Zdroj: DenikN

Místo dvou termínů jednotných přijímacích testů na střední školy bude kvůli epidemii jen jeden. Rozhodnutí Rozhodnutí je podle ministerstva školství definitivní. Učitelé pochybují, zda mají jednotné přijímačky smysl.

Skoro sto tisíc dětí se nyní připravuje na zkoušku, která rozhodne o jejich budoucnosti minimálně na další čtyři roky. Letos ale mají páťáci, sedmáci a deváťáci jinou startovní pozici než jejich předchůdci: na přijetí na střední školu mají jen jednu šanci. Druhý termín jednotných přijímacích zkoušek ministerstvo pro tento rok kvůli varování epidemiologů zrušilo.
A škrtlo i možnost odvolat se proti výsledku zkoušek ke krajskému úřadu. O stížnostech budou rozhodovat ředitelé škol. Úřad Roberta Plagy (ANO) jim dává stejně jako dříve možnost přijmout uchazeče pod čarou místo těch úspěšných, kteří si vybrali jinou školu, možnost odvolat se k nezávislému posuzovateli ale letos odpadla.
Z uspořádání zkoušek jsou nervózní žáci, rodiče i učitelé, kteří děti na přijímačky připravují. Naději na úlevu od stresu žákům nabízí alespoň fakt, že vláda kývla na návrh pirátských poslanců na navýšení časového limitu zkoušek. Test z matematiky budou moci vyplňovat o patnáct minut déle, čas na test z češtiny se protáhne o deset minut.
„Prodloužení časové dotace je asi jediný vstřícný krok vůči dětem, které letos budou skládat jednotné přijímačky. Mrzí mě, že jsme je v tom nechali. A fascinuje mě, že ani tlak rodičů nebyl tak silný, aby něco změnil. Například maturantům se letos odpustily písemné práce (slohy) a didaktické testy budou mít v relativně rozvolněných termínech. Dětem, které usilují o střední školu, se neodpustilo nic, a ještě se jim sebral jeden termín,“ upozorňuje učitelka litoměřického gymnázia Petra Mazancová, jež předsedá spolku Učitelská platforma. Mluví zároveň z pozice matky deváťačky a páťáka, kteří se na gymnázium hlásí.
„Doufám, že dcera, která je velká trémistka, nebude moc přemýšlet o tom, že je to jeden pokus a dost. Asi by se cítila lépe, kdyby věděla, že když to zkazí, příště to může napravit. Vše je vsazené na jednu kartu. Jako učitelka, která přijímačky dětem zadává, si živě vybavuji, v jakém strašlivém stresu jsou. Máte před sebou třídu patnácti bez nadsázky zelených dětí, kterým udělujete všechny ty pokyny, že na lavici nesmí mít pití a podobně. Jsou v prostředí, kde v životě nebyli, maminka s tatínkem nervózně čekají na chodbě,“ líčí atmosféru zkoušek pedagožka.
Ministerstvo zrušení jednoho termínu od začátku vysvětluje tím, že se tak zamezí hromadnému celorepublikovému přesunu 100 tisíc dětí na školy uvedené v přihlášce na druhém místě. A že se zároveň zkrátí harmonogram přijímacího řízení – původně se měly testy konat v dubnu, teď se kvůli karanténním opatřením odsunuly na červen. Zrušení možnosti odvolání ministerstvo rovněž vysvětluje snahou o urychlení procesu.
První z uvedených důvodů potvrzuje i epidemiolog Rastislav Maďar, který vede tým odborníků při ministerstvu zdravotnictví, na nějž se Plagův úřad odvolává.
„Jedná se o velké počty studentů, kteří se rozjedou najednou i se svým doprovodem a ocitnou se mimo své obvyklé homogenní skupiny v jednom čase a na jednom místě s mnoha dalšími žáky a rodiči z jiných škol. To jsme u školství považovali za jedno z největších rizik v rámci uvolňování karanténních opatření,“ vysvětlil Deníku N epidemiolog.
„Všichni musí mít stejné podmínky a začínat ve stejný čas. Proto bychom toto riziko neradi připouštěli opakovaně. Jedná se i o zdraví zaměstnanců škol a rodinných příslušníků všech zúčastněných,“ podotýká Maďar.
„To je argument, který by mi přišel platný před měsícem nebo před třemi týdny. Ale v době poměrně velkého rozvolňování podle mě není důvod druhý termín nepřidat,“ míní Mazancová. Stejného názoru byli i Piráti, kteří poslali před týdnem ministrovi otevřený dopis. Nakonec vláda vyslyšela pouze jejich volání po prodloužení časového limitu testů.
Na možnost dvou termínů se Plagy ptala i Mazancová. Je totiž členkou takzvaného štábu příležitostí – skupiny, která se v době nouzového stavu s ministrem scházela, aby mu předala postřehy z terénu.
„Bylo to ale neprůstřelné, epidemiologové to nedovolili. Tak jsem se zajímala o možnost skládání přijímaček na domácí základní škole, aby děti nemusely nikam jezdit a zůstaly ve svých kolektivech. Bylo mi řečeno, že by se musel změnit zákon, což se legislativně nestihne. Na to jsem argumentovala tím, že je přeci stav legislativní nouze,“ podotýká učitelka.
Také mnozí ředitelé základních škol viděli ideální řešení ve změně pravidel tak, aby děti testy nevyplňovaly na cílových středních školách, ale na svých základkách.
„Z organizačního hlediska je to geniální nápad. Ale narazilo by to na zákon, jelikož podle něj zkoušky organizuje střední škola. A možná také na vedení středních škol a na technické problémy. Střední školy už mají se zadáváním jednotných přijímaček zkušenost, základky by se musely vše naučit a možná by na to nebyly vybavené,“ vysvětluje prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
„Některé střední školy navíc neměly důvěru v učitele základek, kteří by dohlíželi na děti. Jako šéf asociace bych měl říct, že jsme všichni úžasně poctiví a nikdo by rozhodně žákům nepomáhal. Ale protože stojím oběma nohama na zemi, vím, že by se tyto situace nepochybně staly. Čili určitě by to přijímačky zkreslilo,“ připouští Černý.

