Datum vydání: 01.07.2021 | Zdroj: aktualne.cz
Portugalský i španělský parlament letos schválil možnost eutanazie. I v Česku se opět diskutuje o tom, zda by měl být dobrovolný odchod ze života umožněn. Ve svém programovém dokumentu to má například ČSSD. Politici ve sněmovně se však neshodnou, někteří radí zaměřit se spíše na rozvoj paliativní péče, jiní eutanazii plně podporují.

Předloni v říjnu do té doby zdravý sedmatřicetiletý sportovec Martin Přecechtěl poprvé pocítil, že něco není v pořádku. Když dlouho řídil, byl unavený a nemohl promluvit. Právě svaly kolem úst a v obličeji mu začaly slábnout nejdřív. Dnes už Přecechtěl nemůže chodit ani mluvit. Lékaři mu diagnostikovali nevyléčitelnou nemoc ALS, amyotrofickou laterální sklerózu. Nemoc, při které postupně ochrnou všechny svaly, i ty dýchací.
Jeho příběh popsal magazín Reportér. Tomu se také Přecechtěl svěřil s tím, že chce svůj život ukončit. „Nechci být ležící pacient a jen mrkat očima,“ popsal magazínu. Se svojí manželkou proto zařizuje cestu do Švýcarska, kde chce vykonat asistovanou sebevraždu.

Eutanazie, při které pacienta usmrtí zdravotník, je ve Švýcarsku zakázaná. Při asistované sebevraždě musí život ukončit sám pacient, zdravotník mu jen může připravit například tabletu, vzít si ji však musí sám. V Česku není legální ani asistovaná sebevražda, ani eutanazie, ta se trestá jako vražda. Diskusi o tom, zda by nevyléčitelným pacientům měl být umožněn dobrovolný odchod ze života, znovu podnítilo právě zveřejnění příběhu rodiny Přecechtělových v Reportérovi.
Zároveň se toto téma objevilo ve výhledovém dokumentu sociální demokracie, zvaném Vize ČSSD pro Česko 2030. Strana v dokumentu uvedla, že bude směřovat k uzákonění práva na eutanazii u nevyléčitelně nemocných osob. „Současný stav ‚turistiky‘ za eutanazií do zahraničí není důstojný,“ stojí v dokumentu.
Sociální demokraté chtěli tímto dokumentem podle svého místopředsedy Jiřího Běhounka především upozornit na věci, které se v budoucnu budou muset v Česku řešit. Takových bodů k diskusi vypíchli téměř 300 a eutanazie je jedním z nich. „Je to téma, kterému se nemůžeme vyhnout, a diskuse musí být široká, za účasti všech odborníků. Není to na řešení v tomto volebním období. Je to věc, která se v zemích západní Evropy už řeší, a myslím, že k nám diskuse, zda eutanazie ano, či ne, také dojde, a je potřeba se o tom začít bavit,“ vysvětluje Běhounek.
Jednání o eutanazii zpomalil covid
Návrh na legalizaci eutanazie i asistované sebevraždy přitom už rok leží v Poslanecké sněmovně, kde čeká na projednání. Návrh zákona vypracovala poslankyně Věra Procházková (ANO) ve spolupráci s poslancem Pirátů Lukášem Bartoněm.
„Zákon je v pořadí, ale zákonů, které jsou před ním, je spousta. Dá se říct, že minimálně polovinu z nich Poslanecká sněmovna pravděpodobně považuje za důležitější. Navíc je málo času, kvůli covidu se stále načítají nové a nové zákony a ty mají přednost,“ vysvětluje Procházková, proč dosud zákon čeká na projednání.

A podle Procházkové se to nestihne ani do říjnových voleb. V nich chce opět kandidovat a v případě, že uspěje, se pokusí zákon prosadit znovu. „Mrzí mě to. Píšou mi pacienti, kteří mají zájem eutanazii podstoupit. Někteří se ji rozhodli absolvovat ve Švýcarsku, což je pro ně nepohodlné, a já je chápu, že nechtějí čekat,“ říká Procházková, která před působením v politice pracovala třicet let jako lékařka na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Procházková usiluje o to, aby měli pacienti možnost ukončit svůj život v nemocnici, kde by prováděli eutanazii nebo pomáhali s asistovanou sebevraždou různí lékaři na dobrovolné bázi. Zároveň by měl mít pacient možnost ukončit svůj život doma, kam by za ním přijel mobilní tým lékařů.
Samotnému usmrcení by však předcházelo přezkoumání lékařem, zdali pacient skutečně trpí nevyléčitelným onemocněním či zda pro pacienta neexistuje žádné jiné přijatelné řešení. Podle návrhu Procházkové by na eutanazii neměli nárok jinak zdraví lidé s psychiatrickými problémy a ani děti.
Vojtěch: Zákon přijalo jen málo zemí
Vláda však loni snahu o legalizaci eutanazie odmítla. Proti bylo ministerstvo zdravotnictví, vnitra či sociálních věcí. „Ve světě s eutanazií existuje jen minimum zkušeností a samotný zákon přijalo velmi málo zemí. Myslím, že Česko by v tomto ohledu nemělo udávat směr,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Stát by se podle něj měl zaměřit spíš na podporu a rozvoj paliativní péče, která by měla být dostupná každému nevyléčitelně nemocnému pacientovi. „Protože každý pacient by měl mít možnost volby prostředí, ve kterém si přeje prožít život s nevyléčitelnou chorobou i závěr svého života,“ podotýká Vojtěch.

