Volební sněm ANO bude řešit i pozice ministrů

TV Nova:

Reynolds KORANTENG, moderátor
Na víkendovém volebním sněmu hnutí ANO by se mohl rozhodnout o osudu ministrů, pod kterými se údajně houpe křeslo. 

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a šéf resortu školství Robert Plaga si stojí za svými výsledky. Ministr dopravy Dan Ťok nechce případné změny komentovat. 

Reynolds KORANTENG, moderátor
Jednoho z těchto ministrů by mohl nahradit bývalý primátor Brna za hnutí ANO Petr Vokřál. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor
Vládu by podle spekulací v politických kuloárech mohli opustit 3 ministři. 2 z nich se ale nastěhování rozhodně nepřipravují. 
Klára Dostálová. Ministryně pro místní rozvoj by o křeslo v kabinetu mohlo připravit policejní vyšetřování údajně podezřelých zakázek státní agentury CzechTourism. Agentura měla pod vedením Dostálové údajně nehospodárně nakupovat prostor v médiích. 

Klára DOSTÁLOVÁ, ministryně pro místní rozvoj /nestr. za ANO/
Věřím v to, že se to všechno vysvětlí a já za sebe samozřejmě opravdu necítím žádnou vinu. Nejsem si vědomi žádného pochybení. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor
Půjčky na bydlení pro mladé do 36 let, nebo zrychlení stavebního řízení. Podle Dostálové by se mělo hledět především na to, co a kolik udělali. 

Klára DOSTÁLOVÁ, ministryně pro místní rozvoj /nestr. za ANO/
Já si myslím, že za roční působení se asi na ministerstvu nemáme ten za co stydět. 

Martin KUPKA, poslanec /ODS/
Paní ministryni se nedá upřít to, že je pracovitá. Na druhou stranu policejní vyšetřování v minulosti bez ohledu na to, jak vlastně dopadne, bylo důvodem k tomu, že ministři odcházeli. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor
Robert Plaga. Šéf resortu školství se na konec ve funkci nechystá. Velkou podporu cítí od odborné veřejnosti. 

redaktor /citace: Robert PLAGA, ministr školství /ANO/
„Samozřejmě, že každý ministr musí počítat s tím, že může být vyměněn. I když chápu, že je to mediálně vděčné téma, tak žádné reálné výhrady k fungování resortu nevnímám.“ 

Jaroslav BROUSIL, redaktor
Do Plagy se obouvá jeho stranický kolega a možný náhradník Petr Vokřál. Tomu schází transparentnost při rozdělování dotací. Naopak opozice se do ostré kritiky nepouští. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/
Ačkoliv mám výhrady k některým věcem co Ministerstvo školství v současnosti dělá, tak pan ministr Plaga je jeden z nejlepších ministrů za posledních 5 let. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor
Dan Ťok. Nejdéle sloužící ministr dopravy měl podle informací televize Nova podat rezignaci. Premiér ji zatím údajně nepřijal. Ani jeden z politiků to nechce komentovat. Komunisté odchodem Ťoka podmiňují pokračování podpory vlády. 

redaktor /citace: Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/
„Od počátku tohoto volebního období jsme pochybovali o tom, že pan ministr Ťok zvládne všechny ty výzvy. Ukázalo se, že jsme měli pravdu.“ 

Jaroslav BROUSIL, redaktor
Čtvrtým ohroženým by mohl být ministra zahraničí Tomáš Petříček. I na jeho odchod tlačí komunisté. Podle posledních slov Andreje Babiše, ale v plánu žádná taková změna není. Jaroslav Brousil, televize Nova.

Kdo se bojí maturity z matematiky

MF Dnes:

Zatímco se politici a odborníci přou o příští podobu maturit, studenti žijí v nejistotě. 

Elišce je šestnáct let. Ve druhém ročníku na gymnáziu teď netrpělivě čeká, jak bude za dva a čtvrt roku vypadat maturita. „Zajímá mě hlavně, jestli budu povinně maturovat z matematiky. Bylo by fajn vědět na sto procent, co mě čeká, není to až tak dlouhá doba,“ říká studentka. 
V prvním a druhém ročníku na středních školách jsou dnes studenti, na nichž si chce stát poprvé odzkoušet největší maturitní experiment od zavedení státní zkoušky. Právě oni si jako první vyzkoušejí, jaké to je povinně maturovat ze tří předmětů, včetně obávané matematiky. Jejich o rok starší spolužáci si ještě budou moci vybrat. Vedle toho v přímém přenosu sledují debatu o tom, jaké další změny by se jich ještě mohly týkat, včetně názorů, že povinná matematika by se měla zrušit úplně. 

