Referendum? O zastavění díry po domu kultury

MF DNES:

Radnice by měla dát jasně najevo, že rozšiřování montoven není v zájmu města, říká lídr Pirátů 

Až do role volebního lídra České pirátské strany přivedlo Pavla Bosáka jeho vystupování proti plánu na stavbu velkých průmyslových hal na okraji plzeňské části Litice. Sporný projekt kritizuje od začátku loňského roku a s Piráty si zřejmě padli do noty. „Už když začaly spory kolem plánu na stavbu průmyslových hal v Liticích, ozývali se mi zástupci některých stran. Několikrát jsem se sešel s poslancem Pirátů Lukášem Bartoněm. Na základě toho pak vznikla dohoda, že bych za Piráty mohl kandidovat,“ vysvětluje. 

* Šel jste do voleb s hlavním cílem zaměřit se na problematiku budování průmyslových hal? 

Určitě. Moje aktivity z poslední doby mě předurčují k tomu, abych to téma tlačil dál. Navíc kauza litických hal mě vlastně do komunální politiky v podstatě postrčila. Než začala, dokonce jsem chtěl v zastupitelstvu Litic už skončit. Dá se říct, že mě to vyprovokovalo a nechci to nechat být. Možná je v tom i trochu obyčejné ješitnosti. Když mám pocit, že něco může ublížit mojí obci, tak se vzepřu a budu proti tomu chtít bojovat. 

* Považujete téma průmyslových hal – montoven za hlavní v kampani Pirátů v Plzni? 

Tak bych to neřekl, ale myslím, že to téma souvisí s programovým bodem číslo jedna, kterým je u Pirátů transparentnost rozhodování ve veřejné správě. Ta se může týkat například snah omezit zákulisní dohody nebo klientelistické vazby. Já jsem měl pocit, že ty mohly hrát určitou roli i v kauze litických hal. Myslím, že schvalovací proces v tomto případě nebyl pro veřejnost dostatečně průhledný. A mně vadí, když se tak ve městě rozhoduje. 

* Kde a jak by se snaha o větší transparentnost rozhodování ve veřejné správě měla na radnici podle Pirátů projevit? 

Je možné například využívat otevřený softwarový systém, který kompletně zprůhledňuje proces rozhodování pro lidi. Umožní jim rychle získat informace, ke kterým by se jinak dostávali složitě a déle. Staly by se okamžitě a stále dostupné. To je možné zavést na všech úrovních. Tím se násobí počet očí, které transakce ve veřejné správě monitorují. A je pak například dohledatelnější nadstandardní vztah nějaké firmy k některému politikovi nebo úředníkovi. Rádi bychom také prosadili, aby u zastupitelstev na všech úrovních bylo v záznamech, jak který člen samosprávy hlasoval. Chtěli bychom také v Plzni rozbít to, čemu říkáme „socdéeska“. Jde nám o to, že mocenská struktura v Plzni je ovládaná koalicí ODS a ČSSD, která navíc dostala své lidi na všechny úrovně veřejné správy. Myslíme si, že je na čase, aby se tato dnes už zkostnatělá struktura nějakým způsobem narušila, třeba už jenom rozbitím dosavadních vazeb. 

* Piráti jsou zastánci referend na lokální úrovni. O čem by se podle vás v takovém plebiscitu v Plzni mohlo hlasovat? 

Myslím, že by tak lidé mohli rozhodovat v místech, kde žijí, o různých problémech. Nemuselo by se vždy jednat přímo o místní referenda, ale je možné využít i ankety, ve kterých lidé vyjádří svůj názor. Výsledek nemusí být pro samosprávu závazný, ale může dávat zastupitelům informaci o tom, jak se veřejnost na konkrétní projekty dívá. 

* Dobře, ale máte představu, v jakém konkrétním případě by se mělo referendum konat? 

Například je tady díra po zbořeném domu kultury. Existuje nový návrh na využití a zastavění území. Někteří lidé tvrdí, že návrh neodpovídá výsledkům referenda v roce 2013. Já považuji za nejjednodušší ten návrh prostřednictvím jednání dotlačit ještě do trochu rozmanitější a přijatelnější formy a pak jednoduše nechat lidi rozhodnout, zda chtějí, aby se ta díra takovým konkrétním způsobem zastavěla. Bylo by nejlepší, aby si lidé mohli nejprve návrh prohlédnout a pak se k němu vyjádřit. Myslím, že zájem o takové hlasování by byl v Plzni veliký a účast by byla relativně vysoká. A osobně mám pocit, že by lidé rozhodli, aby se projekt realizoval. 

* Jdou Piráti do komunálních voleb v Plzni podobně jako do těch parlamentních s tím, že chtějí být v opozici? 

Na úrovni městské samosprávy jsme schopni a připraveni jít do koalice v podstatě s kýmkoli kromě KSČM a SPD, které dlouhodobě vnímáme jako strany nedemokratické. Myslím, že při hledání možného koaličního partnera bude nejvíc záležet na tom, jak strany, které budou připadat v úvahu, přistoupí k naší snaze o transparentnost veřejné správy. My říkáme: Můžeme jít spolu, ale počítejte se tím, že vám bude hodně vidět pod ruce, že všechno vykecáme. Budeme ovšem mít výhrady proti tomu, aby se v koalici s námi do vedení samosprávy dostali lidé, kteří mají jasný střet zájmů. 

