Deník N:
Ve školách se má víc prostoru věnovat výuce moderních dějin. Podle názoru kontrarozvědky převládá při výkladu „sovětská verze historie“.
Program ministra školství Roberta Plagy (ANO) minulý týden obsahoval velmi netypickou schůzku. Vypravil se za ředitelem BIS Michalem Koudelkou, aby probral varování, které kontrarozvědka vyslovila ve své výroční zprávě na začátku prosince. V ní stálo, že moderní historie, tak jak se vyučuje v českých školách, je de facto sovětskou verzí moderních dějin.
Včera Plaga k setkání uvedl: „Schůzka s ředitelem BIS jenom potvrdila, že v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin.“
Opatrné vyjádření lze číst více způsoby, podle informací Deníku N se ale Plaga s Koudelkou v zásadě shodují na tom, že prostor pro výuku moderních dějin je třeba zvětšit na úkor probírání řecko-perských válek či prvních Přemyslovců, a tím žákům umožnit náhled do souvislostí provázejících soudobé dění.
Dobrým příkladem takových souvislostí
je oživený spor o takzvané banderovce – ukrajinské povstalce, kteří se v rámci boje proti všem svým nepřátelům (včetně Poláků, Sovětů a nacistů) dopouštěli i válečných zločinů. Šéf KSČM Vojtěch Filip jim přisoudil i vypálení Českého Malína, vesnice českých exulantů na Volyni. Vesnici ve skutečnosti vypálili nacisté. Filipovo vyjádření pokračovalo v linii komunistické historiografie, která se banderovce snažila vylíčit výhradně jako démony zla a zamlčovala sovětské válečné zločiny, takže dodávala bojům na východě optiku střetu dobra se zlem.
Ministr Plaga také po schůzce s ředitelem Koudelkou řekl, že důraz na moderní dějiny by měl být také jedním z cílů nyní probíhající revize rámcových vzdělávacích programů. Ty školám vytyčují meze, podle nichž vyučují.
PŘÍLIŠ VOLNÉ MANTINELY
Kontrarozvědka ústy mluvčího Ladislava Štichy uvedla, že jednání s Plagou nebude vůbec komentovat. Služba ani resort také neodpověděly na otázku, zda hodlají spolupracovat a scházet se i v budoucnu.
Současné rámcové vzdělávací programy jsou nastavené poměrně volně a školám dávají volnost v rozhodování, jakým tématům z historie se budou věnovat. Dělá to tak například středoškolská dějepisářka Lenka Řezáčová z Krnova. V prvním ročníku, kdy jsou ještě její studenti pozorní a neřeší blížící se maturitu, s nimi probírá 20. století. Učí s využitím historických fotografií či komiksu a studenty zapojuje. Až ve vyšších ročnících se vrací k vybraným obdobím starší historie.
MINISTR KRITIKU BIS
NEJDŘÍV ODMÍTL
Jenže zdaleka ne každý kantor a škola si tak vlastní vzdělávací program nastaví, a ve výsledku mnoho škol učí právě postaru, od pravěkých civilizací a antiky. Důvody bývají různé, od setrvačnosti postarších učitelů, kteří mají pár let do důchodu, až po citlivost témat novodobých dějin – regionálně například odsun sudetských Němců z Československa. Tím, že se problematice rozhodnou důkladně věnovat, riskují, že se dostanou do sporu s rodiči či prarodiči, jejichž názory formovalo právě komunistické školství.
Ministra Plagu kvůli zprávě BIS v prosinci interpeloval pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Ptal se ho, jak ministr kritiku ze strany kontrarozvědky hodnotí a co případně udělá pro nápravu.
Plaga tehdy kritiku odmítl. „Platné rámcové vzdělávací programy jednoznačně akcentují nezatížený globální pohled na novověké a nejnovější dějiny a učitelé i žáci jsou vedeni k tomu, aby kriticky hodnotili předkládaná fakta a historický vývoj,“ napsal ministr v odpovědi pirátskému poslanci, která ještě není na webu Sněmovny zveřejněná. Deníku N ji poskytl Bartoň.
Ministr tehdy také doplnil, že ministerstvo v metodickém doporučení radí učitelům, aby na dvacáté století dávali větší důraz. „Doporučení vychází z obecné potřeby metodické podpory výuky živých dějin a z nutnosti posílení významu této tematiky vzhledem k jejímu ideologickému zatížení z nedávné minulosti a jejímu následnému zanedbávání,“ napsal Bartoňovi Plaga.
Na ministerstvu školství se také chystá veřejná konference s účastí pedagogů, která by se změnou rámcových vzdělávacích programů a debatou o způsobu výuky moderních dějin měla zabývat. Ministr školství
by si ji přál uspořádat ještě během ledna či v únoru.
BIS PŘEKVAPILA I KRITIKY RUSKA
Ve varování BIS ohledně výuky dějin v prosinci mimo jiné stálo, že „proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury“ v oblasti národního obrození. Podle mluvčího BIS Štichy se právě národnímu obrození – a také husitství – na školách dostává mimořádné pozornosti. Analytici kontrašpionáže vyhodnocují období národního obrození a panslovanský mýtus jako jednu z věcí, kterými jsou děti na školách indoktrinovány.
V době národního obrození, časově vymezené koncem 18. a první polovinou 19. století a provázené nárůstem nacionalismu v Evropě, vznikala novodobá identita českého národa. Podařilo se obrodit češtinu a rozvinout český společenský život, součástí celé epochy ale také byl vznik moderní mytologie, například „odvěkého“ střetu Čechů, pokládaných nesprávně za čisté Slovany, s Němci.
Jaké je v tom podle BIS nebezpečí? „Takto ovlivněná mysl, pokud nepokračuje v dalším studiu a poznávání širších souvislostí, je snáze manipulovatelná a náchylná věřit argumentům typu ‚jsme Slované, patříme k sobě, máme podobný jazyk a Němci jsou protivníci‘,“ vysvětluje Šticha. Právě v tomto smyslu je podle něj třeba tezi kontrarozvědky o „sovětské verzi dějin“ číst.
Když tajná služba zprávu vydala, nesetkala se s přílišným pochopením. „Takhle tvrdého konstatování bych se nedopustil,“ řekl například Bohumil Kartous, který působí jako mluvčí komunity „českých elfů“. Tedy lidí, definujících se jako bojovníci proti prokremelským trollům, kteří ničí internetové diskuse.
Proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury. zpráva BIS