Tak trochu utajená diskuse 

Ministr Robert Plaga (ANO) sliboval už od minulého léta, kdy kvůli chybám v zadáních maturitních a přijímacích testů odvolal tehdejšího ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), že otevře velkou diskusi o tom, jak mají maturity do budoucna vypadat. 
„Diskuse probíhala celý podzim, a to jak na odborné, tak na politické úrovni. Konkrétním výstupem je záměr MŠMT vrátit písemnou část státních maturit, tedy sloh, zpět do škol a na centrální úrovni ponechat pouze didaktické testy,“ odpovědělo tiskové oddělení na dotaz MF DNES, kdy bude avizovaná diskuse zahájena. Jejím výsledkem je prý návrh zákona, který ministr Plaga hodlá představit do konce února. 
Vedle toho chce také o rok odsunout zavedení povinné maturity ze tří předmětů pro gymnázia a lycea ze školního roku 2020/21 na rok 2021/2022, kdy mají podle nových pravidel poprvé maturovat studenti středních odborných škol – s výjimkou oborů uměleckých, zdravotnických a pedagogických, kterých se nic z toho netýká. Rodiče studentů druhého ročníku gymnázií tak možná ušetří na maturitním doučování. „Nastavení ideální formy a obsahu maturit je kontinuální proces,“ odpovídá tisková mluvčí Aneta Lednová na otázku, kdy se navrhované změny uskuteční. 

Co vlastně bude? 

Druhačka Eliška možná bude, ale možná také nebude maturovat povinně z matematiky. Její sloh bude hodnotit její učitel češtiny. Zřejmě. Z cizího jazyka možná bude psát jen test. Nebo bude součástí zkoušky tak jako dnes i poslech a psaní vlastního textu. To vše se teprve uvidí. 
Hned poté, co ministr Plaga na základě široké diskuse s odborníky vyjádřil záměr omezit státní maturitu na didaktické testy, poslala asociace AMATE, která sdružuje učitele cizích jazyků, otevřený dopis ministrovi školství, ve kterém žádá, aby byla současná podoba maturity z cizího jazyka, která kromě testu má i ústní a písemnou část, zachována. 
„Je také prokázáno, že forma a obsah závěrečných zkoušek ovlivňují výuku,“ píše se v tomto dopise. Členové sdružení se obávají, že by při výuce dostaly na frak jazykové dovednosti, které se didaktickým testem ověřit nedají – tedy mluvený a písemný projev. 

Méně oborů s maturitou 

Avšak největší otázkou je pro dnešní studenty matematika. V současnosti z ní propadá každý čtvrtý z těch, kdo dají zkoušce z matematiky přednost před zkouškou z cizího jazyka. Není tedy divu, že počet studentů, kteří se k maturitě z matematiky hlásí, od zavedení státní zkoušky neustále klesá. 
Nově přišel výbor Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF) s návrhem, že by se úspěšnost u maturit zvýšila, kdyby se srovnal počet hodin matematiky s počtem hodin českého a cizího jazyka. Ministerstvo na to zatím nemá jasný názor. Pomohlo by okamžité zvýšení počtu hodin letošním prvákům k tomu, aby z matematiky nepropadali? „Samozřejmě to nestačí, je třeba se zabývat také obsahem a programem hodin matematiky a rovněž připraveností učitelů na nová témata,“ upozorňuje předsedkyně Jednoty Alena Šolcová.
Fakt, že studenti z matematiky propadají, ale jako problém nevidí. „Současná maturita není obtížná, měla by ji zvládnout většina studentů končících střední školu. Nejde o to, že pětina neuspěje, ale že 80 procent uspěje. Přece nechceme, aby uspěli všichni. To by byla pro každou zkoušku špatná zpráva, tak by neměla žádnou hodnotu,“ říká Šolcová. K představě ministra Plagy o tom, že by maturita měla ověřovat minimální znalosti, je spíše skeptická. 
„Každý z nás si představuje zmíněné minimum jinak,“ říká s tím, že maturita by jako test minimálních znalostí koncipována být neměla, spíše by se měl omezit počet oborů, zakončených maturitou. 

