Máte pocit, že se flákám?

Mladá fronta Dnes, autor: Eva Pospíšilová

Po roce od ustavující schůze Sněmovny MF DNES mapovala, jak v dolní komoře pracují poslanci 

Téměř stoprocentní účastí na hlasování Poslanecké sněmovny se mohou pochlubit hned dva poslanci Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury Radek Rozvoral a Miloslav Rozner, který proslul mimo jiné výrokem o zabrušování. 
Na opačném konci pomyslného žebříčku skončil premiér Andrej Babiš, který z více než 1 480 hlasování hlasoval jen 533 krát. MF DNES to zjistila, když po roce od ustavující schůze Sněmovny, která se uskutečnila loni na konci listopadu, mapovala práci poslanců. 

„Makám jako premiér“ 

„Máte pocit, že bych se flákal? Nejsem jen poslanec, ale jsem hlavně premiér a mým cílem je především hájit zájmy občanů jak doma, tak v zahraničí. Nevidím proto jediný důvod, proč bych měl vysedávat v Poslanecké sněmovně, když se tam stejně povětšinou řeší jen téma Babiš,“ prohlásil v reakci na dotaz MF DNES Babiš. 
Zopakoval přitom, že coby premiér pracuje sedm dní v týdnu i dvacet hodin denně. „Pro příklad za posledních čtrnáct dní jsem spal tak tři čtyři hodiny denně,“ uvedl ministerský předseda s tím, že každý, kdo se zajímá o jeho práci, si o ní může udělat představu na jeho facebookovém profilu. „Každý týden tam skládám účty občanům, co přesně jsem v daný týden dělal,“ dodal. Druhým nejméně aktivním poslancem na hlasování je Milan Chovanec z ČSSD. Ten už ale svou absenci nevysvětlil. Na dotazy nereagoval. 
Další z „absentérů“ – ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD – vysvětluje svoji slabou účast ve Sněmovně počtem svých funkcí. „Na všech závažných hlasováních v Poslanecké sněmovně jsem byl přítomen. Vedle poslanecké činnosti jsem ale zároveň vykonával i časově náročnou funkci primátora Olomouce a od června 2018 jsem ministrem kultury. Musel jsem tudíž skloubit všechny pracovní povinnosti,“ uvedl Staněk s tím, že primátorem už od letošního listopadu není. „A tak jsem přesvědčen, že se příště ve vaší anketě umístím na daleko pěknější pozici,“ uzavřel ministr kultury. 
Naopak Lukáš Bartoň má na pravidelnou docházku prý čas. „To, že jsem druhý s nejvyšší účastí, mě těší. Je to ale nejen díky tomu, že jsem za uplynulý rok byl málo nemocný, ale i díky tomu, že nemám žádné další funkce a přivýdělky, což je bohužel v politice menšinový přístup,“ doplnil pirátský poslanec. 
Z pěkných pozic v účasti na hlasování se těší poslanci SPD, Pirátů a také ANO, kteří obsadili prvních deset míst pomyslného žebříčku účasti na hlasování. „Je to zaměstnání jako každé jiné, takže účast beru jako povinnost,“ říká nejaktivnější poslanec Radek Rozvoral (SPD). 

Promluvila jen jednou 

Ojedinělým prvenstvím se po ročním angažmá na půdě Sněmovny může pochlubit poslankyně ANO Eva Matyášová. Oproti ostatním členům dolní komory se ona sama spolupodílela jen na jednom návrhu zákona a rovněž jen jednou se objevila u řečnického pultíku. 
„Nejsem typ, který by rád zbytečně řečnil a ukazoval se před kamerou. K připravovaným novelám a odborným tématům ale samozřejmě vystoupím,“ uvedla pro MF DNES Matyášová, která chce naopak rokování ostatních řečníků okleštit. 
„Chci představit citlivé změny v jednacím řádu týkající se právě počtu a délky poslaneckých vystoupení, podle vzoru vyspělých evropských demokracií a jejich parlamentů,“ poodhalila své plány poslankyně Matyášová. 
Největšími sněmovními řečníky naopak podle očekávání jsou Jan Bartošek (KDU-ČSL), Petr Fiala (ODS) a Zbyněk Stanjura (ODS). O slovo se přihlásili na 19 schůzích ze zatím 23 uskutečněných. 
Další výrazní řečníci jako Miroslav Kalousek (TOP 09) nebo Jaroslav Faltýnek (ANO) vystoupili na 18 schůzích. A premiér Babiš, který je v dolní komoře také dost slyšet, si vzal slovo pouze na třinácti. 

Vláda versus opozice 

Statistika, kterou MF DNES získala z dat na webových stránkách Poslanecké sněmovny, ukázala vedle absentérů nebo největších řečníků také to, že v předkládání poslaneckých návrhů zákonů vedou před vládními stranami tradičně ty opoziční. 
Třeba každý poslanec TOP 09 se podílel na dvacítce návrhů zákonů, přičemž nejaktivnější poslanec ČSSD Jan Chvojka jich předložil třináct a nejaktivnější poslanec ANO Patrik Nacher jich dodal jedenáct. A to přesto, že jsou oba poslanci vládních stran. 
Za tímto rozdílem ale bezesporu stojí fakt, že návrhy zákonů předkládá do Poslanecké sněmovny i vláda. Během jednoho roku, kdy se v čele kabinetů vystřídali Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš, jich do dolní komory poslala na sedmdesát plus dvakrát návrh zákona o státním rozpočtu. 
Skupiny poslanců podaly 110 návrhů zákonů a jednotliví poslanci sedm. Opoziční poslanci jsou také mistry v podávání pozměňovacích návrhů. Nejvíc – 26 – jich dodala Věra Kovářová ze STAN. 

„Vedle poslanecké činnosti jsem zároveň vykonával i náročnou funkci primátora a od června jsem ministrem. Musel jsem skloubit všechny pracovní povinnosti.“ Antonín Staněk (ČSSD) ministr kultury 

Hlasují nejčastěji 

99,7 % Radek Rozvoral SPD 

99,3 % Lukáš Bartoň Piráti 

99,1 % Miloslav Rozner SPD 

98,7 % Marek Novák ANO 

98,6 % Roman Kubíček ANO 

98,6 % Michal Ratiborský ANO 

98,6 % Miloslava Rutová ANO 

98,4 % Tomáš Martínek Piráti 

98 % Kamal Farhan ANO 

98 % Stanislav Fridrich ANO 

Hlasovat příliš nechodí 

35,7 % Andrej Babiš ANO 

40,4 % Milan Chovanec ČSSD 

43,5 % Antonín Staněk ČSSD 

43,5 % Karel Schwarzenberg TOP 09 

43,7% Lubomír Zaorálek ČSSD 

45,7 % Stanislav Blaha ODS 

48,2 % Jan Hamáček ČSSD 

48,6 % Jan Birke ČSSD 

49,8 % Karla Šlechtová ANO 

61,5 % Petr Dolínek ČSSD 

Čtyři nej ze Sněmovny 

Nejaktivnějším zpravodajem Sněmovny k tiskům je Helena Válková z ANO. Odprezentovala jich 11. 

Nejaktivnějším předkladatelem nebo spolupředkladatelem návrhů zákonů je Marek Benda (ODS) s 27 tisky. 

Nejvíc pozměňovacích návrhů podala Věra Kovářová ze STAN. Celkem 26. 

Nejvíce ústních interpelací – 7 podali Dominik Feri (TOP 09) a Věra Kovářová (STAN). STAN)

Klaus ml. i mediální rada zuří. Kvůli Zprávičkám ČT o školácích v Palestině

blesk.cz, echo24.cz, seznamzpravy.cz, novinky.cz, aktualne.cz, tyden.cz:

Kriticky se sněmovní školský výbor postavil k pořadu České televize (ČT) Zprávičky na dětském kanálu Déčko. Na návrh předsedy výboru Václava Klause ml. (ODS) přijal usnesení, podle kterého veřejnoprávní dětský program „čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje snahu o politickou indoktrinaci dětí a mládeže, včetně dětí v předškolním věku“. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila s veřejnoprávní televizí řízení o přestupku. 

