Roznera kvůli výrokům o táboře v Letech ke stíhání nevydáme, rozhodli poslanci

Forum24:

Zasedá mandátový a imunitní výbor. Zleva Miloslav Rozner (SPD), Kateřina Valachová (ČSSD), Lukáš Bartoň (Piráti) a Jakub Michálek (Piráti). / FOTO: ČTK 

Sněmovna nevydala poslance Miloslava Roznera z SPD ke stíhání kvůli jeho výrokům o táboře v Letech. Pro vydání bylo 42 poslanců, proti 88. Rozner v minulosti označil místo za „neexistující pseudokoncentrák“. Vydání poslance SPD minulý týden nedoporučil sněmovní mandátový a imunitní výbor. 
Žádost o vydání Miloslava Roznera k trestnímu stíhání, která doputovala do sněmovny loni v prosinci, měla pouze půl druhé stránky, jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz, který má dokument k dispozici. Stálo v něm, že vyšetřovatelé chtěli původně celou věc odložit. Státní zástupce ale v pokynu nařídil zahájit trestní stíhání. Poslanec Rozner podle něj totiž „popřel holokaust“. 
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech u Písku použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu několik trestních oznámení. Podle SPD ale existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu. 
Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí již dříve deklarovali, že budou proti Roznerově vydání. 
Sněmovna v tomto volebním období odmítla vydat ke stíhání Bohuslava Svobodu (ODS) v případu pražské městské karty opencard, Pavla Růžičku (ANO) v kauze údajně nevýhodnému prodeji obecního domu v Postoloprtech na Lounsku a Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého chtěla policie stíhat v souvislosti s výroky vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. 
Dolní komora naopak opětovně vydala ke stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Faltýnkovo stíhání státní zástupce později zastavil. 
Tábor v Letech vznikl podle historiků v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. 
Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!