník školství:

Státní maturity stály od jejich zavedení v roce 2011 do loňského roku zhruba 1,26 miliardy korun. Poslancům to řekl na dotaz Lukáše Bartoně (Piráti) ministr školství Robert Plaga. Uvažovanými změnami by se podle něho mohly zlevnit i zefektivnit.
L. Bartoň se ministra ptal také na zakázku na povinnou obnovu výpočetní techniky pro zajištění státní maturity, která má podle něho hodnotu 236 milionů korun. Zpochybnil její účelnost, když školy tuto techniku využívají jen několik dní v roce a zbytek roku „se na ni práší“. R. Plaga zdůraznil, že jde o 1 400 stanic a cena přemrštěná není. „Zařízení zastarávají, po osmi letech mají být obnovena,“ uvedl. Pokud škola využije techniku jen pro státní maturitu, může se to podle ministra zdát jako určitý luxus. R. Plaga ale zdůraznil, že maturity musí být zajištěny v určitém standardu, a pokud by zařízení nebyla jednotná, nemusel by být dodržen.
Ministr také upozornil na to, že systém má dva režimy – maturitní se zabezpečeným přenosem dat a pracovní. V době mimo maturity tedy školy mohou stanice využívat pro své vlastní potřeby.

Jde o sportovní úspěchy, ale i o zdraví

Lidové noviny:

Minulý týden prošel sněmovnou návrh na zřízení Národní sportovní agentury, která se má od příštího roku starat o přerozdělování státních peněz pro sport. Vyčleněna bude z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, odkud sportovcům směřovaly peníze doteď. Jako o téměř jistém šéfovi agentury se hovoří o bývalém hokejovém brankáři a nyní poslanci za ANO Milanu Hniličkovi. Podle toho by agentura mohla být mezikrokem k samostatnému ministerstvu pro sport. „Máme tu třeba ministerstvo kultury, přitom sport je podle mě srovnatelný fenomén,“ říká v rozhovoru pro LN Hnilička. 

* LN Proč Česko potřebuje centralizovanou sportovní agenturu? 

Důvodů je několik. Jedním z hlavních je pohybová gramotnost našich dětí, další je úspěšnost našich reprezentací – sport je ostatně jedna z českých historických domén. Všechny tyto ukazatele velmi upadají, děti se nám neustále omlouvají z tělocviku. Je to důsledek toho, jak tu byl uchopen sport, což gradovalo až k velkému tlaku sportovního prostředí, jehož jsem byl členem, na vytvoření samostatné instituce, ať už ministerstva, nebo agentury s vlastním rozpočtem. V rámci ministerstva školství a tělovýchovy se sportu totiž často peníze braly, aby se s nimi zalepila díra jinde. Proto tu byla touha po sportovním orgánu, který bude metodicky rozdělovat peníze od nejmenších až po reprezentaci. 

* LN Jakou strukturu byste u nové agentury rád viděl? 

Navržena je na osmdesát lidí, řídit by ji měl předseda a dva místopředsedové. Pod nimi by měla fungovat Národní rada pro sport, která se bude na utváření sportovní politiky podílet. Hlavní důraz bude na jasnou metodiku a transparentnost. 

* LN Zrovna transparentní účty jako požadavek pro obdržení dotací jste ale označil za „nadstandardní opatření“. Proč? 

Bavíme se totiž o rozdělování peněz sportu až do těch nejzazších položek, tedy třeba až k vesnickým klubům, kde se o ně starají hlavně dobrovolníci. Už dnes musejí, třeba v programu Můj klub, řešit administrativu. Transparentní účty navrhoval poslanec Bartoň (Lukáš Bartoň z Pirátské strany – pozn. red.), ten to ale se sportovním prostředím příliš nekonzultoval. Pro ty nejmenší kluby by to znamenalo založení dalšího účtu a s tím spojené další výdaje. Přitom zrovna v případě programu Můj klub se o prostředky hlásí šest tisíc z deseti tisíc klubů v Česku. 

* LN A co transparentní hospodaření agentury? 

Nyní je agentura vedena pod ministerstvem školství. My ji „vyndáváme“ na světlo jako samostatný ústřední správní orgán. Bude přímo pod premiérem a vládou. Transparentní účet mít zřejmě nebude, ale procesy rozhodování budou veřejné. Alokace prostředků a směřování státní politiky sportu by měly být přístupné veřejnosti. 

* LN Kritika často směřovala ke svazům jako černým dírám na peníze. Nemělo by se zprůhlednit přerozdělování na svazech? 

Souhlasím s vámi. Nicméně je nutné říct jednu věc. Musíme posílit kontrolní činnost, která byla i podle nálezu NKÚ zanedbávána. Svazy potřebují pracovat více transparentně, ale je také na státu, aby jim nastavil podmínky tak, aby šly lépe kontrolovat. Neměly by to kontrolovat kluby „zespoda“, ale spíše stát „seshora“. Má vize je, aby svazy agentuře předložily program rozvoje, pro který chtějí čerpat peníze. A agentura by na základě toho mohla přerozdělení peněz zkontrolovat. Stát by svazům neměl diktovat, jak dělat ten který sport. 

* LN Agentura by tedy měla disponovat kontrolní pravomocí… 

Samozřejmě, to je jeden z klíčových bodů. Pomohou tomu věci jako digitalizace a rejstříky. Na agentuře budeme muset vědět, s jakým prostředím pracujeme. 

* LN Byly by to silné pravomoci, nebo spíše poradní hlas? 

Určitě silné, je to ústřední státní orgán. Takže se bavíme i o odebírání dotací. Pokud agentura přijde na nějaké pochybení, zasáhne v dané věci Finanční správa. Jinak by se ze sportovní agentury stal jen takzvaný „průtokáč“, který by jen přerozděloval od shora dolů. A to samozřejmě nechci. 

* LN Činnost agentury s rozpočtem sedm miliard korun se bude podobat ministerstvu. Nebyl by samostatný resort sportu lepším řešením než agentura? 

Netroufám si říct, protože tu s agenturou ještě zkušenosti nemáme. Myslím ale, že by si Česko ministerstvo sportu minimálně zasloužilo. Máme tu třeba ministerstvo kultury, přitom sport je podle mě srovnatelný fenomén. Dokonce si dovolím říct, že do veřejných rozpočtů přináší stejně nebo více peněz. Státní pokladně sport generuje 60 až 70 miliard korun ročně, což rozhodně není málo. Vzhledem k tomu, co přináší sport propagaci České republiky, tu ministerstvo mělo být už dávno. 

* LN Agentura tedy může být jen mezikrokem k ministerstvu… 

Ano, v debatách to takto často padalo. Narážel na to také Jakub Janda (bývalý skokan na lyžích, poslanec za ODS – pozn. red.). Jak ale vnímám politickou náladu, tak se počty úředníků spíš snižují, šli bychom tedy proti proudu. I když by si to zanedbaná oblast sportu zasloužila. Nejde jen o sportovní úspěchy, ale také o zdraví národa. Kdyby se třeba v příštím volebním období podařilo vytvořit díky politické shodě ministerstvo sportu, byl by to podle mě správný krok. 

* LN Spolu s předsedou agentury bude rozhodovat Národní rada sportu. Koho byste v ní jako potenciální šéf rád viděl? 

Zástupce všech oblastí sportu, od profesionálů po volnočasové sportovce. Pokud dostanu možnost radu složit, chtěl bych tam zástupce fyzioterapeutů, trenérů, funkcionářů, ale také těch, kteří zastupují volnočasové aktivity. 

* LN Jste z prostředí hokeje, největší výsměch ale v posledních letech od veřejnosti sklízí fungování fotbalu. „Ivánku, kamaráde“ už v podstatě zlidovělo. Myslíte, že se vám podaří to napravit? 

Fotbal je kategorie sama o sobě. Už jen svou členskou základnou, kvalitativně je třeba srovnatelný s hokejem, ale kvantitativně je suverénně největší. Pevně věřím, že se nám podaří procesy ve fotbalu nastavit tak, aby byly transparentní. Nemůžeme ale říkat fotbalistům, jak mají trénovat, my budeme kontrolovat finanční toky z veřejných rozpočtů. Aby nebyl někdo protežován a někdo naopak vynecháván. Musíme k fotbalu udržet rovný přístup, teď je na funkcionářích českého fotbalu, aby se vyhrabali z toho dna, kde jsou dnes. 