Pro návrh usnesení školského výboru hlasovali přítomní členové výboru za ODS, ANO a SPD Tomia Okamury, proti byli poslanci Pirátů a ČSSD, řekl Klaus ml. Generální ředitel ČT Petr Dvořák se, přestože byl pozván, jednání výboru nezúčastnil a zdůvodnil to snahou vyvarovat se spekulacím, které by mohly být vykládány jako snaha o zpolitizování vybraného pořadu nebo celého programu. 
Usnesení zmiňuje část Zpráviček z 8. září, jež podle výboru „obsahuje propagandistické zprávy, které jsou zcela v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky“. 
„Část, která se týkala Izraele a Palestiny, to bylo v hrubém rozporu s českou zahraniční politikou,“ uvedl Klaus. 
Krátká reportáž ve Zprávičkách informovala o tom, že školáci „na Izraelem okupovaném území Palestiny“ se obávají, že je nebude mít kdo učit, protože USA omezily příspěvek OSN určený pro Palestince. Chybějí tak peníze na výplaty a učebnice v palestinském školství. Školáci a jejich učitelé podle Zpráviček věří tomu, že výpadek alespoň částečně dorovnají evropské země. 
Americká vláda zrušila financování programu pomoci OSN palestinským uprchlíkům koncem srpna s odůvodněním, že obchodní model úřadu OSN pro palestinské uprchlíky je „nenapravitelně chybný“. Experti na regionální zahraniční politiku i bezpečnost v reakci varovali před zhoršením humanitární situace v Pásmu Gazy, které může vyústit v nárůst násilí. 
RRTV bude řešit možný prestupekKvůli pořadu již s ČT zahájila správní řízení o přestupku Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Televize se podle ní v reportáži mohla dopustit porušení zásad objektivity a vyváženosti, neboť reportáž mírou zjednodušení, jednostranností a uvedením značně zavádějících informací poskytla dětskému divákovi neúplný a zkreslený obraz událostí v Pásmu Gazy. 
S usnesením školského výboru nesouhlasí jeho člen za Piráty Lukáš Bartoň. „Česká televize musí být vždy v obsahu svého vysílání nezávislá na politicích, bez ohledu na to, kdo má většinu,“ sdělil v tiskové zprávě. Nařkl Klause mladšího a „jeho podporovatele“ z řad poslanců SPD a hnutí ANO, že „vytvářejí nepřijatelný nátlak na veřejnoprávní televizi“. „Právě tyto výpady vůči České televizi a jejímu řediteli přispívají ke zpolitizování obsahu vysílání a snaze dostat ředitele pod tlak tak, aby obsahem vyhověl některým parlamentním stranám,“ dodal Bartoň. 
Školský výbor vyzval Sněmovnu, aby se zabývala „řešením hrubých odchylek od veřejnoprávního poslání České televize“. Záležitost by měl projednat podle mínění školského výboru rovněž volební, tedy prakticky mediální výbor. Usnesení také vytýká Dvořákovi, že na jednání školského výboru odmítl přijít. 
Dvořák ve čtvrtek odkázal na svůj dopis, který výboru zaslal ještě před jeho zasedáním. V něm uvedl, že jedněmi z hlavních úkolů, které zmiňuje i zákon o ČT, jsou výroba a vysílání vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež, o čemž televize transparentně informuje. Zpětnou vazbu pak vyhledává jak u diváků nebo v rámci spolupráce s orgány veřejné správy. 
„Současně je ale v souladu s Kodexem ČT nucena zakládat si na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti, se závazkem učinit veškeré potřebné kroky k tomu, aby zabránila jakýmkoliv vnějším zásahům do přípravy a tvorby nezávislého a nestranného vysílání,“ dodal.

ČT na pranýři: Klausův výbor napadl Zprávičky a Dvořáka. Pak se ozval Pirát Bartoň

eurozpravy.cz:

Sněmovní školský výbor se kriticky postavil k pořadu České televize (ČT) Zprávičky na dětském kanálu Déčko. Na návrh předsedy výboru Václava Klause mladšího (ODS) přijal usnesení, podle kterého veřejnoprávní dětský program „čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje snahu o politickou indoktrinaci dětí a mládeže, včetně dětí v předškolním věku“. Pro návrh usnesení hlasovali přítomní členové výboru za ODS, ANO a SPD Tomia Okamury, proti byli poslanci Pirátů a ČSSD, řekl dnes ČTK Klaus. Generální ředitel ČT Petr Dvořák se, přestože byl pozván, jednání výboru nezúčastnil a zdůvodnil to snahou vyvarovat se spekulacím, které by mohly být vykládány jako snaha o zpolitizování vybraného pořadu nebo celého programu. 

Bartoň (Piráti): Zasahování školského výboru do obsahu vysílání ČT je nepřípustné

Důvodem je reportáž Školáci v Palestině, která byla odvysílána na programu ČT:D.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zahájila správní řízení s Českou televizí kvůli pořadu Zprávičky vysílaného na programu ČT:D dne 8. září 2018. „Součástí pořadu byla reportáž s názvem Školáci v Palestině, v rámci níž se provozovatel mohl dopustit porušení zásad objektivity a vyváženosti, neboť reportáž mírou zjednodušení, jednostranností a uvedením značně zavádějících informací poskytla dětskému divákovi neúplný a zkreslený obraz událostí v Pásmu Gazy,“zdůvodnila ve čtvrtek rada. 
Kriticky se k pořadu České televize Zprávičky postavil i sněmovní školský výbor. Na návrh předsedy výboru Václava Klause mladšího (ODS) přijal usnesení, podle kterého veřejnoprávní dětský program „čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje snahu o politickou indoktrinaci dětí a mládeže, včetně dětí v předškolním věku“. Pro návrh usnesení hlasovali přítomní členové výboru za ODS, ANO a SPD Tomia Okamury, proti byli poslanci Pirátůa ČSSD, řekl ČTK Klaus. Generální ředitel ČT Petr Dvořák se, přestože byl pozván, jednání výboru nezúčastnil a zdůvodnil to snahou vyvarovat se spekulacím, které by mohly být vykládány jako snaha o zpolitizování vybraného pořadu nebo celého programu. 
Krátká reportáž ve Zprávičkách informovala o tom, že školáci „na Izraelem okupovaném území Palestiny“se obávají, že je nebude mít kdo učit, protože USA omezily příspěvek OSN určený pro Palestince. Chybějí tak peníze na výplaty a učebnice v palestinském školství. Školáci a jejich učitelé podle Zpráviček věří tomu, že výpadek alespoň částečně dorovnají evropské země. 
S usnesením školského výboru nesouhlasí jeho člen za Piráty Lukáš Bartoň. „Česká televize musí být vždy v obsahu svého vysílání nezávislá na politicích, bez ohledu na to, kdo má většinu,“sdělil v tiskové zprávě. Nařkl Klause mladšího a „jeho podporovatele“ z řad poslanců SPD a hnutí ANO, že „vytvářejí nepřijatelný nátlak na veřejnoprávní televizi“. 
Petr Dvořák ve čtvrtek odkázal na svůj dopis, který výboru zaslal ještě před jeho zasedáním. V dopise uvedl, že jedněmi z hlavních úkolů, které zmiňuje i zákon o ČT, jsou výroba a vysílání vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež, o čemž televize transparentně informuje. Zpětnou vazbu pak vyhledává jak u diváků nebo v rámci spolupráce s orgány veřejné správy. „Současně je ale v souladu s Kodexem ČT nucena zakládat si na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti, se závazkem učinit veškeré potřebné kroky k tomu, aby zabránila jakýmkoliv vnějším zásahům do přípravy a tvorby nezávislého a nestranného vysílání,“dodal. 

Šéf ČT odmítl vysvětlit reportáž o Palestincích z dětského pořadu Zprávičky

idnes.cz:

Poslanci si pozvali generálního ředitele České televize Petra Dvořáka na školský výbor kvůli reportáži na dětském kanálu Déčko. Ta pojednávala o Izraelem okupovaném území Palestiny. Ředitel televize však na úterním sněmovním semináři věnovaném veřejnoprávním médiím oznámil, že se jednání nezúčastní. 

Veřejnoprávní Česká televize odvysílala na kanálu Déčko reportáž, v níž se mluvilo o Palestině jako o Izraelem okupovaném území. Reportáž byla odvysílána v rámci pořadu Zprávičky, které jsou určené pro děti a vzbudila vlnu rozruchu. 
Část veřejnosti Českou televizi kritizuje za to, že takové zprávy pro děti nejsou vhodné. Blízkovýchodní problematika je mnohdy složitá i pro dospělého diváka, a proto by neměla patřit do pořadu pro děti. Sledovanost pořadu je nicméně extrémně nízká. 
Poslanci z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu si na své středeční zasedání pozvali i generálního ředitele České televize Petra Dvořáka. Chtěli s ním řešit „politicko-publicistické excesy programu Déčko“, jak stojí v bodu programu. 
Ředitel České televize však pozvání odmítl. „Pan předseda si zřejmě myslel, že toto je věc, která si zaslouží pozornost takového výboru. Myslím si, že přestože se snažíme dělat svou práci co možná nejlépe, tak každý může někdy udělat chybu. A rozhodně není role žádného výboru parlamentu ani parlamentu jako takového, aby řešil jednotlivé problémy nebo chyby. My si ty chyby umíme vyřešit,“ vysvětlil Dvořák. 
Nevhodný obsah pro děti 
Předseda výboru Václav Klaus mladší pro portál iDNES.cz citoval usnesení školského výboru v této věci. „Veřejnoprávní program Déčko, čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje politickou indoktrinaci dětí a mládeže, včetně děti v předškolním věku.“ 
Televize Déčko má být vzdělávacím pořadem pro děti, nezabývat se zahraniční politikou, která pro ně není vhodným obsahem. „Osobně mi nejvíce vadí, že moje pětiletá dcera musí před večerníčkem sledovat zprávy, kde se hovoří o Donaldu Trumpovi, jeho politice a situaci na východě.“ řekl pro iDNES.cz Václav Klaus mladší. 
„Generální ředitel ČT na jednání schůze školského výboru odmítl přijít. Na což má plné právo. Tuto zprávu jsme poslali volebnímu výboru, který má Českou televizi pod svou správou, aby toto téma projednal na svém zasedání. Důvodem jsou propagandistické informace, které jsou v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky.“ doplnil Klaus mladší. 
Piráti nesouhlasí 
Opačný názor zastává poslanec Lukáš Bartoň (Piráti). Podle něj není důvod, proč by se měl Dvořák účastnit zasedání a s přijatým usnesením sněmovního školského výboru, který se vymezuje vůči obsahu vysílání veřejnoprávní televize nesouhlasí. Podle jeho slov se nevhodným obsahem má zabývat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, do jejíž kompetence právě posuzování míry neutrality vysílání spadá. 
„Jestliže se politici budou vyjadřovat k tomu, co je obsahem vysílání České televize, veřejnoprávní televize, tak jde o nátlak na ČT a jde o zpolitizování informací. Proti tomu zásadně protestuji a s Václavem Klausem mladším nesouhlasím,“ uvedl poslanec pro iDNES.cz. 
„To že pan Dvořák na zasedání nedorazil naprosto chápu. Považuji za nedůstojné, aby ředitel nezávislé televize chodil na kobereček na výbor poslanecké sněmovny. Jiná věc by byla pokud by se měl účastnit v případě podání informací ohledně hospodaření nebo toho, jak ČT plní svoji úlohu v oblasti vzdělávání,“ doplnil Bartoň. 
Volby 2018 – výsledky 
Výsledky voleb do zastupitelstev obcí dle krajů: 
Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.