Ne povinné matematice 

Na tom, jak má maturita vypadat a jestli má být její součástí i povinná maturita z matematiky, se neshodnou ani zákonodárci, kteří o její podobě rozhodují. Zrušení centrálního hodnocení slohů považují za krok správným směrem největší opoziční strany, tedy ODS i Piráti, obě to ale považují za dílčí úpravu, nikoli za definitivní řešení. 
Povinná matematika? „S něčím takovým absolutně nesouhlasíme. Vzhledem k vysoké neúspěšnosti žáků v didaktických testech z matematiky považujeme zavedení povinné zkoušky za vysoce rizikové,“ říká pirátLukáš Bartoň, který je za třetí nejsilnější opoziční stranu členem školského výboru Poslaneckésněmovny. 
„Minimálně výraznější odklad by prospěl, ministr Plaga by však musel konat razantně a rychle,“ říká Martin Baxa (ODS) s tím, že zavedení maturity ze tří předmětů za dobrý krok za současné situace nepovažuje. „Spíše potřebujeme podpořit dobré učitele matematiky a nadchnout pro ni více studentů a to se tím, že z ní uděláme povinný maturitní předmět, nestane,“ tvrdí poslanec, který má zkušenost středoškolského učitele. 

Změny maturit, navrhované ministrem Plagou 

* Maturitní slohy. Ty by měly opět hodnotit učitelé na školách. 
* Pouze didaktický test. Z cizího a českého jazyka by maturanti v rámci státní zkoušky psali pouze test, jak je to nyní u matematiky. 
* Odklad povinné matematiky. 
Na gymnáziích a lyceích mají první studenti povinně maturovat ze tří předmětů včetně matematiky od školního roku 2020/2021. Ostatní obory v tomto roce měly povinně maturovat z češtiny a cizího jazyka s tím, že si nemají možnost vybrat mezi cizím jazykem a matematikou. 
* Ministerstvo školství nyní navrhuje start nové maturity posunout pro všechny na školní rok 2021/22. 

Je třeba se zabývat také programem hodin matematiky a připraveností učitelů na nová témata.

Alkohol pro vodáky?

Seznam.tv:

Pavel CYPRICH, moderátora
Budou si moci dát vodáci dvě, nebo tři piva, aniž by dostali pokutu? Poslanci projednali novelu zákona o vnitrozemské plavbě. A ještě předtím, než budou zákon schvalovat, chtějí povolený limit alkoholu upravit. Návrhy jsou tři. Zatímco poslanec hnutí ANO, Milan Feranec navrhuje tolerovat limit půl promile, Piráti chtějí být ještě benevolentnější. Podle nich by mohlo být povoleno i 0,8 nebo až 1 promile alkoholu v krvi. To odpovídá zhruba třem půllitrům piva. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/
Já jsem spíše zastáncem toho, aby bylo co nejvíce umožněno vodákům požívat alkohol, respektive aby to bylo co nejméně omezováno a proto jsem podal i pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu kolegy Ferance, aby se sněmovna rozhodla svým hlasováním o tom, jaké číslo, jaka promile bude v zákoně povolena. 

Pavel CYPRICH, moderátora
A pojďme se podívat jak je to vlastně s tolerancí alkoholu na vodě v Česku teď. Češi mají alkohol na vodě poměrně rádi. Pivo, víno, nebo něco tvrdšího si dá až 80% vodáků. Když už někam na vodu vyjede. A to i přesto, že můžou dostat až 100 000 pokutu. Zjišťovali jsme také, jaká je tolerance alkoholu na vodě v zahraničí. Spojili jsme se s některými agenturami, které pořádají zájezdy za vodou do Rakouska, Slovinska, nebo Itálie. A podle zkušeností těchto pořadatelů se uvádí, že Češi alkohol v zahraničí na vodě nepijí, protože tam je také nulová tolerance alkoholu. A to hlavně právě kvůli vysokým pokutám.

Vláda chce navýšit podporu pro vědu a výzkum

TV Nova:

Reynolds KORANTENG, moderátor 
——————– 
Česko, zemí budoucnosti. Tak by měl podle české vlády svět už brzy vnímat naši zemi. Na podporu vědy a výzkumu chce podle dnes zveřejněného plánu v následujících letech dát až čtyřnásobek současného objemu peněz. 

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka 
——————– 
Plány ale kritizuje nejsilnější opoziční strana ODS. Prý zatím žádné vládní kroky k podpoře vědě výzkumu a inovací nenasvědčují. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Inovační strategie pro následujících 11 let má Česko vyšvihnout do pozice evropského inovačního lídra. Letos jde do inovací více než 42 miliard. V následujících letech má být podpora až čtyřnásobně vyšší. 

Andrej BABIŠ, premiér /ANO/ 
——————– 
Chceme říct celému světu, že Česká republika je země pro budoucnost. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Letos jde do vědy a výzkumu 0,8 % z hrubého domácího produktu. To je jedna z nejnižších podpor v Evropě. V roce 2030 to mají být 3 %. Tím by se Česko zařadilo mezi světovou špičku. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/ 
——————– 
Každá koruna do inovací je každá koruna, která se nám vrátí nazpátek do rozpočtu. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Vláda chce strategie opírat o 9 pilířů. Tady jsou ty hlavní. Startupy. Méně byrokracie a dostupnější granty. Startupy by měly v Česku dostat zelenou. 

