Aktuálně, 30. 7. 2018

Kde se v Česku nejvíce porušuje zákon? Na řece Vltavě. I když vodáci při řízení lodi nesmějí být pod vlivem alkoholu, stejně tu teče proudem. Někteří poslanci chtějí proto zákaz zrušit nebo zmírnit. Je to dobrý nápad? 

I člověka, který jezdí na Vltavu několikrát ročně už přes třicet let, může na řece stále mnoho věcí překvapit. Jako třeba uprostřed července v kempu U Tří veverek mezi Vyšším Brodem a Rožmberkem. Parta vodáků, recesistů v rouškách a chirurgických pláštích, vytahuje z raftu dětskou autosedačku. Co v ní asi vezou? Panenku? Omyl. Jak všichni brzy zjišťují, je v ní živé, zhruba tříměsíční dítě. Jeden z vodáků pokládá autosedačku s dítětem na stůl. „Nebojte, máme to pod kontrolou,“ říká překvapeným divákům. Mezitím s ostatními členy posádky odchází k výčepu, kde na speciální lehátko společně nakládají dvanáct piv. Pak pivo i s nemluvnětem odnášejí do lodi. „Ahój,“ loučí se po vodácku a odjíždějí směrem na Rožmberk. 
Popíjející posádka s tříměsíčním dítětem je přece jen něco, co se ani na Vltavě nevidí každý den. Jinak ale nejsou party více či méně přiopilých vodáků, předvádějících se v různých, občas i vtipných kostýmech na řece výjimkou. Právě naopak. Pije se všude. V kempech, u stánků i přímo na řece. 

Pije 80 procent vodáků 

V Česku přitom už několik let platí zákon, který vůdcům plavidel, včetně kanoí a raftů, zakazuje alkohol pod hrozbou až stotisícové pokuty. To se některým poslancům, zejména těm z Pirátskéstrany, nelíbí a chtějí sankce zrušit. Stejně údajně nemají smysl. 
„Podle odhadů až osmdesát procent vodáků na vodě požívá alkohol. Je vidět, že tato represivní politika je zcela neefektivní,“ prohlásil pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Předložil proto zákon, který pokuty ponechává pouze pro vůdce motorových a větších plavidel, nikoli kanoí a raftů. Návrh, jímž by se sněmovna měla zabývat po prázdninách, podpořilo 50 poslanců z různých stran, a má tedy šanci na přijetí. Někteří zákonodárci však nechtějí pokuty pro vodáky zrušit úplně, ale ustanovit limit, například půl promile alkoholu v krvi. S tím souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO), který by pití alkoholu na vodě v „rozumné míře“ také povolil. 
Naproti tomu řada politiků, včetně ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), se snahou zrušit nulovou toleranci nesouhlasí. „Jestli mi to někdo propašuje do zákona, ať mě pak neobviňuje, že nedbám na bezpečnost. Když se potom na vodě něco stane, tak to zase všichni poslanci budou chtít vracet zpátky,“ uvedl Ťok. 

Bar uprostřed „dálnice“ 

Pohled na Vltavu přezdívanou „vodácká dálnice“ dává za pravdu tvrzení Pirátů o přísném zákonu, který ale stejně nikdo nedodržuje. K absurditě celé situace přispívá fakt, že na zakázaném pivu, vínu či lihovinách je postavena i velká část „byznysu“ na vodě. A to nejen v kempech a restauracích, ale i ve stáncích podél řeky. Alkohol si může vodák koupit dokonce i na plovoucích bárkách uprostřed řeky. Tam je přitom evidentní, že si posádka mojito nebere s sebou do kempu, ale vypije ho přímo na lodi. Je to podobné, jako kdyby uprostřed dálnice stály bary, z nichž by si řidiči brali rum přímo za volant. 
Kontroly jsou přitom ojedinělé. Loni policie prověřila při velké akci 520 vůdců malých plavidel, z nichž pouze osm bylo pod vlivem alkoholu. Jenže věc má háček. „Většina kontrolovaných byli vůdci motorových lodí na přehradách a nádržích,“ řekl TÝDNU mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner. 
Do rozsáhlejších a důslednějších kontrol se policii příliš nechce. A není divu. Spojení „voda a chlast“ má v Česku dlouhou tradici. A snaha trestat vodáky za to, že vypijí tři piva, by se snadno mohla obrátit proti policii. „To bychom mohli zakázat alkohol úplně všem. Protože i když někdo půjde pěšky z hospody, může se zabít, zranit nebo vletět někomu pod auto,“ říká Tomáš Kala, majitel Cesty, jedné z nejstarších půjčoven lodí na Vltavě. Podle něho by určitá omezení měla i nadále existovat, není však pro nulovou toleranci. „Když si dá někdo na lodi dvě piva, myslím, že tím žádné obecné ohrožení nezpůsobí,“ říká Kala. 