Do čela Národní sportovní agentury míří Milan Hnilička 

* Bývalý hokejový brankář během své jednadvacetileté hráčské kariéry získal sedm medailí z mistrovství světa, z toho tři zlaté. Nejcennější kov vyhrál na olympiádě v Naganu. * V Česku strávil nejvíc sezon v brance libereckých Bílých Tygrů. Po ukončení kariéry působil ve vedení hokejových klubů. * V roce 2017 byl jako nestraník zvolen do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO. V lednu 2018 byl jmenován vládním zmocněncem pro sport. Je očekávaným prvním šéfem Národní sportovní agentury. * S manželkou Radkou má dcery Báru a Adélu.

Ministerstvo sportu jsme měli mít dávno, říká téměř jistý šéf nové sportovní agentury Hnilička

lidovky.cz:

Minulý týden prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zřízení Národní sportovní agentury, která by se měla od příštího roku nově starat o přerozdělování státních peněz pro sport. Vyčleněna bude z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ze kterého sportovcům směřovaly peníze doposud. Jako o téměř jistém šéfovi nové agentury se hovoří o bývalém hokejovém brankáři a poslanci za ANO Milanu Hniličkovi. 

Podle Hniličky by agentura mohla být jen mezikrokem k samostatnému ministerstvu pro sport. „Myslím ale, že by si Česko ministerstvo sportu minimálně zasloužilo. Máme tu třeba ministerstvo kultury, přitom sport je podle mě srovnatelný fenomén,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Hnilička. 
Lidovky.cz: Proč Česko potřebuje centralizovanou sportovní agenturu? 
Důvodů je několik. Jedním z hlavních je pohybová gramotnost našich dětí, další je úspěšnost našich reprezentací – sport je ostatně jedna z českých historických domén. Všechny tyto ukazatele velmi upadají, děti se nám neustále omlouvají z tělocviku. Je to důsledek toho, jak tu byl uchopen sport, což gradovalo až k velkému tlaku sportovního prostředí, jehož jsem byl členem, na vytvoření samostatné instituce, ať už ministerstvu nebo agentuře s vlastním rozpočtem. V rámci ministerstva školství a tělovýchovy se sportu totiž často peníze braly, aby se s nimi zalepila díra jinde. Proto tu byla touha po sportovním orgánu, který bude metodicky rozdělovat peníze od nejmenších až po reprezentaci. Na ministerstvu školství se odbor sportu, musíme si přiznat, hodně zanedbával. 
Lidovky.cz: Zmiňoval jste nejmenší děti a nedostatky v jejich pohybové gramotnosti. Ta by ale měla stále zůstat v gesci rezortu školství. 
Částečně. Ministerstvo školství bude, dovolím si říct, nejsilnějším partnerem pro sportovní agenturu, a to právě kvůli tělocviku, sportovním gymnáziím, univerzitnímu sportu i nejrůznějším turnajům. Tyto oblasti se sportu týkají, zůstanou ale pod MŠMT. Pokud jde ale třeba o metodiku tělesné výchovy, tam už by mohli vypomáhat profesionální trenéři, které by zajišťovala agentura. 
Lidovky.cz: Máte tedy ambici podílet se na osnovách tělesné výchovy? 
Spíše na náplni na tělocviku. Chceme pomáhat učitelům zapojením trenérů, to se částečně daří už dnes. Náš přínos by byl hlavně v rovině metodice. 
Lidovky.cz: Rezortu školství ale svým vyčleněním seberete velkou část rozpočtu. Budou s vámi rádi spolupracovat? 
Jsem přesvědčen, že spolupráce bude probíhat dobře. Samozřejmě, část rozpočtu jim sebereme, zároveň jim ale budeme pomáhat s prací s dětmi i s rodiči. Pevně věřím, že sportovní agentura bude pro rezort školství silným partnerem. 
Lidovky.cz: Jakou strukturu byste u nové agentury rád viděl? 
Navržena je na osmdesát lidí, řídit by ji měl předseda a dva místopředsedové. Pod nimi by měla fungovat Národní rada pro sport, která se bude na utváření sportovní politiky podílet. Hlavní důraz bude na jasnou metodiku a transparentnost. 
Lidovky.cz: Zrovna transparentní účty jako požadavek pro obdržení dotací jste ale označil za „nadstandardní opatření“. Proč? 
Bavíme se totiž o rozdělování peněz sportu až do těch nejzazších položek, tedy třeba až k vesnickým klubům, kde se o ně starají hlavně dobrovolníci. Už dnes ale musejí, třeba v programu Můj klub, řešit administrativu. Transparentní účty navrhoval poslanec Bartoň ( Lukáš Bartoň, poslanec Pirátské strany – pozn.red.), ten to ale se sportovním prostředím příliš nekonzultoval. Pro ty nejmenší kluby by to znamenalo založení dalšího účtu a s tím spojené další výdaje. Přitom zrovna v případě programu Můj klub se o prostředky hlásí šest tisíc z deseti tisíc klubů v Česku. Nemyslím, že zavedení transparentních účtů bez diskuze s malými kluby. Je to běh na delší trať, pro ty nadšence by to byla zbytečná nálož administrativy. 

Lidovky.cz: A co transparentní hospodaření agentury? 
V současnosti je agentura vedena pod ministerstvem školství – jako jedna z více aktivit. My ji „vyndaváme“ na světlo jako samostatný ústřední správní orgán. Bude přímo pod premiérem a vládou. Transparentní účet mít zřejmě nebude, ale procesy rozhodování budou veřejné. Alokace prostředků a směřování státní politiky sportu by měly být přístupné veřejnosti. 
Lidovky.cz: Kritika přerozdělování ve sportu často směřovala ke svazům jako černým dírám na peníze. Nemělo by se zprůhlednit přerozdělování přímo na svazech? 
Souhlasím s vámi. Nicméně je nutné říct jednu věc. Musíme posílit kontrolní činnost, která byla i podle nálezu NKÚ zanedbávána. Svazy potřebují pracovat více transparentně, ale je také na státu, aby jim nastavil podmínky tak, aby šly lépe kontrolovat. O tom to celé je, neměly by to kontrolovat kluby „zespoda“, ale spíše stát „zeshora“. Má vize je, aby svazy agentuře předložily program rozvoje, pro který chtějí čerpat peníze. A agentura by následně na základě toho mohla přerozdělení peněz zkontrolovat. Stát by totiž svazům neměl diktovat, jak dělat ten který sport. 
Lidovky.cz: Sportovní agentura by tedy měla disponovat kontrolní pravomocí… 
Samozřejmě, to je jeden z klíčových bodů. Pomohou tomu věci jako digitalizace a rejstříky. Na agentuře budeme muset vědět, s jakým prostředím vlastně pracujeme. 

Lidovky.cz: Byly by to silné pravomoci, nebo spíše poradní hlas? 
Určitě silné, je to ústřední státní orgán. Takže se bavíme i o odebírání dotací. Pokud agentura přijde na nějaké pochybení, zasáhne v dané věci finanční správa. Jinak by se ze sportovní agentury stal jen takzvaný „průtokáč“, který by jen přerozděloval od shora dolů. A to samozřejmě nechci. 
Lidovky.cz: Vezměme si třeba příklad klubu, který má týmy od mládeže až po dospělé. Peníze v něm ale končí v rukou vedení a k hráčům a trenérům se už dostává jen zlomek. Měla by agentura svou kontrolou sahat až na tuto úroveň? 
Samozřejmě se můžeme bavit o kontrole přímo z centrály, ale bez spolupráce s kraji a obcemi se neobejdeme. Vím, že takové případy existují a právě proto musíme to prostředí napravit. Zajistit, aby se peníze dostaly tam, kam mají. Příjemcem je vždy ten první, tedy svaz. A pokud svaz má smlouvu s konkrétním klubem, že jim budou dotovat plat trenéra, u kterého se zjistí, že žádný plat nedostává, tak má problém i samotný svaz. Stát se to může ale i v případech, kdy půjdou peníze z agentury přímo klubům. Kontrola v takových případech je velmi složitá, máme tu deset tisíc klubů. Spolehnout se pak musíme na samosprávy. Jinak bychom museli pět set zaměstnanců jen na kontroly klubů. 