ZDRAVÍ, NEBO PAPÍROVÁNÍ?

Zrušení jednoho termínu zkoušek už je podle ministerstva definitivní. Počítá s tím i zákon, který poslanci schválili už na konci března. Na jeho prostudování a hodnocení důsledků ale měli pouhou noc, jak sdělil Respektu pirátský poslanec ze školského výboru Lukáš Bartoň. Týdeník si také všiml, že se u zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové hromadí stížnosti rodičů na letošní uspořádání přijímacího řízení na střední školy. Šimůnková vyjádřila názor, že jsou práva dětí krácena. Za zachování dvou termínů přijímaček a možnosti odvolání orodovalo i několik petic.
A někteří rodiče šli ještě dál a zjišťovali, zda za zrušením termínu nestojí ještě jiné důvody. Například Petra Pecková (její dcera se rovněž hlásí na gymnázium), starostka Mnichovic nedaleko Prahy, na svém facebookovém profilu upozornila, že Cermat už loni přiznal, že mu výroba testů pro dva termíny činí potíže. Zmínku lze dohledat v souhrnné závěrečné zprávě o jednotných přijímacích zkouškách.
Ta konstatuje, že příprava dvou termínů vytěžuje Cermat na samu horní mez. „Rizika budoucího demografického vývoje mezi lety 2020 až 2025, kdy se má středními školami provalit populační vlna s maximem až o 20 % početnější žákovské klientely, než kolik činí současná, vylučují technickou realizaci za stejných podmínek. Cesty řešení spočívají ve zrušení druhého termínu nebo v posunu termínu přihlašování na dřívější datum a prodloužení výrobního období,“ upozorňuje zpráva.
Ministerstvo ale odmítá, že by bylo vytížení jeho podřízené organizace skutečným důvodem škrtnutí jednoho termínu. „Výše uvedená analýza nemohla nijak ovlivnit rozhodnutí zrušit druhý řádný termín konání jednotné přijímací zkoušky. Toto rozhodnutí bylo učiněno zejména s přihlédnutím k epidemiologické situaci v České republice, a to po dohodě s epidemiologickým týmem ministerstva zdravotnictví,“ opakuje mluvčí úřadu Aneta Lednová.
„Nabízená řešení jsou pouze shrnutím možných opatření, o kterých se dlouhodobě vede diskuse v řadách odborné veřejnosti a která by teoreticky mohla vést i ke snížení administrativní zátěže škol,“ dodává.
Cermat podle Lednové i v letošním školním roce „zajistil výrobu zkušební dokumentace pro dva řádné termíny v souladu s původním harmonogramem“. Se zavedením pouze jednoho termínu se podle ní v dalších letech nepočítá. „I v budoucnu budou probíhat dva termíny,“ ubezpečuje. Cermat na dotazy Deníku N zatím neodpověděl.
Učitelé a ředitelé navíc upozorňují, že celý proces jednotných státních přijímaček dělá administrativně těžkopádným i fakt, že se testy nemohou opravovat přímo na středních školách, ale kvůli vyhodnocení putují opět do Cermatu.
„Než byla zavedena jednotná přijímací zkouška, střední školy si přijímačky opravovaly samy a většinou to měly do druhého dne do večera hotové. Skupina učitelů si sedla, každý
dostal štos, za pár hodin to bylo opravené, škola vyvěsila výsledky a bylo hotovo. Nevím, proč se letos nepřistoupilo k variantě dvou termínů s tím, že by se testy opravovaly na školách,“ podotýká Mazancová.