* Víte už teď o někom, u koho by takový střet zájmů byl pro vás problém? 

Nechci nikoho konkrétního v této chvíli jmenovat. Zatím taková nabídka vůči nám nepadla, tak nemá smysl vykřikovat jména, o který se nakonec vůbec nemusí jednat. Obecně pro nás je nepřijatelné, aby některý člověk ovlivňoval oblast, ve které má přímo nějaký zájem. 

* Objevil jste se nedávno na veřejném projednávání projektu na revitalizaci Jiráskova náměstí. V tomto případě někteří lidé proti plánu protestují, protože počítá s pokácením desítek stromů. Zastánci naopak tvrdí, že projekt představuje pro náměstí šanci na výraznou změnu k lepšímu. Jaký názor na ten plán máte vy? 

Nám se líbí snaha zapojit do plánování veřejnost. Myslíme si, že je tam jen malá příležitost, aby občané ovlivnili rozhodování o projektu, ale je dobré už jenom to, že to s lidmi někdo probírá. Myslím, že ta diskuze, která o projektu probíhá, už trochu otupila odpor proti němu. Ale co se týká kácení, tak to já osobně nemám rád, mně se obecně kácení nelíbí. Ale Pirátská strananejsem jenom já a tam jednoznačné stanovisko k plánu pro Jiráskovo náměstí mezi členy není. Někteří se domnívají, že celková revitalizace je vyšším dobrem a jsou takoví, kteří uvažují jako já. Po posledním jednání jsem zdrženlivější, protože kácet se nebude hned a do té doby zbývá dost času. Během toho se může ještě ukázat, jak na tom stromy na náměstí skutečně jsou, zda mají budoucnost, nebo naopak některé začnou třeba odumírat. 

* Vy sám vystupujete proti vzniku dalších montoven ve městě. Máte představu, jak by město a jeho vedení mělo v této otázce postupovat? 

Zástupci města by měli při vyjadřování v rámci různých povolovacích řízení dělat maximum pro to, aby další rozšiřování průmyslových kapacit tohoto druhu neprobíhalo. Zástupci radnice by měli například investorům říct, že město v podobných případech nevyjde vstříc pronájmem městských pozemků, protože takové projekty nejsou v zájmu města. Podobně by se mělo postupovat například při povolování různých výjimek v oblasti životního prostředí. Zástupci radnice by měli jednoznačně dávat najevo, že není v zájmu města rozšiřovat kapacitu montoven. Dalším nástrojem je územní plánování. Tam, kde ještě nejsou vydaná územní rozhodnutí, by bylo vhodné omezit plochy, kde by byla možná neregulovaná zástavba průmyslovými objekty. Kde to lze, by bylo dobré vložit do územního plánu regulace nebo přímo rozčlenit plochy tak, aby spíš sloužily menším provozům než obřím halám. Podnikání je důležité, ale je třeba ovlivňovat, jaký typ pracovních míst tady bude vznikat. Aby jich bylo víc pro lidi s vyšší kvalifikací a nepřibývala ta pro nekvalifikované dělníky. 

* S montovnami úzce souvisí problematika ubytoven a bezpečnosti. Máte představu, co by město mohlo v této oblasti podniknout? 

Je třeba situaci kolem ubytoven velmi dobře zmapovat a popsat. Je zapotřebí mít přehled o počtu ubytoven a o tom, jak fungují. Zda jsou legální, nebo ilegální a kdo je jejich majitelem, zjišťovat, jestli jsou u nich hlášené bezpečnostní problémy, a sbírat informace, které se těch zařízení týkají. Je tady několik opravdu hodně špatných ubytoven. Můj pocit je, že jejich technický stav neodpovídá tomu, že v nich žije velké množství lidí. Zástupci magistrátu by měli být po zmapování situace aktivní a iniciovat různé prověrky. Poslat například žádost hygienikům, aby konkrétní zařízení zkontrolovali. Je třeba takové prověrky dělat často. Městské instituce by měly monitorovat, zda jsou cizinci, kteří tam bydlí, řádně evidováni a zda jsou odváděny poplatky za ubytované. I když jsou ubytovny legální, představují pro město, pro společnost jisté riziko. Proto si zasluhují větší dohled. Věřím, že dohledem a neustálým monitorováním můžeme docílit toho, že část provozovatelů svůj přístup zlepší, nebo odejdou. 

*** 

Kdo je a za koho kandiduje 

Pavel Bosák * Narozen roku 1970, pochází z Klatov. V roce 1986 se vystěhoval společně s matkou do San Francisca v USA. Vystudoval uměleckou grafiku a v San Franciscu pak společně s českou manželkou založili grafickou firmu, kterou vedou z Česka stále. * V roce 2008 se Pavel Bosák s rodinou vrátil do ČR. Dvakrát byl zvolen do zastupitelstva městského obvodu Plzeň-Litice. V lednu 2017 se Pavel Bosák stal nejviditelnějším odpůrcem projektu na výstavbu velkých průmyslových hal na okraji Litic. Plánu se snaží zabránit dosud. V souvislosti s jeho vystupováním proti spornému projektu dostal nabídku kandidovat v komunálních volbách v Plzni za Českou pirátskou stranu. Foto: Ladislav Němec, MAFRA