Další ostrý spor o ČT: „Dětem pouští propagandistické zprávy“ říká Klausův výbor

24zpravy.com:

Vibor dále konstatuje, že generální ředitel ČT odmítl přijít na jejich jednání. Vibor tedy vyzivá Poslaneckou sněmovnu ČR, aby se zabivala řešením hrubich odchylek od veřejnoprávního poslání ČT. Vibor jemuž Klaus předsedá, žádá volební vibor, aby tuto problematiku projednal. 

Klausův vibor zejména pobouřila nahrávka části pořadu Zprávičky, kteri Déčko vysílá. Zprávičky z 8.9. 2018 měly dle viboru odvysílat zprávu, která obsahovala propagandistické zprávy, jenž jsou zcela v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. 
Zprávičky v daném díle informovaly o školách na dnes Izraelem okupovaném území Palestiny. Hrozí, že by tamní školy mohly přijít o své pedagogy. Jejich financování je totiž závislé na zahraniční pomoci západních zemí. Zásadní donor USA ale letos peníze neposkytne. 
Proti usnesení sněmovního školského viboru se dnes ohradil poslanec Pirátské stranyLukáš Bartoň. 
Ten píše: „Nesouhlasím s dnes přijatim usnesením sněmovního školského viboru, kteri se vymezuje vůči obsahu vysílání veřejnoprávní televize. V případě porušení objektivity nebo politické neutrálnosti ve vysílání veřejnoprávní televize může každi občan dát podnět k prošetření Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, do jejíž kompetence právě posuzování míry neutrality vysílání spadá. V žádném případě nemá bit obsah vysílání předmětem politizace v orgánech Poslanecké sněmovny PČR,“ říká Bartoň. 
Dále dodává: „Česká televize musí bit vždy v obsahu svého vysílání nezávislá na politicích, bez ohledu na to, kdo má většinu. Avšak školski vibor se dnes začal zabivat obsahem Zpráviček na dětském kanále ČT. Iniciátor usnesení Václav Klaus ml. a jeho podporovatelé z řad poslanců SPD a hnutí ANO vytvářejí dnes přijatim usnesením nepřijatelni nátlak na veřejnoprávní televizi. Právě tyto vipady vůči České televizi a jejímu řediteli přispívají ke zpolitizování obsahu vysílání a snaze dostat ředitele pod tlak tak, aby obsahem vyhověl některim parlamentním stranám.“ 

Lukáš Bartoň, piráti: Zasahování školského výboru do obsahu vysílání ČT je nepřípustné

blisty.cz, feedit.cz, pirati.cz:

Praha 10. října 2018 – Nesouhlasím s dnes přijatým usnesením sněmovního školského výboru, který se vymezuje vůči obsahu vysílání veřejnoprávní televize. V případě porušení objektivity nebo politické neutrálnosti ve vysílání veřejnoprávní televize může každý občan dát podnět k prošetření Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, do jejíž kompetence právě posuzování míry neutrality vysílání spadá. V žádném případě nemá být obsah vysílání předmětem politizace v orgánech Poslanecké sněmovny PČR. 

Česká televize musí být vždy v obsahu svého vysílání nezávislá na politicích, bez ohledu na to, kdo má většinu. Avšak školský výbor se dnes začal zabývat obsahem Zpráviček na dětském kanále ČT :D. Iniciátor usnesení Václav Klaus ml. a jeho podporovatelé z řad poslanců SPD a hnutí ANO vytvářejí dnes přijatým usnesením nepřijatelný nátlak na veřejnoprávní televizi. Právě tyto výpady vůči České televizi a jejímu řediteli přispívají ke zpolitizování obsahu vysílání a snaze dostat ředitele pod tlak tak, aby obsahem vyhověl některým parlamentním stranám.

17. listopad jako poděkování studentům. Svátek může změnit název, kývl sněmovní výbor

blesk.cz:

Sněmovna by mohla schválit doplnění názvu svátku 17. listopadu. Oficiálně by se připomínal podle poslanecké novely nejen jako Den boje za svobodu a demokracii, ale i jako Mezinárodní den studentstva. Schválení předlohy ve středu doporučil plénu garanční školský výbor. Obdobné snahy v minulosti v dolní komoře nakonec neuspěly. 

Novelu předložila skupina poslanců z pěti klubů v čele k Karlem Raisem (ANO), který to zdůvodnil mimo jiné zájmem Studentské komory Rady vysokých škol. „Jde o politickou akceptaci názorů studentů vysokých i středních škol,“ uvedl. Úpravu názvu svátku podpořil v debatě také Lukáš Bartoň (Piráti), jenž v komoře působil asi před deseti lety. 
„Studenti o toto usilují dlouhodobě. Svátek 17. listopadu jsme považovali za svůj a chtěli jsme to mít i v jeho názvu,“ řekl. 
Naopak předseda výboru Václav Klaus mladší (ODS) míní, že změna by snížila význam 17. listopadu. Podotkl, že student Jan Opletal v roce 1939 i studenti v roce 1989 bojovali za svobodu a demokracii. Poslanec SPD Lubomír Volný míní, že drtivá většina studentů si případné změny názvu svátku vůbec nevšimne. 
Předlohu ve výboru podpořilo 11 z 15 přítomných členů. Proti byl jeden, zbylí tři se hlasování zdrželi. 
Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa. O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následný pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu. 
Pokud by zákonodárci předlohu schválili, oficiální název svátku 17. listopadu by zněl 
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Vláda se k návrhu postavila neutrálně.

Poslanci opět řeší, jak říkat 17. listopadu. Nový název dostal další šanci

idnes.cz:

Poslanci opět řeší, zda rozšířit název státního svátku 17. listopadu. Podle některých by se měl připomínat nejen jako Den boje za svobodu a demokracii, ale také jako Mezinárodní den studenstva. Návrh ve středu podpořil sněmovní školský výbor. Podle poslanců chtějí změnu studenti i pamětníci událostí roku 1939. 

Návrh na přejmenování svátku se ve Sněmovně objevil již před dvěma lety, neprošel ale přes Senát. Proti návrhu byli tenkrát pravicoví poslanci. 
Návrh nyní předložilo pět poslanců v čele s Karlem Raisem z hnutí ANO, podle kterého o to má zájem Studentská komora rady vysokých škol. 
„Byla bych ráda, abychom tento návrh jednomyslně podpořili. 17. listopad roku 1939 a 1989 byly dny za boj o svobodu a demokracii, současně to ale byly dny, kdy pozvedly svůj hlas studenti a studentská hnutí. Proto události v roce 1939 vyvolaly takový zájem mezinárodní solidarity, až se stal mezinárodním dnem studenstva. Aktuální poslanecký návrh zohledňuje všechny rozpravy, které ve Sněmovně již dřív proběhly. Vůči pamětníkům by bylo důstojné, kdyby se tento státní svátek podařilo prosadit do příštího roku, kdy bude kulaté výročí,“ uvedla poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). 
„Sám jsem byl členem Studentské komory a svátek 17. listopadu jsme považovali za svůj, chtěli jsme to mít i v názvu. Jsem rád, že je Studentská komora jednotná a stále o to usiluje,“ souhlasil Pirát Lukáš Bartoň. 
Poslanec za SPD Lubomír Volný sdělil, že návrh má i jeho podporu. „Avšak vzhledem k tomu, že studenti ani často neví, co se v dějinách odehrálo, se domnívám, že si většina z nich změny ani nevšimne,“ podotkl. 
Pro bylo jedenáct přítomných poslanců, proti přejmenování svátku byl předseda školského výboru Václav Klaus mladší (ODS). „Tento svátek už máme – Den boje za svobodu a demokracii, jak Opletal, tak my studenti jsme události roku 1989 brali jako boj za svobodu a nevím, jestli jiný název nerozmělní význam tohoto dne. Příliš se k tomu nekloním, podle mě to snižuje význam toho dne. Není úkolem poslanců se zodpovídat zájmovým sdružením,“ sdělil Klaus. 
S novelou o státních svátcích přišla před dvěma lety bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Argumentovala tím, že změnu chtějí studenti a pamětníci událostí roku 1939, které vedly ke vzniku Mezinárodního dne studenstva. 
Pokud by zákonodárci předlohu schválili, oficiální název svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Vláda se k návrhu postavila neutrálně.