Střední školy se ale při rozhodování o tom, koho přijmou, nemusejí spoléhat jen na jednotný státní test. Některé z nich přikládají určitou váhu i průměru z vysvědčení nebo účasti na soutěžích a olympiádách. A některé mají také svoji část zkoušek. Termín těchto školních částí ministerstvo určilo na 3. a 5. června. Což může znamenat, že se děti přesto budou muset ke zkouškám přesouvat více než jednou.
Školy podle ředitelky pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové usilovaly o to, aby byly termíny státních a školních zkoušek v jeden den, v tom jim ale ministerstvo vstříc nevyšlo. Rozhodnutí zdůvodnil úřad pro Respekt tím, že školní část přijímacích testů využívá jen zlomek škol (odhadem by se to týkalo zhruba pětiny uchazečů) a epidemiologické riziko při přesunech proto není tak vysoké.
Při diskusích o letošní podobě přijímaček byla podle prezidenta Asociace
ředitelů základních škol Černého ve hře i varianta, že by se jednotné zkoušky zrušily a školy by měly jen své testy. „To ale také padlo. Kdyby měl Cermat problémy s přípravou testů, mohlo by přeci být řešení ve dvou termínech školní zkoušky,“ upozorňuje ředitel základní školy v pražských Klánovicích. „Jsem přesvědčený, že ministerstvo v tomto případě nelže a že důvod byl jasně epidemiologický. To říkám i proto, že jsem trošku viděl do zákulisí,“ vysvětluje.
„Spousta ředitelů mi ale volala a lobbovala za deváťáky i děti z nižších ročníků. Chtěli, abychom bojovali za dva termíny. Hodně to chtěli i rodiče. Za sebe říkám, že by bylo příjemnější, kdyby byly dva termíny. Děti by měly méně stresu. Ale pravidla jsou stejná pro všechny,“ míní Černý.
„Jediné, co někdo může říct, že je to možná o něco méně spravedlivé, protože takto postoupí třeba děti s pevnými nervy na úkor nerváků, kteří to umí trošku lépe, ale na první pokus selžou. Podle průzkumů z minulých let byl ale rozdíl v úspěšnosti v prvním a v druhém kole minimální. Ve skutečnosti jde spíš o stres,“ říká.
„Tím, že se přijímačky posunuly v čase, dva termíny by se obtížně stihly. Cermat zřejmě nemá lidi na to, aby testy tak rychle vyhodnotil. A střední školy by měly problém vejít se do dvou termínů zkoušek. Do toho mají maturity. Je tam velmi našlapaný termínový kalendář, což zase mluví pro jeden termín. Určitě by byly lepší dva termíny, ale v tuto chvíli chápu důvody, proč je jeden,“ argumentuje Černý.
„Podle Cermatu není nijak velký bodový rozdíl mezi prvním a druhým kolem. Tím neříkám, že zvláště trémisti nemohou být oproti jiným rokům znevýhodněni. Pokud však něco vytváří ony pověstné nůžky, je to především sociální status uchazečů. Někteří rodiče mají významně vyšší prioritu vzdělání svých potomků a také prostředky na zajištění speciálních kurzů. Díky svému vyššímu vzdělání se s nimi mohou sami připravovat,“ upozorňuje ředitel Smíchovské průmyslové střední školy v Praze Radko Sáblík.