Andrej BABIŠ, premiér /ANO/ 
——————– 
Mladý lidi, když něco vymyslí nějakej projekt, tak potom vlastně si seženou ten kapitál a a většinou to skončí v zahraničí. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Digitalizace. Tento pilíř má jít ruku v ruce s vládní strategií Digitální Česko. K tomu už nyní slouží datové schránky. Ty využívají všechny státní úřady, asi půl milionu firem a přes 100 000 živnostníků. To ale podle premiéra málo. A tak je potřeba zapracovat jak na zdokonalování, tak i na propagaci. Daňové odpočty. Tato nepřímá forma podpory se nyní týká zhruba 1 300 firem a částky téměř 2 a půl miliardy korun. Cílem vlády podporu až několikanásobně navýšit. 

Petr FIALA, předseda strany /ODS/ 
——————– 
Finanční správa pod vedením Babišovy vlády dělá to, že podnikatelé, kteří investují do inovací dodaňuje. Čili úplně proti té strategii. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Inovační strategii pro následujících 11 let podpořili například Akademie věd, Hospodářská komora, nebo Svaz průmyslu a dopravy. Jaroslav Brousil, televize Nova.

TAKOVÝ BYL TÝDEN JAROMÍRA SOUKUPA

Sedmička:

Moderátor Jaromír Soukup (49) se po vánočních svátcích vrátil na obrazovku TV Barrandov v plné síle. Každý večer uváděl MOJE ZPRÁVY a do toho stihl ve svých pořadech hledat pravdu, odhalovat dosud utajované informace a za účasti diváků diskutovat s předními českými politiky a vést exkluzivní rozhovor s prezidentem republiky. Aby vám nic neušlo, udělali jsme malý souhrn. Pokud chcete vědět víc, nezapomeňte se dívat na televizi Barrandov! 

PONDELÍ 
21:30 

INSTINKT Y JAROMÍR A SOUKUPA Do premiérového dílu unikátního diskuzního pořadu INSTINKTY Matuš a Jan Bendig. Moderátor Jaromír Soukup si se svými Jaromíra Soukupa přijali pozvání známí čeští zpěváci Bohuš na osobní život. „Když jdu někam na party, tak se taky musím hlídat,“ povídal nejen o hudbě, ale také o tom, jaký má sláva dopad na veřejnosti tancovat jako šílený. Matuš zase přemítal, jestli ho prozradil na sebe Bendig, který si například nemůže dovolit lidé na ulici poznají, i když nemá na hlavě šátek. „Já vás totiž bez šátku nikdy v životě neviděl,“ přiznal oblíbený moderátor. 

PONDELÍ 
20:30 

TÝDEN PODLE JAROMÍR A SOUKUPA předsevzetí. Exkluzivně zjistil, co si dali za cíl do dalšího V prvním novoročním díle moderátor řešil aktuální téma – roku někteří čeští politici, a o satirické komentáře nebyla nouze. Posvítil si také na novou pohádku, již uvedla ČT na Štědrý večer a která sklidila negativní kritiku. Stranou nezůstala ani oprava dálnice D1, jež vytáčí každého, kdo se po ní musí vydat. 

ÚTERÝ 
21:10 

ARÉNA JAROMÍRA SOUKUPADo divácky oblíbeného politickodiskuzního pořadu tentokrát přijali pozvání ministr školství Robert Plaga (ANO), Martin Baxa (ODS), Lukáš Bartoň (Piráti), Tomio Okamura (SPD) a Pavel Kováčik (KSČM). Řeč byla o aktuálních tématech, obědech zdarma pro školáky nebo maturitách. 

ÚTERÝ + STŘEDA 
20:30 

MOJE ZPRÁVY PLUS Rozšířená verze zpravodajského pořadu Moje zprávy PLUS nabízí nový pohled na aktuální dění kolem nás. Humor, nadhled, ironie a hlavně odvaha pojmenovat věci pravými jmény. Žádné decentní kroužení okolo a nenápadné naznačování, to je heslo do středečního dílu přijal ministr dopravy Dan Ťok. moderátora Jaromíra Soukupa. Jeho pozvání Řeč byla o dálnici D1 a mýtném. 

