Zdroj: ČT 24, Události, komentáře  ( 16.11.2020 |)

 

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Nový protiepidemický systém takzvaný PES se poprvé v realitě rozeběhne ve středu, kdy začne Česko uvolňovat protikoronavirová opatření ve školách. Nejdřív se to dotkne žáků prvních a druhých tříd základních škol a všech v těch speciálních.

redaktorka
A žáky čekají změny. Na hodiny tělesné nebo hudební výchovy si ještě počkají, tentokrát taky budou muset mít ve škole po celou dobu roušky. Učitelé se ale budou dětem snažit tvrdý režim zpříjemnit.

Jana LORENCOVÁ, učitelka, ZŠ Kvítkova Zlín
Budeme se učit venku. Alespoň jednu vyučovací hodinu, kde děti budou moci mít rozestup od sebe. Nachystám jim úkoly samostatně, kde si budou moci tu roušku sundat.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Chození do škol podle barevné škály. Na to si teď budou muset zvyknout děti rodiče i učitelé. Takzvané rizikové skóre nového systému bude zveřejňováno na webu ministerstva zdravotnictví každý den. Systém podle čtyř parametrů počítá riziko na škále 0-100. Tímto číslem se buď celé Česko, anebo každý kraj zařadí do jednoho z pěti pásem, která určují jednotlivá opatření pro většinu oblastí života. Takhle to má vypadat tedy v případě škol, teď jsme ve fialovém stupni, pokud se Česko dostane na červený stupeň, tak by se do škol mohl vrátit zbytek prvního stupně A na druhém stupni by se třídy pak po týdnech střídaly. Žáci devátých tříd by byly ve škole stále. Oranžový stupeň pak znamená střídání tříd i ve středních školách a na vysokých školách by se vrátily první ročníky. Další 2 stupně, ten žlutý a zelený, tak ty už jsou bez omezení.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Události komentáře otevřeme s první trojicí hostů, jimiž je Robert Plaga, ministr školství, dobrý večer.

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Lukáš Bartoň, místopředseda výboru pro vědu a vzdělání Poslanecké sněmovny za Piráty, dobrý večer.

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
A Petr Gazdík na dálku, člen sněmovního výboru pro vzdělávání, i vám pane Gazdíku, všem, dobrý večer.

Petr GAZDÍK, člen sněmovního výboru pro vzdělávání /STAN/
Hezký dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane ministře, není to otvírání nejnižších ročníků předčasné? Jste o tom sám přesvědčen, že to je krok ve správnou dobu a správným směrem?

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Jsem o tom přesvědčen, ale to podstatné je, že skutečně nový pan ministr Blatný dal dohromady všechny modeláře, epidemiology a tu debatu jsme vedli nad prioritami školství, to znamená bez ohledu na to, že se měnili ministři zdravotnictví, tak jsme ty priority následně dostali i do té matice opatření. Já bych chtěl říct, že ten důvod, proč jsme 10. 10. nebo proč jsem 10. 10. souhlasil s uzavřením prvních stupňů, byl, že se ta epidemie řítila do exponenciály a šlo o omezení sociálních kontaktů 530 000 dětí, které první stupeň navštěvují. Ale ty první a druhé třídy, když se podíváme na jakákoliv čísla ÚZISu o šíření covidu v době před zavřením škol, tak skutečně tyto skupiny byly s nejmenším výskytem covidu-19. To znamená, ten návrat zpět je velmi důležitý z toho vzdělávacího hlediska a jsem rád, že si ho můžeme dovolit teď v tom stupni 5 za tím vrcholem. Chtěl bych podotknout jednu rychlou věc – skutečně, když si vezmu, že oblast školství nesla svým způsobem náklady toho brzdění víc než třeba průmysl nebo některé firmy, protože je možná smutnou skutečností, že míra home office v jarním období byla významně vyšší než teď, a kdyby se míra home office u firem toho dobrovolného zvýšila o 5 %, tak přes sociální kontakty jde dalších 200 000 vrátit zpět do škol.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Vy jste řekl, že to je ten správný okamžik, že máme na to se teď vrátit k tomuto. Nicméně zároveň jste také řekl, myslím, že během dneška, že věříte tomu, že jsme za vrcholem pandemie. Nicméně ten podíl pozitivních testů je stále vysoký. Počet hospitalizovaný se zásadně nemění v tuhletu chvíli, vysoký relativně ve vztahu k dřívějšku je i počet mrtvých. Je teď skutečně tam vhodná doba posílat děti zpátky do škol?