Lidovky.cz: Vytvoříte tedy tlak na svazy… 
Přesně tak. Pokud budou přerozdělovat peníze, aniž by měly přehled o tom, kam ty prostředky skutečně tečou, tak to bude jejich problém. 
Lidovky.cz: Co třeba personální páky? Budete moci říct, že některým funkcionářům nebudete chtít dávat pod ruku rozhodování o přerozdělování? 
Tohle by agentura dělat neměla. Sporty mají své autonomní struktury, zasahovat do nich by nebylo dobře. Tenhle směr úvah mi přijde hodně nebezpečný, stačilo by, aby lidé v agentuře neměli radí fotbal a fotbalový svaz by pak odstřelovali kvůli lidem, kteří na něm sedí. Role státních úředníků je v kontrole přerozdělování veřejných peněz, ne obsazování funkcí ve sportovních svazech. 
Lidovky.cz: Činnost agentury se bude v mnohém podobat ministerstvu. Nebyl by samostatný rezort sportu lepším řešením než agentura? 
Netroufám si říct, protože tu s agenturou ještě zkušenosti nemáme. Myslím ale, že by si Česko ministerstvo sportu minimálně zasloužilo. Máme tu třeba ministerstvo kultury, přitom sport je podle mě srovnatelný fenomén. Dokonce si dovolím říct, že do veřejných rozpočtů přináší stejně nebo více peněz. Státní pokladně sport generuje 60 až 70 miliard korun ročně, což rozhodně není málo. Vzhledem k tomu, co přináší sport propagaci České republiky, tu ministerstvo mělo být už dávno. 
Lidovky.cz: Národní sportovní agentura tedy může být jen mezikrokem k ministerstvu… 
Ano, v debatách to takto často padalo. Narážel na to také Jakub Janda ( bývalý skokan na lyžích, poslanec za ODS – pozn.red.). Jak ale vnímám politickou náladu, tak se počty úředníků spíš snižují, šli bychom tedy proti proudu. I když by si to zanedbaná oblast sportu zasloužila. Nejde jen o sportovní úspěchy, ale také o zdraví národa. Kdyby se třeba v příštím volebním období podařilo vytvořit díky politické shodě ministerstvo sportu, byl by to podle mě správný krok. 
Lidovky.cz: Podle některých poslanců opozice jsou kritéria na předsedu agentury napsané pro Milana Hniličku, přezdívají tomu „lex Hnilička“. Co vy na to? 
To je zásadní omyl, je tomu přesně naopak. Je tam požadavek, aby agenturu vedl někdo s alespoň pětiletou zkušeností s vedoucí pozicí ve sportovním odvětví. Běžně by v čele takové agentury kvůli střetu zájmů nemohl stát poslanec nebo senátor. Toto omezení jsme zrušili, je to taková kompenzace za to, že sport nebude mít svého ministra. Místo toho může sport zastupovat alespoň poslanec nebo senátor. Kolega Bartoň to ale vzal vylučovací metodou a vyšlo mu z toho, že to můžu být jen já. Což je nesmysl, my možnosti naopak rozšířili, kromě senátora a poslance to může být kdokoliv z českého sportovního prostředí. 
Lidovky.cz: Spolu s předsedou agentury bude rozhodovat Národní rada sportu. Koho byste v ní jako potenciální šéf agentury rád viděl? 
Zástupce všech oblastí sportu, od profesionálů po volnočasové sportovce. Pokud dostanu možnost Radu složit, chtěl bych tam zástupce fyzioterapeutů, trenérů, funkcionářů, ale také těch, kteří zastupují volnočasové aktivity. 
Lidovky.cz: Kdo zastupuje lidi, kteří si jdou ve volném čase zasportovat? 
Tak máme u nás Sokoly, Orla a další organizace, které se starají o sport pro všechny. Já si potřeby těchto skupin uvědomuji, proto chci spolupracovat třeba s odborem mládeže, který na ministerstvu školství zůstane. 
Jiří Hlavatý (třetí zleva) na sjezdu hnutí ANO. Na fotce mimo jiné také Milan Hnilička (druhý zleva) či lídr Andrej Babiš (úplně vpravo). 
Lidovky.cz: Možné složení Rady je pořád trochu vágní. Budou tam mít své místo velké sporty jako fotbal nebo hokej? Kdo by je zastupoval? 
Fotbal i hokej by tam své místo určitě měly. Kdybych se stal předsedou, chtěl bych mít v Radě lidi, kteří budou ve svých sportovních odvětvích skutečně aktivní. Třeba generální sekretáře nebo prezidenty svazů, zkrátka lidi se skutečnými pravomocemi a aktivitou. 
Lidovky.cz: Zmiňoval jste zapojení třeba fyzioterapeutů. Kdo by zastupoval je? 
Už dlouho sportovní fyzioterapii zastupuje Pavel Kolář, což je jedinečná osoba, která se zabývá reprezentanty i rozvojem pohybu u malých dětí. Nebojím se říct, že mi je profesně i osobně blízký. Pokud by o to projevil zájem, rád bych ho v Radě uvítal. 
Lidovky.cz: Máme si činnost agentury představit jako malou vládu? Vy rozdělujete peníze a jednotliví členové Rady k vám chodí lobovat, aby pro svůj sport získali co nejvíc peněz? 
To je asi správná představa, proto by zastoupení v Radě mělo být co nejširší. U společného stolu by pak měl vzniknout souhrnný materiál rozvoje sportu, který se předloží vládě ke schválení. Kdo jiný, než zástupci sportovního prostředí by se měl na takovém procesu podílet? Stanou se spoluautory státní strategie. Doteď si lidé od sportu stěžovali lidově řečeno „nejsou u toho“. 
Lidovky.cz: Část kritiky vůči plánované Národní radě sportu směřuje ale právě k funkcionářům. Pokud to před založením agentury nefungovalo správně, proč je nyní opět zvát k rozhodování o přerozdělování? 
Odpovědnost za výběr Rady půjde na hlavu předsedy. Rada by měla se státem spolupracovat na utváření strategie pro rozvoj sportu, tu by měla ostatně schvalovat vláda. Té se může Radou navržená koncepce nelíbit a může ji vrátit k přepracování. To je výhoda zřízení agentury – vše by mělo probíhat transparentněji. Kontrolou ze strany vlády se tak předejde situacím, kdy by třeba předseda agentury tlačil jen podporu reprezentacím, takovou koncepci by vláda těžko schválila. 
Lidovky.cz: Jaká kritéria by měla převážit? Kvalita klubu nebo počet členů? 
To je velmi těžká otázka. Kombinovat musíme obojí, proto musíme mít několik programů, které se budou lišit svým zaměřením. Kvalita se týká peněz z programů Reprezentace a Talent a poté prostředků, které jdou ze svazů. Na druhou stranu kvantita je o programu Můj klub, kde se peníze rozdělují na základě počtu členů, bez ohledu na typ sportu nebo úspěšnost klubu. Nově také vznikl program Pohyb a zdraví, jehož parametry budeme nastavovat. Ten také míří na kvantitu, podporovat by měl neorganizované sportovní aktivity. To jsou třeba ty už zmiňované Sokoly. V těchto programech už nepodporujeme trénování světových šampionů, ale snažíme se spíše rozhýbat společnost.