ÚTERÝ 
22:45 

KAUZY JAROMÍRA SOUKUPA Jediný publicistický pořad v Česku, kde moderátor to nejen s aktuálními politickými kauzami, ale i těmi, divákům naprosto přehledně vysvětluje, jak je s nimiž se setkáváme v běžném životě. Jaromír Soukup také srozumitelně sděluje, kdo je darebák fake news, jak je poznat a jak se před nimi bránit. a kdo hrdina. V úterý divákům objasnil, co jsou to Ve středu se věnoval falešným slevám, reklamacím a záruční době. Moderátor divákům také ukázal z lidí vytáhli peníze. nejčastější triky, které používají obchodníci, aby 

STŘEDA 
21:30 

JAROMÍR SOUKUP LIVE Mají zvířata skutečně blahodárný vliv na zdraví člověka? Přesně na tuto a další otázky odpovídali speciální hosté premiérového dílu Jaromír Soukup LIVE. Pozvání do studia přijali fyzioterapeutka a canisterapeutka Iva Bílková, ředitelka a vedoucí výcviku Helppes Zuzana Daušová, šaman a věštec Jan Saavedra, vizionář a věštec Stanley Bradley, numerolog a věštec Vlastimil Plamínek a jasnovidka Ivana Regina Kupcová Sádlová. 

STŘEDA 
20:30 

TÝDEN S PREZIDENTEM Palčivá témata, aktuální události a názory prezidenta České republiky – to je pořad Týden s prezidentem. Moderátor Jaromír Soukup si pro prezidenta opět připravil otázky, na něž diváci chtějí znát odpovědi. Diskuzi můžete sledovat každý čtvrtek na televizi Barrandov. 

ČTVRTEK 
21:30 

DUEL JAROMÍRA SOUKUPA Do čtvrtečního Duelu vyzval Jaromír Soukup místopředsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Petra Fialu. V Česku nejúspěšnější politický diskuzní pořad, který televize Barrandov vysílá každý čtvrtek. V politice ostřílený moderátor se nebojí zeptat na cokoli, i když se to hostům mnohdy nelíbí.

Varování BIS změní výuku ve školách

Deník N:

Ve školách se má víc prostoru věnovat výuce moderních dějin. Podle názoru kontrarozvědky převládá při výkladu „sovětská verze historie“. 

Program ministra školství Roberta Plagy (ANO) minulý týden obsahoval velmi netypickou schůzku. Vypravil se za ředitelem BIS Michalem Koudelkou, aby probral varování, které kontrarozvědka vyslovila ve své výroční zprávě na začátku prosince. V ní stálo, že moderní historie, tak jak se vyučuje v českých školách, je de facto sovětskou verzí moderních dějin. 
Včera Plaga k setkání uvedl: „Schůzka s ředitelem BIS jenom potvrdila, že v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin.“ 
Opatrné vyjádření lze číst více způsoby, podle informací Deníku N se ale Plaga s Koudelkou v zásadě shodují na tom, že prostor pro výuku moderních dějin je třeba zvětšit na úkor probírání řecko-perských válek či prvních Přemyslovců, a tím žákům umožnit náhled do souvislostí provázejících soudobé dění. 
Dobrým příkladem takových souvislostí 
je oživený spor o takzvané banderovce – ukrajinské povstalce, kteří se v rámci boje proti všem svým nepřátelům (včetně Poláků, Sovětů a nacistů) dopouštěli i válečných zločinů. Šéf KSČM Vojtěch Filip jim přisoudil i vypálení Českého Malína, vesnice českých exulantů na Volyni. Vesnici ve skutečnosti vypálili nacisté. Filipovo vyjádření pokračovalo v linii komunistické historiografie, která se banderovce snažila vylíčit výhradně jako démony zla a zamlčovala sovětské válečné zločiny, takže dodávala bojům na východě optiku střetu dobra se zlem. 
Ministr Plaga také po schůzce s ředitelem Koudelkou řekl, že důraz na moderní dějiny by měl být také jedním z cílů nyní probíhající revize rámcových vzdělávacích programů. Ty školám vytyčují meze, podle nichž vyučují. 

PŘÍLIŠ VOLNÉ MANTINELY 

Kontrarozvědka ústy mluvčího Ladislava Štichy uvedla, že jednání s Plagou nebude vůbec komentovat. Služba ani resort také neodpověděly na otázku, zda hodlají spolupracovat a scházet se i v budoucnu. 
Současné rámcové vzdělávací programy jsou nastavené poměrně volně a školám dávají volnost v rozhodování, jakým tématům z historie se budou věnovat. Dělá to tak například středoškolská dějepisářka Lenka Řezáčová z Krnova. V prvním ročníku, kdy jsou ještě její studenti pozorní a neřeší blížící se maturitu, s nimi probírá 20. století. Učí s využitím historických fotografií či komiksu a studenty zapojuje. Až ve vyšších ročnících se vrací k vybraným obdobím starší historie. 