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Ten, kdo celých 8 měsíců má dávat ta opatření, tak je ministerstvo zdravotnictví ve všech evropských zemích. Na mně je, abych dával ty jednotlivé priority. To také dělám. A druhá věc, a to je důležité, aby to zaznělo, tak skutečně děti se vrací za přísných režimových opatření. Ta debata s modeláři epidemiology byla o tom, že ano, vrátí se zpět, ale právě proto, aby se tu nastavily nějaké bariéry, tak je tam třeba to používání roušek i ve výuce i pro první stupeň nebo to časté větrání. Což jsou věci, které vycházejí i z německých studií. A já si myslím, že ten německý přístup k té epidemii je jeden z nejlepších, který můžeme pozorovat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Bartoni, váš pohled na otevírání škol těm nejmladším. Správná doba, správný směr nebo ne?

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Tak já jsem to vnímal, když SE uzavřel první stupeň, že to bylo to dupnutí na tu brzdu, kdy jsme potřebovali zastavit epidemii. A už tenkrát se mluvilo o tom, že je to dočasné, vlastně to říkal i bývalý ministr zdravotnictví. A tady návrat prvních a druhých tříd beru to, že nebylo to tak dočasné tak krátkou dobu, jako se to původně říkalo, ale je to dočasné. To znamená, první a druhé třídy neberu jako rozvolňování. To je návrat dětí tam, kam patří. Protože, zvláště u těch nejmenších, zvláště u těhletěch dětí ta distanční výuka je velice obtížná, někdy i nemožná. Jsou to první a druhé třídy a určitě i speciální školy. Jenom tady bych asi k tomu dodal, že návrat dětí do škol ano, ale za těchto podmínek nevyžadovat povinnou školní docházku.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
A to je vlastně důležitá další věc, jak byste to řešili? Dobrovolně? To znamená, přihlásím se k tomu, že jako rodič budu své dítě vzdělávat doma, dám to škole najevo nebo nějakým jiným způsobem?

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Tak předně je potřeba říct, kolika dětí se to asi bude týkat. Hlavně mainstream, prostě ty rodiče se těší, až budou ty děti chodit do školy. To znamená, bude se to týkat jen pár jednotlivců, bude se to týkat dětí, které mají třeba sníženou imunitu, dětí, které mají v domácnosti člena rodiny, který je z rizikové skupiny, a právě tam je potřeba i najít nějaký institut, na základě kterého vůbec ten ředitel může povolit ať už individuální vzdělávací plán, nebo nějakou dobrovolnou distanční výuku. To zatím z mého pohledu není a ředitelé, ačkoliv se tváří, že toto budou povolovat, tak by asi potřebovali od ministerstva nějaký mustr, podle čeho, protože i ten individuální vzdělávací plán může být až na základě povolení poradenského centra.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane ministře, my se k tomu hned dostaneme, já dám jenom ještě prostor panu Gazdíkovi. Pane Gazdíku, jsou podle vašeho názoru školy připravené na ten současný první stupeň návratu? První stupeň myšleno v několika stupních návrat, nikoliv v tom školském systému. To znamená, první, druhé třídy – jsou připravené školy, jsou na to připravení rodiče, jsou na to připraveni ředitelé?

