Klause ml. štve „bordel“ ve školství. Gazdíka platy učitelů nižší než v Lidlu

29. 3. 2018, blesk.cz, autor: Jaroslav Šimáček

Učitelé ve středu oslavili svůj den, jejich platy mají do ideálu ale zatím stále daleko. Před časem proletěla Českem zpráva, že nástupní plat pokladní v Lidlu vzroste na 28 tisíc korun. To je víc než průměrný plat všech učitelů třeba ve Zlínském kraji, upozorňuje bývalý učitel a nynější poslanec Petr Gazdík (STAN). Václav Klaus mladší (ODS) se přitom podivuje nad tím, že čeští daňoví poplatníci platí stále víc, ale směrem k učitelům potřebné prostředky systémem „neprotečou“. 

„Daňoví poplatníci platí do systému stále více peněz, počet žáků klesá, čili počet peněz na jednoho žáka roste. Přesto se tyto peníze nedostanou k českým učitelům,“ řekl Blesk Zprávám šéf školského výboru ve Sněmovně Václav Klaus ml. (ODS). A dost ho to rozvášnilo. „Systém je v rozvratu, je to naprostý chaos a bordel, kde ty peníze mizí na různé neúspěšné projekty,“ hromoval Klaus na Den učitelů. 
Pokladní v Lidlu „válcují“ učitelkyRozruch přitom vyvolalo, když řetězec Lidl na konci února oznámil, že zvyšuje od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun. A v Praze a okolí dokonce na více než 29 tisíc korun. 
K svátečnímu dni proto vznikla i hojně sdílená recesistická facebooková akce „Výprava učitelů do Lidlu“, o kterou projevilo zájem na 2,5 tisíce lidí. Z pohledu učitelů šlo však o poněkud černý humor. „Když nemůžou vyšší platy za učiteli, musí za nimi učitelé. Navrhovaná forma: Na den učitelů si zajdeme do Lidlu, podíváme se na náborový plakát, na svoji výplatní pásku a pak se můžeme rozplakat,“ uvedli organizátoři. 
Tématem četných diskusí se pak stalo i to, zda do Lidlu za kasu zmizí učitelé, učitelky, ale třeba i další povolání. Jak z rébusu, zda jít učit za nižší nástupní plat, nebo za pokladnu? 
„Já jsem se takhle rozhodoval sám. V roce 1993 většina mých spolužáků, co uměla alespoň slovo anglicky, nastoupila do bank, do cestovek a všude možně do byznysu a měli trojnásobný plat. Já jsem nastupoval za 10 200 korun. Když to povolání máte rád, děláte radši, co vás baví. Na druhou stranu čeští daňoví poplatníci už platí do systému opravdu hodně peněz a je skandální, že nedoputují tím systémem k učitelům,“ řekl Blesk Zprávám Klaus ml. 
Pokračujícímu nedostatku peněz ve školství přičítá Klaus i to, že absolventi vysokých škol (a muži především) do českého školství nedoputují. Nebo jej záhy opouští a skutečně přechází do jiných odvětví. 
„Když se tihle mladí kluci rychle nestanou zástupcem ředitele, narodí se jim první dítě, tak musí pryč. To jsem zažíval jako velký tlak. Ale je tu problém, že když ředitel nemá dostatek peněz na osobní ohodnocení těmto mladým lidem, v tu chvíli jim přidat, podržet je, udržet je, tak ti lidé v tu chvíli samozřejmě mizí,“ podotkl Klaus. 
„Stav, kdy politici před volbami navyšují tarify, ale ti lidé nedostanou osobní ohodnocení a dost často jejich mzdy takřka nevzrostou, je neudržitelný. Ředitelé a učitelé škol se musí stát prioritou systému, jinak se s tím nedá pohnout,“ apeluje někdejší ředitel prestižního soukromého gymnázia PORG. 
Nad situací, kdy pokladní v Lidlu bere víc než učitel, se pozastavil i předseda STAN Petr Gazdík, sám vystudovaný pedagog. Podotkl, že platy učitelů dál zaostávají za jinými vysokoškolsky vzdělanými profesemi. „To, že nástupní plat v Lidlu je v současné době větší než průměrný plat všech učitelů včetně středoškolských profesorů před důchodem ve Zlínském kraji a některých dalších krajích, je prostě ostuda, která se musí řešit,“ řekl Blesk Zprávám. 
Jaká je současná praxe v odměňování, vidí Gazdík i u sebe doma. „Moje žena je učitelka, takže tam učí za ten plat, vím, kolik dostává čistého,“ uvedl. 