Obecně s uzákoněním eutanazie nesouhlasí ani TOP 09. „Eutanazie nemá být zdravotnický výkon a neměli by ji vykonávat zdravotníci. Staví se proti ní i zdravotnické organizace,“ říká mluvčí strany Vladan Vaněk a upozorňuje, že jen za loňský rok bylo v Nizozemsku, které eutanazii legalizovalo jako první, vykonáno takřka sedm tisíc takových usmrcení.
To je o devět procent víc než v předešlém roce, kdy takto v Nizozemsku bylo usmrceno 6361 lidí. Jeroen Recourt, předseda komise, která analyzuje, zda eutanazie proběhly v pořádku, uvedl, že ho tento růst nepřekvapuje. „Stále více generací považuje eutanazii za řešení nesnesitelného utrpení. A myšlenka, že eutanazie je možností pro beznadějně trpící, přináší mnoha lidem mír,“ citovala Recourta nizozemská média.
Poslankyně Procházková už před časem Aktuálně.cz řekla, že v Nizozemsku mají příliš volná pravidla. „To já bych nechtěla, jako to mají oni. Oni to umožňují dětem, psychiatrickým pacientům, lidem, kteří řeknou, že jsou unavení životem,“ sdělila Procházková.
Etik: Měli bychom pomoci tomu, kdo prosí o vysvobození
Zastáncem eutanazie je například i etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd. Eutanazie i asistovaná sebevražda mohou podle něj vedle paliativní péče rozšířit možnosti dobrého umírání v Česku a jsou podle něj morálně přijatelné.

„Stát by se měl řídit snahou chránit zájmy svých obyvatel. Někteří pacienti se ocitají v situaci, kdy si nejen přejí zemřít milosrdnou smrtí z rukou lékaře, ale je to dokonce v jejich zájmu. Jsou v pokročilém stadiu choroby a svůj stav považují za nesnesitelný a plný utrpení. Smrt je pro ně rozumnou volbou, představující vysvobození z pro ně nesnesitelné situace. A právě o tyto skutečnosti by se měl stát při svém rozhodování o legalizaci eutanazie opřít. Pokud někdo prosí o vysvobození, měli bychom se slitovat a pomoci mu,“ říká Černý.
Některým pacientům podle něj může více vyhovovat paliativní péče, jiní však svoji situaci pokládají za nesnesitelnou bez ohledu na to, kolik léků proti bolesti nebo jak kvalitní psychologická či duchovní péče se jim dostává. „I oni by však měli mít možnost zemřít dobře, ve shodě se svými představami o umírání a smrti, se svými hodnotami, preferencemi a plány. To ale právě znamená, že by eutanazie v Česku měla být legální,“ dodává Černý.
„Eutanazie není na pořadu dne“
Podle předsedy Starostů a nezávislých Víta Rakušana je před případným uzákoněním potřeba široká diskuse o rizicích i pravidlech eutanazie. „Nesmíme zapomínat na zvýšení tlaku na lékaře, kteří by nesli na svých bedrech velkou zodpovědnost za rozhodnutí o lidské smrti. Sám si nedokážu představit, jaké pocity by pak lékaři prožívali, a jsem si jistý, že by spolu s tím mělo dojít k navýšení prostředků i kapacit pro psychologickou podporu lékařů. A toto je pouze jedno riziko spojené se zavedením eutanazie,“ říká Rakušan.
Česko by podle Rakušana mělo nadále rozvíjet a podporovat paliativní péči, namísto toho, aby narychlo bez širší diskuse zavádělo další možnosti. Legalizace eutanazie tak podle něj není na pořadu dne. „Primárně bychom se měli věnovat akutním problémům, se kterými se české zdravotnictví potýká, jako je dostupnost lékařské péče na českém venkově i odliv zdravotnických pracovníků do zahraničí,“ dodává Rakušan.
Ačkoliv zákon o eutanazii pomohl vypracovat pirátský poslanec Lukáš Bartoň, není jasné, zda by získal podporu i ostatních pirátůPiráti měli v končícím volebním období v této věci schválené volné hlasování, jenže zákon se podle nich již nestihne projednat.
Například podle pirátského poslance Petra Třešňáka je v první řadě klíčové poskytnout co nejlepší a hlavně dostupnou paliativní péči, tak aby dokázala pacientům zajistit důstojný závěr života. „Právě pochopitelné obavy z bolesti a utrpení vedou některé nemocné k úvahám o předčasném konci života a je bezpodmínečně nutné na tyto obavy reagovat a poskytnout nemocným i jejich rodinám kvalitní péči a podporu,“ říká Třešňák.