Petr GAZDÍK, člen sněmovního výboru pro vzdělávání /STAN/
Na první a druhé třídy určitě ano. A mně se chce říct: no tak sláva. Protože to, co doposud vláda předváděla, zejména ministerstvo zdravotnictví a předchůdce dnešního ministra zdravotnictví pan Prymula, který sliboval, že se děti vrátí 2. listopadu, to významným způsobem zvyšuje nedůvěru lidí vůbec v ta opatření. Je to něco jako potkat řidiče bílé dodávky. Žáci prvních a druhých tříd, a sám mám doma prvňáka, takže vím, že případná distanční výuka dál je prostě problém a bude znamenat, pokud by trvala delší čas, tak bude znamenat významné sociální rozdíly mezi mezi žáky a bude prohlubovat sociální rozdíly mezi žáky. Víte, ve většině evropských zemí se školství dotkla ta opatření minimálně a většina evropských zemí, a Německo je nám v tom třeba příkladem, školy má, a přesto tam epidemie neroste tak, jak u nás. Takže za přísných bezpečnostních opatřeních je to, co se teď uděje, že děti prvních a druhých tříd půjdou do škol a žáci speciálních škol, je dobře.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Jak byste řešil ten aspekt, který tady zmínil pan Bartoň, na který se za chvilku zeptám pana ministra, to znamená dobrovolné nechání dětí doma třeba do Vánoc, pokud by rodiče měli objektivní důvody, že se bojí toho, že jsou nemocní například, že dítě přinese nákazu ze školy nebo mají pro to jiné důvody?

Petr GAZDÍK, člen sněmovního výboru pro vzdělávání /STAN/
My dlouhodobě voláme po tom, abychom zvětšili pravomoci ředitelů škol, nejenom 5 dnů ředitelského volna, ale ministerstvo by mělo zvýšit počet dnů ředitelského volna alespoň na 20 v roce v čase epidemie. Považujeme to za důležité a ty věci by se měly více řešit individuálně. Souhlasím s panem Bartoněm, že třeba toto by měla být pravomoc ředitele, pokud někdo má v rodině osobu rizikové kategorie a je možno individuálně toho žáka vzdělávat, tak by ředitel něco takového měl možnost povolit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Tak pane ministře, jak to je? S tímhletím dobrovolným necháním, ponecháním dítěte doma.

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Padlo tady jediný institut, který zná zákon, a to je individuální vzdělávací plán a tam je to složitější. Co mám informace, od Asociace ředitelů základních škol, tak skutečně ti ředitelé, se kterými se o tom bavíme, tak jsou připraveni v podstatě mimořádně udělat tu dohodu. Ne, že by probíhalo distanční vzdělávání, souběh toho není možný, ale to online vzdělávání a to vzdálené vzdělávání, zadávání úkolů po nějaký čas je určitě možné. Ale když si vezmu tu základní rétoriku, která je, dítě nemůže do školy, protože v rodině je riziková osoba, tak skutečně já bych to nerad paušalizoval, protože je potřeba si říct to b. Škola je jenom dopoledne a to na to dítě nechodí, nepotkává se s nikým dalším, to znamená, je také potřeba, aby ta režimová opatření, pokud to mám takto nazvat, ta ochrana probíhala i na straně té rodiny, nejenom té školy. Vezměte si, že v té škole na rozdíl od toho volného času a potkávání se rodin tak jsou přísná režimová opatření teď od 18. 11. To znamená roušky po celou dobu. A samozřejmě to časté větrání. To znamená, ty dva základní parametry. Možná bych asi dovolil říct i ve stavu s tou — studií, s tou čerstvě veřejnou studií, která v podstatě říká, že v tom školském prostředí nedochází k větší nákaze, tak já bych si myslel, že možná. To školské prostředí vzhledem k těm režimovým opatřením je jedno z nejbezpečnějších nebo bude jedno z nejbezpečnějších prostředí.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
To znamená, bude to bezpečné pro školáky, bude to bezpečné pro pedagogy, bude to bezpečné pro rodiče. Když je rodič nemocný, nechce poslat dítě do školy kvůli tomu, o čem jsme se tady bavili, nebo pro pedagoga jako takového, který má strach z toho že, protože má více nemocí, je třeba ve vyšším věku a tak dále. Tohle všechno jste řešili v rámci rozhodnutí poslat prvňáky a druháky od středy do škol?

