Žáci gymnázií jako rukojmí. Nerozhodnost poslanců je brzdí ve studiu
Třeťáci na gymnáziích pomalu propadají panice. Důvodem není koronavirus, ale maturity. Poslanci totiž stále ještě nemají jasno, jestli by děti na gymnáziích měly příští rok povinně maturovat z češtiny, z matematiky a zároveň i z cizího jazyka. Už od loňska debatují nad novelou školského zákona. Zatím bez výsledku.
„Pořád není jisté, zda zkoušku z matematiky dělat budu, nebo ne a nemůžu se podle toho zařídit v maturitní přípravě, najít si doučování, sehnat si materiály,“ popisuje Linda Lašková, studentka Gymnázia Český Brod, která by poté ráda studovala medicínu. Matematiku by si tak dobrovolně k maturitě nevybrala. V přípravě na přijímací zkoušky na vysokou školu se hodlá věnovat hlavně chemii, biologii a fyzice.
Linda si zkrátka tak jako další studenti musí na jaře volit předměty na poslední rok na gymnáziu a o těch se bude rozhodovat i podle toho, z jakých předmětů má skládat svou první velkou zkoušku. Nerozhodnost poslanců tak do škol vnáší značnou nejistotu.
„Termín letí, a aby se všechno organizačně zvládlo, je tento problém potřeba vyřešit v květnu,“ vysvětluje Josef Drmota, předseda školské rady Gymnázia Otokora Březiny v Telči. Na tomto telčském gymnáziu jako i na mnoha jiných vypisují právě na jaře semináře volitelných předmětů a následně má škola ještě čas přerozdělit úvazky a v případě velkého zájmu rovněž skupiny studentů rozdělit mezi více učitelů. A to nelze řešit na poslední chvíli. Navíc za situace, kdy je učitelů matematiky nedostatek.
MF DNES oslovila ředitele gymnázií, aby zjistila, jak oni vnímají debaty poslanců ohledně maturit. Ředitelé, kteří zaslali své odpovědi, se neshodnou na tom, jaké rozhodnutí by měli poslanci přijmout. Zdůrazňují ale, že dokážou připravit své žáky v podstatě na všechny varianty. Dosud připravovali žáky na to, že maturitě z matematiky se zřejmě nevyhnou. Jenže to nikdo z nich neví jistě.Poslanecké rozmýšlení
Konečné rozhodnutí ani po několika měsících nelze předvídat a postupně se do diskuse vkrádá čím dál větší zmatek. Tři povinné maturitní předměty zavedla bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) na začátku roku 2017.Zkoušku z matematiky, cizího jazyka a češtiny měli studenti gymnázií a lyceí povinně skládat na jaře roku 2021, děti na odborných školách o rok později.
Loni začal současný ministr školství Robert Plaga uvažovat o tom, že by termín sjednotil a posunul jej všem na rok 2022. Následně si ministr nechal vypracovat analýzu výsledků maturit, které ukázaly, že žáci matematice nerozumějí a neumějí ji aplikovat v praxi. Podle Plagy je tedy nejdříve nutné zapracovat na výuce a až pak děti zkoušet. Předložil proto novelu zákona, podle kterého by si studenti i nadále vybírali mezi cizím jazykem a matematikou.
Novelu mohli schválit poslanci ve zrychleném procesu už loni, jenže proti se postavila SPD a komunisté. V lednu tak začaly ve Sněmovně opět dohady a děti mohly jen nervózně sledovat, jak se poslanci neshodnou ani uvnitř svých stran skoro na ničem. Někteří byli pro povinnou matematiku. Další mluvili o odkladu a jiní pro úplné zrušení matematiky. Jednotní byli jen Piráti, kteří jsou pro to, aby měli studenti možnost volby.Ministr se opře o opozici
Ve školském výboru následně přišli překvapivě navzdory svému ministrovi poslanci z ANO Karel Rais a Ivo Vondrák a bývalá ministryně Valachová (ČSSD) s návrhem matematiku pouze posunout na rok 2023. To se však ministerstvu nelíbí. „Hlavním důvodem pro zachování naší podoby školského zákona je jinak nezbytná proměna podoby všech zkoušek ve společné části maturity, ale také na to navazující proměna podoby výuky v samotných školách,“ vysvětluje Pavla Katzová, náměstkyně ministra školství.
Ministr se tak bude muset spoléhat při konečném hlasování o zákonu i na hlasy opozice. „Za dva roky se ve školství nemůže nic pořádného změnit a jde pouze o odkládání problému, proto budeme podporovat dál vládní návrh,“ říká Lukáš Bartoň (Piráti), místopředseda školského výboru. Poslanci se opět vrátí k projednávání na konci března. Co říkají ředitelé gymnázií na to, že stále není jasná podoba maturitní zkoušky v příštím roce? A měla by být matematika povinná?
Miroslav Řebíček
Gymnázium Žatec
Jestliže je něco uzákoněno, mělo by to být v
maximální rozumné míře plněno. Školy jsou místa, která musí operativně reagovat
na zadání státu a nemají jinou volbu než zadání co nejlépe plnit. Číst, psát a počítat
je elementární trivium od dob mocnářství, pro moderní dobu bych ho modifikoval
do podoby požadavku na maturanta zvládnout v psané i mluvené podobě rodný
jazyk, cizí jazyk a matematiku.
Ivo Kocum
Gymnázium Český Brod
Štve to žactvo, štve to a omezuje i pedagogy, brzdí to
rozvoj škol a školství jako takové se stává nedůvěryhodným. Stav absolutní
neurčitosti a právního vakua zplodil situaci, kdy i to sebehorší rozhodnutí je
už snad lepší než ta nejistota.
Daniel Petříček
Církevní gymnázium Plzeň
Když si střední školy zvykly na nějaký model
maturitní zkoušky, který se v minulosti měnil, bylo by rozumné platný dnešní
model zachovat, nechat ho běžet třeba deset let a teprve potom jej zhodnotit.
Určitě by bylo dobré, aby žáci měli k matematice vztah, ale povinná maturita z matematiky
vůbec nic nevyřeší. Každý žák střední školy je nadaný na něco jiného a chtít po
studentech plošně, aby maturovali z matematiky, nemá smysl.
Zdeňka Hamhalterová
Gymnázium Arabská, Praha
6
Škola je instituce nejen vzdělávací, ale i
výchovná. Má žákům ukazovat, že se jedná podle určitých pravidel, že jsou
stanoveny jasné cíle, kterých má absolvent dosáhnout, že je v systému jistý řád
a stabilita. Je smutné, že instituce, které rozhodují o maturitní zkoušce,
jednají zcela nekoncepčně, neustále mění svoje rozhodnutí.
Vratislav Šembera
Letohradské soukromé gymnázium
Obecně nás na gymnáziu příliš téma
povinné maturity z matematiky netrápí. Domnívám se totiž, že české školství má
významně těžší problémy k řešení. Jedním z těch vskutku zásadních je naprostá
absence jakékoliv vize – což se mimochodem promítá i do věčné (zdá se) diskuse
o oné maturitě z matematiky. Stát školám nedokáže sdělit, co od škol chce.