Název svátku 17. listopadu se má doplnit. Sněmovna na návrh zřejmě kývne

24zpravy.com:

Novelu předložila skupina poslanců z pěti klubů v čele k Karlem Raisem (ANO), kteri to zdůvodnil mimo jiné zájmem Studentské komory Rady vysokich škol. 

„Jde o politickou akceptaci názorů studentů vysokich i středních škol,“ uvedl. Úpravu názvu svátku podpořil v debatě také Lukáš Bartoň (Piráti), jenž v komoře působil asi před deseti lety. „Studenti o toto usilují dlouhodobě. Svátek 17. listopadu jsme považovali za svůj a chtěli jsme to mít i v jeho názvu,“ řekl. 
Naopak předseda viboru Václav Klaus mladší (ODS) míní, že změna by snížila viznam 17. listopadu. Podotkl, že student Jan Opletal v roce 1939 i studenti v roce 1989 bojovali za svobodu a demokracii. Poslanec SPD Lubomír Volni míní, že drtivá většina studentů si případné změny názvu svátku vůbec nevšimne. 
Předlohu ve viboru podpořilo 11 z 15 přítomnich členů. Proti byl jeden, zbylí tři se hlasování zdrželi. 
Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal na památku represí nacistů vůči českim vysokim školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa. O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následni pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu. 
Pokud by zákonodárci předlohu schválili, oficiální název svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Vláda se k návrhu postavila neutrálně. 
Název svátku 17. listopadu se má doplnit. Sněmovna na návrh zřejmě kývne Název svátku 17. listopadu se má doplnit. Sněmovna na návrh zřejmě kývne Název svátku 17. listopadu se má doplnit. Sněmovna na návrh zřejmě kývne

Piráti přicházejí s návrhem na zavedení jmenovitého hlasování ve vedení měst a s vlastní nominantkou do RRTV

feedit.cz, politickelisty.cz:

Na tiskové konferenci před pokračující schůzí Poslanecké sněmovny PČR představili Piráti svůj návrh na jmenné hlasování zastupitelstev a rad, informovali o postoji poslaneckého klubu k vládnímu zákonu o státní službě, evropskému rozpočtu a také k zákonu, kterým chce vláda zavést Agenturu pro sport. Kromě toho informovali představitelé Pirátské strany i o výběru své kandidátky do RRTV. 

„V otevřeném výběrovém řízení jsme vybrali právničku JUDr. Olgu Ulrichovou. Ta se ve své rigorózní práci věnovala úkolům a postavení České televize. Její odbornost je tedy mediální i právní. Vzhledem k tomu, že ODS a ANO své navržené zástupce v RRTV již mají, doufáme, že poslanci podpoří naší nominantku s ohledem na poměrné zastoupení stran ve Sněmovně. Naše kandidáty jsme vždy vybírali transparentně a domníváme se, že i volba Sněmovny by kvůli politické odpovědnosti měla být veřejná,“ uvedl stanovisko Pirátů Tomáš Martínek, místopředseda Volebního výboru Poslanecké sněmovny. 
Ivan Bartoš poté připomněl, že do druhého čtení putuje zákon o státní službě. „Vládní novela zákona o státní službě se setkala s kritikou jak z Evropské komise, tak od Odborového svazu státních orgánů a organizací. Opakovaně jsem interpeloval jak premiéra Babiše, tak ministra Hamáčka, protože předkládaný návrh je v rozporu s depolitizací státní správy. V rámci novely se totiž zásadně zjednodušuje proces, kterým se lze státních zaměstnanců v rychlosti zbavit. Výhrady se chystám opět zopakovat. Kromě toho přicházíme s novelou, která zavádí jmenné hlasování rady i zastupitelstva obcí a krajů a povinnost zveřejňovat jmenné hlasování o návrzích zastupitelů a radních na elektronické části úřední desky po dobu nejméně 10 let. Chceme tím zvýšit zodpovědnost politiků za učiněná rozhodnutí. Lidé mají právo vědět i zpětně si jednoduše dohledat, jak jejich zvolení zastupitelé hlasovali. Návrh jsme dnes nahráli do Sněmovního systému.“ 
Piráti se vymezili vůči vládnímu návrhu na zřízení agentury pro sport, jak uvedl poslanecLukáš Bartoň: „Zákon o podpoře sportu má i světlé stránky, ale nemá žádné ambice pro odstranění klientelistického prostředí v oblasti sportu, které Piráti hlasitě kritizují. Zásadně však odmítáme, aby byla Národní sportovní agentura ústředním orgánem státní správy. Vláda má mít politiku i v oblasti sportu a tuto politiku řídit. Má být pod dohledem veřejnosti i opozičních poslanců. Proto podáme návrh na vrácení k přepracování, aby agentura byla zřízena pod ministerstvem nebo na úrovni vlády a pokud nebudeme úspěšní, budeme hlasovat pro zamítnutí zákona hned v 1. čtení.“ 
V závěru tiskové konference poslanec Mikuláš Ferjenčík v souvislosti s projednáváním rozpočtu EU informoval, že Piráti jsou pro omezení dotací velkým podnikatelům. „Myslíme, že tyto peníze lze využít lépe. Kromě toho na úrovni Evropské komise řešíme střet zájmů některých českých ministrů, kteří dostávají dotace dle našeho názoru nezákonně,“ zmínil Ferjenčík případy ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) a premiéra Andreje Babiše (ANO). 

Pedagogická komora usiluje o odtajnění revize rámcových vzdělávacích programů

feedit.cz, pedagogicke.info:

Pedagogická komora je znepokojena přetrvávajícím nedostatkem informací o stavu a průběhu revize rámcových vzdělávacích programů, kterou zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání. Přestože se na revizi pracuje déle než rok, zveřejněno bylo jen minimum údajů. 

Školy nemají informace, co a proč se bude měnit. Učitelé z praxe, kteří chtějí s revizí pomoci, nevědí, na koho se obrátit. Řada významných spolků sdružujících pedagogy nebyla oslovena, aby se do revize zapojili jejich zástupci. 
Vedení Pedagogické komory obeslalo MŠMT i NÚV s dotazy k revizi, ale odpovědi byly neúplné. Proto jsme zaslali na obě instituce oficiální žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Ptáme se, jaké pracovní skupiny při NÚV vznikly, kdo se jich účastní, kterou organizaci zastupuje, kolik jednání již proběhlo, jak je revize financována a jaké je přesné zadání z MŠMT,“ uvedl Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. 
Ministerstvo školství si vyžádalo na zodpovězení dotazů delší čas. Národní ústav pro vzdělávání zatím zodpověděl pouze část první žádosti. Odpověď na hlavní dotaz ale odmítl. Pedagogická komora se proti tomuto rozhodnutí odvolala k MŠMT a je připravena domáhat se informací soudní cestou. Zatím jsme obdrželi pouze seznam pracovních skupin a jejich garantů z řad zaměstnanců NÚV. Z tohoto seznamu vyplývá, že neexistuje koncepční pracovní skupina, která by se zabývala celou revizí komplexně. Ustavily se jen dílčí týmy k jednotlivým vzdělávacím oborům. Při MŠMT vznikla Rada pro revize rámcových vzdělávacích programů, ale její složení je utajováno. 
Odpověď z Národního ústavu pro vzdělávání na žádost Pedagogické komory (pracovní týmy a kontakty na jejich garanty) 
Rozhodnutí o odmítnutí části žádosti 
Internetové stránky NÚV obsahují pouze novou verzi vzdělávacího oboru informatika, jejíž forma zpracování je nekompatibilní se stávajícími rámcovými vzdělávacími programy. Z tohoto důvodu bude nutné s jejím plošným zavedením vyčkat, dokud nebude dokončena revize všech ostatních vzdělávacích oblastí. Dále byly zveřejněny analýzy k odbornému a všeobecnému vzdělávání, infografiky a zpravodaje. Bohužel chybí informace, kdy byl který dokument publikován. 
Zveřejněno bylo alespoň dotazníkové šetření mezi pedagogy, které skončilo už loni (20. září 2017). Výsledky toho šetření ale nebyly zohledněny v dalších pracích na revizi. NÚV například pokračuje ve stanovování tzv. závazných výsledků učení pro 3. a 7. ročník ZŠ, přestože to považovalo za vhodné jen 15 % respondentů. 
Pedagogická komora uspořádala anketu mezi svými členy, z níž vyplývá, že většina respondentů již nechce znovu psát školní vzdělávací program a čtvrtina preferuje alespoň zestručnění kurikulárních dokumentů. Z nové ankety Pedagogické komory, která právě probíhá, vyplývá, že si většina respondentů přeje obnovení Přílohy RVP pro žáky s lehkým mentálním postižením, kterou zrušila ministryně školství Kateřina Valachová. Většina rovněž chce, aby byl na druhém stupni další cizí jazyk nepovinný, jak to bylo před změnou RVP, která byla přijata ministrem Petrem Fialou. 
„Nerozumím tomu, proč MŠMT i NÚV pracují v režimu „přísně tajné“ – nejde o armádní projekt, ale zásadní změnu kurikulárních dokumentů, která se týká tisíců škol, proto by měla být veřejná,“ upozorňuje Radek Sárközi, „pokud se nepodaří do revize zapojit učitele z praxe, hrozí, že připravené změny nepřijmou za své a že jejich realizace bude jen formální.“ 
Pedagogická komora se již do revize RVP částečně zapojila. Radek Sárközi se účastnil setkání organizací, kde byly představeny chystané změny. Zástupci Pedagogické komory pracují v týmu pro matematiku. „Jakmile jsme získali kontakty na garanty jednotlivých pracovních skupin, oficiálně jsme je oslovili, že chceme delegovat zástupce Pedagogické komory, na odpovědi čekáme,“ sdělil Radek Sárközi, „myslím si, že by NÚV měl aktivně oslovit všechny spolky učitelů, aby vyslaly do týmů své zástupce, například Společnost učitelů českého jazyka a literatury, Asociaci výchovných poradců, Montessori ČR, Asociaci ředitelů gymnázií apod. – většina aprobací má vlastní organizaci a jejich představitelé určitě rádi s revizí pomohou, aby byla co nejkvalitnější.“ 
Pedagogická komora požaduje, aby byla revize rámcových vzdělávacích programů transparentní. 
Nezávisle na Pedagogické komoře interpeloval poslanec Lukáš Bartoň v podobné záležitosti ministra školství Roberta Plagu: „Máte v úmyslu nechat proces revizí RVP běžet v černé skříňce jako dosud, nebo dáte veřejnosti možnost do procesu vstoupit? Budou moci občané připomínkovat základní principy i potřebnost různých dovedností pro 21. století a dát tak občanům možnost, aby se se školou a vzděláním vůbec identifikovali? Pokud otevřením revizí veřejnosti plánujete, v jaké fázi a v jakém časovém horizontu?” Poslanec Lukáš Bartoň rovněž upozornil, že ani za 14 let nemáme hlavní koncepční kurikulární dokument Národní program vzdělávání, jehož vznik požaduje školský zákon. Premiér Andrej Babiš v odpovědi na jeho interpelaci přislíbil vytvoření tohoto dokumentu do konce roku 2019. 