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
To všechno už jsme řešili i na jaře. A v rámci tohoto rozvolnění, tak když to vezmete ty podzimní kroky, tak bylo rozvezeno 2,9 milionu respirátorů na naše školy, přestože primární zásobení škol je povinností zřizovatele. To znamená krajů v případě středních škol nebo obcí, v případě mateřských a základních škol. Přesto jsme tam tu dodávku 10 respirátorů na pedagogického a nepedagogického pracovníka dali. To znamená, ti učitelé, kteří se cítí ohroženi, tak mají příspěvek státu v tuto chvíli k tomu, aby se mohli chránit sami. Samozřejmě v tuto chvíli ta povinnost nosit roušku, minimálně roušku, a doporučení nosit respirátor platí i pro učitele. Takže pokud ten učitel spadá do té rizikové skupiny, tak by se měl chránit nebo předpokládám, že se chránit bude. A v případě těch rodičů já to nezlehčuji tu záležitost. Skutečně od ředitelů mám informaci, že chtějí těm rodinám vyjít vstříc.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Bartoni, jak moc by podle vašeho názoru vláda měla spěchat s posunutím toho stupně o 1 krok níže, lépe řečeno tedy uvolnění, rozvolnění, otevření dalších tříd pro školáky?

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Tak já jsem rád, že ten systém PES odpovídá tomu, po čem jsme volali od jara, a to ten, že ty opatření, ten stupeň není vyhlašován někde tajně na základě neznámých informací, ale tentokrát dokážeme nahlídnout dovnitř, podle čeho se ten systém, ten stupeň vyhlašuje. No a pokud máme tento systém, tak není potřeba říkat kdy. Prostě jakmile ty indikátory té epidemie k tomu naspějí, dojde ke snížení stupně, tak se ten stupeň sníží a s tím i opatření, takže trvat na tom, že musí to být po týdnu a tak dále, to ne. Nechme odborníky, ať stanovují tento index, tento index rizika. Vidíme, že to dělají podle nějakých údajů, které jsou veřejně známy. A nechť se uvolňuje a snižuje stupeň podle těchto hodnot.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Otevírání škol není jenom otevření zámku a zároveň utření prachu na stole. Jde o učitele, jde o ředitele, jde o rodiče a samozřejmě školáky. Jak moc dopředu by rodiče a škola měli vědět, že konkrétní třída se bude otevírat?

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Tak z mé zkušenosti, z toho, jak se bavím s řediteli, tak by to mělo být alespoň týden dopředu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Gazdíku domníváte se, že týden je dostatečný?

Petr GAZDÍK, člen sněmovního výboru pro vzdělávání /STAN/
Týden je dostatečný, my jsme si zvykli na mnohem větší otřesy a větší chaos, který vláda předváděla. Nicméně je nutno si říct, že tou nejohroženější kategorií jsou učitelé. Školy se zavřou v případě, že prostě nebude dost učitelů. A musíme si také uvědomit, že covid tu bude i za půl roku, i za rok, za 2 roky možná, dokud nebude účinná vakcína. Takže my musíme nastavit tu situaci tak, aby ten běh té epidemie byl předvídatelný. Proto vítáme to, že vláda aspoň přišla s nějakým semaforem. Ona už přišlo předtím s chytrou karanténou, už přišla s dohledáváním, které nefungovalo ani chytrá karanténa, takže snad teď bude fungovat aspoň tento systém.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Jaký je, pane Gazdíku, další velké téma, které tímto odpovídám, jaký je váš postoj k testování, kdy koho jak testovat? Teď myslím čistě ve školství, protože pan ministr uvedl, že si dovede představit u učitelů, žáků, studentů vyšších ročníků to testování. Exministr zdravotnictví Prymula na Primě včera řekl, že by otestoval žáky i učitele. Šéf lékařské komory říká trošku něco jiného. Ministr zdravotnictví říká trošku něco jiného. Jaký je váš postoj?

