ŽIVĚ: Poslanci schválili „ministerstvo sportu“. Rozhodnou i o vydání Roznera ke stíhání

ČT:

Sněmovna navzdory opoziční kritice schválila vznik Národní sportovní agentury, která převezme od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací a má fungovat de facto jako další ministerstvo. Poslanci podpořili také cizineckou novelu, která by urychlila vyhošťování cizinců opakovaně odsouzených pro úmyslný trestný čin. Odpoledne poslanci rozhodnou o vydání Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání a zvolí nového zástupce ombudsmanky. 

Poslanci odmítli opoziční návrhy, aby agentura byla například příspěvkovou organizací ministerstva školství, nikoli novým úřadem. Opozice vznik dalšího úřadu odmítala, označila ho za nesystémový a uváděla, že rozdělování peněz bude málo transparentní. 
Sněmovna také odmítla žádost, aby požadavky na předsedu agentury nebyly šité na míru poslanci ANO a vládnímu zmocněnci pro sport Milanu Hniličkovi. Poslanec Pirátů LukášBartoň v této souvislosti poznamenal, že novele se přezdívá „lex Hnilička“. 
Předsedou agentury tak bude moci být být osoba starší 30 let, která má nejméně pětileté zkušenosti v řídicí funkci v oblasti sportu. Na rozdíl od požadavků na jiné představitele centrálních úřadů by předseda agentury mohl být člen parlamentu. Sněmovna odmítla také návrhy, aby agentura neměla sídlo v Praze, ale v Bruntále, Žďáru nad Sázavou nebo v Ostravě. 
Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu. Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí a na kvalifikované trenéry. Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby navíc potíže s žádostmi o peníze. Velkým problémem jsou i sportoviště. Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. 
Agentura by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva. Její předseda by měl pobírat stejný plat jako ministr. Agentura by měla mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství. Návrh na vznik agentury nyní posoudí Senát. 
Poslanci podpořili také změny cizineckého zákona. Vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin, by tak mohlo být rychlejší. Možnost soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění zůstala zachována. 
Proces by měl podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) trvat nejvýše půl roku mimo jiné díky tomu, že by soudy, i Nejvyšší správní soud, měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle ministra i déle než dva roky. Zmínil případy, kdy řízení, například s drogovým dealerem, trvá i šest let. V předchozích dvou letech bylo podle Hamáčka takových řízení vždy kolem 400. 
Repatriace cizince by neměla být možná do zemí, které Česko nepovažuje za bezpečné a kde by jim hrozila újma na zdraví. Hamáčkův návrh počítá také s tím, že zrušit trvalý pobyt bude možné už po trojnásobném odsouzení za úmyslný trestný čin; nyní to lze po čtyřnásobném odsouzení. Soudy nově nedovolí účastníkům řízení nahlížet do utajovaných informací. 
Sněmovna naopak neschválila zrušení soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění, které původně požadoval bezpečnostní výbor pod vedením Radka Kotena (SPD). Podle ministerstva vnitra by to bylo protiústavní i s ohledem na loňské rozhodnutí Ústavního soudu. 
Novela také umožní vládě zavést mimořádná pracovní víza na omezenou dobu jednoho roku. Vláda by mohla rozhodnout o zavedení těchto pracovních víz „v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce“. Poslanci však odmítli návrh Víta Rakušana (STAN), který chtěl u mimořádných víz zrušit jejich časové omezení na jeden rok a jejich držitelům přiznat sociální práva. 
Vládní verze cizinecké předlohy má mimo jiné kabinetu umožnit stanovení kvót pro ekonomické migranty nebo zavedení povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky. Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU. 
Odpoledne mají poslanci rozhodnout o vydání Miloslava Roznera (SPD), kterého chce policie stíhat kvůli jeho výrokům o někdejším táboře v Letech u Písku. Sněmovna jeho obvinění s největší pravděpodobností neumožní. Mandátový a imunitní výbor totiž poslancovo vydání ke stíhání nedoporučil i s ohledem na obdobné případy z minulosti. 
Zástupce veřejné ochránkyně práv budou poslanci vybírat ze čtyř adeptů. Šanci obhájit funkci bude mít Stanislav Křeček, kterého navrhl stejně jako právníka Zdeňka Koudelku prezident Miloš Zeman. Senát nabídl poslancům bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou a děkanku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Markétu Seluckou. 
O zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích, by sněmovna mohla rozhodnout v pátek. Zařazení novely KSČM na páteční program schůze ve středu prosadil předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. V úterý se poslanci k hlasování o předloze nedostali. 
Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. Kritici ji mají za protiústavní, se stejným argumentem ji odmítl i Senát. Zastánci zdanění náhrad argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty.
Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. 
Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat i podle smluv, jak je uzavřely se státem, 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.