Miliardy na sport půjdou z „Hniličkovy agentury“

Právo:

Je rozhodnuto: místo léta diskutovaného ministerstva sportu vznikne Národní sportovní agentura. Rozhodli o tom poslanci navzdory kritice pravicové opozice. Agentura převezme i rozhodování o miliardových dotacích do sportu, které dosud náleželo ministerstvu školství. 
Šéfovat jí bude předseda s platem, jaký bere ministr. V kuloárech zní, že to bude bývalý hokejista, poslanec a vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička (ANO). 
Nejsilnější kritika této změny zněla z ODS a od pirátů. Jejich připomínky směřovaly k tomu, že nový centrální úřad bude rozdělování peněz řídit málo transparentně. Podle šéfa školského výboru, který má tělovýchovu a sport v gesci, Václava Klause (ODS) by měl sport zůstat pod ministerstvem i proto, že tak bude pod veřejnou kontrolou. 

Neomezený vládce? 

Podle piráta Lukáše Bartoně chybí jasná transparentní linka, třeba formou toho, že by každý příjemce dotace, tedy i ta nejmenší sportovní organizace, musel mít transparentní účet. Vadí mu, že rejstřík sportovců, který bude stěžejním pro agenturu a její rozdělování dotací, nebude veřejným dokumentem. Bartoň také pojmenoval zákon o podpoře sportu, který prošel Sněmovnou 111 hlasy proti 38, posměšně „lex Hnilička“. Narážel tím na to, že jej předkládá Hnilička. Podle Bartoně jsou proto zákonem stanovené podmínky „šité na míru“ právě Hniličkovi. Například tím, že jako poslanec bude moci řídit centrální státní orgán. Je to neobvyklé, protože tuto výsadu mají zatím jen ministři. A na rozdíl od nich se na šéfa agentury nevztahuje zákon o střetu zájmů. 
Předsedu agentury jmenuje vláda na návrh premiéra. Bude se jím moci stát člověk, který má pětiletou praxi v řídicí funkci ve sportu. Tyto všechny funkce, které dosud vykonával, ale bude muset opustit. K ruce si bude moci sám vybrat dva místopředsedy a poradní patnáctičlennou radu. Někteří poslanci proto kritizovali, že bude neomezeným vládcem. 
Předseda bude brát 157 100 korun plus náhrady 22 900 korun, tedy stejně jako ministr. Dostane také služební auto s řidičem i bez, a bude mít nárok na ubytování v Praze. Agentura má mít 80 zaměstnanců. Prvních 30 převezme z ministerstva školství. 
Velká diskuse se odehrála o sídle agentury. Někteří poslanci tvrdili, že bude-li mít sídlo v Praze, kde mají svá centra i vlivné sportovní organizace, pak hrozí, že bude bujet při rozdělování dotací klientelismus. Proto chtěli umístit agenturu do Žďáru nad Sázavou, Bruntálu nebo do Ostravy. Ani jeden z návrhů ale neprošel, agentura tedy bude v Praze. 
Zákon nepodpořili ani poslanci TOP 09 a STAN. Podle nich zákon nezajistí průhlednost financování sportu. „Pokud se z agentury stane jen divize ministerstva školství a o penězích budou zase neprůhledně rozhodovat bafuňáři, nemá nový zákon smysl,“ řekl šéf STAN Petr Gazdík. Zákon jde do Senátu, kde mají převahu právě strany, které ve Sněmovně zákon nepodpořily.

Rozdělí dotace

Metro:

Sportovní agentura. 

Vznik Národní sportovní agentury, která převezme od ministerstva školství sportovní agendu včetně rozdělování dotací, schválila Sněmovna. V čele agentury by v budoucnu měl být bývalý hokejový reprezentant, poslanec za hnutí ANO a vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička. 
Poslanci odmítli opoziční návrhy, aby agentura byla například příspěvkovou organizací ministerstva školství, nikoli novým úřadem. Sněmovna také odmítla žádost, aby požadavky na předsedu agentury nebyly šité na míru Milanu Hniličkovi. Poslanec Pirátů Lukáš Bartoň v této souvislosti poznamenal, že novele se přezdívá „lex Hnilička“. Předsedou agentury tak bude moci být osoba starší 30 let, která má nejméně pětileté zkušenosti v řídicí funkci v oblasti sportu. Na rozdíl od požadavků na jiné představitele centrálních úřadů by předseda agentury mohl být členem parlamentu. Sněmovna odmítla také návrhy, aby agentura neměla sídlo v Praze, ale v Bruntále, Žďáru nad Sázavou nebo v Ostravě. 
Piráti se obávají, že peníze namísto podpory volnočasového sportu pro širokou veřejnost skončí hlavně u těch, kdo peníze dále přerozdělují. 
Problematické je podle Pirátů to, že na rozhodování o přidělování dotací se budou zřejmě podílet velké sportovní asociace, které jsou zároveň příjemci dotací. 
Poslanci hnutí STAN odmítli novelu podpořit kvůli tomu, že nebyly přijaty návrhy, které by financování zprůhlednily. 
„Pokud se z agentury stane jen divize ministerstva školství a o penězích budou zase neprůhledně rozhodovat bafuňáři, nemá nový zákon smysl,“ uvedl předseda Starostů Petr Gazdík. 

Chybí peníze 

Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu. * Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí ani na kvalifikované trenéry. * Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby navíc potíže s žádostmi o peníze. Velkým problémem jsou i sportoviště. * Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. * Agentura, jejíž vytvoření nyní posoudí Senát, by měla mít částečně parametr samostatného ministerstva. * Její předseda by měl pobírat stejný plat jako ministr. * Agentura by měla mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství.

Lex Hnilička. Vznikne „ministerstvo sportu“

Lidové noviny:

Sněmovna navzdory opoziční kritice schválila vznik Národní sportovní agentury, která převezme od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací. Dolní komora o tom rozhodla v rámci novely o podpoře sportu. Opozice míní, že vznik agentury jako nového centrálního úřadu je nesystémový a že rozdělování peněz bude málo transparentní.
Poslanci odmítli opoziční návrhy, aby agentura byla například příspěvkovou organizací ministerstva školství, nikoli novým úřadem. Sněmovna smetla i žádost, aby požadavky na předsedu agentury nebyly šité na míru poslanci ANO a vládnímu zmocněnci pro sport Milanu Hniličkovi. Poslanec Pirátů Lukáš Bartoň v této souvislosti poznamenal, že novele se přezdívá „lex Hnilička“. 
Piráti se obávají, že peníze namísto podpory volnočasového sportu pro širokou veřejnost skončí hlavně u těch, kdo peníze dále přerozdělují. Problematické je podle nich to, že na rozhodování o přidělování dotací se budou zřejmě podílet velké sportovní asociace, které jsou zároveň příjemci dotací. Poslanci STAN odmítli novelu podpořit kvůli tomu, že nebyly přijaty návrhy, které by financování zprůhlednily. 
Vrcholní představitelé sportovního prostředí vznik agentury vítají. „Důležité bude, aby (agentura) byla dostatečně zajištěná kvalitními lidmi, kteří mají zkušenosti se státní správou, se svazovou nebo klubovou činností. Agendy a problémů k řešení ve sportu je víc než dost, stát tuto oblast dlouhodobě fatálně zanedbával,“ uvedl předseda České unie sportu Miroslav Jansta. 
Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu. Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí a na kvalifikované trenéry. Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby navíc potíže s žádostmi o peníze. Problémem jsou i sportoviště. Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. 
Agentura, jejíž vytvoření nyní posoudí Senát, by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva. Její předseda by měl pobírat stejný plat jako ministr. Má mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství. 

Hnilička jako ministr?

Blesk:

PRAHA – Opozice se snažila marně, sněmovna včera schválila vznik Národní sportovní agentury. Ta má převzít od ministerstva školství celou sportovní agendu, a to včetně dotací. Kritici však tvrdí, že vznik úřadu je nesystémový a rozdělování peněz nebude transparentní. Proti jsou především Piráti, kteří kritizují, že požadavky na předsedu agentury jsou šité na míru vládnímu zmocněnci pro sport a olympijskému vítězi z Nagana Milanu Hniličkovi (45). Pokud úřad povede, přijde si na ministerský plat 157 100 Kč. „Novelu zákona lze označit za návrh lex Hnilička,“ upozornil pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Návrh nyní musí posoudit Senát.

