Pirátský poslanec Lukáš Bartoň pod záštitou školského výboru uspořádal 30. října v poslanecké sněmovně seminář na téma “Budoucnost maturit v ČR”. Cílem semináře bylo otevřít konstruktivní dialog napříč politickým spektrem se zapojením odborné veřejnosti a relevantních klíčových aktérů v oblasti vzdělávání a trhu práce nad současným modelem maturity a možnostmi nastavení maturity do budoucna. Cílem bylo rovněž dosažení možné shody ohledně toho, jaký je účel maturity, co by maturita měla přesně ověřovat a jaká je vypovídací hodnota maturity pro vysoké školy a zaměstnavatele na trhu práce.

 

Jedním ze zásadních problémů současného modelu maturity je skutečnost, že neexistuje poptávka státu po tom, co by měla maturita ověřovat a jaký je její účel. Přitom jde o zcela zásadní aspekt, bez kterého model maturity nemůže nikdy zcela efektivně fungovat. V prvé řadě si musíme říct, jakou maturitu do budoucna chceme, jaký má být její smysl a účel a následně se zabývat její podobou a nastavením. Současná debata o tom, zda má být plošně zavedena povinná maturita z matematiky či nikoliv, je zcela zacyklená a nemůže být dost dobře konstruktivní, pokud nemáme jasno, kam chceme směřovat. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli uspořádat seminář o budoucnosti maturity a otevřít toto téma v rámci širší debaty se zaměřením na budoucnost, smysl a účel maturity.

V úvodní části semináře byl věnován prostor historii maturity u nás a jakým prošla od konce 19. století vývojem. Slova se následně ujal zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který v rámci semináře prezentoval pozici ministerstva k budoucí podobě maturity a jejímu nastavení. V úvodní části semináře byly rovněž prezentovány příklady dobré praxe ze zahraničí v souvislosti s propojováním vzdělávání a trhu práce ze strany zahraničního experta z Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu SR. Úvodní část semináře uzavřel senátor a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v Senátu Jiří Drahoš. Ten v rámci svého vstupu představil základní východiska a návrh možné podoby maturity, které jsou výstupem politické platformy pro vzdělávání, které jsou Piráti členy.

Následně byl věnován prostor diskusi s klíčovými aktéry z oblasti vzdělávání a trhu práce prostřednictvím panelové diskuse, která byla zaměřena na to, jaký je účel maturity a co by maturita měla ověřovat a na vypovídací hodnotu maturity. Naší snahou bylo zajistit adekvátní zastoupení klíčových aktérů. V rámci panelu tak byla zastoupeny asociace i žáci středních škol a další aktéři z oblasti školství, kteří se problematice maturity dlouhodobě věnují. Své zastoupení měli rovněž zaměstnavatelé, vysoké školy a studenti vysokých škol. V rámci semináře rovněž vystoupili zástupci rodičovské veřejnosti i učitelských platforem. Zároveň jsme se snažili koncipovat seminář tak, aby byl zajištěn dostatečný prostor na dotazy, podněty a připomínky i ze strany ostatních účastníků ve snaze posílit debatu o názory a pohledy dalších aktérů a zástupců zájmových skupin.

 

A jaký je náš další plán? Chceme nadále vést dialog se všemi relevantními aktéry, kterých se problematika maturity dotýká. Naším cílem je rovněž zohlednění základních východisek a návrhu možné podoby maturity prezentovaných senátorem Jiřím Drahošem do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která je základním koncepčním dokumentem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a měla by definovat základní směr vývoje vzdělávací politiky v ČR v dlouhodobějším horizontu.

A jaká jsou základní východiska pro možnou podobu maturity do budoucna?

  1. Jasné stanovení toho, co by maturita měla ověřovat

    Pokud má mít maturita skutečnou výpovědní hodnotu, musí být jasně stanoveno, co by maturita měla ověřovat. Vymezení vlastní role maturity je stavebním kamenem, bez kterého nebude žádný model maturity řádně fungovat. Právě toto hledisko by tak mělo být jednou z hlavních priorit v diskusi o budoucím nastavení modelu maturitní zkoušky.

  2. Předvídatelnost

    Změny modelu maturity musí být realizovány s ohledem na žáky, kteří se k maturitní zkoušce připravují. Účinnost plánovaných změn by tak měla být minimálně 4 roky, aby žáci nebyli v nejistotě a měli jasnou představu, co je čeká a na co se musí v souvislosti s maturitou připravit.