MINISTR KRITIKU BIS 
NEJDŘÍV ODMÍTL 

Jenže zdaleka ne každý kantor a škola si tak vlastní vzdělávací program nastaví, a ve výsledku mnoho škol učí právě postaru, od pravěkých civilizací a antiky. Důvody bývají různé, od setrvačnosti postarších učitelů, kteří mají pár let do důchodu, až po citlivost témat novodobých dějin – regionálně například odsun sudetských Němců z Československa. Tím, že se problematice rozhodnou důkladně věnovat, riskují, že se dostanou do sporu s rodiči či prarodiči, jejichž názory formovalo právě komunistické školství. 
Ministra Plagu kvůli zprávě BIS v prosinci interpeloval pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Ptal se ho, jak ministr kritiku ze strany kontrarozvědky hodnotí a co případně udělá pro nápravu. 
Plaga tehdy kritiku odmítl. „Platné rámcové vzdělávací programy jednoznačně akcentují nezatížený globální pohled na novověké a nejnovější dějiny a učitelé i žáci jsou vedeni k tomu, aby kriticky hodnotili předkládaná fakta a historický vývoj,“ napsal ministr v odpovědi pirátskému poslanci, která ještě není na webu Sněmovny zveřejněná. Deníku N ji poskytl Bartoň. 
Ministr tehdy také doplnil, že ministerstvo v metodickém doporučení radí učitelům, aby na dvacáté století dávali větší důraz. „Doporučení vychází z obecné potřeby metodické podpory výuky živých dějin a z nutnosti posílení významu této tematiky vzhledem k jejímu ideologickému zatížení z nedávné minulosti a jejímu následnému zanedbávání,“ napsal Bartoňovi Plaga. 
Na ministerstvu školství se také chystá veřejná konference s účastí pedagogů, která by se změnou rámcových vzdělávacích programů a debatou o způsobu výuky moderních dějin měla zabývat. Ministr školství 
by si ji přál uspořádat ještě během ledna či v únoru. 

BIS PŘEKVAPILA I KRITIKY RUSKA 

Ve varování BIS ohledně výuky dějin v prosinci mimo jiné stálo, že „proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury“ v oblasti národního obrození. Podle mluvčího BIS Štichy se právě národnímu obrození – a také husitství – na školách dostává mimořádné pozornosti. Analytici kontrašpionáže vyhodnocují období národního obrození a panslovanský mýtus jako jednu z věcí, kterými jsou děti na školách indoktrinovány. 
V době národního obrození, časově vymezené koncem 18. a první polovinou 19. století a provázené nárůstem nacionalismu v Evropě, vznikala novodobá identita českého národa. Podařilo se obrodit češtinu a rozvinout český společenský život, součástí celé epochy ale také byl vznik moderní mytologie, například „odvěkého“ střetu Čechů, pokládaných nesprávně za čisté Slovany, s Němci. 
Jaké je v tom podle BIS nebezpečí? „Takto ovlivněná mysl, pokud nepokračuje v dalším studiu a poznávání širších souvislostí, je snáze manipulovatelná a náchylná věřit argumentům typu ‚jsme Slované, patříme k sobě, máme podobný jazyk a Němci jsou protivníci‘,“ vysvětluje Šticha. Právě v tomto smyslu je podle něj třeba tezi kontrarozvědky o „sovětské verzi dějin“ číst. 
Když tajná služba zprávu vydala, nesetkala se s přílišným pochopením. „Takhle tvrdého konstatování bych se nedopustil,“ řekl například Bohumil Kartous, který působí jako mluvčí komunity „českých elfů“. Tedy lidí, definujících se jako bojovníci proti prokremelským trollům, kteří ničí internetové diskuse. 

Proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury. zpráva BIS

Školy: cesta k politickým bodům

MF Dnes:

Ve Sněmovně čeká několik zákonů, které mají ambici zlepšit české školství. Jenže stane se tak? 