Vznik Národní sportovní agentury

ČT:

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Sněmovna schválila vznik Národní sportovní agentury. Ta má od Ministerstva školství převzít sportovní agendu včetně dotací. Novelu podpořilo 111 poslanců, proti bylo 38 hlasujících a 25 se zdrželo. Od nové instituce si předkladatelé slibují transparentnější rozdělování peněz, a to díky využívání rejstříku sportovců a organizací. 

Milan HNILIČKA, vládní zmocněnec pro sport, poslanec /nestr. za ANO/
Podle toho potom ta agentura bude nastavovat tu, řekněme, státní politiku ve sportu, kterou bude muset vláda odsouhlasit. Tam ta transparentnost, myslím si, že je naprosto jednoznačná. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Podle kritiků je ale vznik agentury nesystémový a zpochybňují i slibované průhlednější financování. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/
Už teď byla malá kontrola nad oblastí sportu, a pokud bude sport vyňat z Ministerstva školství, tak bude ještě menší kontrola. 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí, poslanec /STAN/
Neprošly některé návrhy týkající se transparentnosti a příliš tomu nepomohly. Bude to spíše na vedení toho úřadu, jestli skutečně bude chtít do sportu vnést více transparentnosti. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Agentura by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva, její předseda má být jmenována 6 let a pobírat i stejný plat jako členové vlády. Má zaměstnat 80 lidí a sídlit v Praze. To, že se problematikou bude zabývat samostatný orgán místo ministerstva, podpořily i některé sportovní organizace. 

Jan ROHÁČ, generální sekretář ČUS
V současné organizační struktuře nemá šanci sport zvládnout, protože odbor sportu proto dlouhodobě nemá vytvářeny podmínky

K čemu potřebujeme národní sportovní agenturu

Vladimír KROC, moderátor
Vznik samostatného úřadu na rozdělování dotací pro sportovce je zase o něco blíž. Zřízení národní sportovní agentury dnes většinou hlasů schválila Poslanecké sněmovna. Agentura by měla fungovat podobně jako samostatné ministerstvo, měla by mít 80 zaměstnanců, 30 z nich převezme z ministerstva školství, které má dosud sportovní agendu pod sebou. Podle opozice není vznik nového úřadu potřebný a k větší průhlednosti při rozdělování peněz do sportu nepřispěje. My jsme ve spojení se zastáncem vzniku této agentury poslancem hnutí ANO a také vládním zmocněncem pro sport Milanem Hniličkou. Dobrý den. 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Dobrý večer. 

Vladimír KROC, moderátor
Jak byste přesvědčil tu část pochybující veřejnosti, že nová agentura nebude jen úřadem navíc. Co jiného bude dělat nad rámec agenty, pardon, agendy, kterou teď řeší ministerstvo školství. 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
No, tak asi ty zásadní argumenty by byly v tom, že se nám podařilo odhlasovat ústřední správní orgán se svojí, se svou vlastní rozpočtovou kapitolou, což je velký signál od vlády směrem nebo od poslanců teda v tuto chvíli, směrem ke sportovnímu hnutí, protože to je něco, co já jsem teda součástí ještě donedávna sportovního hnutí a to je něco, po čem jsme dlouhodobě volali a takovýto orgán čítá nebo máme navrženo 80 zaměstnanců, ale především do oblasti, ať už teda, řekněme, přerozdělování peněz ale i metodiky vedení sportu v České republice. A v neposlední řadě také kontroly těch zdrojů, které jsou nemalé a jdou do toho sportovního dění. Což všechno v konečném důsledku by mělo znamenat to, že se nám opravdu, si můžeme systematicky věnovat sportování našich dětí až po tu reprezentaci a začít vytvářet nějaký systém, který bude mít nějaké výsledky a nebude se pouze a nebude sport pouze, řekněme, jakýmsi přívěškem na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. 

Vladimír KROC, moderátor
O jak velký balík peněz se bude agentura starat a jak velký by měl být rozpočet na její provoz? 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
V současné době je navržen rozpočet do sportu v rámci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 7 miliard. K tomu 600 milionů rozděluje ministerstvo místního rozvoje v rámci investičních peněz do sportovní infrastruktury a k tomu ještě jde 800 milionů do resortních center, takže to všechno dohromady je 8,4 miliardy, ale pouze z ministerstva školství je to 7. 

Vladimír KROC, moderátor
Jak by měla být nastavená ta pravidla pro rozdělování veřejných prostředků sportovním organizacím? Dá se zaručit, že to nebude nejvýhodnější pro Český olympijský výbor a Českou unii sportu, tedy dvě největší sportovní asociace u nás? 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Tak samozřejmě, tam je nejdůležitější to, co se my navrhujeme jako součást té agentury a to je rejstřík, který tady léta chyběl. On už dneska od 1. 7. 2018. Mám pocit, funguje, naplňuje se, ale to je naprosto zásadní věc pro tu agenturu, abysme věděli především, kolik sportovců máme, sportovních organizací, kolik trenérů, sportovišť a v jakém stavu a od toho se potom může tvořit jakási sportovní politika. 

Vladimír KROC, moderátor
No a která oblast sportu, podle vás, teď potřebuje největší podporu? Je to výchova mládeže, národní reprezentace, stavba sportovišť? 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Ti nejmenší. My potřebujeme se zaměřit na to už v mateřských školách a základních školách. V tělocviku se potřebujeme zaměřit na naše děti, abysme vychovali vztah ke sportu u nich. 

Vladimír KROC, moderátor
Poslanci z Pirátské strany se obávají, že právě klesne podpora volnočasového sportu pro širokou veřejnost. Čili ty jejich obavy nejsou podle vás na místě. 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
To rozhodně nejsou. Já jsem, sport je můj život. Já jsem vyrůstal přesně v tomhle tom prostředí, které popisuju a tam byl tělocvik velmi oblíbený v té době a samozřejmě bylo i spousta spontánního pohybu, to dneska nemáme, nad tím nemůžeme brečet, prostě ta doba je jiná. Dneska ty děti mají i jiné možnosti, mají více sportů k výběru, ale bohužel jsou tam i teda i ten internet, sociální sítě, videohry a tak dále, tudíž my s tím musíme pracovat a musíme pracovat především s rodiči, abysme je přesvědčili, proč by jejich děti se neměly omlouvat z tělesné výchovy, jaké to má následky, proč by měly sportovat a nejenom kvůli tomu, aby byly známí reprezentanti, potažmo profesionální sportovci, ale právě proto, aby mohli vykonávat díky tomu pohybu, aby mohly svojí práci zvládat lépe, to je dneska všechno dokázáno, aby se mohly i lépe učit od toho ten pohyb v té škole je. 

Vladimír KROC, moderátor
Budete usilovat o post předsedy té agentury? Pokud vznikne. 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Tak, já jsem přesvědčen, že těch zájemců bude více, ale samozřejmě jsem to zvažoval a určitě se budu i já ucházet o to místo. 

Vladimír KROC, moderátor
Podle Pirátů, tedy konkrétně podle jejich poslance Lukáše Bartoně, jsou profesní požadavky na předsedu sportovní agentury psané vám na míru. Kdo ty požadavky vlastně do návrhu zákona formuloval? 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
No, já bych k tomuhle řek, že by si kolega Bartoň měl ten zákon pořádně přečíst, protože on to tam nazýval nějakým lexem a já nevím co ještě, ale tam je to napsáno tak, že to může být kdokoliv, kdo je občanem České republiky a tak dále, ale může být zároveň i poslanec. A může být i senátor, tudíž je to jenom rozšířeno o tyto dvě možnosti. Vychází to z toho, že sportovní prostředí velmi stálo o ministerstvo, ministerstvo to není, je to ústřední správní orgán, ale chtěli mít alespoň zastoupení právě v parlamentu a nebo v Senátu, tudíž z toho jsme vycházeli a proto to dneska v tom návrhu je. Je to tak, jak já jsem deklaroval ten návrh. Dneska, jaký se schválil, tak je opravdu tvrdá práce, řekněme, třeba rok a něco. Komunikací nejenom se sportovním prostředím, ale samozřejmě s poslanci jak koaličními, tak opozičními. 

