KOMENTÁŘ JANY KUNŠTEKOVÉ: Pěkný poslanecký dárek ke Dni učitelů

Prima:

V úterý 26. 3. 2019 Sněmovna odhlasovala usnesení, v němž vládě uložila v příštím roce zvednout platy učitelů na 130% průměru v národním hospodářství. Ve středu 27. 3. 2019 – tedy v předvečer výročí narození Jana Ámose Komenského, který je slaven jako Den učitelů – vládní poslanci rozhodnutí Sněmovny zrušili. 

Poměr průměrné učitelské mzdy ve vztahu k průměrným mzdám v ekonomice je přesně tím ukazatelem, který vyjadřuje, jak si vláda učitelů cení. Hodnota 130% průměrné mzdy je podle statistik OECD Education at a Glance nejčastější v zemích západní Evropy. V ekonomicky nejvyspělejších zemích jako Japonsko jsou učitelské platy ve srovnání s celostátním průměrem ještě vyšší. 
Českým učitelům zvýšení platů na tuto úroveň Ministerstvo školství slibuje již od nástupu exministryně Petry Buzkové (ČSSD) v roce 2004. Tehdy se tento příslib poprvé objevil v programovém prohlášení vlády. Opakuje se v něm několik další vlád. Včetně té současné. Vždy jako nesplněný slib. Středečním hlasováním vládní poslanci ukázali, že jej ani tentokrát nemíní nijak vážně. 
Sněmovna v tomto složení uložila současné vládě zhruba před rokem, aby zvýšila platy učitelů od září loňského roku o 15%. Vláda se na splnění tohoto slibu prostě a jednoduše „vykašlala“. Místo 15% přidala učitelům jen 10%. A to nikoli od září loňského roku, ale až od ledna toho letošního. V lednu předseda vlády Adnrej Babiš (ANO) ve Sněmovně sliboval, že to vláda dožene příští rok. Že přidá učitelům dalších 15%. Jenže se zjistilo, že premiér si jen tak pustil „ústa na špacír“. 
Při zahájení příprav na sestavování návrhu státního rozpočtu na příští rok letos v únoru se totiž zjistilo, že do střednědobého fiskálního výhledu, což je rozpočtový plán na další 4 roky, vláda peníze na další zvyšování platů učitelů nazakomponovala. Místo 15 miliard, které by na to bylo třeba do rozpočtu Ministerstva školství (MŠMT) přidělit, bylo na příští rok původně plánováno přidat jen 5 miliard. Jenže to bylo ještě předtím, než ministryně financí navrhla škrtat výdaje kvůli zpomalení hospodářského růstu. Po škrtech, které vládě předložila Alena Schillerová (ANO), by rozpočet MŠMT měl v příštím roce vzrůst jen o 2,5 miliardy. 
Proto poslanci v úterý vyvolali debatu o dalším financování školství. Návrh usnesení, které zavazovalo vládu k nalezení peněz na další zvýšení učitelských platů, předložil ve Sněmovněpirátský poslanec Lukáš Bartoň. V úterý pro něj hlasovalo 146 ze 149 přítomných poslanců. Návrh na zvýšení platů podpořili poslanci napříč všemi stranami. 
Přehled o úterním hlasování o návrhu na zvýšení platů učitelů na 130% průměrné mzdy lze najít na sněmovním webu – ZDE. 
Přes noc si zřejmě vláda uvědomila, že ji poslanci zavázali k něčemu, co nechce udělat. Ke zvýšení platů učitelů, na nějž nehodlá vyčlenit peníze. Ve středu ráno vystoupil poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, který se rád nechává označovat jako „levicový rebel“. Zpochybnil výsledek úterního hlasování s tím, že má na sjetině uvedeno, že hlasoval „pro“ zvýšení, zatímco on mačkal tlačítko „zdržuji se“. Na výsledku hlasování z úterka by to nic nezměnilo. K jeho schválení bylo třeba 75 poslanců. Tento limit byl v úterý vysoce překročen. Návrh na zvýšení platů učitelů byl schválen více než ústavní většinou. Bez jeho hlasu by prošel tak jako tak. 