Petr GAZDÍK, člen sněmovního výboru pro vzdělávání /STAN/
Ten nesoulad, který z vlády zaznívá, určitě není dobře. Především primárně je problém v tom, že veřejnost, ta odborná veřejnost ani učitelé nemají data. My nevíme, jak to vypadalo v září, my nevíme, jaké procento nemocnosti bylo u nižších stupňů. Jaké je dnes u mateřských škol, jaké bylo u středních škol. Z toho by se mělo odvíjet to, kde bude testování. Určitě by měli být pravidelně testování učitelé, určitě je velmi pravděpodobné, protože tam ta nemocnost zjevně i bez dat, která nemáme bohužel, byla největší na středních školách, takže tam ty testy jsou něco, co by mělo přijít. Jestli se mají testovat i žáci nižších stupňů, prvních, druhých tříd, to na to musí odpovědět ta data, která bohužel nejsou dostatečně veřejná.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane ministře, testování. Vláda nemluví jedním hlasem v téhleté věci. Nevím, jestli to je proto, že každý zastává úplně jiný názor nebo jste si to ještě nevydiskutovali předem. Jaký je váš postoj a co vy budete prosazovat?

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Dovolte mi lehký návrat zpět, ale pak vám odpovím na to testování. To oznamování dopředu, které tady padlo, tak my jsme oznámili návrat prvních, druhých tříd 11. 11 a od 18. 11. právě proto, že sice PES něco ukazuje, a to znamená, že ta možnost návratu zpět tady je, ale nemůže to být automaticky. V oblasti školství je potřeba skutečně školám, rodičům, dětem dát tu informaci dopředu. Samozřejmě teď už po dnešním představení těch dalších stupňů školy vědí, na co se v těch dalších stupních mají chystat, ale přesto bych byl velmi rád, bychom zhruba týden dopředu vždycky byli schopni s ministerstvem zdravotnictví říct, že se školy mají připravit, a ten termín chceme dodržet. Mimochodem na jaře ministerstvo školství bylo jediné, které dodrželo ten rozvolňující scénář, ty čtrnáctidenní vlny. Neuspěchávali jsme vůbec nic a drželi jsme se toho schématu a toho, co jsme oznámili hned na začátku, chceme se toho držet i do těch týdnů následujících. Co se týká toho testování, není to tak, že by vláda nemluvila jedním hlasem. Já jsem řekl, že bych si dovedl představit testování učitelů, ale zároveň jsem říkal, že upozorňuji na to, že je jich 172 000, což je velký počet pro nějaké pravidelné testování jednou týdně, tak jak jsem já pochopil princip antigenních testů, že musí být po pěti dnech obnovovány. Pokud bychom chtěli testovat všechny žáky, tak tam já jsem právě na základě dat, že ve středních školách v tom měsíci září a začátku října to šíření covidu-19 bylo zhruba 10× větší než v té věkové kategorii 0-5, tak bych si to dovedl představit u těch středoškoláků. A společně, a to já oceňuji nového pana ministra Blatného, protože se chce rozhodovat na datech, dal dohromady lidi, kteří na tom, kteří pracují nejenom na tom psovi, ale i ta jeho skupina, která má vlastně řešit nejenom to testování, když někdo vykřikne „testujte“, ale důležité je říct, jak to bude probíhat, jak to logisticky zajistit a jak to vyhodnotit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
A neměli bychom v tuhle chvíli, pardon, že vám skáču do řeči, ale v tuhletu chvíli, kdy se začínají otevírat školy, nemělo by být jasné, kdo tedy bude testován, do testován nebude, aby i ty školy s tím mohly počítat, nota bene i vláda, protože to bude stát nějaké peníze?