Referendum? O zastavění díry po domu kultury

MF DNES:

Radnice by měla dát jasně najevo, že rozšiřování montoven není v zájmu města, říká lídr Pirátů 

Až do role volebního lídra České pirátské strany přivedlo Pavla Bosáka jeho vystupování proti plánu na stavbu velkých průmyslových hal na okraji plzeňské části Litice. Sporný projekt kritizuje od začátku loňského roku a s Piráty si zřejmě padli do noty. „Už když začaly spory kolem plánu na stavbu průmyslových hal v Liticích, ozývali se mi zástupci některých stran. Několikrát jsem se sešel s poslancem Pirátů Lukášem Bartoněm. Na základě toho pak vznikla dohoda, že bych za Piráty mohl kandidovat,“ vysvětluje. 

* Šel jste do voleb s hlavním cílem zaměřit se na problematiku budování průmyslových hal? 

Určitě. Moje aktivity z poslední doby mě předurčují k tomu, abych to téma tlačil dál. Navíc kauza litických hal mě vlastně do komunální politiky v podstatě postrčila. Než začala, dokonce jsem chtěl v zastupitelstvu Litic už skončit. Dá se říct, že mě to vyprovokovalo a nechci to nechat být. Možná je v tom i trochu obyčejné ješitnosti. Když mám pocit, že něco může ublížit mojí obci, tak se vzepřu a budu proti tomu chtít bojovat. 

* Považujete téma průmyslových hal – montoven za hlavní v kampani Pirátů v Plzni? 

Tak bych to neřekl, ale myslím, že to téma souvisí s programovým bodem číslo jedna, kterým je u Pirátů transparentnost rozhodování ve veřejné správě. Ta se může týkat například snah omezit zákulisní dohody nebo klientelistické vazby. Já jsem měl pocit, že ty mohly hrát určitou roli i v kauze litických hal. Myslím, že schvalovací proces v tomto případě nebyl pro veřejnost dostatečně průhledný. A mně vadí, když se tak ve městě rozhoduje. 

* Kde a jak by se snaha o větší transparentnost rozhodování ve veřejné správě měla na radnici podle Pirátů projevit? 

Je možné například využívat otevřený softwarový systém, který kompletně zprůhledňuje proces rozhodování pro lidi. Umožní jim rychle získat informace, ke kterým by se jinak dostávali složitě a déle. Staly by se okamžitě a stále dostupné. To je možné zavést na všech úrovních. Tím se násobí počet očí, které transakce ve veřejné správě monitorují. A je pak například dohledatelnější nadstandardní vztah nějaké firmy k některému politikovi nebo úředníkovi. Rádi bychom také prosadili, aby u zastupitelstev na všech úrovních bylo v záznamech, jak který člen samosprávy hlasoval. Chtěli bychom také v Plzni rozbít to, čemu říkáme „socdéeska“. Jde nám o to, že mocenská struktura v Plzni je ovládaná koalicí ODS a ČSSD, která navíc dostala své lidi na všechny úrovně veřejné správy. Myslíme si, že je na čase, aby se tato dnes už zkostnatělá struktura nějakým způsobem narušila, třeba už jenom rozbitím dosavadních vazeb. 

* Piráti jsou zastánci referend na lokální úrovni. O čem by se podle vás v takovém plebiscitu v Plzni mohlo hlasovat? 

Myslím, že by tak lidé mohli rozhodovat v místech, kde žijí, o různých problémech. Nemuselo by se vždy jednat přímo o místní referenda, ale je možné využít i ankety, ve kterých lidé vyjádří svůj názor. Výsledek nemusí být pro samosprávu závazný, ale může dávat zastupitelům informaci o tom, jak se veřejnost na konkrétní projekty dívá. 

* Dobře, ale máte představu, v jakém konkrétním případě by se mělo referendum konat? 

Například je tady díra po zbořeném domu kultury. Existuje nový návrh na využití a zastavění území. Někteří lidé tvrdí, že návrh neodpovídá výsledkům referenda v roce 2013. Já považuji za nejjednodušší ten návrh prostřednictvím jednání dotlačit ještě do trochu rozmanitější a přijatelnější formy a pak jednoduše nechat lidi rozhodnout, zda chtějí, aby se ta díra takovým konkrétním způsobem zastavěla. Bylo by nejlepší, aby si lidé mohli nejprve návrh prohlédnout a pak se k němu vyjádřit. Myslím, že zájem o takové hlasování by byl v Plzni veliký a účast by byla relativně vysoká. A osobně mám pocit, že by lidé rozhodli, aby se projekt realizoval. 

* Jdou Piráti do komunálních voleb v Plzni podobně jako do těch parlamentních s tím, že chtějí být v opozici? 

Na úrovni městské samosprávy jsme schopni a připraveni jít do koalice v podstatě s kýmkoli kromě KSČM a SPD, které dlouhodobě vnímáme jako strany nedemokratické. Myslím, že při hledání možného koaličního partnera bude nejvíc záležet na tom, jak strany, které budou připadat v úvahu, přistoupí k naší snaze o transparentnost veřejné správy. My říkáme: Můžeme jít spolu, ale počítejte se tím, že vám bude hodně vidět pod ruce, že všechno vykecáme. Budeme ovšem mít výhrady proti tomu, aby se v koalici s námi do vedení samosprávy dostali lidé, kteří mají jasný střet zájmů. 

* Víte už teď o někom, u koho by takový střet zájmů byl pro vás problém? 

Nechci nikoho konkrétního v této chvíli jmenovat. Zatím taková nabídka vůči nám nepadla, tak nemá smysl vykřikovat jména, o který se nakonec vůbec nemusí jednat. Obecně pro nás je nepřijatelné, aby některý člověk ovlivňoval oblast, ve které má přímo nějaký zájem. 

* Objevil jste se nedávno na veřejném projednávání projektu na revitalizaci Jiráskova náměstí. V tomto případě někteří lidé proti plánu protestují, protože počítá s pokácením desítek stromů. Zastánci naopak tvrdí, že projekt představuje pro náměstí šanci na výraznou změnu k lepšímu. Jaký názor na ten plán máte vy? 

Nám se líbí snaha zapojit do plánování veřejnost. Myslíme si, že je tam jen malá příležitost, aby občané ovlivnili rozhodování o projektu, ale je dobré už jenom to, že to s lidmi někdo probírá. Myslím, že ta diskuze, která o projektu probíhá, už trochu otupila odpor proti němu. Ale co se týká kácení, tak to já osobně nemám rád, mně se obecně kácení nelíbí. Ale Pirátská strananejsem jenom já a tam jednoznačné stanovisko k plánu pro Jiráskovo náměstí mezi členy není. Někteří se domnívají, že celková revitalizace je vyšším dobrem a jsou takoví, kteří uvažují jako já. Po posledním jednání jsem zdrženlivější, protože kácet se nebude hned a do té doby zbývá dost času. Během toho se může ještě ukázat, jak na tom stromy na náměstí skutečně jsou, zda mají budoucnost, nebo naopak některé začnou třeba odumírat. 

* Vy sám vystupujete proti vzniku dalších montoven ve městě. Máte představu, jak by město a jeho vedení mělo v této otázce postupovat? 