Vladimír KROC, moderátor
Jak jste řekl, předseda národní sportovní agentury, tedy bude moci být zároveň členem parlamentu, ale šéfové jiných centrálních úřadů nemají tuhle výsadu, proč to tedy není stejné? 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Jak jsem říkal. Snahou bylo nebo jakoby ten… 

Vladimír KROC, moderátor
Cílem bylo ministerstvo. 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Přesně tak. Přesně tak a tohle to je, nechci říct, jakýsi mezistupeň, ale, ale můžete to tak vnímat. 

Vladimír KROC, moderátor
A jak budete vlastně činnost té národní sportovní agentury hodnotit, kdy se ukáže, že skutečně je její existence opodstatněna? 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Já si myslím, že velmi důležité bylo, aby vznikla správně, aby se podařilo zaměstnat experty v těch činnostech, které jsme často kritizovali, ať už je to ta kontrolní činnost ať už je to ta digitalizace toho sportovního prostředí a no pokavad si budeme žádat nebo pokud si bude žádat řeknu například ve výzvě můj klub, který, což je výzva, kde jdou dotace do všech i těch nejmenších klubů a dneska my máme celkem, řekněme deset tisíc, kolem deseti tisíce tělovýchovných jednot a sportovních klubů a loni si žádalo 4 tisíce, letos už 6,5 tisíce. Je to na základě složitosti těch výzev, pokud se nám podaří toto číslo navyšovat a tak budem vědět, že jdeme správným směrem, protože cílem je opravdu, aby se podpora dostala i do těch nejmenších oblastí, aby se neděly, řekněme, duplikace, abysme prostě nefinancovali stejné věci z kraje a z města a i ze státní úrovně. 

Vladimír KROC, moderátor
To byl místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu za ANO Milan Hnilička. Děkuju, na shledanou. 

Milan HNILIČKA, poslanec, vládní zmocněnec pro sport /ANO/
Děkuju za pozvání. Na shledanou.


„Ministerstvo sportu“ bude. Opozice tvrdí, že požadavky na předsedu jsou na míru Hniličkovi

ČT:

Sněmovna navzdory opoziční kritice schválila vznik Národní sportovní agentury, která převezme od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací a má fungovat podobně jako ministerstvo. 

Poslanci odmítli opoziční návrhy, aby agentura byla například příspěvkovou organizací ministerstva školství, nikoli novým úřadem. Opozice vznik dalšího úřadu odmítala, označila ho za nesystémový a uváděla, že rozdělování peněz bude málo transparentní. „Už teď byla malá kontrola nad oblastí sportu. Pokud bude sport vyňat z ministerstva školství, tak bude ještě menší,“ obává se poslanec Pirátů Lukáš Bartoň. 
Naopak předkladatelé slibují, že bude rozdělování peněz transparentnější díky využívání rejstříku sportovců a organizací. „Agentura bude podle toho nastavovat státní politiku ve sportu, kterou bude muset odsouhlasit vláda. Transparentnost je tam, myslím, jednoznačná,“ uvedl poslanec ANO a vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička. 
Opozici se nezamlouvala ani pasáž, která stanoví požadavky na předsedu agentury. Tvrdí, že jsou šité na míru právě Milanu Hniličkovi. Poslanec Pirátů Lukáš Bartoň v této souvislosti poznamenal, že novele se přezdívá „lex Hnilička“. Ani s touto námitkou však opoziční politici neuspěli. Pro vznik agentury hlasovalo 111 poslanců, proti 38 a 25 členů sněmovny se zdrželo. 
Předsedou agentury tak bude moci být být osoba starší 30 let, která má nejméně pětileté zkušenosti v řídicí funkci v oblasti sportu. Na rozdíl od požadavků na jiné představitele centrálních úřadů by předseda agentury mohl být členem parlamentu. Sněmovna odmítla také návrhy, aby agentura neměla sídlo v Praze, ale v Bruntále, Žďáru nad Sázavou nebo v Ostravě. 
Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu. Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí a na kvalifikované trenéry. Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby navíc potíže s žádostmi o peníze. Velkým problémem jsou i sportoviště. Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. 
Sportovní organizace s tím, že by nad nimi místo ministerstva školství bděl samostatný orgán, vesměs souhlasí. Podle generálního sekretáře České unie sportu Jana Boháče ministerstvo řízení sportu nezvládá. „Odbor sportu pro to dlouhodobě nemá vytvářené podmínky,“ míní. 
Agentura by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva. Její předseda má pobírat stejný plat jako ministr. V agentuře se počítá s 80 zaměstnanci, z nichž 30 převezme z ministerstva školství. Návrh na její vznik nyní posoudí Senát.

Díl 3: Ústavní péče v komunitní podobě – vize, které se v Plzni proměnily ve skutečnost

Akutálně.cz:

Úvodní shrnutí celé cesty jakož i tříminutové video naleznete zde. Díl 1… zde Díl 2… zde Díl 3… zde 

Po příjezdu do Plzně se připojila pirátská zastupitelka města Plzně a kandidátka do evropského parlamentu Magdaléna Daňková a poslanec za Plzeňský kraj Lukáš Bartoň a společně s námi dorazili do jednoho z šesti v komunitě rozptýlených bytů spravovaných plzeňským Dětským domovem Domino. V Dominu žije 56 děti, v centrální budově jsou tři rodinné skupiny, další tři jsou rozptýlené v bytech v lokalitě Městského obvodu Plzeň 1 a sedmou skupinu tvoří děti ve třech studentských /startovacích/ bytech. Zařízení s touto strukturou není v České republice mnoho. Jeho ředitelka Naďa Erbová následně podrobně přiblížila lety prověřenou praxi v oblasti takto řízené instituce, protože v Česku nemá příliš obdoby. 
3+kk anabáze dospívání v domově mimo domov 
Díky bytům, které Domino v Plzni postupně získávalo od 90. let od Městského obvodu Plzeň 1, mohla paní ředitelka za podpory vedení kraje rozestěhovat některé rodinné skupiny z centrální budovy do velkých bytů všude po městě. Děti tak chodí do různých typů škol a bydlí na sídlišti jako všichni ostatní. 
Jednotlivé skupiny jsou propojeny elektronickém systémem, vychovatelé z těchto rodinných skupin poskytují každodenní informace o dětech. Vedení DD má tak neustále přehled o dění a není potřeba vidět vše na vlastní oči. 
Namísto mzdových nákladů na kuchařku, uklízečku či pradlenu z centrální budovy si může dovolit platit dětem psychoterapie, mít na částečný úvazek svou psycholožku a udělat svým zaměstnancům takové směny, aby měli o něco delší prostor k psychohygieně. Děti se v bytech učí samostatnému životu, od nakupování po úklid a vaření, a v neposlední řadě mohou dojít až k bydlení ve startovacím studentském bytě, když se blíží dospělosti. 
My jsme v jednom takovém 3+kk navštívili děti ze sedmé skupiny. Když začínají bydlet nově ve startovacím studentském bytě chodí k nim na 2 až 3 hodiny týdně asistent. “Práce s dětmi je výrazně ovlivněna tím, s jakým příběhem děti do dětského domova přicházejí,” zdůrazňuje paní ředitelka. V bytě 3+kk, který jsme navštívili, žili 2 chlapci a jedna dívka. Přidal se ještě chlapec z jiného bytu, a všichni nám vyprávěli svoje vzpomínky, zážitky a zkušenosti s ústavní péčí. Každopádně bylo zřejmé, že nepředstavují úplně běžný vzorek: všichni dnes studují buď střední školu s maturitou, nebo vysokou školu, jeden z nich s nadšením vyprávěl jak v současné době studuje v Praze Vysokou školu obchodní, píše blog a žije bohatý společenský život. Když se prý však ohlédne za sebe do doby, kdy se dostal do ústavní péče nevěří jaký ušel kus cesty: „Já ani nevěděl, že existuje nějaký moře a potom jsem ho znal jenom z obrázků… ano můžete se nad tím pousmát, ale mě to v dětství vlastně ani nenapadlo,” komentuje Alexandr S. 
Splněná očekávání i smutná překvapení 
Už před cestou Olga zdůrazňovala: “Velmi se těším na návštěvu kraje, který je právě v oblasti startovacích bytů průkopnický, a vážím si možnosti dozvědět se, co řeší v konkrétním zajišťování služeb pro své obyvatele,” a byla velice ráda, že to cesta potvrdila. Plzeňský příklad ukazuje, že kde je odborná i politická vůle, tam jsou i výsledky. 
Nejvíc zarážející fakt pro Olgu však bylo, že tři ze čtyř dětí, s kterými jsme mluvili, byly odebrány rodičům z ekonomických a sociálních důvodů. Uvedla to paní ředitelka a viděly to tak i samy děti. To je podle Pirátů naprosto tristní a potvrzuje to klíčovou roli bydlení pro ohrožené rodiny v předcházení odebrání dětí do státní péče. Také se musí investovat do preventivní práce s nízkopříjmovými rodiči – tedy do sociálních pracovníků a nástrojů, jež mají k dispozici. 
Konec seriálové cesty a závěrečné “titulky” 
“Na závěr cesty jsem si v autě uvědomil, že jsme navštívili 7 různých zařízení, ale všechny spojovala jedna stejná věc. Na jejich provozu se podílel personál, který přes veškeré zkoušky, nízký plat a fyzickou náročnost neztrácí naději, že bude líp. A v čele těchto institucí stojí vždy silná a odhodlaná žena, která možná v běžném davu zapadne, ale o to víc si zaslouží naše „Díky”,” říká Josef. 
“Já jsem si zase uvědomila, že kdyby Josef neměl chuť to celé domluvit a vyladit, včetně skvělé maminky řidičky, nebylo by možné vměstnat takové množství návštěv do jediného dne. Přitom spolu se mnou sbíralo zkušenosti několik dalších zastupitelů, a já ve své práci uplatním téměř vše, co jsem se dozvěděla. Děkuju za to, a těším se na pokračování zase v jiných zařízeních či u terénních služeb.”