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Samozřejmě, samozřejmě ano, ale když tady byl zmíněn předchozí pan ministr Prymula, tak já bych chtěl říct, že když on řekl, že 2. 11. se bezpodmínečně vrací celý první stupeň, tak nehovořil o žádné podmínce testování. A u těch následných věcí říkal jenom o tom, že R musí klesnout na 0,8. Takže já jsem rád, že současný ministr aktualizuje národní strategii testování, to znamená, aby ti, co tomu rozumí, řekli, jak to má probíhat a jak je to proveditelné. A já předpokládám, že u těch dalších stupňů se budeme bavit o třeba tom, co dnes říkal, to znamená nějaká kombinace reprezentativního testování ve školách, abychom věděli, jak se ta situace vyvíjí na vzorku, který je proveditelný z pohledu testování. A samozřejmě předpokládám, že školy tak jako třeba v Německu, kde se vyskytne covid-19, tak jsou přednostně testovány celé ty školy, aby se zjistilo, jak velká nálož v té škole v té chvíli je. To mi přijde jako rozumný kompromis, respektive ta věc, která je proveditelná. Ale s panem ministrem Blatným to funguje tak, a říkám to slovíčko „funguje“ schválně, že se dohodneme jeho expertní skupina, tak jak je to správné, ministerstvo zdravotnictví dá to stanovisko a samozřejmě řešíme tu proveditelnost, respektive my dáváme ty vstupní údaje za oblast školství.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Bartoni, koho testovat plošně ad hoc reprezentativní vzorek, jak často? A zároveň, které skupiny přesně?

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Z mého pohledu určitě zacílení na místo, kde se objevil covid. To je číslo 1, a právě u těch menších dětí tam je to nejkritičtější, protože mezi nimi se ten virus šíří, aniž by to bylo na těch dětech poznat. Oni jsou bezpříznakové. A právě ve škole, ve které se covid vyskytl, tam je potřeba otestovat ty ostatní, abychom zjistili, jestli se to šíří po škole, jestli to ti žáci nezanesou domů. Poté, když budou ještě testovací kapacity, protože při množství nakažených v současné době si dokážu představit, že to bude mnoho škol, kde se vyskytne covid, tak se může přistoupit i k testování učitelů. Ale asi bych nerad přistoupil k tomu, že bude povinné testování pro děti, když s tím jejich rodiče nebudou souhlasit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
A u těch učitelů? To by mělo být plošné nebo také jenom vybrané školy, které se nacházejí v tom ohnisku?

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Pokud to bude možné, tak asi plošné. Nicméně zde je potřeba říci, jestli to zdravotníci jsou schopni udělat, protože přece jenom to množství učitelů je velké. A ty testy samozřejmě také vyžadují to, že je udělá odborný pracovník. A vyhodnotí a bude to velice náročné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Jsem s vámi chtěl probrat jedno obrovské, důležité téma , ale které pravděpodobně na něj ještě bude čas, a to je, jak dohnat skluz zároveň skupiny, lépe řečeno, děti z těch skupin, rodin, které nemají přístup ke vzdělání a tak dále takový a k elektronickým prostředkům jako ostatní. Dostaneme se k tomu pravděpodobně v některé z dalších debat. Nicméně já vás ještě na závěr poprosím jedno aktuální téma, to je otázka nouzového stavu, jeho prodloužení, když vás tady takhle reprezentativně. Pane Gazdíku, na co byste byli ochotni přistoupit, co se prodloužení nouzového stavu týče, a za jakých podmínek?