Ohrožují sebe i ostatní 

Naopak Petr Ptáček, vodácký záchranář a soudní znalec v oblasti bezpečnosti na řekách, by nechal zákon v současné podobě. „Jde totiž také o určitou psychologickou záležitost. Když lidé vědí, že se na lodi nemá pít stejně jako při řízení auta, nedovolí si tolik, jako kdyby žádný zákaz neexistoval.“ 
Na českých jezech se za posledních osm let utopilo kolem třiceti vodáků, z toho velká část byla opilá. K neštěstí někdy stačí i pád do klidné a mělké vody. Před čtrnácti dny se například pod jezem u Větřního utopil vodák pod zcela bezpečným retardérem. 
„Vodáci mě za to asi nebudou mít rádi, ale já razím zásadu, že na vodě by se pít nemělo. A to nejsem abstinent,“ míní Pavel Šálek ze sekce vodní turistiky Českého svazu kanoistů. Řeka je podle něho nebezpečná i pro střízlivého a zkušeného vodáka, natož pro lidi, kterým zkušenosti chybějí, zato ale mají v krvi tři promile alkoholu. 
Někteří odborníci nesouhlasí ani s argumentem, že takový vodák vystavuje nebezpečí pouze sám sebe. „Osobně jsem zažil, když opilá parta na raftu svým agresivním chováním ohrožovala před jezem nebo na jezu jiné vodáky,“ tvrdí Petr Ptáček. Pokud zůstane v platnosti nulová tolerance, může podle něho přivolaná police bez dlouhých dohadů takovou posádku vykázat z řeky. 
Jak někdy dokáže alkohol ovlivnit odvahu i agresivitu, ukazuje případ starý zhruba osm let. Tehdy se namol opilý otec chtěl v kempu nad Větřním vydat s malou dcerkou na řeku přes krumlovské jezy, i když takřka nemohl chodit. Když se mu v tom někteří další vodáci snažili zabránit, začal být agresivní natolik, že lidé přivolali policii. Ta pak otce umístila na záchytku. 
„I díky zákonu o nulové toleranci takových případů ubývá, lidé na řekách už tolik nepijí. Podle našich informací je důkazem i fakt, že v kempech v posledních dvou letech rostou prodeje nealkoholického piva,“ říká Ptáček. 
Ukazuje se také, že na Vltavě ubývá takzvaných lodí mrtvých. Tak se říká raftům, jejichž posádka je natolik opilá, že naprosto rezignuje na jakékoli řízení lodi. Nechá se jen unášet proudem, přičemž raft se odráží od jednoho kamene ke druhému. Otázka však je, zda úbytek souvisí s nulovou tolerancí, nebo například se zvyšujícími se cenami. Ty jsou dnes v kempech a stáncích podél řeky srovnatelné s těmi v centrech velkých měst. A plavba takzvaně od hospody k hospodě se proto může pěkně prodražit. 
Podle Tomáše Kaly, který půjčuje lodě na řece už 27 let, se do podnikání na Vltavě začíná promítat také negativní reklama spojená s obrázky přecpané řeky, namol opilých vodáků a předražených služeb. „Představa vody strávené v totální opilosti, přestává být i pro mladé lidi atraktivní. Už letošní sezona ukazuje, že vodáků bude asi v budoucnu jezdit na Vltavu méně, ale ti, co přijedou, se budou chovat mnohem kultivovaněji než jejich předchůdci. A to i bez zákazu alkoholu,“ domnívá se Kala. 

*** 

Vodáci v zahraničí 

Podle Petra Ptáčka ze serveru Raft.cz se tolerance k alkoholu u vodáků v jednotlivých zemích Evropy liší, nějaká omezení ale uzákonily prakticky všechny západní státy. „Ve Francii nesmíte jako vodák alkohol nejen pít, ale dokonce ani převážet na lodi. Policie vám kvůli tomu může loď kdykoli prohledat.“ Ve Švýcarsku a Německu je povoleno maximálně půl promile. Podle Ptáčka se ale problémy v zahraničí a v Česku nedají úplně srovnávat. V žádné jiné zemi v Evropě totiž není vodáctví tak masivní rekreační zábavou jako u nás. Řeka Vltava, kterou ročně spluje mezi Vyšším Brodem a Boršovem kolem 200 tisíc lidí, představuje evropský unikát.