Už přes týden zaměstnává koalici hledání odpovědi na otázku, zda mají ve školách jíst zadarmo všechny děti, nebo jen některé. Vášnivou debatu ve vládě odstartoval poslanecký návrh zákona, který těsně před Vánocemi podala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). 
Sociální demokracie by chtěla školní obědy zdarma pro všechny děti ve školkách a na 1. stupni základních škol. Ministr školství Robert Plaga (ANO) sice proti státem hrazeným školním obědům nic nemá, chce ale, aby na ně měly nárok jen děti ze sociálně slabých rodin. Vláda mu nyní dala za úkol najít kompromis, který by byl přijatelný pro obě vládní strany. Uspět s ním pak bude muset i ve Sněmovně. 
Nebude to jediná debata, která ho letos na parlamentní půdě čeká. Vedle obědů leží poslancům na stole hned několik „nápadů“, jak zlepšit české školství. Další možná přibudou. Jednu věc mají tyto návrhy společnou – ani jeden z nich se Plagovi nelíbí. 

Zdarma ano, ale ne pro všechny 

Obědy zdarma z nich mají největší potenciál vzbudit u poslanců vášně. Diskutovat se přitom nebude ani tak o tom, jestli obědy platit, na tom se opozice s vládou shodne. Jenže k myšlence, že by obědy zdarma měly být pro všechny, mají největší opoziční strany ještě dále než vládní ANO. 
„Proti adresnému sociálnímu příspěvku na školní obědy bychom nebyli. V té podobě, jak navrhuje ČSSD, by to ale bylo nárokové a šlo by to nejspíš z peněz na vzdělávání, doslova bychom je projídali,“ říká pirátLukáš Bartoň. 
„Je to zoufalá snaha ČSSD o zlepšení volebních preferencí. Návrh není promyšlený. Podle nás je nejlepší cílená podpora směřovaná přes neziskové organizace,“ staví se za zachování aktuálního stavu místopředseda ODS Martin Baxa. Například loni stát podpořil obědy zhruba šesti tisícům nejpotřebnějších dětí. 
Jako horký brambor si poslanci přehazují návrhy na zvýšení příplatků pro třídní učitele. Exministryně Kateřina Valachová se pro ně před Vánocemi pokusila ukrojit peníze ze státního rozpočtu na tento rok, svůj pozměňovací návrh ale neprosadila. Vedle toho už od léta leží ve Sněmovně lidovecký návrh, který chce zvýšení třídnických příplatků prosadit v rámci novely zákoníku práce. Byl už třikrát na pořadu jednání, Sněmovna jej ale vždy poslala k ledu. „Jsem přesvědčen, že si zvýšení příplatku zaslouží,“ říká Marek Výborný (KDU-ČSL), který je pod ním podepsán. Náklady odhaduje na dvě miliardy. 
„V tuto chvíli by to šlo nejspíš z peněz, které letos stát pošle navíc na netarifní složku učitelských platů,“ zdůvodňuje Plaga, proč je proti návrhu lidovců, i když sám se zvýšením příplatků pro třídní učitele počítá. Ale až od roku 2020. 
Na půdu Sněmovny se brzy přesune také přestřelka, kterou od podzimu vedou s ministrem hejtmani za ANO Jana Mračková Vildumetzová a Ivo Vondrák. 

Hejtmani versus ministr 

Nejprve Plagu Asociace krajů, které karlovarská hejtmanka předsedá, požádala, aby zavedl minimální bodovou hranici u přijímaček na střední školy. Podle hejtmanů to má zabránit tomu, aby se na střední školy dostávali žáci, kteří nemají na maturitu. 
To ale Plaga odmítl, stejně jako následující návrh. Na konci listopadu Karlovarský kraj poslal do Sněmovny předlohu zákona, podle kterého by kraje středním školám mohly určit, jaké obory budou otevírat a také kolik žáků do nich mohou přijmout. Dle odůvodnění by to mělo pomoci sladit nabídku škol s poptávkou na pracovním trhu. 
Zatím není jasné, koho podpoří sami poslanci ANO. To opozice má jasněji. Proti omezení pravomocí ředitelů škol je ODS i Piráti. „Kraje mají tendenci reagovat na aktuální poptávku na pracovním trhu, ale za pět let může být situace jiná,“ hájí pravomoci ředitelů například pirát Lukáš Bartoň. 
Zda se do Sněmovny dostane návrh na prodloužení povinné školní docházky do 18 let, kterým Plagu na podzim překvapila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, zatím jisté není. Ani zda předseda školského výboru Sněmovny Václav Klaus mladší bude dál rozvíjet myšlenku, že vzdělávání v duchu evropských hodnot by nemělo mít místo na českých školách. 

Smršť nápadů ve školství 

Návrhy zákonů: 

Kateřina Valachová 

(ČSSD) Navrhla změnu zákona, podle nějž by všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni základních škol dostávaly obědy ve škole zdarma. 

Marek Výborný 

(KDU-ČSL) Chce prosadit změny v zákoníku práce, které by jednorázově zvýšily odměny pro třídní učitele. 