Roznera kvůli výrokům o táboře v Letech ke stíhání nevydáme, rozhodli poslanci

Forum24:

Zasedá mandátový a imunitní výbor. Zleva Miloslav Rozner (SPD), Kateřina Valachová (ČSSD), Lukáš Bartoň (Piráti) a Jakub Michálek (Piráti). / FOTO: ČTK 

Sněmovna nevydala poslance Miloslava Roznera z SPD ke stíhání kvůli jeho výrokům o táboře v Letech. Pro vydání bylo 42 poslanců, proti 88. Rozner v minulosti označil místo za „neexistující pseudokoncentrák“. Vydání poslance SPD minulý týden nedoporučil sněmovní mandátový a imunitní výbor.

Roznera kvůli výrokům o táboře v Letech ke stíhání nevydáme, rozhodli poslanci

Forum24:

Zasedá mandátový a imunitní výbor. Zleva Miloslav Rozner (SPD), Kateřina Valachová (ČSSD), Lukáš Bartoň (Piráti) a Jakub Michálek (Piráti). / FOTO: ČTK 

Sněmovna nevydala poslance Miloslava Roznera z SPD ke stíhání kvůli jeho výrokům o táboře v Letech. Pro vydání bylo 42 poslanců, proti 88. Rozner v minulosti označil místo za „neexistující pseudokoncentrák“. Vydání poslance SPD minulý týden nedoporučil sněmovní mandátový a imunitní výbor. 
Žádost o vydání Miloslava Roznera k trestnímu stíhání, která doputovala do sněmovny loni v prosinci, měla pouze půl druhé stránky, jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz, který má dokument k dispozici. Stálo v něm, že vyšetřovatelé chtěli původně celou věc odložit. Státní zástupce ale v pokynu nařídil zahájit trestní stíhání. Poslanec Rozner podle něj totiž „popřel holokaust“. 
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech u Písku použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu několik trestních oznámení. Podle SPD ale existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu. 
Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí již dříve deklarovali, že budou proti Roznerově vydání. 
Sněmovna v tomto volebním období odmítla vydat ke stíhání Bohuslava Svobodu (ODS) v případu pražské městské karty opencard, Pavla Růžičku (ANO) v kauze údajně nevýhodnému prodeji obecního domu v Postoloprtech na Lounsku a Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého chtěla policie stíhat v souvislosti s výroky vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. 
Dolní komora naopak opětovně vydala ke stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Faltýnkovo stíhání státní zástupce později zastavil. 
Tábor v Letech vznikl podle historiků v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. 
Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

ŽIVĚ: Poslanci schválili „ministerstvo sportu“. Rozhodnou i o vydání Roznera ke stíhání

ČT:

Sněmovna navzdory opoziční kritice schválila vznik Národní sportovní agentury, která převezme od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací a má fungovat de facto jako další ministerstvo. Poslanci podpořili také cizineckou novelu, která by urychlila vyhošťování cizinců opakovaně odsouzených pro úmyslný trestný čin. Odpoledne poslanci rozhodnou o vydání Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání a zvolí nového zástupce ombudsmanky. 

Poslanci odmítli opoziční návrhy, aby agentura byla například příspěvkovou organizací ministerstva školství, nikoli novým úřadem. Opozice vznik dalšího úřadu odmítala, označila ho za nesystémový a uváděla, že rozdělování peněz bude málo transparentní. 
Sněmovna také odmítla žádost, aby požadavky na předsedu agentury nebyly šité na míru poslanci ANO a vládnímu zmocněnci pro sport Milanu Hniličkovi. Poslanec Pirátů LukášBartoň v této souvislosti poznamenal, že novele se přezdívá „lex Hnilička“. 
Předsedou agentury tak bude moci být být osoba starší 30 let, která má nejméně pětileté zkušenosti v řídicí funkci v oblasti sportu. Na rozdíl od požadavků na jiné představitele centrálních úřadů by předseda agentury mohl být člen parlamentu. Sněmovna odmítla také návrhy, aby agentura neměla sídlo v Praze, ale v Bruntále, Žďáru nad Sázavou nebo v Ostravě. 
Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu. Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí a na kvalifikované trenéry. Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby navíc potíže s žádostmi o peníze. Velkým problémem jsou i sportoviště. Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. 
Agentura by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva. Její předseda by měl pobírat stejný plat jako ministr. Agentura by měla mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství. Návrh na vznik agentury nyní posoudí Senát. 
Poslanci podpořili také změny cizineckého zákona. Vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin, by tak mohlo být rychlejší. Možnost soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění zůstala zachována. 
Proces by měl podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) trvat nejvýše půl roku mimo jiné díky tomu, že by soudy, i Nejvyšší správní soud, měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle ministra i déle než dva roky. Zmínil případy, kdy řízení, například s drogovým dealerem, trvá i šest let. V předchozích dvou letech bylo podle Hamáčka takových řízení vždy kolem 400. 
Repatriace cizince by neměla být možná do zemí, které Česko nepovažuje za bezpečné a kde by jim hrozila újma na zdraví. Hamáčkův návrh počítá také s tím, že zrušit trvalý pobyt bude možné už po trojnásobném odsouzení za úmyslný trestný čin; nyní to lze po čtyřnásobném odsouzení. Soudy nově nedovolí účastníkům řízení nahlížet do utajovaných informací. 
Sněmovna naopak neschválila zrušení soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění, které původně požadoval bezpečnostní výbor pod vedením Radka Kotena (SPD). Podle ministerstva vnitra by to bylo protiústavní i s ohledem na loňské rozhodnutí Ústavního soudu. 
Novela také umožní vládě zavést mimořádná pracovní víza na omezenou dobu jednoho roku. Vláda by mohla rozhodnout o zavedení těchto pracovních víz „v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce“. Poslanci však odmítli návrh Víta Rakušana (STAN), který chtěl u mimořádných víz zrušit jejich časové omezení na jeden rok a jejich držitelům přiznat sociální práva. 
Vládní verze cizinecké předlohy má mimo jiné kabinetu umožnit stanovení kvót pro ekonomické migranty nebo zavedení povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky. Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU. 
Odpoledne mají poslanci rozhodnout o vydání Miloslava Roznera (SPD), kterého chce policie stíhat kvůli jeho výrokům o někdejším táboře v Letech u Písku. Sněmovna jeho obvinění s největší pravděpodobností neumožní. Mandátový a imunitní výbor totiž poslancovo vydání ke stíhání nedoporučil i s ohledem na obdobné případy z minulosti. 
Zástupce veřejné ochránkyně práv budou poslanci vybírat ze čtyř adeptů. Šanci obhájit funkci bude mít Stanislav Křeček, kterého navrhl stejně jako právníka Zdeňka Koudelku prezident Miloš Zeman. Senát nabídl poslancům bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou a děkanku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Markétu Seluckou. 
O zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích, by sněmovna mohla rozhodnout v pátek. Zařazení novely KSČM na páteční program schůze ve středu prosadil předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. V úterý se poslanci k hlasování o předloze nedostali. 
Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. Kritici ji mají za protiústavní, se stejným argumentem ji odmítl i Senát. Zastánci zdanění náhrad argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty.
Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. 
Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat i podle smluv, jak je uzavřely se státem, 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Sněmovna schválila vznik Národní sportovní agentury, ta převezme od ministerstva celou sportovní agendu