Při rozhodování, zda jít za kasu, nebo učit, ale neváhá. „Já bych šel učit,“ tvrdí rozhodně. Je ostatně stále učitelem základní školy v Bánově, leč uvolněným od doby, co byl zvolen starostou a poté poslancem. „Jsem uvolněn pro výkon veřejné funkce a když se zítra rozhodnu, že se svou veřejnou funkcí skončím, tak se vracím na základní školu. Tuhle práci jsem dělal rád. Víte, jsou lidé, kteří dělají učitele a jsou lidé, kteří dělají učitele a jsou lidé, kteří jsou učitelé,“ zmínil. 
Pirát Lukáš Bartoň je ve školském výboru místopředsedou. „My jsme ve školském výboru schválili, že naše představa je, že by učitel měl brát 130 procent průměrného platu. A já myslím, že by bylo moc pěkné, kdyby se toho podařilo dosáhnout,“ řekl Blesk Zprávám. 
Školství vnímá podhodnocené jako celek, nejde jen o platy samotné. „My jsme šli do voleb se slibem, že zvedneme platy o 15 procent. Podle našeho názoru by do školství obecně mělo jít pět procent HDP, což když jsme někde nad třemi procenty, tak máme co dohánět,“ podotýká. 
Nad srovnáním prodavačka v Lidlu a učitelka se nedávno pozastavil v rozhovoru pro Blesk Zprávy i ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO). „V posledních letech se podařilo v ČR najít unikátní shodu napříč politickými stranami, že platy je potřeba zvednout, že to nemá být jednorázové zvýšení platů, ale že je samozřejmě potřeba, aby se učitelské povolání stalo atraktivním, i co se týká financí. Že to nemůže být jenom poslání, ale musí být učitelé řádně ohodnoceni,“ řekl. 
Věří přitom, že i současné vládní kroky k tomu napomáhají. Vyvolává to v něm prý naději, že „nástupní platy do obchodních řetězců za chvilku budou významně nižší než průměr ve školství“.
Vláda přitom nyní řešila i změny ve financování škol. S reformou financování přišla někdejší ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Ale objevily se snahy její plán odložit. 
Podle současné vlády o rok, podle Václava Klause ml. dokonce o 10 let. Valachová ale věří, že její reforma je třeba co nejdřív. „Rozpočty, které v minulých týdnech dostávali na stůl ředitelé a ředitelky regionálních škol, byly často spíše výsměchem, než čímkoliv jiným,“ uvedla ve středu na Facebooku. „Boj o peníze pro školství neustává – naopak. Přituhuje,“ míní. 
Do reformy se obul právě i výrazný kritik Valachové Klaus ml. „Já jsem jako první dal poslanecký návrh zákona, aby se ta reforma odložila o 10 let, protože to, co přitáhla ministryně Valachová, je naprostý rozvrat financování českého školství,“ řekl Blesk Zprávám. 
Vláda však jeho poslanecký návrh odmítla a reforma financování regionálního školství má začít od 1. ledna 2019 skutečně platit. Ministr Plaga v pondělí dokonce stáhl návrh na její roční odklad. Školy přitom mají nově dostávat peníze podle počtu odučených hodin a ne podle počtu žáků. Plaga v pondělí uvedl, že změny vyjdou nejméně na 10,5 miliardy korun a dalších 15 miliard je třeba na plošné zvýšení platů v regionálním školství. 
„S názorem Václava Klause mladšího v tomto zásadním způsobem nesouhlasím, ta reforma se odkládá už od roku 2011. Poprvé ji navrhl už ministr Dobeš a další ministři ji odkládali,“ upozorňuje Petr Gazdík. 
Vládu za její pondělní rozhodnutí reformu dál neodkládat opoziční politik chválí. 
„Velmi vítám rozhodnutí vlády, pana premiéra i pana ministra Plagy, že reforma regionálního financování skutečně bude, protože to je jedna z cest, jak změnit české školství. To je v současné době financováno na žáka a vytváří ‚kusy‘. Ale úkolem školství je vytvářet vzdělané a vychované jedince, ne ‚kusy‘,“ podotkl Gazdík. 
„Druhá cesta je postupné přidávání učitelům,“ dodal zároveň Gazdík. „Chápu, že pohled Václava Klause mladšího jako bývalého ředitele soukromé školy je úplně jiný, než je pohled třeba ředitelů malotřídních škol ve Zlínském kraji, na Vysočině nebo v Moravskoslezském kraji,“ rýpl si. 
Také Pirát Bartoň je rád, že plán Václava Klause mladšího na odklad reformy o 10 let nevyšel. „Je to zcestné a hodně populistické. V momentě, kdy to odložíte o 10 let, tak tím říkáte, že ta reforma nenastane nikdy,“ zmínil. Rozhodnutí vlády kvitoval i on.