Jana Mračková Vildumetzová 

(ANO) Karlovarský kraj, jehož je hejtmankou, poslal do Sněmovny návrh zákona, který by umožnil krajům určovat, jaké obory se budou učit na středních školách a kolik budou přijímat žáků. 

Požadavek na změnu vyhlášek: 

Jana Mračková Vildumetzová 

(ANO) Asociace krajů, jejíž je předsedkyní, požaduje zavedení minimální bodové hranice pro přijetí na střední školu. Ministr školství Plaga (ANO) je ostře proti. 

Nápady, které mají potenciál zaměstnat Sněmovnu do budoucna: 

Jana Maláčová 

(ČSSD) Do strategie svého ministerstva pro boj proti chudobě zařadila požadavek na povinnou školní docházku do 18 let. 

Václav Klaus ml. 

(ODS) Rád by vyškrtl z českých škol požadavek na vzdělávání v duchu evropských hodnot.

Třetina sportovních klubů a jednot nedostane dotace

TV Nova:

Martin POUVA, moderátor 
——————– 
Zhruba třetina sportovních klubů a jednot v Česku nedostane v tomto roce od Ministerstva školství peníze na údržbu a provoz a to může znamenat i konec některých z nich. 

Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka 
——————– 
Děti z vesnic totiž často odcházejí kvůli lepším podmínkám sportovat do větších měst. Vesnické kluby pak mají málo členů a nedosáhnou na dotace. 

Martin POUVA, moderátor 
——————– 
Podle Ministerstva školství by se to mohlo změnit, kdyby obce začaly dávat do sportu více vlastních peněz. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Nejméně 12 dětí musí mít každý sportovní klub, nebo tělovýchovná jednota, které chtějí od Ministerstva školství peníze na údržbu a provoz sportovišť. Zhruba 2 400 klubu ale tolik dětí nemá. 

Ladislav MALÝ, poradce České unie sportu pro oblast SK/TJ 
——————– 
Udržovat provoz sportovních zařízení na malých obcích na malých vesnicích i na těch velkých v podstatě, tak je alfa omega dnešního konání, protože kluby nemají a musí šahat potom na příspěvky od rodičů. a to si myslím, že ty patří té vlastní činnosti. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Sportovních klubů a jednot v Česku zhruba 7 300. Podle čísel České unie sportu jich 1 200 nemá ani jedno dítě a stejný počet jich má méně než 12. Peníze z programu Můj klub tak letos nedostanou. Špatný stav zázemí podle sportovních klubů často odrazuje rodiče. Ti pak pro sportování svých dětí volí raději větší města. Klubům především z vesnic pak děti chybí a tím pádem i peníze na provoz a údržbu. 

redaktor /citace: TJ Sokol Vonoklasy 
——————– 
„Víme, že potřebujeme začít vybudováním zázemí, ale na to nemáme prostředky. Lidský potenciál zatím máme, ale postupem času začínají být všichni otrávení z toho, že se nic neděje.“ 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Průměrné stáří českých sportovišť je 48 let. Především malé kluby musejí často fungovat v provizorních prostorách. Jako šaty slouží například stavební buňky. V zimě je nákladné vytápění nezateplených hal, které tak musejí omezovat provoz. 

Lukáš BARTOŇ, poslanec /Piráti/ 
——————– 
Toto pravidlo považujeme za diskriminační vůči malým klubům, což jsou zejména ty vesnické. Na dotace by si měl sáhnout každý klub. 

redaktor citace: Robert PLAGA, ministr školství /ANO/ 
——————– 
„Prakticky v celé Evropě provoz sportovních zařízení podporován z místní, tedy obecní úrovně. Nemáme typizované stavby ani regulované ceny sportovních zařízení. Proto nedává smysl z centrální úrovně stanovit normativní podporu. Chceme zejména investovat do rekonstrukcí oprav a výstavby.“ 

Jakub JANDA, poslanec /ODS/ 
——————– 
Mělo by tady dojít k nějakému propojení obcí a těch sportovních klubů, aby třeba využívání, já nevím, tělocvičen a sportovních zařízení, které patří třeba školám, mohla využívat veřejnost. A opačně třeba v rámci tělocviku, aby ty děti mohly navštěvovat klubové hřiště. 

Jaroslav BROUSIL, redaktor 
——————– 
Od roku 2020 by peníze do sportu měla začít rozdělovat Národní sportovní agentura, která by měla agendu převzít od Ministerstva školství. O penězích bylo rozhodovat o 8 desítek odborníků .Jaroslav Brousil, televize Nova.