Ať se studenti angažují. Ale mimo školu, vzkazuje stávkujícím Klaus mladší

19. 3. 2018, idnes.cz

Tisíce studentů minulý čtvrtek stávkovaly za dodržování ústavních zvyklostí. Redakce iDNES.cz zjišťovala reakce expertů na vzdělávání z politických stran zastoupených ve Sněmovně. V otázce, zda politika patří do škol, se neshodli. Zatímco například Václav Klaus mladší (ODS) říká, že rozhodně ne, Pirát Lukáš Bartoň se stávky sám zúčastnil. 

Studenti po celé republice minulý čtvrtek v poledne vyšli před budovy škol, kde stávkovali za dodržování ústavních zvyklostí. Podepisovali výzvu, kterou organizátoři stávky v úterý v poledne předají senátorům. Kdyby zamířili za předsedou školského výboru Václavem Klausem mladším (ODS), nejspíš by narazili. 
„Podle mě politika do škol nepatří, protože všechny děti se v ní mají cítit bezpečně, mají právo na svobodné vzdělání a není možné je vystavovat do situace, kdy většina bude proti nim z politického hlediska. Navíc je to i ve školském zákoně, že politika do škol nepatří,“ řekl iDNES.cz Klaus. 
Neznamená to podle něj, že se studenti nemohou politicky angažovat. „Ale nemá to být na půdě školy za podpory nějakých organizací nebo dokonce učitelů,“ dodal. 
Stejný názor zastává i Věra Procházková (ANO). „Děti patří do škol, stávkovat ne. Protestovat ať chodí klidně po škole na veřejné prostranství. Toto bylo nechutné zneužití,“ odpověděla Procházková na otázku, zda politika patří do škol. 
Naopak Pirát Lukáš Bartoň stávku podpořil svojí účastí na Západočeské univerzitě v Plzni, kde pracuje jako učitel. 
„V zákoně stojí, že je zakázána propagace politických a náboženských hnutí, ale není zakázáno se o této problematice bavit. Navíc nešlo o politiku, nedošlo k propagaci žádného politického hnutí. Je důležité, že tam nevlály žádné vlajky politických stran, nepropagovalo se žádné hnutí, mluvilo se o ochraně Ústavy a nezávislosti médií a to je úplně v pořádku,“ sdělil Bartoň
Se slovy předsedy školského výboru, kde sám zasedá, nesouhlasí. „Vždy se cítí nepříjemně ti, kteří se chtějí zapojit, ostatní se jim posmívají, že jsou moc aktivní. Spíš to vidím naopak než pan Klaus.“ 
„Pokud si studenti myslí, že tam stávka patří, tak tam patří, je to jejich svobodné rozhodnutí. V roce 1938 také studenti vyšli do ulic, v roce 1989 demonstrovali na půdě škol, sám jsem stávkoval, takže určitě to nekritizuji,“ sdělil František Vácha (TOP 09). 
Nevadilo to v roce 1989, nemělo by ani teď 
„Ve škole nemají být prosazovány zájmy politických stran, ale nejde chtít po žácích, aby byli apolitičtí. Šlo o vyjádření občanského názoru mladých lidí, je to v pořádku. Mladí lidé se rozhodli vyjádřit svůj názor 17. listopadu 1989 a v následujících dnech to nikomu nevadilo a myslím, že by to nemělo vadit ani teď,“ říká Antonín Staněk (ČSSD). 
Stávku podpořil také lidovec Jiří Mihola. „Studenti ukázali, že jim není lhostejný vývoj a směřování naší společnosti, svoboda médií. Je dobře, že jim vycházely vstříc i školy. Politika do škol patří, nepatří tam ideologie a politikaření. Jak jinak dosáhnout toho, aby se lidé vzdělávali, orientovali a zodpovědně se rozhodovali, pokud se budeme tvářit, že diskuse o obecných věcech se nemá plést do vzdělávání?“ reagoval Mihola. 
Lidé musí vzít na vědomí výsledek voleb, radí komunista 
Podle komunisty Miroslava Grebeníčka musí lidé vzít na vědomí, když někdo vyhraje volby. „Svého času byla politika v duchu Marie Terezie, která tvrdila, že škola je politikum. Od té doby se to tradovalo, po roce 1989 se zase mluvilo o tom, že škola by měla být uchráněna před politikou. Nyní se ukazuje, že školy politikou žijí,“ říká. 
„Nemám nic proti tomu, když dají studenti najevo i někde na náměstí své názory, ale všechno musí mít své meze. Jestli někdo vyhraje volby, tak to musím vzít na vědomí, i když jsem mu hlas nedal, ale ve společnosti je víc lidí, kteří mu hlas dali. Chci tím naznačit, že i v těchto aktivitách by měla být špetka objektivity,“ dodal. 
Redakce iDNES.cz oslovila také stranu SPD, ta se však k problematice nevyjádřila.