  3. Posilování kvality výuky

    Maturita sama o sobě znalosti a dovednosti žáků neposílí. Je-li kladen důraz na rozvoj znalostí a dovedností žáků v některé ze vzdělávacích oblastí, je třeba se soustředit na vlastní výuku a zvyšování její kvality, nikoliv pouze na testování žáků.

  4. Návaznost maturitních testů na cíle a obsah vzdělávání

    Maturita ani zadání testů by neměly ovlivňovat vlastní výuku na středních školách, proces vzdělávání by neměl být degradován pouze na přípravu k maturitní zkoušce. Zadání testů musí plně odpovídat cílům a obsahu vzdělávání. Testy by měly ověřovat to, co se žáci reálně učí. Ověřování znalostí a dovedností žáků by přitom mělo reflektovat možné maximum toho, co se žáci v průběhu studia v daných vzdělávacích oblastech naučili.

  5. Důraz na aplikovatelnost znalostí a dovedností

    Zadání a nastavení maturitních testů by mělo být více zaměřeno na schopnost žáka získané znalosti aplikovat, nemělo by se omezovat pouze na znalost faktů.

  6. Ověření kvalifikačních předpokladů v profilové části maturitní zkoušky

    Maturita ve společné části by neměla být kvalifikační zkouškou, ale hodnocením a ověřením znalostí a dovedností žáka maturitního oboru. Požadované středoškolské minimum či základní gramotnosti by měly být ověřovány již v rámci studia zvoleného oboru, před připuštěním k maturitní zkoušce. Požadované minimum na znalosti žáka by přitom mělo být rámcově definováno prostřednictvím RVP pro příslušný obor. Vlastní ověřování by mohlo probíhat dříve než-li v posledním ročníku, v případě neúspěchu by měl dotčený žák možnost ověřování požadavků na znalosti a dovednosti opakovat. Ověření kvalifikačních předpokladů by pak probíhalo v rámci profilové části maturitní zkoušky u oborů, kde je to žádoucí.

  7. Zavedení bodového hodnocení, které by mělo vyšší výpovědní hodnotu

    V rámci společné části maturity chceme zachovat porovnatelnost výsledků žáků. Navrhujeme bodové hodnocení, které bude mít pro zaměstnavatele i VŠ vyšší výpovědní hodnotu, než informace SPLNIL x NESPLNIL. Na základě bodového zisku mohou zaměstnavatelé i VŠ lépe posoudit úspěšnost žáka, a to napříč testovanými oblastmi. VŠ mohou ve vazbě na bodové hodnocení stanovit nepodkročitelnou mez jako jeden z parametrů přijímacího řízení do nabízených studijních oborů. Bodové hodnocení by přitom mělo být zachováno pro možnost srovnatelnosti výsledků v čase.

  8. Rozložení dílčích zkoušek ve vyšších ročnících

    Některé části maturitní zkoušky mohou žáci absolvovat již v průběhu studia ve vyšších ročnících, včetně možnosti využití opravných termínů.

  9. Využití žákovských portfolií

    V rámci maturitní zkoušky by byly zohledněny výstupy žáků v průběhu studia v podobě žákovských portfolií, které mohou být vhodnou doplňující informací o schopnostech a výkonech žáků.

  10. Projektová činnost jako dílčí část maturitní zkoušky

    Žáci by v rámci profilové části maturitní zkoušky mohli zpracovávat projekt. Projektem může být písemná práce na zadané téma, nebo tvorba výrobku, dle příslušného oborového zaměření a profilace žáka.

  11. Víceúrovňové testy

    Smyslem ověřování znalostí žáků by mělo být zjištění, kam až žák z hlediska znalostí získaných v rámci studia dosáhl. Zadání testů by tedy mělo ideálně pokrývat více úrovní obtížnosti. V případě matematiky by tak testy pokrývaly základní znalosti jako je trojčlenka, ale i složitější látku jako jsou například derivace.

  12. Výsledky maturit jako zpětná vazba pro zvyšování kvality výuky

    Možnost využití výsledků maturit jako jednoho z indikátorů při posuzování kvality výuky a jejího posilování – interpretace výsledků v celkovém hodnocení kvality.

S těmito stanovisky se Piráti plně ztotožňují. Pokud takovýto model maturity v budoucnosti chceme, tak v tuto chvíli nedává smysl zavádění dalších povinných předmětů v rámci stávajícího modelu maturity. I z tohoto důvodu jsme předložili návrh na zachování volby za současného nastavení modelu maturitní zkoušky a otevřeli jsme diskusi o tom, kam bychom chtěli do budoucna maturitu směřovat.