Na kritizované změny v inkluzi nedošlo, výhrady ke změnám v podpoře dětí se speciálními potřebami zůstaly
Byla to bouře, která loni na podzim přehlušila na chvíli dokonce i nastupující druhou vlnu pandemie. Vyvolal ji plán ministra školství Roberta Plagy (za ANO) na zásadní změnu podmínek, za nichž jsou v českém školství vzdělávány děti se speciálními potřebami – tedy tzv. inkluze. Během připomínkového řízení protestovaly jiné vládní rezorty (třeba ministerstvo zahraničí návrh zcela odmítlo jako diskriminační), rodiny dětí, které inkluzivní vzdělávání využívají, vzdělávací experti i poslanci, a to včetně zástupců stran, jež jinak inkluzi spíše odmítají. Jak to shrnul místopředseda školského výboru Lukáš Bartoň (Piráti): „Nepamatuji si jiné školské téma, u něhož by byl tak univerzální odpor, jako byl proti této vyhlášce. Ve školství bývají různé názory a časté střety nejrůznějších aktérů, ale tady to bylo jednoznačné: toto je nutné zastavit.“
Podezřelé načasování
Univerzální protesty vzbudil plán proto, že by po jeho zavedení o nárok na asistenta pedagoga nebo další formy pomoci přišly děti s tělesným handicapem, děti se specifickými poruchami učení či s psychiatrickým onemocněním, děti sociálně znevýhodněné nebo cizinci. Vyhrocenou debatu uklidnil až Plagův náměstek Karel Kovář, když ve sněmovně koncem září slíbil, že ministerstvo vyhlášku, která změny zaváděla, důkladně přepracuje. Stalo se – a dokument se na konci roku objevil ve Sbírce zákonů. Výhrady tím ovšem zdaleka nekončí. Podobně jako u první verze vyhlášky nebo u aktuálně debatovaného zvýšení platů učitelů vyvolává kritiku způsob, jakým dokument vstoupil v platnost. Vyhláška byla ve Sbírce zákonů zveřejněna poslední den loňského roku a začala platit hned den nato. „Šokovalo mě to. Řada lidí z oboru byla z načasování perplex, další se to dovídají až nyní,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, spolku sdružujícího zejména české učitele. Na nedostatečnou komunikaci ministerstva si stěžují také poslanci. „Dohoda zněla, že přepracovanou vyhlášku uvidíme nejprve ve školském výboru,“ připomíná místopředsedkyně školského výboru a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). „To se nestalo.“ Zmiňovaný pirátský poslanec Bartoň k tomu dodává, že výbor také stále čeká na slíbenou analýzu dosavadního fungování českého modelu inkluze. Slib dokument zásadně přepracovat nicméně ministerstvo dodrželo – zejména z něj zmizela problematická redukce počtu asistentů. „Na asistenty se nesáhlo a to je důležité,“ říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Klára Laurenčíková. Jak nicméně upozorňuje Radek Sárközi, ve schváleném rozpočtu na tento rok zůstal s původní vyhláškou spojený škrt na platy asistentů ve výši 1,2 miliardy korun. „Školy budou nuceny asistenty propouštět,“ obává se Sárközi. Ministerstvo navíc záměr reformovat systém asistentů zcela neopustilo, plánuje ho do léta znovu předložit.
Výhrady vzbuzují i další změny v inkluzi, byť podstatně méně ostré než rušení asistentů. Především novinky týkající se tzv. pedagogické intervence, tedy formy doučování či speciální pomoci, již některým žákům nad rámec běžného vyučování poskytují učitelé. Podle dat ČOSIV jde o nejčastěji využívané podpůrné opatření, které využívají desítky tisíc dětí.
Mluvčí MŠMT Aneta Lednová prohlašuje, že hlavním důvodem změn je „zefektivnění poskytování pedagogické intervence, které umožní reagovat pohotově na vzdělávací potřeby žáků a přinese snížení administrativní zátěže škol, zákonných zástupců i školských poradenských zařízení“. Zatímco dosud o nároku u každého dítěte na pedagogickou intervenci rozhodovaly výhradně pedagogickopsychologické poradny a speciálněpedagogická centra, nově budou mít tuto možnost také ředitelé a ředitelky škol. Tím se podle Lednové možnost pomoci rozšíří i na děti, které do zmiňovaných poraden z nejrůznějších důvodů nechodí, ale jejichž situaci a potřeby znají ve škole, kam docházejí. „Jde o operativní okamžitou podporu ve chvíli, kdy ji dítě potřebuje – například doučit násobilku, zlepšit výsledky do pololetí, dohnat učivo po delší nemoci,“ dodává mluvčí.
Oponentura vůči naznačenému principu je jasná a v podstatě kopíruje kritiku nově zaváděného rozdělování peněz v rezortu. Reálná podoba podpory v tomto nastavení závisí velmi výrazně na přístupu konkrétních ředitelů. U osvícených postav v čele škol bude vše v pořádku, ale ti, kdo inkluzi odmítají, dostávají šanci ji reálně přiškrtit. Peníze budou přičleněny k balíku financí na odměny a jednotlivé školy nikdo nemůže přinutit, aby intervenci finančně podporovaly.