Zástupci města by měli při vyjadřování v rámci různých povolovacích řízení dělat maximum pro to, aby další rozšiřování průmyslových kapacit tohoto druhu neprobíhalo. Zástupci radnice by měli například investorům říct, že město v podobných případech nevyjde vstříc pronájmem městských pozemků, protože takové projekty nejsou v zájmu města. Podobně by se mělo postupovat například při povolování různých výjimek v oblasti životního prostředí. Zástupci radnice by měli jednoznačně dávat najevo, že není v zájmu města rozšiřovat kapacitu montoven. Dalším nástrojem je územní plánování. Tam, kde ještě nejsou vydaná územní rozhodnutí, by bylo vhodné omezit plochy, kde by byla možná neregulovaná zástavba průmyslovými objekty. Kde to lze, by bylo dobré vložit do územního plánu regulace nebo přímo rozčlenit plochy tak, aby spíš sloužily menším provozům než obřím halám. Podnikání je důležité, ale je třeba ovlivňovat, jaký typ pracovních míst tady bude vznikat. Aby jich bylo víc pro lidi s vyšší kvalifikací a nepřibývala ta pro nekvalifikované dělníky. 

* S montovnami úzce souvisí problematika ubytoven a bezpečnosti. Máte představu, co by město mohlo v této oblasti podniknout? 

Je třeba situaci kolem ubytoven velmi dobře zmapovat a popsat. Je zapotřebí mít přehled o počtu ubytoven a o tom, jak fungují. Zda jsou legální, nebo ilegální a kdo je jejich majitelem, zjišťovat, jestli jsou u nich hlášené bezpečnostní problémy, a sbírat informace, které se těch zařízení týkají. Je tady několik opravdu hodně špatných ubytoven. Můj pocit je, že jejich technický stav neodpovídá tomu, že v nich žije velké množství lidí. Zástupci magistrátu by měli být po zmapování situace aktivní a iniciovat různé prověrky. Poslat například žádost hygienikům, aby konkrétní zařízení zkontrolovali. Je třeba takové prověrky dělat často. Městské instituce by měly monitorovat, zda jsou cizinci, kteří tam bydlí, řádně evidováni a zda jsou odváděny poplatky za ubytované. I když jsou ubytovny legální, představují pro město, pro společnost jisté riziko. Proto si zasluhují větší dohled. Věřím, že dohledem a neustálým monitorováním můžeme docílit toho, že část provozovatelů svůj přístup zlepší, nebo odejdou. 

*** 

Kdo je a za koho kandiduje 

Pavel Bosák * Narozen roku 1970, pochází z Klatov. V roce 1986 se vystěhoval společně s matkou do San Francisca v USA. Vystudoval uměleckou grafiku a v San Franciscu pak společně s českou manželkou založili grafickou firmu, kterou vedou z Česka stále. * V roce 2008 se Pavel Bosák s rodinou vrátil do ČR. Dvakrát byl zvolen do zastupitelstva městského obvodu Plzeň-Litice. V lednu 2017 se Pavel Bosák stal nejviditelnějším odpůrcem projektu na výstavbu velkých průmyslových hal na okraji Litic. Plánu se snaží zabránit dosud. V souvislosti s jeho vystupováním proti spornému projektu dostal nabídku kandidovat v komunálních volbách v Plzni za Českou pirátskou stranu. Foto: Ladislav Němec, MAFRA

Babiš: Dneska ten, kdo neudělá vysokou, tak ji udělá na soukromé

prazskenoviny.cz; olomouckenovinky.cz; moravskoslezskenovinky.cz; usteckenovinky.cz; kralovehradeckenovinky.cz; plzenskenovinky.cz; karlovarskenovinky.cz; jihomoravskenovinky.cz; pardubickenovinky.cz; zlinskenovinky.cz; novinkyvysocina.cz:

„Když jsme měli dlouhé vlasy, tak nám dali pět korun, abychom šli k holiči. Když jsme falešně zpívali, tak jsem dostal facku. Nebyla inkluze,“ zavzpomínal na svá školní léta český premiér Andrej Babiš, aby přinal, že dneska ten, kdo neudělá vysokou, tak ji udělá na soukromé! 

„První interpelace v tomto školním roce. Vážený pane premiére, rád bych se vás zeptal, zda je dle vlády v pořádku to, že ministerstvo ani vláda dlouhodobě neplní své povinnosti dané zákonem. Konkrétně navazuji na svou interpelaci Ministerstva školství z června. V § 3 školského zákona je jasně uvedeno, že Ministerstvo školství zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Za 14 let platnosti tohoto zákona se tak nestalo a neděje se tak ani ve vaší vládě. Jaký je význam zákonných povinností, když je neplní ani ministerstvo, ani vláda?“ zeptal se premiéra poslanec Lukáš Bartoň. 
„To je zajímavá interpelace. Sám jste řekl, že to je 14 let. Myslím si, že je to od roku 2006. Od roku 2006 byli ministři školství Kopicová, Kuchtová, Liška, Dobeš, Fiala – můžete se ho zeptat, Štys, Chládek, Valachová a teď je tam Plaga. Plaga je tam od 11. 7. Máme nového koaličního partnera, možná jste si všimli. Počítáme, že tam budeme až do konce. Uvidíme,“ začal odpovídat předseda vlády ČR 
Andrej Babiš. 
„Já tomu určitě fandím. My určitě Národní program vzdělávání chceme předložit. Pro nás je vzdělávání klíčové. Určitě si potřebujeme jasně říct a možná udělat nějaké zásadní změny ve vzdělávání, říct si priority a udělat možná nějaké větší kompetence pro ředitele a učitele a míň státu, průmyslovky a zemědělky a zdravotní, z krajů např. pod ministerstva a konečně duální systém, o kterém tady strašně dlouho mluvíme všichni a nic se neudálo,“ pokračoval v odpovědi premiér. 
„Já vás jenom poprosím o trpělivost. My určitě takový strategický dokument předložíme. Já i osobně jsem to konzultoval s některými poslanci s opozicí, s ODS, SPD a další. Ani vlastně nevím, jestli vy máte na starosti vzdělávání. Můžeme vás vzít do party. Předpokládám, že pan ministr potřebuje, aby mu radili všichni, protože vzdělávání je na dlouho a samozřejmě máme velký problém,“ přiznal Andrej Babiš. 
„Nejsou lidi, máme samé vysokoškoláky. To se změnilo. Když já jsem šel na vysokou, tak to bylo celkem těžké. Dneska ten, kdo neudělá vysokou, tak to udělá na soukromé. Problémů tam máme, jako inkluzi. Minule jsem byl v šoku, že dokonce když někdo neudělá maturitu, tak si může stěžovat přes ombudsmanku, a na vládě jsme řešili, že ministerstvo neodpovídá na čas. Za našich časů dělal maturitu ředitel školy. Když jsme měli dlouhé vlasy, tak nám dali pět korun, abychom šli k holiči. Když jsme falešně zpívali, tak jsem dostal facku. Nebyla inkluze,“ zavzpomínal Andrej Babiš. 
„Těch blbostí, které my jsme tady zavedli do školství, že financujeme soukromé mateřské, základky, střední, ale už ne vysoké, a vysoké si vlastně určují samy platy, atd. Těch problémů je tam mraky,“ ličil dál problémy Andrej Babiš. 
„Šel jsem kvůli tomu do Finska, abych to viděl na místě. Na jedno místo učitele ve Finsku je deset zájemců. Nejprestižnější profese je to tam. A oni mají v tom jasno. Dokonce ani nemají inspekci. Nemají. Ve třídě bylo padesát žáků a čtyři učitelky. Dokonce my jsme to i napsali do vize, jaký je úkol školy. Úkol školy je rozpoznat, na co to dítě má nadání. Ale nechci vám tady vykládat své lopatkové teorie a marshmallow bonbon test for university atd. Vzdělávání určitě, a my to chceme udělat. A pokud budete u toho, tak budeme jenom rádi,“ uzavřel odpověď na interpelaci český premiér. 
„Předchozích se ptát nebudu, jsem poslanec necelý rok, tzn. s vaší vládou, takže se obracím na vaši vládu. Děkuji za závazek, že Národní plán vzdělávání bude předložen, a jestli mohu doplnění toho dotazu, do kdy. Jaký je termín, jaký je výhled, že bude předložen tento plán?“ v dalším ve druhém svém vystoupení se zeptal Lukáš Bartoň. 
„Mohl byste se zeptat pana předsedy ODS Fialy, ten byl ministr školství, co tam vlastně udělal. On se tak angažuje v zahraniční politice. Nevím proč. Měl by se angažovat. Vzdělávání je nejdůležitější pro nás. Termín neumím, ale když to vezmeme, že jsme měli osm ministrů a neudělali nic, a já když vám slíbím, že to uděláme a znovu počítáme s vámi, když nám něco poradíte, tak se budeme snažit co nejdřív. Ale nechci nic slibovat. Kdybychom to dali příští rok, bylo by to skvělé. Ten končí 31. prosince 2019. Všichni to slyšeli, i Plaga doufejme, ale já mu teď napíšu SMS,“ slíbil premiér Andrej Babiš. 