Po dvouhodinové procedurální tahanici, v níž vládní poslanci ubezpečovali ostatní, že chtějí platy zvýšit, si však vládní koalice ANO+ČSSD ve spolupráci s KSČM vynutila opakování hlasování právě o části usnesení, která se týká zvýšení platů učitelů na hodnotu 130% průměrné mzdy. V opakovaném hlasování návrh vládní poslanci spolu s komunisty zamítli. 
Hlasování jednotlivých poslanců v opakovaném středečním hlasování o zvyšování platů učitelů lze rovněž nalézt na sněmovním webu ( viz ): 
Pěkný dárek nám učitelům vládní zákonodárci dali ke Dni učitelů. Názorně nám tím ukázali, že opravdu dnes máme důvod jít do škol v černých smutečních oděvech. Slibovat hory Horákům a doly Dolákům umí každý. Ale jak se praví už v Bibli, „po ovoci poznáte strom“. V případě poslanců podle výsledků hlasování. 
Kdyby jen polovinu času, který ve středu promrhali procedurálními debatami o způsobu, jak zvrátit své rozhodnutí o zvýšení platů, vládní poslanci věnovali prozkoumání státního rozpočtu, jistě by našli dost peněz. Určitě alespoň půlku toho, co je třeba na zvýšení platů v intencích, jak jim to uložila v úterý Sněmovna. V letošním státním rozpočtu je vyčleněno na inkluzi 7 miliard korun. Tedy téměř polovina z 15 miliard, které jsou nutné na zvýšení platů. Jde o naprosto vyhozené peníze. Pokud by během některé z přestávek, kdy se poslanci radili, jak vládu vyvázat z úterního úkolu zvyšovat platy, zasedl Rozpočtový výbor, tak by do půlhodiny mohl provést rozpočtové opatření, kterým by peníze mohl přesunout na platy. To je podle zákona o rozpočtových pravidlech ČR plně v jeho kompetenci. Takových rozhodnutí dělá Rozpočtový výbor ročně desítky. A vždy mu na to stačí půl hodinky. 
Navíc by ministr školství Robert Plaga (ANO) při troše snahy neměl s řešením takového problému moc práce. Ke zrušení inkluze počesku není nutné měnit zákon. Což trvá řadu měsíců – a někdy i více než rok. V jeho úřadu leží rozjednaný návrh novely vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zrušením jediného ustanovení, které by odbouralo povinnost děti s poruchami učení a chování napřed „potrápit“ v běžné škole, by inkluze mohla být redukována na proveditelné minimum. Pouze na případy, kdy to chtějí rodiče. Vyhláška je ve vysokém stádiu rozpracovanosti a projednání v legislativním procesu. Její dokončení je možné provést v řádu několika dnů. Kdyby se ministr trochu snažil, mohl by tuto změnu, na kterou učitelé i naprostá většina žáků a jejich rodičů toužebně čekají, dát školství jako dárek ke Dni učitelů. 
Těch 7 miliard by se souhlasem Rozpočtového výboru sněmovny mohl použít ihned. Nebo by si je mohl se souhlasem Ministerstva financí převést do rezervního fondu a spolu s dalšími 7 miliardami, které jsou na inkluzi přichystány podle střednědobého rozpočtového výhledu na příští rok, by jimi mohl plně pokrýt náklady na zvýšení platů učitelů, tak jak mu to uložila v úterý Sněmovna. 
Jedno staré přísloví říká, že kdo chce, hledá způsob jak to udělat a kdo nechce, hledá důvody, proč to udělat nejde. Vládní poslanci a ministr školství nám opět názorně předvedli, že nechtějí, aby učitelé měli platy, za něž by byli schopni uživit rodinu. Já mám ještě jedno vlastní úsloví. Neplatí, že peníze ve státním rozpočtu nejsou. Už řadu let se ukazuje, že peníze vláda nemá pro učitele. Nemá, protože nechce. Včera to vládní poslanci dali jasně najevo.