Petr GAZDÍK, člen sněmovního výboru pro vzdělávání /STAN/
My jsme připraveni prodlužovat nouzový stav o 15 dnů. Nevidím problém v tom, proč by se každých 15 dnů neměli sejít poslanci. Vláda vždycky musí dostatečným způsobem říct, proč ten nouzový stav chce prodlužovat. V současné době, kdy vláda schválila prodloužení o 30 dní a zároveň ministr vnitra říká, že vlastně nezná úplně důvody, proč ten nouzový stav se má prodlužovat, tak je to něco, co není dobře. Většina lidí si myslí, že prodlužování nouzového stavu znamená všechna ta opatření třeba toho systému PES, který tady je. Ale ono to tak není. Zákonná opatření, která dává ministerstvo zdravotnictví, s nouzovým stavem nemají úplně mnoho společného, a to, že v nouzovém stavu může třeba být porušován zákon o zadávání veřejných zakázek, jako jeden z důvodů, anebo to, že můžou být povoláni studenti k tomu, aby pomohli nemocnicím, to jsou ty hlavní důvody nouzového stavu. V každém případě vláda je vždycky musí dobře zdůvodnit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Tak máme tady zástupce vlády. Zeptáme se ho na to. Pane ministře, proč potřebujete ten celý měsíc nouzového stavu? V čem konkrétně vám to pomůže, proč nejste třeba ochotni jít na prodlužování po 15 dnech?

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Já myslím, že o tom se povede debata ve Sněmovně o té době. Já ale když se o tom bavíme s ministerstvem zdravotnictví, tak ne pro oblast školství, kde má pravdu pan poslanec Gazdík, že skutečně stačí mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, ale v těch ostatních oblastech, aby skutečně po té vertikále ta matice toho PSA fungovala, co se týká třeba sdružování, respektive setkávání lidí, tak tam ten nouzový stav je vyžadován. Já pevně věřím, že tak, jak pan ministr Blatný vystoupí ve čtvrtek ve Sněmovně a vysvětlí ty důvody a ta místa té matice, pro která je nouzový stav potřeba, že se shodneme skutečně na prodloužení nouzového stavu. Není to omezování práv občanů, ale je to skutečně to, abychom byli schopni projít tou maticí do — hodnot.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
A jak dlouho?

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Já bych si myslel, že by bylo rozumné o těch 30 dnů, ale Sněmovna — že to bude lhůta kratší, tak samozřejmě jako vláda jsme připraveni tam přijít znovu a obhajovat své kroky. Je to naprosto legitimní.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Bartoni, co budete chtít vědět předtím, než kývnete na možné prodloužení nouzového stavu? A zároveň na jak dlouhou dobu?

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Nás tato debata o tom, jestli budeme pro nouzový stav, ještě čeká a samozřejmě je to o tom, že nás vláda musí přesvědčit, že nouzový stav potřebuje pro opatření, která jsou nutná. A zároveň, že nouzový stav nezneužívá pro opatření, která nutná nejsou. V současné době jsme rozdělení na 2 tábory, kdy jeden chce nouzový stav, protože jsou nutná opatření, aby se zmírnila epidemie. A druhému vadí některá opatření typu omezení maloobchodu nebo zákaz nočního vycházení.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pánové, děkuju všem třem, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Hezký večer, díky moc.

Robert PLAGA, ministr školství /nestr. za ANO/
Díky, hezký večer.

Lukáš BARTOŇ, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /Piráti/
Na shledanou.

Petr GAZDÍK, člen sněmovního výboru pro vzdělávání /STAN/
Hezký večer.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
To byl tedy úvodní blok o školství, i když my to téma ani v následujících minutách úplně neopustíme. Vrátíme se k němu totiž i s exministrem zdravotnictví Romanem Prymulou, o kterém byla i řeč v debatě, už za chvíli. Jak rychle se mění poměry po válce o Náhorní Karabach? Tak na to se zeptáme našeho zpravodaje Karla Rožánka. A pozveme i na zítřejší oslavy 17. listopadu, tak se dívejte dál.