Interpelace premiéra v PSP: Ministerstvo ani vláda dlouhodobě neplní své povinnosti dané zákonem. Po 14 letech platnosti školského zákona nemáme Národní program vzdělávání

pedagogicke.info:

Z interpelace Lukáše Bartoně na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 13. září 2018 vybíráme: „V § 3 školského zákona je jasně uvedeno, že Ministerstvo školství zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Za 14 let platnosti tohoto zákona se tak nestalo a neděje se tak ani ve vaší vládě. Jaký je význam zákonných povinností, když je neplní ani ministerstvo, ani vláda?“ Přinášíme stenoprotokol interpelace s odpovědí premiéra Andreje Babiše. 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. První interpelace v tomto školním roce. Vážený pane premiére, rád bych se vás zeptal, zda je dle vlády v pořádku to, že ministerstvo ani vláda dlouhodobě neplní své povinnosti dané zákonem. Konkrétně navazuji na svou interpelaci Ministerstva školství z června. V § 3 školského zákona je jasně uvedeno, že Ministerstvo školství zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. 
Za 14 let platnosti tohoto zákona se tak nestalo a neděje se tak ani ve vaší vládě. Jaký je význam zákonných povinností, když je neplní ani ministerstvo, ani vláda? Děkuji. 
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A nyní má slovo předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére. 
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den všem, děkuji za dotaz. To je zajímavá interpelace. Sám jste řekl, že to je 14 let. Myslím si, že je to od roku 2006. Od roku 2006 byli ministři školství Kopicová, Kuchtová, Liška, Dobeš, Fiala – můžete se ho zeptat, Štys, Chládek, Valachová a teď je tam Plaga. Plaga je tam od 11. 7. Máme nového koaličního partnera, možná jste si všimli. Počítáme, že tam budeme až do konce. Uvidíme. 
Já tomu určitě fandím. My určitě Národní program vzdělávání chceme předložit. Pro nás je vzdělávání klíčové. Určitě si potřebujeme jasně říct a možná udělat nějaké zásadní změny ve vzdělávání, říct si priority a udělat možná nějaké větší kompetence pro ředitele a učitele a míň státu, průmyslovky a zemědělky a zdravotní, z krajů např. pod ministerstva a konečně duální systém, o kterém tady strašně dlouho mluvíme všichni a nic se neudálo. Já vás jenom poprosím o trpělivost. My určitě takový strategický dokument předložíme. Já i osobně jsem to konzultoval s některými poslanci, s opozicí, s ODS, SPD a další. Ani vlastně nevím, jestli vy máte na starosti vzdělávání. Můžeme vás vzít do party. Předpokládám, že pan ministr potřebuje, aby mu radili všichni, protože vzdělávání je na dlouho. 
A samozřejmě máme velký problém. Nejsou lidi, máme samé vysokoškoláky. To se změnilo. Když já jsem šel na vysokou, tak to bylo celkem těžké. Dneska ten, kdo neudělá vysokou, tak to udělá na soukromé. Problémů tam máme, jako inkluzi. Minule jsem byl v šoku, že dokonce když někdo neudělá maturitu, tak si může stěžovat přes ombudsmanku, a na vládě jsme řešili, že ministerstvo neodpovídá načas. Za našich časů dělal maturitu ředitel školy. Když jsme měli dlouhé vlasy, tak nám dali pět korun, abychom šli k holiči. Když jsme falešně zpívali, tak jsem dostal facku. Nebyla inkluze. Těch blbostí, které my jsme tady zavedli do školství, že financujeme soukromé mateřské, základky, střední, ale už ne vysoké, a vysoké si vlastně určují samy platy, atd. Těch problémů je tam mraky. 
Šel jsem kvůli tomu do Finska, abych to viděl na místě. Na jedno místo učitele ve Finsku je deset zájemců. Nejprestižnější profese je to tam. A oni mají v tom jasno. Dokonce ani nemají inspekci. Nemají. Ve třídě bylo padesát žáků a čtyři učitelky. Dokonce my jsme to i napsali do vize, jaký je úkol školy. Úkol školy je rozpoznat, na co to dítě má nadání. Ale nechci vám tady vykládat své lopatkové teorie a marshmallow bonbon test for university atd. 
Vzdělávání určitě, a my to chceme udělat. A pokud budete u toho, tak budeme jenom rádi. 
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji předsedovi vlády a táži se poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Chce. Prosím. 
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za odpověď. Předchozích se ptát nebudu, jsem poslanecnecelý rok, tzn. s vaší vládou, takže se obracím na vaši vládu. Děkuji za závazek, že Národní plán vzdělávání bude předložen, a jestli mohu doplnění toho dotazu, dokdy. Jaký je termín, jaký je výhled, že bude předložen tento plán? 
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude chtít doplňující odpověď. Prosím. 
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Mohl byste se zeptat pana předsedy ODS Fialy, ten byl ministr školství, co tam vlastně udělal. On se tak angažuje v zahraniční politice. Nevím proč. Měl by se angažovat. Vzdělávání je nejdůležitější pro nás. 
Termín neumím, ale když to vezmeme, že jsme měli osm ministrů a neudělali nic, a já když vám slíbím, že to uděláme, a znovu, počítáme s vámi, když nám něco poradíte, tak se budeme snažit co nejdřív. Ale nechci nic slibovat. Kdybychom to dali příští rok, bylo by to skvělé. Ten končí 31. 12. 2019. Všichni to slyšeli, i Plaga doufejme, ale já mu teď napíšu SMS.

Vodáci smí na řeku se třemi pivy

SeznamTV:

Tomáš VZOREK, moderátor 
——————– 
Nulová tolerance alkoholu pro vodáky, kteří vyrážejí na české řeky, by se brzy mohla stát minulostí. Hospodářský výbor Sněmovny souhlasí s novým ustanovením zákoně o vnitrozemské plavbě, že vodáci mohou mít jedno promile alkoholu v krvi. Což přibližně představuje vypití tří piv. Teď za jakoukoli hranici alkoholu v krvi hrozí pokuta až 100 tisíc korun. Poslanec LukášBartoň vysvětluje, proč poslanci povolí vodákům alkohol. Novelu teď projedná plénum Sněmovny. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/ 
——————– 
Do Poslanecké sněmovny půjde návrh garančního výboru. To znamená s jednou promile. Poslanci ještě navrhovali limity 0,805. To bylo odvozeno od třeba povolených limitů při dopravě automobilové. To znamená v okolních státech třeba Německo, Francie, Itálie, Španělsko, může to mít 0,5 promile a řídit motorové vozidlo. Třeba ve Velké Británii můžete mít 0,8 promile a řídit motorové vozidlo. Poslanci se přiklonili k tomu, že limit pro vodáky by měl být vyšší, protože přece jen jde o bezmotorové vozidlo. 

redaktorka 
——————– 
To znamená, jestli jsme to dobře pochopila, tak na posádku se to nevztahuje. Žádné omezení, ale na kapitána. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/ 
——————– 
Přesně tak. Na posádku se nebude vztahovat žádné omezení, bude se to vztahovat pouze na toho kdo bere plavidlo, ted toho kdo řídí. 

redaktorka 
——————– 
A jak je to teď, prosím vás? 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/ 
——————– 
Nyní posádka, i ten kdo vede plavidlo, mají nulu.

Poslanci možná zmírní vodákům zákaz plavby pod vlivem alkoholu

denik.cz, blesk.cz, frekvence1.cz:

Vodáci se možná dočkají zmírnění zákazu plavby pod vlivem alkoholu. Až stotisícová pokuta by jim neměla hrozit v případě, že by měli v krvi méně než jedno promile alkoholu. 

Sněmovní hospodářský výbor tak doporučil upravit poslaneckou novelu zákona o vnitrozemské plavbě. Rozhodl navzdory negativnímu stanovisku vlády. Novelu nyní projedná Sněmovna jako celek. 
Zrušení nulové tolerance k alkoholu by se podle výboru mělo v souladu s původním návrhem Pirátů vztahovat na posádku bezmotorových plavidel, tedy kanoí, kajaků nebo raftů. Limit na alkohol, který navrhl spoluator novely Lukáš Bartoň (Piráti), má platit pro kapitány těchto lodí. Tuto úpravu podpořilo osm ze 14 přítomných členů výboru. 
Důvodem zmírnění plavebního zákona je snaha dekriminalizovat, nikoli plně legalizovat pití alkoholu na vodě. V platnosti zůstane ustanovení, které policii nebo Státní plavební správě umožňuje zakázat plavbu člověku pod vlivem alkoholu nebo jeho potrestání za ohrožování ostatních. 
“Je nesmysl, aby někde u splavu stáli policisté a dávali vodákům foukat. Na druhou stranu je ale fakt, že pokud někdo způsobí nehodu, újmu na majetku nebo zdraví, tak by za to měl být plně zodpovědný,” uvedl předseda výboru Radim Fiala (SPD). 
Návrh projednávala ještě menšinová vláda ANO, negativní stanovisko opřela o přetrvávající odmítavý postoj ministerstva dopravy. Premiér Andrej Babiš (ANO) přislíbil, že kabinet připraví vlastní novelu, která umožní konzumaci alkoholu v rozumné míře nejen pro vodáky, ale také pro cyklisty a lyžaře. Za to se na výboru přimlouval i náměstek ministra dopravy Pavol Baran nebo poslanec Patrik Nacher (ANO). Obdobný senátorský návrh, který by se vztahoval na cyklisty a vodáky, projednává horní komora. 
Poslanecká novela ruší sankci za plavbu pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky jen pro posádky malých plavidel, která nejsou poháněna strojem. Na řidiče vodních skútrů nebo posádky motorových člunů se tedy zrušení vztahovat nebude. 
Zastánci změny odráželi námitky jejích odpůrců, podle nichž jsou vodáci pod vlivem alkoholu nebezpečnější sobě i ostatním, protože mají sníženou schopnost úsudku o svých schopnostech. Podle obhájců novely jsou nebezpečnější nezkušení vodáci, kteří přecení své síly.

