Sněmovna v úterý potvrdila svou výzvu z prosince 2017, aby vláda nejpozději příští rok zvýšila platy učitelů na 130 procent průměrné celostátní mzdy. 

Jenže hned druhý den poslanci svůj apel zrušili. Opakované hlasování vyvolal Jaroslav Foldyna z ČSSD, který ještě v úterý večer hlasoval pro původní výzvu. Svůj krok pak vysvětloval údajnou technickou chybou. To však vyvrací předkladatel původního usnesení, pirátský poslanecLukáš Bartoň. 
Proč jste se rozhodl hlasování o platech učitelů zpochybnit a vyvolat nové? 
Byla to jen technická záležitost. Nechtěl jsem ho vyvolávat znova, jen jsem se zdržel hlasování a na sjetině jsem měl ano. Přitom jsem se chtěl u toho bodu zdržet. 
Pirátský poslanec Lukáš Bartoň, který bod předkládal, říká něco jiného. Po úterním hlasování vám prý šel ještě poděkovat za to, že jste zvedl ruku pro doporučení, aby se platy učitelům zvýšily. 
Hlasoval jsem pro zařazení bodu na program. Myslel jsem, že mi děkuje za zařazení bodu, o kterém se hlasovalo předtím. Myslím si, že se o tom hlasovat musí, nicméně celý návrh byl deklaratorní a neříkal nic o tom, jak budou peníze rozděleny. Tudíž jsem se pak zdržel. Chápu, že opozice řekne: přidejte učitelům tři sta procent a zítra. Tomu rozumím, je to normální, ale je to jen politikum. Tady se plošně přidává učitelům bez ohledu na to, kdo má jakou aprobaci, a aniž by měl ředitel větší možnost posuzovat, kdo peníze dostane. Deklarace nic takového nerozlišila, byla jen o tom, že zítra přidáme učitelům dvacet miliard. A když ty věci nejsou rozebrané, tak jsem se zdržel hlasování. 
Pan Bartoň tvrdil, že jste mu po schválení výzvy řekl, že si za tím stojíte a že je potřeba podpořit učitele. 
Myslel jsem si, že mluví o bodu jako takovém, protože o tom se jednat musí, to vůbec nezpochybňuji. Ale zdržel jsem se hlasování o doporučení navyšovat. 
Já jsem měla za to, že úterní a středeční hlasování bylo jen potvrzením toho, co už poslanci včetně těch z ČSSD schválili v prosinci 2017. Proto mě překvapilo, když se i mnozí sociální demokraté včetně vás zdrželi. 
Určitě to bylo proto, že u deklarace, která doporučila zvýšení platů vládě, byl termín. Pokud si vzpomínám, mělo to být do konce roku 2020. Musí však být vypracovaný zákon, jakým stylem budou peníze do školství rozděleny. A musí se s ministrem financí domluvit, kde se těch dvacet miliard vezme. Nic takového tady nebylo. Vláda deklarovala, že do roku 2021 zvedne platy učitelům na 130 procent průměrné mzdy ( v programovém prohlášení vlády stojí, že v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků na 150 procentech úrovně roku 2017, pozn. red. ). To pan ministr nerozporoval, potvrdil, že první krok se už udělal a učitelé dostali přidáno. Bylo to politikum a opozice na to má právo. Ale od některých poslanců bylo hlasování pokrytectvím, protože vehementně bijí na poplach, ale ve školství po nich zbyla jen inkluze a nevyřešené problémy. 
Manželka je učitelka 
Teď mluvíte o své stranické kolegyni Kateřině Valachové? 
Myslím ty, co píšou statusy, jak bojují za učitele. Celá řada lidí ve školství fungovala, byla v různých vládách, a místo, aby dali peníze do školství, dali 150 miliard církvím. Místo aby řešili školství, vznikla inkluze. Já jsem samozřejmě ve střetu zájmů, protože mám doma učitelku ze základní školy, takže bych byl rád, kdyby přidali dvě stě procent. 
Co vám na to manželka řekla? Vy nechcete, aby se takto zvýšily učitelům platy? 
Samozřejmě se na to doma žena ptala, tak jsem odpověděl, že navyšování bude ve třech krocích, jak to řekl pan ministr. Chceme, aby v roce 2021 bylo ve školství 130 procent průměrného platu, a dělají se k tomu všechny kroky, první navýšení proběhlo a teď přijdou další. 
Nepřijde vám, že už teď jsou platy učitelů natolik nízké, že i plošné navýšení na 130 procent by nebylo na škodu? 
Naprosto souhlasím, že nízké jsou, ale je k tomu potřeba připravit zákon, jak se budou peníze rozdělovat. Nasypat to plošně do školství nejde, to je rovnostářství, které se tady pěstuje padesát let a nikdo s ním nechce nic dělat. Nejsem ten, kdo by nechtěl, aby se ve školství přidávalo, ale nedovedu si představit, že by vláda vzala dvacet miliard a hodila je do školství tak, jak je to postavené. 
Měl by se tedy připravit zákon? 
Musí se udělat směrnice k přerozdělení peněz a celá řada kroků ve školském zákonu. Musí se nastavit pravidla. 
Jenomže to doporučili poslanci už dříve. Takže zkrátka říkáte, že tam teď peníze nejsou? To byl hlavní důvod, proč koalice výzvu nepodpořila? 
Určitě. Koalice má závazek a já budu jeden z prvních, který by křičel, kdyby se věci neplnily. Pan ministr ve Sněmovně řekl: ano, zvedneme platy učitelům do roku 2021, jak jsme prohlásili. 
Ve čtvrtek byl den učitelů, takže spoustu lidí naštvalo, že poslanci nechtěli potvrdit své dřívější prohlášení o navýšení platů. 
Tomu rozumím, ale je to politická deklarace. Celou řadu věcí, které se prohlasovaly v parlamentu, vláda neplnila. Tady je nutné, aby vláda plnila, co si předsevzala. A Poslanecká sněmovna na to má deklaratorní vliv. Jen při schvalování zákonů je ten vliv zásadní – buď ho schválí, nebo neschválí. A kdybychom se tady usnesli, že už zítra máme přidat učitelům sto procent, tak by to byla jen deklarace. Někdo by to mohl dát jako novinové titulky, ale tím by to skončilo. 
A neměla by aspoň ta deklarace smysl? Poslanci by ukázali, že jim na tom záleží. 
Už ve vládním programovém prohlášení je deklarace, že tato vláda přidá učitelům na 130 procent průměrného platu. To bychom museli nějaké prohlášení dělat každý měsíc. Narodil jsem se v roce 1960 a zažil jsem konference SSM ( Socialistického svazu mládeže, pozn. red. ). Už nechci pokračovat v tom, že se dělají pořád různé deklarace. Jednou to stačí. 
Tento text jste si mohli přečíst díky tomu, že si předplácíte Deník N. Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz. 
Vážíme si Vaší podpory.