Lidovky:

Sněmovna navzdory opoziční kritice schválila vznik Národní sportovní agentury, která převezme od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací. Dolní komora o tom ve středu rozhodla v rámci novely o podpoře sportu. Novelu přijala navzdory opoziční kritice, že vznik agentury jako nového centrálního úřadu je nesystémový a že rozdělování peněz bude málo transparentní. 

Poslanci odmítli opoziční návrhy, aby agentura byla například příspěvkovou organizací ministerstva školství, nikoli novým úřadem. Sněmovna také odmítla žádost, aby požadavky na předsedu agentury nebyly šité na míru poslanci ANO a vládnímu zmocněnci pro sport Milanu Hniličkovi. Poslanec Pirátů Lukáš Bartoň v této souvislosti poznamenal, že novele se přezdívá „lex Hnilička“. 
Předsedou agentury tak bude moci být být osoba starší 30 let, která má nejméně pětileté zkušenosti v řídící funkci v oblasti sportu. Na rozdíl od požadavků na jiné představitele centrálních úřadů by předseda agentury mohl být člen Parlamentu. Sněmovna odmítla také návrhy, aby agentura neměla sídlo v Praze, ale v Bruntále, Žďáru nad Sázavou nebo v Ostravě. 
Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu. Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí a na kvalifikované trenéry. Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby navíc potíže s žádostmi o peníze. Velkým problémem jsou i sportoviště. Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. 
Agentura, jejíž vytvoření nyní posoudí Senát, by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva. Její předseda by měl pobírat stejný plat jako ministr. Agentura by měla mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství.

Sport bude mít vlastní státní agenturu. Je to lex Hnilička, kritizují Piráti

Novinky.cz:

Sněmovna ve středu prosadila vznik Národní agentury sportu, která by měla od ministerstva školství převzít veškerou sportovní agendu včetně rozdělování dotací. V jejím čele by měl stát dosavadní vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička. Novelizovaný zákon o podpoře sportu nyní zamíří do Senátu a poté k prezidentovi. 

Novelu, kterou fakticky vzniká nové ministerstvo sportu, poslanci schválili navzdory opoziční kritice, že vznik nového centrálního úřadu je nesystémový a rozdělování peněz bude málo transparentní. 
„Předložený návrh zákona tu transparenci neobsahuje. Navrhli jsme úplně nejobyčejnější opatření, a to, aby měly transparentní účet. Abychom věděli, do jaké organizace ty veřejné prostředky putují. Ani toto nebylo přijato,” kritizoval novelu zákona pirátský poslanec LukášBartoň. 
„Vznik agentury je nesystémový, že stojí zcela mimo ústavodárcem určený přísný systém dělby moci a systém vah a protivah,” kritizoval novelu na plénu Sněmovny poslanec za 
TOP 09 Dominik Feri. 
Piráti: Je to lex Hnilička 
Podle Hniličky ale takto sport dostane větší prostor a nebude přidružený jen ke školství. „Doteď byla sportovní agenda přidružená ke školství, které má obrovské problémy samo o sobě, a sport je tam na periferii zájmu,“ uvedl Hnilička 
Piráti vytýkali to, že šéfem organizace může být právě na základě zadaných parametrů pouze Hnilička. 
„V současné době je navržen předseda agentury tak, že je kupříkladu vyňat ze zákona o střetu zájmů. Předsedou agentury se může stát pouze člověk, který má pět let praxe v managementu v oblasti sportu, čímž se nám to zužuje pravděpodobně – nechci urazit pana poslance Jandu (Jakub Janda – poslanec za ODS) – na pouze pana předkladatele, pana poslance Hniličku, čímž jde snadno tento zákon označit lex Hnilička,” řekl na plénu během projednávání pirátskýposlanec Lukáš Bartoň. 
Peníze jen pro vrcholový sport? 
Vznikem agentury podle něj dojde především k poškození menších sportovních klubů. 
„Očekávám, že veřejné peníze více potečou směrem k vrcholovému sportu a zejména k aparátu s ním spojeným, na místo podpory a rozvoje volnočasových sportovních aktivit široké veřejnosti,” dodal Bartoň. 
Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu. Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí a na kvalifikované trenéry. 
Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby navíc potíže s žádostmi o peníze. Velkým problémem jsou i sportoviště. Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. 
Agentura by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva. Její předseda by měl pobírat stejný plat jako ministr. Agentura by měla mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství. 

Minuta po minutě

Deník N:

Historik Stehlík v disertaci neopisoval 

Známý vojenský historik Eduard Stehlík ve své disertační práci neopisoval. Shodla se na tom tříčlenná komise nezávislých odborníků, kterou Univerzita Palackého v Olomouci sestavila poté, co loni v prosinci dostala podnět na údajné Stehlíkovo plagiátorství. 
Historik Jiří Fidler v podnětu tvrdil, že jeho bývalý kolega Stehlík nedostatečně citoval jeho práce. To teď odborníci odmítli. „Práce Eduarda Stehlíka je zcela průkazně originálním příspěvkem k odborné diskuzi a obvinění z plagiátorství jsou naprosto nepodložená a lichá,“ uvádí komise v závěru, který má Deník N k dispozici. Univerzita Palackého v Olomouci tím záležitost uzavřela. 
„Další rozvíření by mohlo spíš uškodit komukoliv, kdo je do turbulence vtažený. Byli bychom rádi, kdyby se spíše zamyslel ten, kdo podnět podal. Aby věc posloužila trošku precedentně, aby si všichni rozmysleli, jestli to, s čím přicházejí, má nějakou závažnost,“ upozornil prorektor pro vnější vztahy Petr Bilík. 

Výbor doporučil nevydat Roznera ke stíhání 

Sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil nevydat k trestnímu stíhání poslance Miloslava Roznera (SPD). O věci bude hlasovat celá Sněmovna. Roznera chce stíhat policie kvůli jeho výrokům o bývalém romském táboře v Letech u Písku. Když stát jednal o jeho odkupu, označil jej za „neexistující pseudokoncentrák“. 
Většina členů výboru hlasovala proti vydání, protože jde o výrok poslance. „Nechtějí, aby výroky poslance byly trestné. Respektive ony budou trestné, ale budou se řešit až poté, co ztratí mandát poslance,“ řekl Deníku N poslanec a člen výboru Lukáš Bartoň. Rozner nechtěl jednání komentovat. 

Policie podezírá Čapí hnízdo z daňových úniků 

Policie začala prověřovat, zda hospodaření farmy Čapí hnízdo nedoprovázely daňové úniky. Podle serveru Neovlivní.cz jde o nezákonný odpočet DPH, stamilionové částky vynaložené na reklamu a podezření na další daňové delikty. 

Českou vojačku zranil v Litvě granát 

Výbuch granátu v Litvě zranil českou vojačku. Letos devětadvacetiletá žena utrpěla podle lotyšského webu TVNet.lv zranění na noze a na rukou, ošetřili ji v Kaunasu. 
Pak se vrátila k jednotce. 
Aktuální zpravodajství od brzkého rána až do noci sledujte minutu po minutě na denikn.cz.