Vydat, nebo nevydat? toť těžká otázka

MF Dnes:

Poslanci řeší, zda je trestné nazvat politika „vekslákem“. 

Poslanci z imunitního výboru, kteří vydávají své kolegy policii, řeší svůj asi nejzapeklitější případ. 
Mají rozhodnout, jestli může poslanec svobodně říkat o někom, že je vekslák a estébák. 
Jinými slovy – jestli lze podobná slova použít i jako „nadávku“, nebo jestli musí mít takový výrok podložený jasnými fakty. 
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček před necelým rokem v době prezidentské kampaně řekl o kandidátovi Michalu Horáčkovi v rozhovoru pro internetový server Eurozprávy.cz, že je „vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař“. Horáček na něj následně podal trestní oznámení. 
O Horáčka se sice komunistická StB zajímala, ale není žádný důkaz, že by s ní vědomě spolupracoval. Stejně tak sice sázel za minulého režimu na dostihy a věnoval se hazardu, neexistuje však žádná indicie, že by v Praze na ulici měnil koruny za tvrdou západní měnu, což dělali veksláci. 
Včera se poslanci imunitního výboru sešli kvůli Ondráčkovi prvně a jen se dohodli, koho si pozvou na výslech. Po prvním jednacím dni mají navrch poslanci, kteří by Ondráčka policistům nedali. „Převažuje názor, že taková věc by neměla být v trestní rovině. Mělo by se to řešit v civilním řízení,“ uvedl po jednání člen výboru Lukáš Bartoň (Piráti). Proti vydání se nepřímo vyslovil třeba i Miroslav Kalousek (TOP 09), kterého lze z náklonnosti ke komunistům podezřívat těžko. 
Aby to poslanci měli ještě obtížnější, přistál jim včera v e-mailové schránce výboru Horáčkův svazek StB zaslaný anonymem. Není však jasné, jestli je pravý. „Ano, něco takového kolovalo,“ potvrdil poslanec Bartoň. K anonymním podáním však poslanci přihlížet nemohou. 

Precedens pro ostatní poslance 

Důležitá je ještě jedna věc, jestli poslanec pronese podobný výrok přímo ve Sněmovně u pultíku. Pak se na něj vztahuje takzvaná indemnita, tedy imunita na politické projevy. Ondráčkovi však přitěžuje, že výroky pocházejí z interview do médií. Na druhou stranu část poslanců si myslí, že i v takovém případě to vlastně řekl „v práci“ a chrání ho tak indemnita. 
Místopředseda imunitního výboru Petr Gazdík (STAN) má dokonce za to, že jde o přelomový případ, který do budoucna ovlivní, co smějí a nesmějí poslanci říkat. 
„Myslím, že tato kauza je mnohem vážnější než jen slovní spor mezi oběma pány. Tady narážíme na hranici imunity na projevy. Tady svým rozhodnutím vytvoříme doporučení poslancům. Já zatím nemám jasný názor, zda vydat,“ míní další poslanec z imunitního výboru, Petr Gazdík (STAN). 
Další jednání výboru bude 25. září, kde by měli poslanci vyslechnout policisty, státního zástupce i Ondráčka. Definitivní slovo má celá dvousetčlenná Sněmovna. Avšak ostatní poslanci se zpravidla orientují podle doporučení členů imunitního výboru, kteří mají kauzu prostudovanou. 
Advokátka a bývalá poslankyně za ČSSD Marie Benešová si myslí, že by Ondráček vydán být neměl. „Kolikrát podávám trestní oznámení pro pomluvu kvůli silnějším výrokům a policie to odkládá. Ta žádost je podle mě účelová, někoho naštval a tohle je vendeta,“ míní Benešová. Sněmovna už dostala žádost o vydání poslance ke stíhání pro pomluvu několikrát, ale nikoho nevydala. Například na Ivana Langera z ODS podal trestní oznámení podnikatel Petr Kovarčík. Langer o něm řekl, že je „nemocný člověk, který šíří bludy o svém úspěchu“. Případ měl nezvyklé rozuzlení, protože dřív než se imunitní výbor stihl věcí zabývat, policie žádost zase stáhla a kauzu odložila. 

*** 

Miroslav Kalousek (TOP 09) Řešil bych to civilní žalobou. Ostatně civilní žalobou jednu sprostou pomluvu proti mně namířenou řeším (Kalousek žaluje Andreje Babiše, jenž o něm prohlásil, že je „zloděj“ – pozn. red.). Trestní právo bych nikdy nepoužil. 

Miroslava Němcová (ODS) Nakonec počkám jako ostatní, až si vyslechneme pana poslance a případně i zástupce policie nebo žalobců. Asi nebudu potřebovat nahlížet do spisu. 

Marek Výborný (KDU-ČSL) Imunitu bych vykládal jako velmi úzkou, tedy vztahující se jen na výroky pronesené na půdě Sněmovny. A tahle policejní žádost se nevztahuje na větu ve Sněmovně, takže se kloním k tomu spíše vydat. 

Stanislav Grospič (KSČM) Ty výroky jsou pravoplatné, ale určitě teď nepřísluší nikomu z mandátového výboru, aby to nějak komentoval. Já jako předseda názor říkat nemohu, protože bych ho podsouval ostatním. Nejsme orgán rozhodující o vině a trestu.

Bartoň (Piráti): Konec nulové tolerance alkoholu pro vodáky je opět o krok blíž

pirati.cz, feedit.cz, politicke-listy, 
czechfreepress.cz :

Hospodářský výbor schválil návrh zákona o vnitrozemské plavbě. Narozdíl od původního pirátského návrhu, který vyjímal vodáky z přestupku úplně, hospodářský 

výbor přijal pozměňovací návrh, ve kterém stanovil u toho, kdo vede plavidlo, tedy zadáka, limit jedné promile alkoholu. Posádka bude nadále bez omezení v duchu původního návrhu, který jsem s Piráty předložil. 
Vzhledem k tomu, že v současnosti má jak háček, tak zadák limit rovný nule, tak rozhodnutí sněmovního Hospodářského výboru vítám. Jedná se o kompromisní řešení, díky kterému jsou vodáci opět blíže naději, že novela projde i třetím čtení a vejde v platnost. Varianta bez limitu i pro zadáka, tedy toho kdo vede loď, prošla velice těsně prvním čtením. Tento kompromisní návrh umožní více poslancům s klidným svědomím hlasovat pro návrh. 
Na výboru se diskutovala stanovená hranice limitu a padly návrhy na 0,5, 0,8 a 1 promile. Návrhy vycházely z limitů platných v jiných evropských zemích, s tím, že jestliže ve Velké Británii a Irsku je možno s 0,8 promile řídit i motorové vozidlo, tak v případě vodáckého bezmotorového plavidla na vodě by měla platit vyšší hranice. 

Výbor přerušil jednání o vydání Ondráčka. Přišly anonymní e-maily o skartovaných svazcích

novinky.cz:

Sněmovní mandátový a imunitní výbor začal ve středu řešit žádost policie o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Trestní oznámení na poslance podal textař, podnikatel a neúspěšný kandidát na prezidenta Michal Horáček kvůli Ondráčkovým výrokům o jeho údajné spolupráci s StB. Výbor jednání nakonec přerušil, vrátit by se k němu měl na konci září. 

Jednání bylo přerušené mimo jiné i proto, že do Sněmovny podle členů výboru dorazily anonymní e-maily, kde mají být části skartovaného svazku o údajné spolupráci Michala Horáčka s StB. 
„Přišly nějaké nové anonymní e-maily, které jsme nyní viděli a vzhledem k tomu, že anonymním e-mailům nechci přihlížet, tak bych se rád podíval, co je ve spisu,” uvedl poslanec a člen výboru Lukáš Bartoň (Piráti) s tím, že k nim poslanci zatím nechtějí přihlížet, protože není ověřena jejich pravost. 
„Mohu potvrdit, že na výbor přišla řada dokumentů,” doplnil předseda výboru Stanislav Grospič. 
Michal Horáček 
FOTO: Jan Handrejch, Právo 
Trestní oznámení na Zdeňka Ondráčka podal Michal Horáček v lednu letošního roku za výroky o tom, že prý spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel. Policie sice později vyšetřování odložila, státní zastupitelství jí však případ vrátilo. 
Místopředseda výboru Petr Gazdík (STAN) před jednáním řekl, že je potřeba případ řešit i s ohledem na tzv. poslaneckou indemnitu. „Narážíme tady na hranice poslanecké indemnity, tedy imunity na projevy, a nejde jen o tento případ, ale o precedens do budoucna,” uvedl Gazdík. 
Další jednání výboru se očekává 25. září. Na to by měli být pozváni jak Zděnek Ondráček, tak policejní vyšetřovatel i dozorující státní zástupce. Na základě doporučení výboru bude poté o vydání poslance Ondráčka rozhodovat celé plénum Sněmovny.