POTŘEBUJEME JEDNOTNÉ PŘIJÍMAČKY?

Nastalá situace je podle učitelů i ředitelů příležitostí k diskusi, nakolik je jednotná přijímací zkouška smysluplná. Mazancová například poukazuje na to, že výsledky jednotných přijímacích testů potřebuje minimum škol – především ty s velkým převisem zájmu, což jsou typicky gymnázia. Na ta se ale hlásí v porovnání s jinými středními školami méně dětí: na ta čtyřletá letos přišlo 18 632 přihlášek, zatímco odborné školy zaznamenaly 50 094 uchazečů.
Na osmiletá gymnázia zaslalo přihlášku 19 296 žáků, tedy více než na čtyřletá. Stát ale jejich přípravu na testy nechal na rodičích, případně na ochotě učitelů – do škol od pondělí začali k přípravám na zkoušky docházet pouze deváťáci.
„Což opět nedává smysl, jelikož zrovna na tento typ testů se lze připravovat na dálku. Přijde mi to jako řešení, které má hlavně ukázat rodičům, že se něco děje,“ podotýká Mazancová. Jednotné přijímačky, které byly spuštěny v roce 2017 po dvou letech ověřování, podle ní v současné podobě nedávají smysl. „A to říkám jako učitelka, která učí na gymplu. A taky jako máma dětí, které se na gymnázium hlásí,“ upozorňuje.
Deváťáci tedy zasedli po víkendu do lavic s rouškami a rozestupy k přípravě na jednotné testy. Mnozí už ale dříve začali v online režimu. Například na základní škole v Lázních Bělohrad na Jičínsku měli v rozvrhu videohodin dvakrát týdně předmět „příprava na přijímací zkoušky“.
„Deváťáci věděli, že se kdykoliv mohou online připojit a učitel jim vysvětlí látku. Teď je budeme dvakrát týdně připravovat ve dvouhodinových blocích, pak máme ještě jedno odpoledne na individuální přípravu pro ty, kteří dělají jiné přijímačky než češtinu a matematiku,“ popisuje ředitel školy Jaroslav Jirásko, který je viceprezidentem Asociace ředitelů základních škol.
Přijímačky by ale podle něj měly zrcadlit pokrok dítěte za 8,5 let docházení na základní školu nezávisle na tom, že se posledních 14 dní nabifluje. „Cílem základních škol není jen příprava na přijímací zkoušky,“ upozorňuje Jirásko. Letošní zrušení jednoho termínu testů rovněž považuje za nespravedlnost vůči žákům. Navíc se podle něj úplně zapomnělo na děti, které přijímačky nedělají. „Ty jako by už žádné vzdělávání do konce školního roku nepotřebovaly,“ říká.
„Nejlepší by bylo vrátit přijímačky na školní úroveň, do rukou ředitelů. Ať si sami rozhodnou o tom, jak a koho chtějí přijmout. Jednotné přijímací řízení nebyl dobrý krok. Nenaplnila se očekávání, s nimž se před třemi lety zavedlo,“ myslí si ředitel.

Počty zájemců Do čtyřletých oborů se přihlásilo 69 054 uchazečů. Na gymnázia přišlo 18 632 přihlášek, na střední odborné školy 50 094, na učiliště 8612 a na nástavby 5470. Na osmiletá gymnázia se přihlásilo 19 296 uchazečů, na šestiletá 5558 zájemců. Jeden termín Stejně jako v minulých letech si mohli žáci podat přihlášky na dvě střední školy. Jednotný státní test vytvořený ministerskou organizací Cermat ale budou tentokrát skládat jen v jednom termínu, a to na škole, kterou mají v přihlášce uvedenou na prvním místě. Uchazeči o čtyřleté obory zasednou do lavic k testům 8. června, zájemci o víceletá gymnázia o den později. Výsledky testu převezme i škola, kterou mají žáci na druhém místě. V minulosti platil vždy ten výsledek testu, v němž žáci dostali více bodů.